Blog uživatelů i-divadla

Dramatizace Jany Eyrové slouží pohodlnějšímu divákovi
vydáno: 18.4.2009, Mouser
Tyhle dramatizace literatury jsou pro ty, kteří čtou a ve škole nikdy neměli kuli za prázdný čtenářský deník (jako já), jistě přehlídkou překvapivých momentů. Vyprávěcí linie pryč, něco z děje obvykle také chybí nebo je zhuštěno do dvou minut. Ti, co chtějí divadlo, zas ke štěstí potřebují vidět dramatické situace. Jana Eyrová v ABC je dobře vyvedeným kompromisem pro všechny. Od všeho něco. A téma, že by se mělo žít v souladu se svou duší a svědomím v ní ukrytém, je pro abstraktní morálku dneška jasnou výzvou. Jen dodám, kéž by náš svět posouvaly kupředu diskuse silných osobností, jako právě Jany Eyrové a Rochestera, a do pozic řadových jedinců klesali ti tlučhubové s ušlechtilými cíli na rtech, jako Saint John Rivers. Tuto myšlenku v ABC mi tvůrci inscenace poněkud kazí hrou na emancipaci a závěrečným dojákem, k němuž inscenace doputuje jako k hlavní efektózní emoci, kterou si lidi pravděpodobně odnesou domů.

Herecké výkony hlavních protagonistů (Evellyn Pacoláková a Hynek Čermák) jsou skvělé proto, že s přehledem drží dramatický náboj kusu. Jinak se spíše figurkaří nebo hledá něco pro efekt. Retrospektivní obrazy jsou vyřešeny vskutku poutavě, ale méně už se daří vykreslení klíčových situací, kdy do děje (zásadním způsobem) vstupují osoby „v pozadí“. Celkový dojem však zůstává pozitivní, také při vědomí obtížnosti převodu jakékoliv rozsáhlé literární látky do dramatizované podoby.

Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 60 %.

Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.