Skupova Plzeň sice byla zahájena večer ve středu 8.6., ale já jsem přijela až ve čtvrtek dopoledne na představení inscenace Stařec, moře a dívka. Jedná se o inscenaci Západočeského divadla Cheb, v režii Braňa Mazúcha, který byl kdysi v Západočeském divadle v angažmá. Inscenace byla velmi poetická, plná krásných obrazů. Sice nevíme, co tím chtěl básník říci, moc děje to nemělo, ale tvůrcům se podařilo vykouzlit na jevišti opravdu krásné obrazy. Například lodička, složená z papíru, plula na stříbrné folii, moře bylo neklidné, a loďkou to velmi zmítalo. Viděli jsme mořské hlubiny, krušný zápas o život, který ryba prohrála, a oblečenou neoblečenou performerku, která však byla učesaná. Škoda, že ze spuštěné hrazdy se „nevystřelilo". Podávaná uzená Marcelka makrelka byla velmi dobrá.

Cenami ověnčená inscenace Mami, už tam budem? pražského divadla Minor naplnila očekávání festivalových hostů. Jiří Jelínek opět dokázal rozpohybovat jak členku divadla Minor Lenku Volfovou, tak i další lidi, ať už na jevišti, či v hledišti. Krásná inscenace plná imaginace a slovních hříček. Kolik blbostí se dá vymyslet na nudné ucpané silnici. Blink, blink! No, trochu inspirace Goldflamovými Pohádkami pro zlobivé, které byly mimojiné inscenovány v královéhradeckém Klicperově divadle, v kterých hrála půlka tehdejšího Jelínkova souboru. Dobře užitá inspirace však nikterak nesnižuje kvalitu Jelínkovy inscenace.