Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Mezinárodní festival DIVADLO No 4 (Krávy, krávy, jakou máte řeč)

Předposlední festivalový den v Plzni, sobota 14. září, pro mě začal loutkovým dokumentem Naivního divadla Liberec s názvem Loutky hledají talent. Jedná se o další díl seriálu „Tradiční iluzívní marionetové divadlo v Naivním“, a diváci se dočkají i některých postav z předchozích dílů, například pěveckého sboru 40 loupežníků z dílu Alibaba a 40 loupežníků,  Alíny a jejího milého z dílu Alína aneb Petřín v jiném dílu světa, souboru labutí lepších než Lady Gaga, několik postav ze Jamese Blonda, Jožky Jabůrka a dalších.

Šestice loutkoherců vodí osmnáct postav, a můžeme sledovat i zákulisí populárních televizních soutěží. Většinou jednotlivé díly seriálu připravoval tvůrčí tým ve složení Iva Peřinová, Tomáš Dvořák a Ivan Nesveda. Nyní došlo k proměně týmu na Tomáš Dvořák, Marek Zákostelecký a Vít Peřina. Text hry je opět vtipný, snadno čitelný, divadelní, tak, jak jsme u výrobního studia Naivní divadlo Liberec zvyklí. Výprava Marka Zákosteleckého již není tak kýčovitá jako v jiných kusech, a režie Tomáše Dvořáka je opět dokonalá. Ani toto loutkové divadlo není taškařice pro batolata.

Další dokument, „domácí video“ Blaha Uhlára „Pokus“, byl pro mě opravdu nečitelným pokusem.

Inscenace Černé mléko Nového rižského divadla z Lotyšska by se vlastně také dala označit za dokument. Tvůrci podle anotace dva roky sbírali příběhy z lotyšského venkova a došli k závěru, že lotyšská identita je uchována na venkově, mezi chovateli mléčného skotu. Pět hereček střídavě ztělesňuje chovatelky mléčných krav i samotné krávy. Jediný muž na scéně si příležitostně střihne i roli plemenného býka nebo majitele jatek. Herečky mají pěkné květované šaty, módní lodičky na vysokých podpatcích, a na jevišti se na začátku představení pečlivě nalíčí. S touto vizáží pak střídavě hrají krávy (mají na hlavě rohy), nebo chovatelky, které denně dojí a kydají hnůj (mají na hlavě šátky). Krávy jsou součástí vesnického života, ženy si s nimi povídají, svěřují jim svá trápení, vyprávějí jim pohádky, mazlí se s nimi, a všemožně o ně láskyplně pečují. A krávy jim za to poskytují živobytí, a když jsou zrovna vysoké výkupní ceny mléka, tak i blahobyt. Na jevišti herečky v roli krav vysedávají se svými hospodáři na lavičce, houpou se na houpačce, válí se hospodyním na klíně, a vůbec zažívají jenom samé radosti. Dokonce si i s družkami zahrají a zatančí Mléčnou dráhu, to když jim ve tmě svítí rohy. Krávy se setkávají s býkem, a rodí roztomilá telátka. Dojde i na vylíčení odchodu krav z tohoto světa, a to většinou rukou řezníka. Pouze jedna kráva se pokouší vymanit se z tohoto ráje, ale není jí to nic platné, protože nestopne žádný vůz, který by jel do Indie. Celé je to velmi milé, přesto však vyvstávají otázky, zda je to typické jen pro Lotyšsko, nebo zda bychom třeba ve Švýcarských Alpách také nenašli podobný model života. A zda už to třeba není trošku jako třeba kýč.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.