Hostina dravců

Skutečně silný příběh podpořený dobrými hereckými výkony.

Představení se mi líbilo, ale protože jsem viděla za poslední dobu spoustu lepších, hodnotím 60% procenty. Výkony herců chvályhodné ,zpočátku představení jsem se cítila napjatá, vyřešení konce se mi moc nelíbilo.

Tohle je ten typ představení, na kterém se vlastně asi nedá mnoho zkazit. Pokud má divadlo dobré herce, režiséra, který ctí text, a dobré podmínky, vznikne profesorsky přesná inscenace, která zaujme a rezonuje v divákovi přesně tak, jak má, a u níž se publikum prostě nemůže nudit. Podotýkám, že nemusí vždy být samozřejmostí dobrý výsledek, ale zde se vše sešlo tak, že jsem se ani na okamžik nenudil, napjatě jsem čekal na vývoj děje a ve výsledku odcházel s pocitem, že jsem viděl dobré poctivé divadlo a přesné herecké výkony. A o to jde především. /25.11.2019 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana/

999. varianta na téma jak se lámou charaktery v krizi. Naštěstí čtenář ani divák nemusejí přemýšlet, resumé dostávají už v názvu knihy či divadelního kusu a na jevišti se neodehraje nic, co by pro diváka nad dvacet let bylo překvapivé. Když se v potu tváře s jednou výjimkou rozlámou všechny, divák může jít domů.
Nicméně v Příbrami jsou vynikající herci. Kouř byl. Tentokrát funkční.
Maně mě napadá méně osudová analogie: Jsou to dobří přátelé? Jsou. A dědil jste s nimi? Na deset slov by ale diváci určitě nechodili.

Skvěle napsaná hra, kterou režisér Martin Vokoun uchopil s citem a vkusem. Herecké výkony všech herců jsou tradičně na velmi vysoké úrovni a naprosto vyrovnané. Obzvláště oceňuji Petra Floriána, který hraje nevidomého, aniž by si vypomohl černými brýlemi, to je velmi náročný úkol, který zvládl bravurně. Inscenaci rozhodně doporučuji všem divákům, kteří mají větší ambice, než se chodit do divadla jen pobavit.

Skutečně silný příběh podpořený dobrými hereckými výkony.

Představení se mi líbilo, ale protože jsem viděla za poslední dobu spoustu lepších, hodnotím 60% procenty. Výkony herců chvályhodné ,zpočátku představení jsem se cítila napjatá, vyřešení konce se mi moc nelíbilo.

Tohle je ten typ představení, na kterém se vlastně asi nedá mnoho zkazit. Pokud má divadlo dobré herce, režiséra, který ctí text, a dobré podmínky, vznikne profesorsky přesná inscenace, která zaujme a rezonuje v divákovi přesně tak, jak má, a u níž se publikum prostě nemůže nudit. Podotýkám, že nemusí vždy být samozřejmostí dobrý výsledek, ale zde se vše sešlo tak, že jsem se ani na okamžik nenudil, napjatě jsem čekal na vývoj děje a ve výsledku odcházel s pocitem, že jsem viděl dobré poctivé divadlo a přesné herecké výkony. A o to jde především. /25.11.2019 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana/

999. varianta na téma jak se lámou charaktery v krizi. Naštěstí čtenář ani divák nemusejí přemýšlet, resumé dostávají už v názvu knihy či divadelního kusu a na jevišti se neodehraje nic, co by pro diváka nad dvacet let bylo překvapivé. Když se v potu tváře s jednou výjimkou rozlámou všechny, divák může jít domů.
Nicméně v Příbrami jsou vynikající herci. Kouř byl. Tentokrát funkční.
Maně mě napadá méně osudová analogie: Jsou to dobří přátelé? Jsou. A dědil jste s nimi? Na deset slov by ale diváci určitě nechodili.

Skvěle napsaná hra, kterou režisér Martin Vokoun uchopil s citem a vkusem. Herecké výkony všech herců jsou tradičně na velmi vysoké úrovni a naprosto vyrovnané. Obzvláště oceňuji Petra Floriána, který hraje nevidomého, aniž by si vypomohl černými brýlemi, to je velmi náročný úkol, který zvládl bravurně. Inscenaci rozhodně doporučuji všem divákům, kteří mají větší ambice, než se chodit do divadla jen pobavit.

Tohle je ten typ představení, na kterém se vlastně asi nedá mnoho zkazit. Pokud má divadlo dobré herce, režiséra, který ctí text, a dobré podmínky, vznikne profesorsky přesná inscenace, která zaujme a rezonuje v divákovi přesně tak, jak má, a u níž se publikum prostě nemůže nudit. Podotýkám, že nemusí vždy být samozřejmostí dobrý výsledek, ale zde se vše sešlo tak, že jsem se ani na okamžik nenudil, napjatě jsem čekal na vývoj děje a ve výsledku odcházel s pocitem, že jsem viděl dobré poctivé divadlo a přesné herecké výkony. A o to jde především. /25.11.2019 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana/

Skvěle napsaná hra, kterou režisér Martin Vokoun uchopil s citem a vkusem. Herecké výkony všech herců jsou tradičně na velmi vysoké úrovni a naprosto vyrovnané. Obzvláště oceňuji Petra Floriána, který hraje nevidomého, aniž by si vypomohl černými brýlemi, to je velmi náročný úkol, který zvládl bravurně. Inscenaci rozhodně doporučuji všem divákům, kteří mají větší ambice, než se chodit do divadla jen pobavit.

999. varianta na téma jak se lámou charaktery v krizi. Naštěstí čtenář ani divák nemusejí přemýšlet, resumé dostávají už v názvu knihy či divadelního kusu a na jevišti se neodehraje nic, co by pro diváka nad dvacet let bylo překvapivé. Když se v potu tváře s jednou výjimkou rozlámou všechny, divák může jít domů.
Nicméně v Příbrami jsou vynikající herci. Kouř byl. Tentokrát funkční.
Maně mě napadá méně osudová analogie: Jsou to dobří přátelé? Jsou. A dědil jste s nimi? Na deset slov by ale diváci určitě nechodili.

Skutečně silný příběh podpořený dobrými hereckými výkony.

Představení se mi líbilo, ale protože jsem viděla za poslední dobu spoustu lepších, hodnotím 60% procenty. Výkony herců chvályhodné ,zpočátku představení jsem se cítila napjatá, vyřešení konce se mi moc nelíbilo.