Blogy

Plzeňské divadlo pokračuje na Malé scéně v prozkoumávání zajímavých (a v Česku neobvyklých) zákoutí hudebního divadla. Po Sondheimově Sweeney Toddovi a muzikálové verzi konceptuálního alba skupiny Green Day American Idiot se vrhli na muzikál Fun Home. Ten svou komiksovou stylizací a tématem dospívání může působit dojmem rodinného muzikálu, ale řeší se tu poměrně závažná témata. Především nesnadné dětství Alison (podle autorky předlohy Alison Bechdel), která vyrůstá ve zdánlivě spokojené středostavovské rodině. Měla by si žít svůj "americký sen", místo toho tápe kvůli své lesbické orientaci a ...

 4. října 2020 měla premiéru v Nové budově Slovenského národného divadla hra Milada inspirovaná jednou z největších Češek, která svůj jedinečně naplněný život musela ukončit na šibenici na pražské Pankráci, kde ji 15 minut věšel kat, prodloužená ruka komunistické zvůle, jež svoji politickou oponentku sprostě zavraždila. Jelikož totalitní svinstvo vždycky pokračuje ještě dále, než si člověk myslí, i tato vražda měla svých několik nechutných doher. Jednou z nich byl fakt, že dopisy určených své rodině, které napsala v posledních třech dnech svého života, byly pozůstalým doručeny až po roce 1989....

 Za několik dní čerstvě padesátiletý český spisovatel Jaroslav Rudiš je nepřehlédnutelný autor nejen na poli literatury, ale také prací pro divadelní jeviště. Nejčastěji spolupracuje s Činoherním studiem Ústí nad Labem. Na tamějších prknech mimo jiné spatřila světlo světla postava Aloise Nebela. Nyní napsal pro drážďanské divadlo Staatsschauspiel hru odehrávající se na pomezí severočeské Moldavy v nádražní restauraci Anschluss. Půl roku po světové premiéře u našich německých sousedů nastudovali Rudišův text dramaturg Norbert Závodský a režisér Josef Doležal a uvedli jej právě na naší prestižní...

Nová hra Lenky Lagronové Chytání Vídně je příkladem regionální dramaturgie, která na příběhu z daného města rozvíjí všeobecná témata. V případě nové inscenace Národního divadla Brno je stěžejním tématem, jak se minulost prolamuje do našich současných životů. Dobře to shrnuje řečnická otázka hlavní hrdinky Almy: "Jaké by to mohlo být, kdyby se nic z toho nestalo?" Lagronová se ve své hře dotýká nepříliš často reflektovaného období české historie - vrací se v úvahách k hrůzám komunistických pracovních lágrů v 50. letech minulého století. Regionální prvek představuje především Jaruškův dům, kter...

Přenesení populárního muzikálu My Fair Lady z Londýna do Brna a nahrazení anglického cockney hantecem patří k nejšťastnějším rozhodnutím ředitele Městského divadla Brno Stanislava Moši. Jeho úprava muzikálové verze Shawova Pygmalionu se na repertoár opakovaně vrací už od roku 1999. Nové nastudování na Hudební scéně děj přenáší do roku 1912, nová je výprava a většina obsazení. Brněnský hantec je tu použit jako komický prvek, s nímž umí zacházet především Alan Novotný ve vděčné roli popeláře Alfréda Ďulínka. Ve vztahu mezi Lízou Ďulínkovou a profesorem Jindřichem Hradským dochází k jistému posu...

 Přes deset let sleduji divadelní tvorbu Miroslava Bambuška a nebudu předstírat, že často mi promlouvá přímo do mého nitra. Jeho tvorba není poddajná, naopak je nutné vynaložit určité úsilí, aby člověk dokázal, když ne jet na stejné vlně, tak alespoň na nějaké blízké. Často režíruje své vlastní texty, i když v poslední době ovlivnili vznik několika jeho inscenací mně známý autoři jako Jan Patočka, Georg Büchner, Peter Handke nebo Elfriede Jelinek. Jeho poslední premiérou uvedenou ve Studiu Hrdinů v loňském roce s názvem Moje říše je z tohoto světa však vychází z díla německého literáta Wolfgan...

 Fjodor Michajlovič Dostojevskij je už historicky velice hraný autor na tuzemských scénách, a i nyní si divák může vybrat z bezmála desítky inscenací slavného ruského spisovatele uváděných napříč republikou. Co se týká adaptace Dostojevkého posledního velkého románu Bratři Karamazovi osobně jsem byl nejvíce unesen z inscenací v Dejvickém divadle a Divadla Husy na provázku. Naprosto odlišné nastudování v prvním případě Lukáše Hlavici a v druhém Vladimíra Morávka jen umocnilo, že z takto zásadního knižního románu lze čerpat takřka nevyčerpatelně. Nyní se do dramatizace pustil umělecký šéf Divadl...

 Současný ruský dramatik Ivan Vyrypajev je tuzemskému divadelnímu návštěvníkovi poměrně dobře znám. Jeho hry se hrály na jevištích napříč republikou, přičemž jedna z těch nejuváděnějších s názvem Iluze je nyní k vidění u spolků Kašpar a OLDstars. Text dramatika, jehož popularita je větší v Evropě než v jeho rodném Rusku, s názvem Nesnesitelně dlouhá objetí měl premiéru v listopadu 2019 ve Švandově divadle pod hlavičkou divadelního souboru Distheatranz. Složité období uvádění během řádění čínského viru nakonec vyústilo tím, že inscenace byla převedena do prostoru, který využívá Divadlo X10, byť...

 Tomáš Dianiška je bezpochyby jednou z nepřehlédnutelných osobností českého divadla současnosti. Realizuje se na mimopražských scénách, aktuálně konkrétně v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, kde v poslední době nazkoušel a uvedl své dvě pocty ženám, a sice Zdeně Koubkové v inscenaci Transky, body, vteřiny (byť hlavní postava dožila jako Zdeněk Koubek) a paní Špinarové ve hře Špinarka (hlavní postava je zpěvačka Věra Špinarová, nikoliv Daniel Špinar, který pro změnu dožije pravděpodobně jako Daniela Špinar), a také v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, kde pro změnu uvádí Buriana, tedy poctu královi ...

Herec a dramatik Tracy Letts má cit pro skvěle jiskřivé dialogy, kterým nechybí vtipné pointy a zároveň se za nimi skrývá spousta životní bolesti. Inscenace Linda Vista je toho nejlepším důkazem. Začíná to jako lehká konverzační komedie o jednom padesátníkovi, který prožívá krizi středního věku. Je to tak trochu loser, ale umí být i šarmantní a divák s ním čím dál víc soucítí, i když Wheeler dělá spoustu špatných rozhodnutí. Výtečný překlad Jitky Sloupové dokáží herci v inscenaci Činoherního klubu interpretovat velice spontánním způsobem, hlavně rozhovory Wheelera (Vasil Fridrich) s Paulem (D...

 Jean-Claude Carriéra byl jedním z nejvýznamnějších francouzských scénáristů, jenž pracoval s mnoha velikány světového filmu, jakými byli Andrzej Wajda nebo Miloš Forman. Zemřel loni ve věku 89 let a přibližně rok po jeho skonu sáhl divadelní spolek Kašpar po jeho již mnohokrát uváděné divadelní hře z roku 1994 s názvem Terasa. Tu již měli možnost navštívit diváci na scénách divadel v Kladně, Jihlavě a Chebu. Dlouhých třináct let jej pak má na repertoáru Divadlo Bez zábradlí. Já mám zkušenost z jejího prvního nazkoušení v České republice. V roce 2001 uvedlo hru o lásce, spontánnosti, lehkosti,...

Přízraky Henrika Ibsena způsobily v době svého vzniku skandál, témata jako incest a syfilis byla ve společnosti konce 19. století tabu. Dnes už sice drama skandál způsobí jen těžko, zůstala ovšem zdařilá hloubková sonda do pokrytectví a pošramocených mezilidských vztahů. Režisér Jiří Pokorný inscenuje v Dejvickém divadle Ibsena velice tradicionalisticky, což napoví už scéna Petra B. Nováka představující lehce omšelý salon panského domu, který pamatuje lepší časy. Pokorný se spoléhá především na podařený překlad Františka Fröhlicha a precizní hereckou výstavbu jednotlivých rolí. Tento přístup ...

Millerova hra Čarodějky ze Salemu se svým námětem vrací do vzdálené historie Spojených států, k jednomu z těch tragických momentů historie - k čarodějnickým procesům proběhnuvším v Salemu ve státě Massachusetts v roce 1692. Vznikala však v době tzv. Mccarthismu jako toho času velmi aktuální výpověď o stavu společnosti, o možnosti a schopnosti ji zmanipulovat a uspořádat podobný novodobý "hon na čarodějnice" v podstatě v kterékoli době. Právě tím zůstává stále aktuální i dnes. A bohužel pravděpodobně vždy aktuální bude - ať už za veškerou případnou manipulací stála, stojí či bude stát prostá li...

Rodinné (detektivní) drama Agent tzv. společenský mělo svou premiéru již na podzim roku 2018. Přes to, že od ní uplynulo relativně dost času, zasloužilo by si spolehlivě častější uvádění i dnes, kdy se na programu Studia Švandova divadla neobjevuje příliš často. Jedná se totiž jednoznačně o text a inscenaci, která stojí za vidění a zaslouží si výraznější pozornost.  Text hry Martiny Kinské a Radka Schovánka tak jako mnohé další, využívá ještě relativně nedávné minulosti - komunistické totality. Začíná již ze synopse tušeným odhalením, vztahujícím se k ní, které symbolicky přichází - vtrhává -...

Na mělkém jevišti Činoherního klubu se odehrává drama tří manželských dvojic. Ústřední bezdětné dvojice Maggie a Bricka, velmi dětné manželství Brickova bratra Goopera a jeho plodné ženy Mae, a rodičů Bricka a Goopera, označovaných jako Mamka a Taťka. Maggie (A. Fialová) vstoupí na scénu v bílých šatech, které jí synovci polili červeným džusem. Maggie to využije jako znak nevinnosti samé potřísněné rudou krví. Šaty svlékne a dál se pohybuje jen v kombiné. V levé části jeviště je zrcadlová stěna, kde se Maggie (magie, hezký výraz, že?) různě natřepává v kombiné, líčí se, vystrkuje zadeček, a c...

 Současný skotský dramatik Daniel Craig Jackson je pro českého divadelního diváka známý především pro svou hru Můj romantický příběh, kterou aktuálně uvádí Západočeské divadlo v Chebu na své komorní scéně Studia D. Pokud se nemýlím je to již sedmé nastudování této vztahové komedie na českých jevištích, přičemž dle širších ohlasů patří k těm nejpovedenějším inscenace Daniela Špinara před devíti lety poprvé hraná v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Já jsem ani jednu verzi hry, kterou napsal Daniel Jackson ve svých třiceti letech, neviděl, a tak až chebská novinka v režii Zdeňka Bartoše mi poprvé ...

 Britský dramatik Peter Shaffer je širšímu českému divákovi znám zřejmě především díky svému oscarovému scénáři k filmu Amadeus Miloše Formana. Návštěvníci divadel se však dost pravděpodobně s tímto již šest let zesnulým autorem setkali i na jevišti, jelikož je v tuzemsku poměrně dosti hrán. Kromě zmíněného Amadea mají čeští režiséři v oblibě jeho absurdní Černou komedii nebo psychologické drama Equus, které v překladu Pavla Dominika nastudoval loni v Činoherním klubu režisér Martin Čičvák.  Děj hry Equus, což mimochodem v latinském překladu znamená kůň, se de facto celý odehrává v sanatoriu,...

Adaptace Hrubínovy pohádky Kráska a zvíře v Národním divadle je kontroverzním počinem. Divák, který vyrazí s dětmi na poetické představení, bude asi dost vykolejen. Vlastně je mi docela sympatické, že se inscenační tým pokusil podívat na známou látku úplně jiným úhlem pohledu, inscenace Daniely Špinar ale trpí řadou problémů. Začnu tím pozitivním. A to je syrová atmosféra, která je v opozici k obvyklému inscenačnímu řešení hry Františka Hrubína. Velkou úlohu hraje scéna, která je velice podařená, Lucia Škandíková přenesla doupě Zvířete z honosného paláce mezi bílé stěny, které "zdobí" jen škr...

Hamlet v Divadle ABC zaujme už na první pohled seversky chladnou scénou Martina Chocholouška, která připomíná fotografický ateliér. Již ve scénografii se odráží jeden ze způsob čtení inscenace režiséra Michala Dočekala - vyprázdněnost dnešní doby a problémy z toho vyplývající. Do libozvučného překladu Jiřího Joska zakomponovali tvůrci ještě další texty (například od Heinera Müllera či Vladimíra Holana), které vhodně doplňují odtažitý svět intrik a bezcitnosti. Především první polovina inscenace je skutečně podařená, Dočekal hru odlehčuje groteskně ironickými momenty a nachází celou řadu zajím...

 V posledních letech se nezřídka kdy věnují v A studiu Rubín závažným tématům současnosti a nová inscenace Ruka je osamělý lovec není výjimkou. I toto dílo postihla svízel posouvání termínu premiéry, a tak se i přesunula ze sezóny pojmenované jako Velký úklid do aktuální, jež nese název Závislosti. Tématem textu mladé švýcarské dramatičky Katji Brunner je postavení ženy v současné společnosti, a přestože dramaturgyně Dagmar Fričová, režisér Ondřej Štefaňák, ale též trio účinkujících Tereza Hofová, Anita Krausová a Magdalena Kuntová zpracovali tuto problematiku s typickým nadhledem pro tvorbu u...