451 stupňů Fahrenheita

Podařená aktualizace Bradburyho knihy. Svozil s Kosovou poměrně přesně vystihují jak zestručnění komunikace na nezbytné minimum zároveň zjednodušuje myšlení, lidé přestávají podrobovat informace kritice a vše bez přemýšlení přejímají. Je to ad absurdum dohnaná situace dnešního světa, kdy je jednodušší přečíst si status na facebooku než si zasadit věc do kontextu studiem nějaké literatury. Podařilo se vhodně zapojit i prvky live cinema, které bývají kamenem úrazu mnoha současných produkcí. Některé scény (hlavně dějová linka s profesorem Faberem) působily zbytečně uspěchaně, klidně se daly více rozvést.

Sečteno a podtrženo, to, že budoucnost vidím jinak, je dost slabý důvod k odmítnutí této jinak zdařilé inscenace, takže se na ni vydejte a konfrontujte se s ní sami. Více viz blog.

65%. Sympatický pohled mladé generace na Bradburyho román. Vyzdvihnuty, posíleny a rozvinuty byly především motivy odkazující na konkrétní rysy dnešního způsobu života. Inscenace má mnoho dobrých nápadů – způsob zobrazení každodenních stereotypů, posílení postavy manželky či nekonečný seriál na telestěně, jehož postavy vypadají stejně jako hlavní hrdinové. Určité zásadní dějové okamžiky byly pouze slovně popsány, čímž inscenace zbytečně přišla o výrazné jevištní akce. Výklad „zploštil“ některé charaktery, zejména hlavního hrdinu, což se ale v koncepci ukázalo jako přijatelné.