Zelenkova hra obsahuje nepřehlédnutelnou kritiku současné společnosti zaměřené na výkon. Vzestup a pád chladné a cílevědomé podnikatelky, která se neštítí jít přes mrtvoly, v sobě skrývá jistou tezovitost. Zelenka je naštěstí obratný autor, který ji dokáže zamaskovat dobře vypointovanými dialogy a především suchým anglickým humorem.

Jediné, co mu v budějovické inscenaci poněkud nevychází, jsou zdlouhavé přestavby. Neustálé přesouvání nábytku zbytečně rozvolňuje tempo, které klipovitě vyprávěný příběh  potřebuje.
Jedním z důvodů může být snaha dopřát odpočinek představitelce hlavní role Věře Hlaváčkové (na snímku), která je účastnicí všech scén. Její povedený výkon graduje ve druhé půli představení, kdy už není tím suverénem, ale spíše rozpolcenou osobností, která i na opravdovém dně existence neztrácí některé staré návyky.

Ostatní aktéři vystupují většinou v několika menších rolích, ve kterých se jim daří hlavní hrdince přihrávat, a tak dialogy působí živým dojmem a inscenace ani na chvíli nenudí.
Při festivalovém představení občas všechno nevyšlo tak, jak má. Neotevřel se notebook, světlo dopadalo trochu jinam, než mělo a podobně. To je ale samozřejmě logický důsledek snahy, aby inscenaci viděli i diváci mimo domovskou scénu. A Job Interviews je hra, která za vidění stojí.