Blogy

| Pravidla slušné diskuse a korektního vedení blogu |
Vedení blogu - tematická náplň příspěvků je zcela libovolná, držte se jen intencí zaměření webu. Může se týkat např. nejen osobních (neformálních) pohledů na inscenace, ale i na divácký servis divadel, ceny vstupenek, rozdělte se s ostatními o zajímavé či neobvyklé zážitky z divadel, komentujte otázky kulturní politiky, zamýšlejte se nad trendy v oblasti divadla, rozebrte dramatické dílo nebo rovnou celého autora :) Polemiky ano, vzájemné útoky, velice prosíme, ne.

NOVÝ ČLÁNEK
Všechny blogy | Uživatelské blogy | Redakční blogy
Když nevěra, tak jedině dvojitá
Publikováno primárně (i s fotkami) na blogu: http://klarat.blog.idnes.cz/ Pokud se nudíte v manželství a chcete si trochu vyhodit z kopýtka, rozhodně nevyužívejte k radovánkám jiný byt než ten svůj. Může se totiž stát, že u kamaráda nebo kamarádky bude poněkud těsno, protože váš drahý protějšek se rozhodne pro to samé. A není nic horšího než přeplněná ložnice! Ještě si k tomu připočtěte podivínského bytového designéra a frigidní spisovatelku dětských knížek a hned je vám jasné, že se vám tato Dvojitá rezervace, stejně jako v Městském divadle Brno, rozhodně nemůže vyplatit. Po dvou úspěšných ...
zapsáno: 27.3.2015 | viděno: 27.3.2015 | Klára Tesařová | počet článků na blogu: 18
Mrtvé duše ožívají v Městském divadle Brno
Publikováno primárně (i s fotkami) na blogu: http://klarat.blog.idnes.cz/ „Mrtvé duše ožívají...“ zní skoro tak, jako kdyby v brněnském Městském divadle vylézali zpoza kulis nějací zombíci a sápali se na diváky v první řadě. Kdo má alespoň elementární znalosti literatury, tomu je ihned jasné, že mám na mysli jeden z nejslavnějších románů ruského spisovatele N.V. Gogola. Groteskně vyhlížející, až děsivě realistické dílo v Brně přenesli na divadelní prkna činoherní scény.  Právě zde se obchoduje. Budou se prodávat duše – „mrtvé duše“. Na ruský venkov přijíždí jistý Pavel Ivanovič Čičikov. Jakm...
zapsáno: 27.3.2015 | viděno: 27.3.2015 | Klára Tesařová | počet článků na blogu: 18
Redutovští Loupežníci odění v moderním hávu
Publikováno primárně (i s fotkami) na blogu: http://klarat.blog.idnes.cz/ Řekne-li se loupežník, nevím jak vy, ale já si okamžitě představím Rumcajse, s červeným apartním kloboučkem, kalhotami stejné barvy, vysokými špičatými hnědými holínkami až ke kolenům a pistolí, která má tak širokou hlaveň, že z ní jde střílet snad jenom žaludy. V brněnské Redutě se vydali s Schillerovými Loupežníky jinou cestou, která je cokoliv jiného jenom ne tradiční. Takže vyžeňte z hlavy představu chlapíka z lesa Řáholce a připravte se na „bouři a vzdor“ v pravém slova smyslu. Loupežníky (v originále Die Räuber) ...
zapsáno: 27.3.2015 | viděno: 27.3.2015 | Klára Tesařová | počet článků na blogu: 18
Au revoir, Les Miserables
Publikováno primárně (i s fotkami) na blogu: http://klarat.blog.idnes.cz/ 5 let a 139 repríz, přesně tak dlouho se Bídníci vyhřívali na výsluní Hudební scény Městského divadla Brno. Tenhle pobyt na muzikálovém slunci přinesl zasloužené ovoce, za vše mluví například Cena Thálie, kterou v roce 2009 obdržel Petr Gazdík, jeden z představitelů hlavní mužské role. Přesto všechno nejsou divadelní inscenace, stejně jako lidé, nesmrtelní. Bohužel nebo bohudík, prostě to tak je, bylo a bude. Už dost té sentimentality! Nyní zpět do 31. května na předposlední (pro některé alternanty a alternatky však úpl...
zapsáno: 27.3.2015 | viděno: 27.3.2015 | Klára Tesařová | počet článků na blogu: 18
Kterak v Redutě táhnou dva za jeden provaz
Publikováno primárně (i s fotkami) na blogu: http://klarat.blog.idnes.cz/ Provaz neboli lano – horolezcům po celém světě poskytuje dostatečnou jistotu a mnohdy jim i zachrání život. Zkrátka dost užitečná věcička. Auto vám stávkuje. Co uděláte? Vytáhnete tažné lano a zavoláte kamarádovi. Teď si však představte dva studentíky, kterým se dostane do ruky nejen pořádně silný a tlustý provaz, ale také Nietzscheho filozofie. Dost vražedná kombinace, nemyslíte? Přidejte k tomu jejich nic netušícího kamaráda coby obětního beránka a patologickou posedlost truhlami. Večírek může začít! Určitě si říkáte...
zapsáno: 27.3.2015 | viděno: 27.3.2015 | Klára Tesařová | počet článků na blogu: 18
Vyprávím, vyprávíš, vyprávíme – příběh o Jakubovi a jeho pánovi
Publikováno primárně (i s fotkami) na blogu: http://klarat.blog.idnes.cz/ „Vypravování odhaluje smysl všeho, aniž by se dopustilo špatné definice“, jak jednou trefně pronesla Hannah Arendtová. Budu vám tedy vypravovat. Bylo nebylo jedno divadlo a nebylo to jen tak obyčejné divadlo, nýbrž divadlo velmi odvážné. V říjnu 2012 v Městském divadle Brno měla totiž premiéru hra Jakub a jeho pán. Teď si určitě říkáte, proč je to divadlo odvážné, jenom kvůli uvedení nějakého představení? No jo, dámy a pánové, ale ono není jen tak, „uplácat“ se ctí dílo, které se honosí podtitulem „filozofická komedie“....
zapsáno: 27.3.2015 | viděno: 27.3.2015 | Klára Tesařová | počet článků na blogu: 18
Jezinky nalévají bezinkové víno – s kapkou arseniku a litry humoru
Publikováno primárně (i s fotkami) na blogu: http://klarat.blog.idnes.cz/ Že chcete také trochu ochutnat? Beze všeho – domácí výroba sester Brewsterových, ročník 2012, vinařská trať Městské divadlo Brno. Ke každé láhvi obdržíte navíc, jako bonus, rodinnou atmosféru útulného newyorského domku na okraji Brooklynu, spolu s detektivní zápletkou, na kterou by byl krátký i Sherlock Holmes. Pokud zavoláte do pěti minut, zašleme vám ještě vkusnou truhlici. Maličko rozměrnější, ale hodí se do každé domácnosti. Důležité upozornění, slabším povahám doporučujeme onu truhlu vůbec neotevírat. A víte co? Př...
zapsáno: 27.3.2015 | viděno: 27.3.2015 | Klára Tesařová | počet článků na blogu: 18
Skuteční chlapi se skutečnými těly jdou v Brně skutečně Donaha!
Publikováno primárně (i s fotkami) na blogu: http://klarat.blog.idnes.cz/ Pánský striptýz v divadle? Ženy podezřele zbystří a kupodivu jim ani nevadí, že odhazovat své svršky budou normální chlapi bez pekáčů buchet na břiše a bicepsů kulturistů. Mužská část populace jen obrátí oči v sloup a tajně doufá, že už jsou vstupenky vyprodané. Dámy si vskutku přijdou v Městském divadle Brno na své. Ani muži nemusí házet flintu do žita, pěknými herečkami se to v tomto muzikálovém kousku jenom hemží. A co teprve ten vtipný a realistický příběh skupinky ocelářů bez práce smíchaný s mnoha chytlavými melod...
zapsáno: 27.3.2015 | viděno: 27.3.2015 | Klára Tesařová | počet článků na blogu: 18
Svářečské kukly s sebou! Flashdance v Brně pořádně jiskří
Publikováno primárně (i s fotkami) na blogu: http://klarat.blog.idnes.cz/ Žádný strach, i bez základní pomůcky každého svářeče budete bez problému vpuštěni do hlediště Městského divadla Brno. Připravte se však na to, že vás záře tohoto představení možná i trochu oslepí. A není se čemu divit, vždyť v Městském umí muzikály svářet jako málokdo jiný. Říká vám něco jméno Jennifer Beals a rok 1983? Ano? Bingo, jste doma! Právě tento hudební film o osmnáctileté Alex Owensové, dívce dvou tváří, ve dne svářečka v pittsburských ocelárnách a v noci tanečnice, se stal předlohou režisérovi Stanislavu Mo...
zapsáno: 27.3.2015 | viděno: 27.3.2015 | Klára Tesařová | počet článků na blogu: 18
To musíte vidět!
Uznávám, že nadpis tohoto blogu není nijak vtipný ani originální, ale přesně vyjadřuje to, co jím chci říct, Průstřel Rackem v Pidivadle je inscenací, kterou prostě musíte vidět, zaslouží si, aby byla permanentně vyprodaná a na její zhlédnutí existoval dlouhý pořadník. Dobrá zpráva pro vás potenciální diváky je, že v tuto chvíli tento stav dosud nenastal, takže máte šanci.Čechovův Racek nese podtitul "Komedie o čtyřech dějstvích", přičemž obvykle se při jeho inscenacích setkáte se čtyřmi dějstvími, komediální přívlastek už je však více či méně diskutabilní (což je ale problém interpretace Čech...
zapsáno: 25.3.2015 | viděno: 20.3.2015 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
O jedné paralele
Proč?Tento blog jsem měl rozepsaný téměř přesně dva roky, občas se k němu vracím, abych ho zase vzdal, někdy si říkám, že už ho nenapíšu, někdy zase, že ho zveřejním po derniéře inscenace, protože když tato někoho těší (a to asi ano, když je stále na repertoáru), proč do toho vrtat.Od začátku roku se však vynořily dvě události, jež mi "otevřely starou ránu", a tak tento blog konečně dopíšu (či spíše znova napíšu). Konkrétně jde o tuto aktualitu, v níž šéfdramaturg Jan Vedral uvádí Dvojitého agenta jako příklad náročnější hry nabízející komplikovanější obraz světa. Podrobněji pak tuto tezi rozv...
zapsáno: 25.3.2015 | viděno: 27.3.2013 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Bavit se a přemýšlet
Klíčem k úspěchu "rubínovských hodinovek" je, že zvolená délka umožňuje tvůrcům nasadit nekompromisní tempo a udržet je do samého závěru. Stinnou stránkou pak ovšem je, že se na tak malém prostoru ne vždy povede naplno rozvinout alespoň základní myšlenky, o postranních liniích ani nepsaje, takže divák sice odchází spokojen, nicméně si říká "Kdyby to tak autor rozepsal, to by bylo něco." Najdou se však výjimky, u nichž tento deficit nepociťuji. A právě Dresscode: Amis & Amil je jednou z nich. Pamětníci si možná vzpomenou na inscenaci Homo '06, již s touto spojuje Daniel Špinar, výrazná vtip...
zapsáno: 25.3.2015 | viděno: 8.1.2013 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
O (nad)divadelním magickém myšlení
Michal Novák své hodnocení uzavírá touto větou: "Měl-li být rok 1913 rokem jistého přelomu, z této malé inscenace jsem se nedozvěděl, proč by tomu tak mělo být." Tento blog budiž pokusem o odpověď. Stručně řečeno, rok 1913 byl přelomový tím, že byl posledním rokem před rokem 1914. Tato odpověď není tak anekdotická, jak by se na první pohled mohlo zdát, pojďme se nad ní trochu zamyslet.Pro ilustraci si vypůjčím myšlenku z úvodního semináře ke hře Lijavec Divadla Járy Cimrmana. Tam je období vlády císaře Františka Josefa I. charakterizováno obrazem, že když šel malý školák roku 1848 do školy, vi...
zapsáno: 25.3.2015 | viděno: 9.1.2015 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Absurdní scénky provází znepokojivá atmosféra
Báby sice v Divadle Na zábradlí režírovala hostující Anna Petrželková, ale je to přesně ten typ inscenace, která přesně zapadá do poetiky současného vedení divadla. Dramaturgyně Dora Viceníková zdramatizovala krátké a úderné texty ruského spisovatele Daniila Charmse. Jedná se tedy o další postdramatický text, který se dostal Na zábradlí na repertoár. Báby v lecčems připomínájí inscenace kmenového režiséra Jana Mikuláška, jelikož se rovněž jedná o mozaiku příběhů, jež na sebe vzájemně příliš nenavazují. Mikulášek poodbným způsobem pracuje často a rád (Zlatá šedesátá, Šedá sedmdesátá, Požitkáři...
zapsáno: 18.3.2015 | viděno: 18.3.2015 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
Veterán. Šlapej, nebo chcípni!
Když si chcete s veteránem popovídat, spíš s vámi mlčí. Jeho výraz je prkenný, mimika minimální… Právě se vrátil z cizinecké legie, kde se toho příliš nenamluví, protože pouštní písek se dostane úplně všude, i do pusy, a mít písek mezi zuby není zrovna nejskvělejší pocit.   Veterán je nová hra Městských divadel pražských, která je v současnosti uváděna na scéně Divadla Rokoko. Scénář ke hře napsal Marek Epstein, který spolu s Davidem Ondříčkem a Mishou Votrubou získal v roce 2012 Českého lva za nejlepší scénář k filmu Ve stínu. Režie se ujal Pavel Khek, pro nějž je to v pořadí třetí příležit...
zapsáno: 12.3.2015 | viděno: 12.3.2015 | Kateřina Stejskalová | počet článků na blogu: 1
Nejdřív Hrabal v Dlouhé, potom pivo U Zlatého Tygra
Stále zjišťuju, že je v mém zorném poli (nemluvím o všeobecném počtu) málo divadel, která umí inovativně a nápaditě zinscenovat klasické autory, ať už zahraniční, nebo české. Na druhou stranu divadla, která pro mě tyto způsoby splňují, stojí za nejedno navštívení. Jedním z takových divadel je Divadlo v Dlouhé, které nabízí rozmanitý repertoár složený z hojného počtu klasických kusů, jež pobaví a dokážou všelikou tvůrčí rozmanitost zbavenou pro mě většinu nudné konvence a konzervatismu.  Ve středu 4. března 2015 jsem se opět přesvědčila o svých předchozích slovech, když jsem zhlédla dílo 407 g...
zapsáno: 10.3.2015 | viděno: 4.3.2015 | Hana Rubišarová (red.) | počet článků na blogu: 8
Příliš mnoho motivů
Ježíškova armáda byla napsána Viliamem Klimáčkem přímo pro pražské Divadlo Komedie a stala se součástí sezony mapující "východní beznaděj". Pod tento termín toho lze schovat dost a bohužel i Klimáček se pokusil ve své hře o příliš široký záběr témat. Jeho tragikomedie o partě železničářů, kteří přijdou o práci, tak sice není vyloženě špatná, ale spíše poněkud nevyprofilovaná. Na malém prostoru se totiž inscenace snaží postihnout ohromné množství motivů. Sociální otázky problematických regionů, jako je třeba Ostravsko, nezaměstnanost, přístup Čechů k víře v Boha, alkoholismus, občasná směšnost...
zapsáno: 4.3.2015 | viděno: 4.3.2015 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
Romantická duchařina baví i dojímá
Muzikály podle filmových předloh jsou v současné době ve velké oblibě producentů na Broadwayi i West Endu. Nepovažuji to za nějaký problém, jelikož muzikál se vždy inspiroval ostatními médii. Navíc některé snímky si o převedení do muzikálové podoby přímo říkají. Mezi ně patří i slavná romantická duchařina, kterou v devadesátých letech viděl v televizi snad každý. Duch osciluje mezi romantickým filmem, komedií a mysteriózní podívanou, nechybí ani drobná detektivní zápletka. Autoři muzikálové verze se touto diverzitou inspirovali, a tak je i hudební složka zajímavá a variabilní - je to předevší...
zapsáno: 2.3.2015 | viděno: 2.3.2015 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
Velká činohra?
Krležovo drama o lpění na penězích i majetku, o pokrytectví a amorálnosti je dílem, k němuž se má smysl vracet. Režisér Martin Huba se pokusil divákům zprostředkovat co nejvíce autorových myšlenek. Text však přece jen obsahuje některé motivy, které ho příliš „zatěžují“ a ve výsledku mu ubírají na síle vyznění. Huba se však s dramaturgem Martinem Vedralem bohužel neodhodlali k adekvátním škrtům a nedokázali ji od méně podstatného oprostit. Na druhou stranu byl Huba hercům oporou ve výkladu charakterů, které nebyly zjednodušeny. Vynikající výkon v klíčové postavě Leona odvedl Ondřej Brousek, v ...
zapsáno: 27.2.2015 | viděno: 24.2.2015 | Pavel Širmer (red.) | počet článků na blogu: 23
Nudná detektivka
Aby tato detektivka Agathy Christie na jevišti obstála i nyní, bylo by žádoucí ji znovu zdramatizovat. Adaptace z roku 1949 je popisná, zdlouhavá, příliš se v ní opakují a podobají situace. Problematicky koncipovaná je zejména kvůli „vyprávějící“ postavě pastora, přílišný důraz na popis děje je pro divadlo nevhodný. Někomu by též mohlo vadit, že na začátku neuvidí oběť vraždy, o níž se pouze mluví. Režisérka Helena Glancová nedokázala děj zdynamičtit, inscenace postrádala napětí, byla statická a nezábavná. Herci nebyli dostatečně ukočírovaní a někteří (Lucie Matoušková, Karolina Frydecká, Pet...
zapsáno: 25.2.2015 | viděno: 24.2.2015 | Pavel Širmer (red.) | počet článků na blogu: 23