Blogy

| Pravidla slušné diskuse a korektního vedení blogu |
Vedení blogu - tematická náplň příspěvků je zcela libovolná, držte se jen intencí zaměření webu. Může se týkat např. nejen osobních (neformálních) pohledů na inscenace, ale i na divácký servis divadel, ceny vstupenek, rozdělte se s ostatními o zajímavé či neobvyklé zážitky z divadel, komentujte otázky kulturní politiky, zamýšlejte se nad trendy v oblasti divadla, rozebrte dramatické dílo nebo rovnou celého autora :) Polemiky ano, vzájemné útoky, velice prosíme, ne.

NOVÝ ČLÁNEK
Všechny blogy | Uživatelské blogy | Redakční blogy
STVOŘENÍ Divadlo Disk – KALD 2009/2010 – 3.absolventská inscenace
Že by?Tuto otázku jsem si pokládal celou cestu do divadla.Už mne nebavili inscenace tohoto ročníku, kteří si pouze hrají na to, že hrát umí, a inscenace je pro diváka naprosto nepochopitelná, nebo je prvoplánová.Do třetice všeho dobrého… V posledních několika letech je velmi diskutovaná ekologická stránka naší planety Země.V představení Stvoření se studenti za dozoru režiséra Ondřeje Spišáka vydali do hloubi duší vybraných národů, do historie a vytvořili koláž jenž nám ukazuje, jací jsme, jací jsme byli.Vybrali si deset národů, každý absolvent jednu a následně znázorňuje devět dalších posta...
viděno: 13.6.2010 | V.morava | počet článků na blogu: 4
Pornohvězdy válcují aquot;zavedenouaquot; pražskou muzikálovou scénu
Určitě sympatický pokus o nezávislý muzikál jako protipól k vesměs otřesným produkcím Hybernie a Broadwaye. Zajímavý příběh, ucházející texty, nápaditá barevná hudba P. Wajsara (talent má mít po kom), která si vypůjčuje prvky tu z opery, tu z lidovky, tu paroduje právě komerční muzikály, ví, co je repetice, leitmotiv... Jen škoda, že se zpívá na half-playback a hudba zní proto dost instantně... Také fakt, že se hraje bez přestávky více jak hodinu a půl způsobuje trochu únavu diváka, naštěstí muzikál docela dobře graduje, ale pomalu se z toho stává proud jednolité hudby a podobných situací......
viděno: 14.6.2010 | Guildenstern | počet článků na blogu: 17
Ptákoviny vrací bláto tam, odkud jej dávno odnesla voda času
Při čtení Žáčkova básnického přepisu Aristofanových Ptáků mi pusa často míří od ucha k uchu (pokud tedy rovnou nevyprsknu smíchy z dobře trefené narážky na věčně oscilující absurdity „politického charakteru“ kolem nás). Je to krásný, hravý a aktuální text. Prezentovaný na jevišti v nové inscenaci Městského divadla Brno však tyto dojmy nevyvolá... Aristofanes konstrukci a logiku ve svých hrách moc neřešil, občas se mu nějaká postava z děje i ztratí, to je známá věc, avšak i tvůrci inovovaných Ptáků se s roztříštěností díla svezli bez snahy ji dramaturgicky narovnat. Dalším problémem inscenac...
viděno: 24.4.2010 | Mouser | počet článků na blogu: 168
Docela drsné Labutí jezero jako romantická pohádka
Není to překlep či mýlka, ačkoliv se od známého baletu na libreto V. P. Begičeva a V. F. Gelcera zas tak moc inscenace Docela velkého divadla nevzdaluje. Drsný osud princezny z Labutího jezera Docela velké divadlo už před lety pro potřeby inscenace určené dětem přetavilo do romantické pohádky Labutí princezna. (Ostatně s tvrdým koncem této „pohádky“ měl problém na divadle již kde kdo, a tak možných alternativních konců je hned několik.) Opět v podání Docela velkého divadla vidíme poutavé výtvarné impresivní divadlo podpořené silným hudebním podkresem a kombinací hry loutek a herců. Zdánlivě...
viděno: 16.4.2010 | Mouser | počet článků na blogu: 168
I na divadle se dá listovat encyklopedií
Navštívil jsem inscenaci Moje první encyklopedie proto, abych si znovuosvojil základní vědomosti a také návyky, které jsem dávno zapomněl. Didaktické divadlo, které hravou formou působí na hlavičky dětiček (idea projektu, prosím vás, se ale zdaleka vyhýbá suplování výchovné funkce vážených rodičů a ještě váženější školy), je nyní hlavní dramaturgickou linkou Minoru. Jelikož v Minoru sypou z rukávu originální nápady, celkem bez podivování přijímám fakt, že diváci sedí na jevišti a herci hrají v hledišti, využívajíce elevace prostoru a řad sedaček k rozehrávání situací. Zjevují se, shlukují se, ...
viděno: 28.3.2010 | Mouser | počet článků na blogu: 168
Divadlo NaHraně - Mesiáš
A máme tady nové divadlo! Mladí zakladatelé – tedy loňští absolventi činohry na DAMU své Divadlo NaHraně označují jako neprovokativní a především herecky interpretační. Svou činnost zahájili v prosinci loňského roku v Divadle Čertovka českou premiérou hry Mesiáš. Autor textu Patrick Barlow je českému publiku znám především divadelní adaptací Alfreda Hitchcocka 39 stupňů. Apokryfní hra Mesiáš vypraví o tom, co všechno mohlo předcházet narození Ježíše. V dávných časech – ještě před Kristem – se seznámí obšívačka chrámových závěsů a tesař. Jejich vztah ovšem není zcela bez trhlinek, protože Jo...
viděno: 24.4.2010 | Lenka Dombrovská (red.) | počet článků na blogu: 1
Adresát neznámý - Divadlo Viola
12.5.2010 Viola. Pojem který si za svou čtyřicetiletou historii vybudoval své místo na žebříčku nekvalitnějších divadel ČR. Slouží pro komorní hry, osobitý přednes poezie, či ke scénickému čtení. Jako scénické čtení je provedeno drama americké autorky Tailor Kressman z roku 1938. Jedná se o předválečnou korespondenci židovského Američana a  němce, kteří byli dříve přáteli, dokonce i obchodními partnery. Premiéru v České Republice mělo 29.dubna 2004 jako rozhlasová hra. Odtud byla hra přenesena do Violy. Hra je původně psaná pro dva herce. Pro provedení ve Viole byla připsána role tř...
viděno: 18.5.2010 | V.morava | počet článků na blogu: 4
Horor s havranem na téma soužití muže a ženy
Hop hop hop. Veselé skoky skákají počtvrté. V projektu, který slibuje poněkud hororový námět. Tak hororový, že ze smíchu nevyjdete. Edgar Allan Pú a jeho Havran posloužil jako inspirace pro ztvárnění zcela jiného konsekventního vzorce, na který se dá aplikovat ono drásavě démonické NEVER MORE. Snad mohu prozradit, že se týká soužití muže a ženy jakožto největšího hororu pod sluncem (i měsícem). Jak spolu žijí? Resp. jak spolu žijí a jak spolu vycházejí, když už nežijí? Expozice této taneční grotesky „na věčné téma“ je však značně zmatečná a dlouho to trvá, než rozpoznáme tradiční symptomy p...
viděno: 21.12.2009 | Mouser | počet článků na blogu: 168
2x Feydeau o fúriích (ona) a neuroticích (on)
Dramaturgickou volbu Divadla v Dlouhé inscenovat Feydeaua budou mnozí pokládat za scestnou. Na ambici udělat také nějakou taškařici nevidím nic špatného, má-li potenciál něco pojmenovat, na něco ukázat, ale také – jako v tomto případě – představit texty, které nikdo u nás na divadle zatím nedělal. Dvě aktovky mistra situační komedie překvapivě disponují strhující psychologickou drobnokresbou a znamenitě popisují genom neurotického uzlíčku zvaného manžel na straně jedné a na straně druhé zběsilý hysterický přízrak, v nějž se proměnila manželka. Tohle není o manželských hádkách... Režisérka H...
viděno: 16.3.2010 | Mouser | počet článků na blogu: 168
30.11.-0001
O tom, jak v Dlouhé slavili 80 let
4. prosince 2009 tomu bylo na den přesně, kdy se poprvé v prostoru, v němž posledních třináct let působí soubor Divadla v Dlouhé, hrálo divadlo. Večer to byl báječný a milý. Divadlo v Dlouhé slavilo prací aneb premiérou nové inscenace U Hitlerů v kuchyni. Autor této hry Arnošt Goldflam se poťouchle vysmívá všem těm malým Hitlerům kolem nás, ukazuje vývoj člověka postiženého géniem průměrnosti a jeho genezi do podoby směšné obludy. Na premiérové představení navázal bohatý raut, popíjela se archivní vína a o dobrou náladu se starala skupina sester Havelkových. V sále se schylovalo ke slavnost...
viděno: 5.12.2009 | Mouser | počet článků na blogu: 168
Johanka z Arku přeslazená snahou o efekty
Do pražského muzikálového života se vrátila Johanka z Arku. Na remake či obnovená nastudování muzikálů obvykle tvrdě dopadá okřídlená věta Herakleita z Efezu o tom, že nelze dvakrát vstoupit do téže řeky. Proto jsem potěšen a říkám, obnovená Johanka se povedla, je to slušný muzikálový počin, na pražské poměry rozhodně. Skvělá textařská práce Gabriely Osvaldové a hudba Ondřeje Soukupa, která má kreativní kouzlo a decentní podmanivost. Není sice kdovíjak uceleným kompozičním celkem, jak se na pravý muzikál sluší a patří, ale i ty poskládané jednotlivosti mají svůj řád a nesází na jednu dvě tzv. ...
viděno: 14.9.2009 | Mouser | počet článků na blogu: 168
Polská krev baví tak vehementně, až se stane nudnou
Měl jsem za to, že Polské krvi se toho mnoho pokazit nedá. Vedle veselé zápletky jsou tu krásné a chytlavé operetní melodie, které se právem řadí mezi klenoty klasického hudebního divadla. Rozjezd vypadá slibně. Tak slibně, až to ve mně vzbudilo podezření, že Hudební divadlo Karlín schválně dělá dlouhý nos na ty oponovače, kteří uměleckému směřování HDK vyčítali nezájem o tento zde tradiční žánr. Možná se v tomto duchu i neslo zadání ze strany divadla směrem k režisérovi Antonínu Procházkovi: „Udělej to klasicky a hezky“. Domněnku mi jistě hned někdo zpochybní, a tak od mé bujné fantazie k...
viděno: 17.9.2009 | Mouser | počet článků na blogu: 168
divadlo Ponec: Kdo je Annik?
Choreografka Petra Fornayová se nechala inspirovat filmem Control pojednávajícím o frontmanovi skupiny Joy Division Ianu Curtisovi. Zaměřila se na vztah jeho mladinké ženy Deborah a jeho milenky Annik. Každá z nich Ianu přinášela něco jiného, ale obě miloval stejně silně. Autorka Iana na jeviště neumístila, ale přesto ho divák silně cítí – je základním pojítkem, jakousi osudovou přitažlivostí, která obě ženy k sobě neustále navrací: činí z nich neoddělitelnou dvojici. Jedná se o komorní inscenaci co do scény, tak obsazení i provedení. Choreografie je velmi citlivá a relativně skromná, což ...
viděno: 8.10.2009 | Lukáš Brychta (red.) | počet článků na blogu: 7
Alfred ve dvoře: Automat slast
Automat Slast S novou inscenací Automat Slast divadla Vyrob si své letadýlko se ocitáme ve specificky ženském světě oscilujícím mezi děvčátkem, které právě začíná poznávat své ženství a vyzrálou ženou, která již touží jen po naplnění svého životního snu. Mezi těmito dvěma póly se pohybuje celá převážně one man (vlastně women) show v podání Anny Duchaňové. Té se daří plynule přecházet do jednotlivých poloh jednoduchými kostýmními změnami i hlasovými modulacemi, a i když je představení řetězením obrazů než kontinuálním příběhem, její projev ho celé drží přirozeně pohromadě. Máme zkrátka mo...
viděno: 8.10.2009 | Lukáš Brychta (red.) | počet článků na blogu: 7
Mahátbárata by umořila i slona
První velké zklamání sezony. Vím, kolik času a práce tahle inscenace stála. Znám pohnutky divadla, proč uvést takový náročný projekt. Není tajemstvím, jaké úsilí znamenalo uhlídat už jen samotný „logistický“ průběh inscenace. Třetinu zkoušecího času zabral nácvik bojových scén. Mahátbárata je inscenací jistě i dalších nej. Výsledek je na to všechno ale moc rozpačitý. Čtyřhodinová podívaná je zoufale narativní a genealogická. Místo toho, aby s indickou mytologií pracovala jako s encyklopedickým heslem, jehož sdělnost jde přes divadelní metaforu. Vždyť kdo tohle tady zná... Ve zlomkrk jménech...
viděno: 12.9.2009 | Mouser | počet článků na blogu: 168
Britský sitcom z prostředí politiky na jevišti DnV
Britský televizní stejnojmenný sitcom slavil u českých diváků mimořádný úspěch i kvůli vynikajícímu dabingu Viktora Preisse a Františka Němce. Díky jejich hlasům k českým divákům promlouvaly postavy ministra pro administrativní záležitosti Jamese Hackera a stálého tajemníka ministerstva, sira Humphrey Applebyho. Přivést oba české interprety společně na jeviště a jejich úplné převtělení do těchto postav znamenalo stoprocentní jistotu silného diváckého zájmu. Sice je mi jasné, že divadelní podoba v režii Martina Stropnického vyzobala z britského seriálu ty nejlákavější situace a fóry, ale jejich...
viděno: 12.9.2009 | Mouser | počet článků na blogu: 168
Vojcek šokuje v Divadle na Vinohradech
Obtížně chápu, proč musela se dělat pirueta o 900 stupňů, když stačilo o 90. Milý diváku, pokud to neustojíš, už tě mladý pan režisér v jednom rozhovoru nazval nevzdělaným, pasivním, neotevřeným a pokryteckým. Dan Špinar při těch slovech asi zapomněl, kolik se platí za vstupenku. Šokování za každou cenu se mi nelíbilo, ale je třeba ocenit snahu hodně zariskovat a vedle toho také Michala Kerna a Martina Stropnického ve vedlejších postavách Blázna, resp. Hejtmana. Vojcek je nedokončený fenomén odrážející bytí v šíleném světě, takže každý divadelník si ho zpracuje a upraví po svém. Úprava přip...
viděno: 9.6.2009 | Mouser | počet článků na blogu: 168
Singoalla, muzikál o lásce z pomezí reality a fantaskního světa
Mám rád divadlo, když se v něm poznám. Kdybych býval tušil, že ten strašně primitivní vztahový archetyp (který v sobě nese vnucené životní předsudky i zakódované předurčení, rovněž ohromnou sílu lásky!) se mnou v dalších dnech taky zamává, snad bych ani do Brna na Singoallu nejel. Mystika příběhu starého jako život sám ale nabourala všechna očekávání. Tušil jsem, že Singoalla bude secvičena ve schematickém vzorci a na něm nabalenými efektními muzikálovými obrazy. Avšak ne! Z tohoto archetypu brněnští divadelníci vykřesali strhující příběh, z něhož mrazilo, který dojímal, ohromoval spontánností...
viděno: 6.6.2009 | Mouser | počet článků na blogu: 168
Jeffreymu je šoufl z alkoholu, divákovi z režie inscenace
Patologické pijanství budí silný odpor a znechucení a teď si představte, že máte dvě a půl hodiny sledovat hru o člověku s permanentní opicí na krku a ještě k tomu poslouchat jeho žvásty limitně se kolem chlastu neustále pohybující. „Antihrdina“ také často zpytuje svědomí, ale varovný prst klesá do rezignační polohy (i pohody). Z programu se dovíme, že Keith Waterhous se nechal pro svou hru inspirovat skutečnou osobou londýnského novináře, který do alkoholického moře bez konce spadl. Už jen z těchto faktů je cítit, že dramatického v tom nebude nic, ani závěrečná tečka nepřinese katarzi, nebo p...
viděno: 21.6.2009 | Mouser | počet článků na blogu: 168
Višňový sad v žánru loutkismu
Čechov se dá dělat na tisíc způsobů, protože to přece každý už zná. Režisér Vladimír Morávek rád aranžuje, dělá si svou verzi – a myslete si o tom, co chcete, jako by vzkazoval divákům. V Divadle na Vinohradech jde o pohled tvrdě karikaturní. Morávek prezentuje oprýskané panoptikum figurek, jejichž společný jmenovatel není melancholie a setrvávání v bludném zajetí iluzí, ale rovnou jejich zbytečnost, jestliže jenom vzdychají nebo žvaní o životě. Panoptikálnímu „loutkismu“ odpovídá i to, že postava Charlotty-kabaretiérky cituje scénické poznámky, kdyby snad někomu nebylo jasné, kdo odchází a př...
viděno: 1.9.2009 | Mouser | počet článků na blogu: 168