Blogy

| Pravidla slušné diskuse a korektního vedení blogu |
Vedení blogu - tematická náplň příspěvků je zcela libovolná, držte se jen intencí zaměření webu. Může se týkat např. nejen osobních (neformálních) pohledů na inscenace, ale i na divácký servis divadel, ceny vstupenek, rozdělte se s ostatními o zajímavé či neobvyklé zážitky z divadel, komentujte otázky kulturní politiky, zamýšlejte se nad trendy v oblasti divadla, rozebrte dramatické dílo nebo rovnou celého autora :) Polemiky ano, vzájemné útoky, velice prosíme, ne.

NOVÝ ČLÁNEK
Všechny blogy | Uživatelské blogy | Redakční blogy
Vzestup primitivismu včera a dnes
V ambiciózním projektu Čekárna se Divadlo X10 rozhodlo zpracovat rozsáhlou literární trilogii Liona Feuchtwangera, která mapovala vzestup a důsledky nacismu v Německu. Druhá část trilogie s názvem Oppermannovi se zaměřuje na období kolem roku 1933, kdy se Hitlerova NSDAP dostala k moci. Židovská rodina Oppermannových má prosperující podnik, který vyrábí nábytek, náhle se ale musí vyrovnat s úplně novými poměry, jež je začínají stavět do pozice druhořadých obyvatel. Inscenace režisérky Terezy Říhové výmluvně ukazuje, jak různorodě se lidé mohou stavět k režimu "utahujícímu šrouby" a přecházej...
zapsáno: 4.10.2023 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 254
Hamlet jako paralela dnešní rozkolísané a zkorumpované doby
Jako svou první inscenaci sezóny zvolilo Divadlo Petra Bezruče Shakespearovu hru HAMLET, ke které se vrací s generačním odstupem. V roce 1999 ji zde režíroval Jiří Josek a titulní roli ztělesnil Richard Krajčo, nyní se jí ujal Dodo Gombár a jako Hamleta vybral Josefa Trojana. Gombár je proslulý osobitým a aktuálním uchopením textu, jak jsme ostatně byli svědky ve zdejším divadle při režii jeho hry o dospívajících mladících Hugo Karas (2006). Vázaný jazyk Shakespearovy hry převedl do běžné češtiny, text poněkud upravil, z původních 24 postav ponechal sedm (pomohlo také použití moderních technol...
zapsáno: 28.9.2023 | viděno: 28.9.2023 | Milan Líčka | počet článků na blogu: 27
27.9.2023
WEST END: Guys and Dolls, The Little Big Things, Crazy for You
Při své zářijové návštěvě Londýna jsem opět zhlédl tři muzikálová představení, tady bych blíže popsal produkci v Bridge Theatre, o The Little Big Things a Crazy for You budu podrobně psát do časopisu Svět a divadlo, takže zde jen velmi stručně...   Guys & Dolls (Bridge Theatre) Zajímavý divadelní zážitek přináší divákům scéna poblíž Tower Bridge, které šéfuje bývalý umělecký ředitel londýnského Národního divadla Nicholas Hytner, jenž je jako režisér známý třeba i původním nastudováním muzikálu Miss Saigon. Bridge Theatre patří ke scénám s in-the-round uspořádáním, diváci tedy obklopuj...
zapsáno: 27.9.2023 | viděno: 27.9.2023 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 34
22.9.2023
Rozpačitá Plzeň No. 2 (31. ročník Mezinárodního festivalu DIVADLO)
Z pátečního programu Mezinárodního festivalu divadlo jsem viděla tři inscenace. Levínského horor Celý život nestačí popíšu později. Začala jsem incenací Máj. Zajímavé hudebně-dramatické inscenace Boca Loca Lab se mi daří sledovat již dlouho. Divadelní skupinu Boca Loca Lab založil v roce 2007 režisér a autor Jiří Adámek. Inscenace Máj není tak zábavná, jako Tiká tiká politika nebo Řekni něco, ale je vzhledem k tématu pochopitelné. Tentokrát práce s hlasem a rytmem není nijak objevná. A tak jsem se mohla soustředit na proměnu jednoduchých kostýmů. Herci, dvě herečky a dva herci, mají na sobě s...
zapsáno: 22.9.2023 | viděno: 16.9.2023 | Kateřina Jírová (red.) | počet článků na blogu: 103
18.9.2023
Rozpačitá Plzeň No. 3 (31. ročník Mezinárodního festivalu DIVADLO)
Na Mezinárodním festivalu DIVADLO jsem v pátek večer viděla duchařský úkaz Celý život nestačí Klicperova divadla, a v sobotu odpoledne příjemnou jízdu z Prahy, hl. n., do Ústí nad Labem s názvem Jídelní vůz ústeckého Činoherního studia. Inscenace jsou si v mnohém podobné. Obě pracují s nadsázkou, s filmovou projekcí, se světem za zrcadlem, a spoustou citací. Inscenace ze Severních Čech je však přehlednější, a dokládá, že méně někdy znamená více. Inscenace Celý život nestačí je opravdu těžko zařaditelná, a podle mě honí příliš mnoho zajíců. Nevím, pro jakou cílovou skupinu je vlastně určena. B...
zapsáno: 18.9.2023 | viděno: 17.9.2023 | Kateřina Jírová (red.) | počet článků na blogu: 103
16.9.2023
Rozpačitá Plzeň No. 1 (31. ročník Mezinárodního festivalu DIVADLO)
Letošní 31. ročník Mezinárodního festivalu DIVADLO začal 13.9. Ač nebyl pátek, ale středa, přesto se děly věci nadmíru povážlivé. Očekávaná zahajovací inscenace Trójanky polského režiséra Jana Klaty  dopadla tvrdě do reality. První část inscenace byla dosti zakuklená do sebe, a marně jsme hledali přesah k dnešku, proč vlastně hru inscenovat. To, že hrdé Trojské ženy trpí tím, že mají být otrokyněmi, je celkem pochopitelné. Jedná se o emočně vypjatý moment, který trvá tak dvě až tři hodiny. Sborové lkaní se přes přízeň diváků brzy omrzí. Hekuba se snaží chránit své svěřenkyně jako lvice, ale ne...
zapsáno: 16.9.2023 | viděno: 14.9.2023 | Kateřina Jírová (red.) | počet článků na blogu: 103
9.9.2023
Opera v Šárce 2023
Ke 110. výročí založení této půvabné pražské tradice jsem se konečně vydala do přírodního amfiteátru v pražské Šárce na Prodanou nevěstu. Protože jsem si už dlouhá léta představovala onen nedochovaný filmový záznam Maxe Urbana => Prodaná nevěsta (1913). Realita je samozřejmě trochu jiná, ale zážitek je to skvělý i dnes. Skvělé nastudování v prostředí, které si užijí všichni, včetně seniorů, rodin s dětmi a zvířata. Upřímně doufám, že tahle tradice nezanikne.     Opera v Šárce....
zapsáno: 9.9.2023 | viděno: 9.9.2023 | Markéta Nedvědová (NinadeL) | počet článků na blogu: 23
9.9.2023
Smysl v nesmyslnosti - Divadlo Kámen
Zajímavá vás klasická činohra realizovaná na pražském sídlišti? Scéna uvolněná od klasického krunýře velkého kamenného divadla je natolik zralá, že dokáže nabídnout klasické válečné drama. Nadšení pro kumšt sám je tu cítit v každém nápadu a dílčí realizaci. Skvělé.   Jiří Bureš: Smysl v nesmyslnosti Píše se rok 1940 a do Francie se pomalu vkrádá druhá světová válka. Na farmě Chardinových vládne příjemný stereotyp složený z hospodářských prací a výuky němčiny, ten je však narušen v momentě, kdy se Němci přiblíží doslova na dostřel. Sice to vypadá, že se boje jenom přeženou kolem a bude k...
zapsáno: 9.9.2023 | viděno: 9.9.2023 | Markéta Nedvědová (NinadeL) | počet článků na blogu: 23
Já... Lumíra?
Toto je Koulův blogísek. Proč vyrazit na inscenaci Já, Diagnóza spolku +- VeDvou? Protože je vtipná, dojemná, hravá, promyšlená, upřímná... a nabízí něco, co jinde těžko najdete. Jde totiž o monodrama Lumíry Přichystalové o Lumíře Přichystalové. O nelehkém období, kterým si prošla, o tom, co mu předcházelo, o vzestupu, pádu a touze se zase zvednout. Je to ona, kdo nám líčí svůj vlastní život, své vzpomínky, své myšlenky, úryvky ze svých deníků. Protože by předchozí odstavec mohl navodit nemístný pocit sebestřednosti, uvedu na pravou míru jeho první větu. Ono to není tak úplně monodrama. A n...
zapsáno: 1.9.2023 | viděno: 1.9.2023 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
15.8.2023
Šaldova šňůra - první týden, kdy doženete rok
Prvním ročníkem festivalu Šaldova šňůra ukončilo liberecké Divadlo F. X. Šaldy v termínu od 17. do 22. června 2023 sezónu 2022‐2023 na svých kamenných divadelních scénách. Nový festival, jehož podtitul zní „Týden, během kterého stihnete rok“, si klade za cíl právě zmíněné: nabídnout divákům i kritické obci v ideálním případě všechny premiérové inscenace pomalu končící sezóny najednou a seznámit tak s jejím průběhem a svým repertoárem i ty, kteří to mají do Liberce daleko.Letos jich na programu festivalu z třinácti premiérových bylo hned dvanáct. Plánovaně neuvedená zůstala opereta Čardášová pr...
zapsáno: 15.8.2023 | viděno: 4.8.2023 | Iva Bryndová (red.) | počet článků na blogu: 15
Žižkovské vraždění
V prvorepublikový hotel se pro účely nové inscenace režiséra Martina Vokouna, v níž spojily síly 3D Company a Divadlo Puls, proměnilo Žižkovské divadlo Járy Cimrmana. Hotel Žižkov využívá zájmu o imerzivní projekty i věčnou fascinaci diváků detektivními příběhy. Vzhledem k tomu, že odhalování a skládání jednotlivých dílků příběhu je hlavním trumfem inscenace, nebudu se o ději příliš rozepisovat, abych případným budoucím divákům nezkazil zážitek. Pokusím se tedy spíše zachytit mechanismy, pomocí nichž tvůrci svůj příběh vyprávějí. Už při vstupu do divadla je člověk přivítán hotelovým pikolí...
zapsáno: 4.7.2023 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 254
Kdo čeří vodu
Studio Ypsilon uvedlo těsně před koncem sezóny premiéru, která se tradiční ypsilonkovské dramaturgii posledních let vymyká. Z pohledu náročného diváka, je to rozhodně krok správným směrem, tradiční diváky osobité scény si ale bude muset získat.   Ve hře se netančí, nezpívá (ale rapuje, odlehčující variaci na marylinmonroeovské Happy Birthday nepočítaje) a humor hledá, až na výjimky, spíše v režijních a hereckých nápadech než v temném textu německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga. Černá voda je příběhem Franka a Layly, nesourodé dvojice milenců z před dvaceti let. Kapulety a Monteky zde ...
zapsáno: 24.6.2023 | viděno: 24.6.2023 | HelenaA | počet článků na blogu: 1
Konsent aneb příliš mnoho zajíců
„Tragikomedie britské autorky o tom, že si nemůžeme být jistí ničím, zejména sami sebou ne. O tom, jak se běžně vzájemně nenápadně znásilňujeme, drobně se nutíme a z různých důvodů ohýbáme, děláme kompromisy, a možná si to vůbec neuvědomujeme. A o tom, že pravda může mít víc verzí, a přitom nebýt lží.Dva kamarádi proti sobě stojí u soudu jako právní zástupci obhajoby a obžaloby. Nejasný případ znásilnění se jich osobně netýká a jako profesionálů by se jich ani dotýkat neměl. Klíčovou svědkyní je žena, jejíž život a svět je přece na hony vzdálený tomu jejich. Je ale úplně vyloučené, že by se ji...
zapsáno: 16.6.2023 | Iva Bryndová (red.) | počet článků na blogu: 15
Až zbyla jenom hudba
Alma Marie Rosé se narodila roku 1906 ve Vídni do rodiny Arnolda Rosého, prvního houslisty Vídeňské filharmonie. Její matka byla sestrou hudebního skladatele a dirigenta Gustava Mahlera, po jehož manželce Alma dostala křestní jméno. Obě rodiny měly velmi blízký vztah k hudbě. Alma sama začala koncertovat jako sólistka již ve svých patnácti letech. Hrála v orchestru Vídeňské státní opery a v roce 1932 založila ženský orchestr Die Wiener Walzermädeln.Díky otci se seznámila se svým budoucím manželem, významným českým houslistou Václavem „Vášou“ Příhodou. Vzali se v roce 1930 a žili spolu v Zárybe...
zapsáno: 16.6.2023 | Iva Bryndová (red.) | počet článků na blogu: 15
Otec je černá komedie o těžké nemoci starého muže
Poslední premiérou sezóny v Divadle Petra Bezruče je hra francouzského dramatika Floriana Zellera OTEC sledující vývoj těžké nemoci starého muže. Tento jev pojímá s mírnou nadsázkou jako černou, později smutnou komedii, v níž ztráta paměti a poznávacích schopností ústřední postavy neúprosně postupuje a její osobnost se rozpadá. Inscenace se strhujícím projevem Norberta Lichého v titulní roli měla premiéru v režii Jana Holce dne 26. května.                 Hraje se na úsporně řešené hnědě zbarvené scéně Pavly Kamanové s proměňujícím se pozadím, na níž vpředu z obou boků stojí stoličky, v pozad...
zapsáno: 10.6.2023 | viděno: 10.6.2023 | Milan Líčka | počet článků na blogu: 27
Orwell srozumitelný, ale bez tempa
Dystopický román George Orwella 1984 je právem řazen k největším literárním dílům 20. století. Autor v něm v roce 1948 dost jasnozřivě předpověděl postupy některých totalitních režimů. Ve Švandově divadle se Orwellova stěžejního díla ujal režisér Dodo Gombár. Výsledek sice nenechává člověka na pochybách, že je toto podobenství stále aktuální, divadelně ovšem zásadní posun nepřináší. Gombár adaptuje Orwella celkem věrně, aktualizací netřeba, pouze na několika místech zazní úryvky z knihy Psychologie davu Gustava Le Bona a ani těch by myslím nebylo zapotřebí. Od náhledu do reality totalitního...
zapsáno: 8.6.2023 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 254
Rachel, jde ti o život!
Přemítám, kde HDK udělalo chybu. V představení mi chyběl jakýsi wow-efekt. Vzpomínám na představení ve vídeňském Ronacheru - vskutku bomba - prvotní vstup řval na plný kule, dech mi vyrazil light design, a závěrečné "I Will Always Love You" bralo dech. Cítím, že režie pana Procházky už nemůže ničím překvapit, již po několik sezon stále to samé. Pražský Bodyguard by mi udělal radost, pokud by byl umístěn na komorní scénu. Problematické je samotné libreto, kde v podstatě není, co hrát. Délka představení je 2 hodiny a 10 minut, vč. přestávky a děkovačky, přátelé. Je jasné, že první české nastud...
zapsáno: 7.6.2023 | viděno: 4.6.2023 | Emanuel Flame | počet článků na blogu: 18
7.6.2023
Vídeň: Der Glöckner von Notre Dame + Rebecca
Po derniéře slavných muzikálů Cats a Miss Saigon se na vídeňských scénách VBW poprvé zabydlel disneyovský Zvoník Matky Boží a návrat slavil i jeden z nejpopulárnějších německojazyčných muzikálů Rebecca. O obou inscenacích jsem psal pro Divadelní noviny 11/2023, zde tedy jen krátké shrnutí.   Der Glöckner von Notre Dame (Ronacher) Ačkoliv se jedná o muzikál z divadelní sekce studia Disney, není to podívaná pro malé děti. Vychází sice z animáku z roku 1996, ovšem autor libreta Peter Parnell se částečně vrací i ke knižní předloze Victora Huga. Jsou téměř potlačeny komické motivy animovaného ...
zapsáno: 7.6.2023 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 254
Osobní strážce v Karlíně
Jukeboxový muzikál The Bodyguard má velkou výhodu v tom, že autor libreta Alexander Dinelaris nemusel obtížně spojovat populární hity Whitney Houston do spletitého příběhu. Stačilo využít známý film z roku 1992, přidat do něj několik dalších songů, převést do divadelní řeči a zaměřit ještě větší pozornost na osobnost hudební star Rachel Marron. Došlo také k prohloubení dějové linky kolem zpěvaččiny sestry Nicki Marron. Pokud v něčem karlínská verze muzikálu určitě nezklame, je to pěvecká interpretace slavných hitů. The Bodyguard je zvláštní v tom, že sólové pěvecké příležitosti dává vlastně j...
zapsáno: 6.6.2023 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 254
Tři oříšky pro tři páry
Zuza Ferenczová na českých jevištích příliš známá není. Nicméně její hra Babyboom získala první místo v soutěži Dráma 2010, a ta se teď se značným zpožděním představuje českým divákům. Nastudování tohoto díla slovenské autorky věkově spadající do tzv. „Husákových dětí“ se několik let po jejím přečtení ujal další zástupce této generace režisér Ondřej Sokol. Takovým mostem mezi touto československou dvojící se pak stal herec Václav Šanda, který hru Ondřejovi Sokolovi doporučil, ale především překladatelka a dramaturgyně Kateřina Popiolková, jež jako představitelka generace výrazně mladší ji řekl...
zapsáno: 5.6.2023 | viděno: 20.5.2023 | Lukáš Holubec (red.) | počet článků na blogu: 232