Blogy
| Pravidla slušné diskuse a korektního vedení blogu |
Vedení blogu - tematická náplň příspěvků je zcela libovolná, držte se jen intencí zaměření webu. Může se týkat např. nejen osobních (neformálních) pohledů na inscenace, ale i na divácký servis divadel, ceny vstupenek, rozdělte se s ostatními o zajímavé či neobvyklé zážitky z divadel, komentujte otázky kulturní politiky, zamýšlejte se nad trendy v oblasti divadla, rozebrte dramatické dílo nebo rovnou celého autora :) Polemiky ano, vzájemné útoky, velice prosíme, ne.
NOVÝ ČLÁNEKVedení blogu - tematická náplň příspěvků je zcela libovolná, držte se jen intencí zaměření webu. Může se týkat např. nejen osobních (neformálních) pohledů na inscenace, ale i na divácký servis divadel, ceny vstupenek, rozdělte se s ostatními o zajímavé či neobvyklé zážitky z divadel, komentujte otázky kulturní politiky, zamýšlejte se nad trendy v oblasti divadla, rozebrte dramatické dílo nebo rovnou celého autora :) Polemiky ano, vzájemné útoky, velice prosíme, ne.
Všechny blogy | Uživatelské blogy | Redakční blogy
11.4.2016, Divadlo Komedie: ZLOČINY.ŽENY.DOC
Divadelní magie aneb ZLOČINY.ŽENY.DOC podruhéDivadlo je živé umění, jehož "produktem" není inscenace, ale vždy konkrétní představení. Pozorování možná banální, ovšem občas se připomene tak silně, že je třeba se o ně podělit. Inscenaci ZLOČINY.ŽENY.DOC jsem zhlédl dvakrát, premiéru před deseti měsíci a včerejší derniéru. A ač si stojím za tím, co jsem tenkrát napsal, dnes to můžu považovat jen za zbytečně dlouhý úvod k tomu, co jsem viděl a hlavně prožil včera.
Důvody mohou být různé a nejspíše neexistuje jen jedna příčina, dílem půjde o rozdílnost mého rozpoložení v ten který večer, o to, co jsem byl zrovna ochoten přijímat, svou roli n...
zapsáno: 11.4.2016 | viděno: 10.4.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Návrat Jana Kačera na scénu Činoherního klubu
Jan Kačer je jedním ze zakládajících členů pražského Činoherního klubu, působil zde jako režisér a herec a v prvních letech úspěšné existence divadla patřil k jeho klíčovým a vůdčím osobnostem. To mimo jiné znamenalo, že byl za normalizace trnem v oku a patřil mezi první, kdo museli soubor nedobrovolně opustit. Ve druhé polovině 80. let sice jako režisér v divadle opět zkoušel, ale žádná z premiér se nakonec neuskutečnila. Po roce 1989 se někteří z dřívějších „zapovězených" členů mohli ke spolupráci s divadlem vrátit, byť třeba jen symbolicky. Bylo vlastně překvapivé, že v případě Kačera nic t...
zapsáno: 10.4.2016 | viděno: 5.4.2016 | Pavel Širmer (red.) | počet článků na blogu: 23
7.4.2016, Městské divadlo Brno: TITANIC
Tak skončil vládce oceánuZkáza Titanicu se jeví jako ideální námět pro muzikál - velkolepé prostředí, silný tragický osud velkého zaoceánského parníku a v tom tisíce osudů jednotlivých pasažérů a členů posádky. Rok 1997 by se dal bez přehánění nazvat rokem, kdy legenda Titanicu povstala ze dna oceánu. Na Broadwayi byl uveden muzikál Petera Stonea a Mauryho Yestona, jehož úspěch ale zastínil oscarový snímek Jamese Camerona.
Muzikál ovšem se snímkem nemá nic společného, takže kdo by očekával v brněnském muzikálu ústřední filmovou píseň Jamese Hornera, bude zklamán. Režisér Stanislav Moša se s tímto muzikálem nepotkal p...
zapsáno: 7.4.2016 | viděno: 7.4.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
6.4.2016, Divadlo v Řeznické: Cock
Cock - bisexuál nebo zbabělec?Je opravdu lepší ďábel, kterého známe, než strach z toho, co neznáme? I tímto směrem budou formovány vaše vlastní otázky a myšlenky, pokud strávíte pár chvil v milostném bisexuálním trojúhelníku.
Po vstupu do divadelního sálu jsou diváci trochu v rozpacích s pocitem, že rekvizitář dnes nepřišel do práce a nebyl nikdo, kdo by ho zastoupil. Jeviště zeje prázdnotou a tento stav se nezmění ani po třetím zazvonění upozorňující diváky na začátek představení. Vítejte v Divadle v Řeznické, kde se právě odehrává česká premiéra inscenace Cock britského dramatika Mika Bartletta. Celá hra je bez nadsázky...
zapsáno: 6.4.2016 | viděno: 6.4.2016 | Hermuch | počet článků na blogu: 13
6.4.2016, Divadlo v Řeznické: Vražedný pátek
Vražedný pátek v ŘeznickéKomorní prostory divadla v Řeznické zhasínají a divák se během pár vteřin přenáší do Londýna, do času 70. let minulého století. Jen pár metrů před námi sedí v křesle temného pokoje židovský rabín Solomon Freitag.
Uvádí: Divadlo v Řeznické, PrahaAutor Benjamin KurasHrají: Freitag - Stanislav Zindulka, Goldberg - Jakub ZindulkaRežie, výprava: Jakub Zindulkadramaturgie - Yvetta Srbovámix zvuku- František Šimánek
Komorní prostory divadla v Řeznické zhasínají a divák se během pár vteřin přenáší do Londýna, do času 70. let minulého století. Jen pár metrů před námi sedí v křesle temného pokoje žido...
zapsáno: 6.4.2016 | viděno: 6.4.2016 | Hermuch | počet článků na blogu: 13
3.4.2016, Divadlo D21: Vojcek (Projekt Vojcek)
Most přes 180 letVojcek (Projekt Vojcek) v Divadle D21 je zrcadlem nastaveným divákovi. To se sice dá říct o divadle obecně (konečně i požitek z "bezduché řachandy" je dán primárně vaší ochotou nechat se tímto druhem humoru bavit), ale právě u této inscenace jsem si dosti výrazně uvědomil.
Pokud na představení zabloudíte omylem, aniž byste znali práci režiséra Jiřího Ondry či Büchnerův text, nelze vyloučit, že si povzdechnete "Proboha, kam jsem to vlez(la)?". Pokud už jste navštívili některou z Ondrových inscenací, mohla by se reakce změnit na "No jo, další ondrovina, zajímalo by mě, o čem ten Vojcek vlastně ...
zapsáno: 3.4.2016 | viděno: 26.2.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
2.4.2016, Švandovo divadlo: Misantrop
Misantrop pokryteckou společnost potřebujePokud něco na smíchovské inscenaci Misantropa zaujme na první pohled, tak je to povedená scéna Jozefa Cillera. Tvoří ji poloprůhledné paravány s útržky Molièrových textů, které evokují stránky knih. Celková atmosféra pak nemá daleko k vernisáži v nějakém muzeu či galerii. Do tohoto konceptu zapadají i kostýmy Zuzany Hudákové laděné do černé a bílé.
Režisér Lukáš Brutovský neklade důraz na komediální stránku, z jeho práce s textem úplně nevyplývá, proč nasadit Misantropa na repertoár právě teď a tady. Pojďme si tedy celou inscenaci rozebrat s důrazem na jednotlivé postavy, jelikož právě jako v...
zapsáno: 2.4.2016 | viděno: 2.4.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
1.4.2016
Ó můj milý deníčku (Jako /škorperetka/)Soubor Antonín Puchmajer, D.S. opět přichází s posunováním hranic nového divadla, a to nejen činoherního. Nová inscenace Jako (škorperetka) je hudební melodram, založených na osobních vzpomínkách významného českého překladatele. Autorský tým (Švejda, Škorpil) přetvořil deníček Jakuba Škorpila do výsostně stylizovaného, hudebně činoherního útvaru, příbuzného s životopisnými „operami" Miloše Orsona Štědroně (Velvet Havel, Kabaret Ivan Blatný, Kabaret Gočár) či díly Aleše Březiny (Zítra se bude, Toufar). V hlavní roli vystupuje Jakub Škorpil, dále účinkují Barbora Jonášová, Zuzana Pokorná a Hana ...
zapsáno: 1.4.2016 | viděno: 1.4.2016 | Kateřina Jírová (red.) | počet článků na blogu: 103
18.3.2016
Žižkovské H2O přináší na jaře čtyři premiérové kusyJarní sezónu zahájila umělecká skupina OLDstars ve svém žižkovském sklepním divadle H2O hned čtyřmi žánrově rozmanitými premiérami.
Stylizované drama německé autorky Dey Loher Poslední oheň popisuje krutou realitu mnoha z nás, kterou si velmi bolestivě neuvědomujeme. Bezvýznamná ulice na okraji města. Rozpadlé domy, rozpadlé životy, nuda, šeď a stereotyp. Tragická nehoda se stává impulsem, který spustí řetězovou reakci dalších událostí. „Náraz všechny probere. Náraz, po kterém se všichni na okamžik zastaví," popisuje výchozí dramatickou situaci jedna z interpretek Tereza Střihavková. Sledujem...
zapsáno: 18.3.2016 | viděno: 18.3.2016 | Nicol Hrabovská | počet článků na blogu: 4
14.3.2016
Příbramské divadlo 2016: Shakespeare, Velký Gatsby i Vše o ženáchHlavním bodem programu tiskové konference, která se konala dnes v příbramském Divadle A. Dvořáka byl dramaturgický plán na rok 2016.
Nový rok začne podle očekávání. Uplyne totiž 400 let od úmrtí anglického básníka a dramatika Williama Shakespeara. To nemůže prakticky žádné divadlo nechat bez povšimnutí. V Příbrami proto uvedou 25. února jeho komedii o všech možných, ale i těžko uvěřitelných podobách lásky – Sen noci svatojánské.
Text inscenace přináší poutavý příběh podobný snu, v němž kouzlo zasáhne do osudů šlechticů, prostých řemeslníků i mladých milenců, aby nakonec každý dostal, co mu n...
zapsáno: 14.3.2016 | viděno: 20.10.2015 | Tomáš Vašíček (red.) | počet článků na blogu: 8
13.3.2016, Mime Prague: Pejprbój
Role. Role papíru. Inscenace Radima Vizváryho, tentokrát i pro děti, s názvem Pejprbój, zapůsobila na pražském Přehlídce divadla pro děti a mládež ASSITEJ jako zjevení. Tanečník a mim dokázal vybudovat i pro náročné diváky, (některým byli sotva tři roky), inscenaci, která udrží po celou dobu diváckou pozornost. Nejdříve vidíme na jevišti postavené papírové role, asi metr široké. K nim přijde bílá postava Pejpr bóje, která svojí nešikovností role shodí, k velkému veselí publika. Pejpr bój postupně začne role rozvíjet, a bojovat s nimi, vědom si své lidské převahy. Role ho ale většinou převálcují. Jedná se velmi z...
zapsáno: 13.3.2016 | viděno: 13.3.2016 | Kateřina Jírová (red.) | počet článků na blogu: 103
5.3.2016, Divadlo Kolowrat: Ženská epopej
Le style Mucha jako údělZdobí kdejaký suvenýr a soukromé i veřejné prostory po celém světě: ženy z plakátů Alfonse Muchy. Zakleté v pózách mezi propletenci ornamentů, navždy strnulé v půvabných křivkách jako solné sloupy. Možná se jen ohlédly, možná se v Muchovi vzhlédly, vzhlížely k němu, dohlížely na něj, braly ohledy na komplikovanou duši všestranného umělce, na otázky po smyslu tvorby, na nadšení i pochyby. Dnes jsou součástí naší každodennosti obdobně jako folklórní ornamenty nad vchody do jihomoravských vinných sklípků - a zastínily akademického malíře Muchu. Cyklus Slovanská epopej na suvenýrech nenajdete.
Cy...
zapsáno: 5.3.2016 | viděno: 5.3.2016 | Veronika Boušová (red.) | počet článků na blogu: 4
1.3.2016, Národní divadlo: Manon Lescaut
Manon, na kterou se krásně díváNejnovější inscenaci Národního divadla se nedá upřít jedna přednost - krásně se na ni dívá. Režisér Daniel Špinar patří k tomu málu českých režisérů, kteří si umí dobře poradit i s rozlehlým jevištěm, které se jeví pro činohru poněkud nevhodné. Pomáhá si trochu operní stylizací, která se ke zhuštěné úpravě Nezvalovy Manon Lescaut hodí.
Inscenaci vévodí skutečně velkolepá výprava. Oku lahodí velká výstavní síň, ve které se Manon a rytíř des Grieux poprvé setkají (u Nezvala se potkávají v hospodě), pařížský budoár s oblačnými tapetami i Duvalovo sídlo se zářící diskokoulí a blýskavými třásněmi ...
zapsáno: 1.3.2016 | viděno: 1.3.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
Hruška se v Příbrami rozhodl umučit diváka Shakespearem
Příbramské divadlo předvedlo 25. a 26. února svoji první letošní premiéru. U příležitosti čtyřstého výročí úmrtí anglického dramatika světového věhlasu Williama Shakespeara uvedlo jeho komedii Sen noci svatojánské.
Režijně má hru na svědomí Jaromír Hruška, pro kterého to byla první spolupráce s divadlem A. Dvořáka v Příbrami. Hlavním Hruškovým působištěm je českokrumlovské Městské divadlo, kde pracuje jako dramaturg a zástupce ředitele, znám je také jako porotce divadelní přehlídky Štít v Prachaticích. Režíroval například představení pro Horácké divadlo v Jihlavě Král Jelenem.
Scénu, kostýmy...
zapsáno: 27.2.2016 | viděno: 27.2.2016 | Tomáš Vašíček (red.) | počet článků na blogu: 8
25.2.2016
Blog za 180 Kč aneb Není zač, nechápuV Městském divadle Kladno mají na repertoáru tak trochu záhadnou inscenaci Otec / Matka. Vlastně dvě inscenace, Otec a Matka. Nebo možná nemají. Že je to zmatené? A to je jen začátek.
Můj příběh
To bylo tak, v říjnu loňského roku uvedlo divadlo inscenaci Otec / Matka sestávající ze dvou her současného francouzského dramatika Floriana Zellera. Šlo o poslední počin uměleckého šéfa Daniela Přibyla, který o pár týdnů později ve funkci skončil. Inscenace byla posléze rozdělena na dvě uváděné samostatně, já trochu zaspal, takže jsem si naplánoval návštěvu až na únor, konkrétně Otce 10. a Matku 24....
zapsáno: 25.2.2016 | viděno: 24.2.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Štěstí bylo tak blízko
Na návštěvu představení Evžena Oněgina v Klicperově divadle Hradec Králové jsem se důkladně připravil, takže jsem si ještě před zhlédnutím inscenace přečetl Puškinův román ve verších. Musím říct, že předchozí práce režisérského tandemu Skutr v KDHK mě příliš neoslovila. U Labutího jezera jsem se docela nudil a obával jsem se, jak dopadne Oněgin.
Ale obavy nejsou na místě. Tvůrci inscenace tentokrát mnohem víc mysleli na diváky, takže i člověk neseznámený s předlohou nebude mít problém Oněgina pochopit. Skutr adaptoval Puškinův román velmi volně, původní verše se prosazují jen v několika málo ...
zapsáno: 17.2.2016 | viděno: 17.2.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
13.2.2016
Stanislav Moša šedesátiletý„To je hrozné, dnes už každý puberťák oslavuje šedesátiny," vzdechl si na páteční oslavě narozenin ředitele Městského divadla v Brně jeden z přátel Stanislava Moši. Když kliknete v Google na jméno toho pracovitého kumštýře a manažera, vysype se na vás ze všech koutů internetové sítě spousta údajů, takže je zbytečné „nosit sovy do Athén".
Faktem je, že se stalo činoherní i hudební divadlo pod jeho vedením vyhledávanou a stále beznadějně vyprodanou scénou. Faktem je, že ten velký tým umělců má neuvěřitelně profesionální úroveň. Městské divadlo Brno i jeho ředitel a režisér jsou známí po celé Ev...
zapsáno: 13.2.2016 | viděno: 13.2.2016 | Peter Stoličný (red.) | počet článků na blogu: 20
7.2.2016, Divadlo NaHraně: Vanilková džungle
Óda na Dianu TonikovouPhilip Ridley napsal Vanilkovou džungli, monodrama dívky s nepěkným osudem, vtipné i mrazivé, uvěřitelné ve své absurdnosti. Šimon Dominik text přeložil a ujal se režie. A k inscenaci přispělo ještě několik lidí.
Tak, tím jsem si odbyl povinné položky, aby se tento blog dal označit za vztahující se k inscenaci jako celku, a teď už se přesuňme k tomu hlavnímu, nebudu předstírat objektivní pohled, nezaujaté stanovisko, to, co Diana Toniková na Kampě předvedla, ve mně vyvolává touhu obětovat tři panenské adeptky herectví na oltář jejího umění.
Vybavte si herecký výkon, který vás opravdu zasáhl....
zapsáno: 7.2.2016 | viděno: 26.1.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
5.2.2016, Městské divadlo Brno: Král Lear
Lear jako rozmáchlá freskaKrál Lear bývá často označován za Shakespearovu největší tragédii. Na druhou stranu má tato hra pověst obtížně inscenovatelného díla. Říká se, že je pro jeviště příliš „veliká" a že inscenační ztvárnění nutně musí toto dílo významově okleštit.
Řekl bych, že na tom bude něco pravdy, protože jsem zatím na českých jevištích neviděl skutečně strhující provedení Krále Leara. Stanislav Moša pojal Shakespearovu tragédii jako rozmáchlou fresku, na ploše více než tří hodin se snaží přenést na divadelní prkna velké množství témat. Výsledkem je zdařilé převyprávění learovské legendy, které ale k tématu ...
zapsáno: 5.2.2016 | viděno: 5.2.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
Méně je někdy více... a to Most umí!
Řidič paní Daisy.
Známý titul, který většina zná hlavně ve filmovém provedení. O parketové provedení se pokusilo už více divadel a Most je jedním z nich. Pokus to byl velmi vyvedený.
Hlavní roli dámy v letech, židovky a velmi zásadové Daisy ztvárnila paní Regina Razovová a musím říct, že je to opravdu paní herečka. I přesto, že ze začátku byla lehce rozpačitá a ne úplně ve své kůži, během deseti minut to opadlo a paní Razovová byla zase ta stará dobrá a nezaměnitelná Regina. Tvrdohlavost a zarytost stařičké dámy, která si odmítá připustit, že její řidičské schopnosti jsou nebezpečné jak pro ...
zapsáno: 3.2.2016 | viděno: 3.2.2016 | Lendaloto | počet článků na blogu: 1