Audience

Notoricky (!) známý text V. Havla pojal režisér J. Ondra velmi svižně, vtipně, a ačkoliv se od něj nijak nevzdaluje, má toto zpracování hned několik příjemných překvapení. J. Ondra se ale také obklopil těmi správnými lidmi. S výpravou spolupracoval s P. Hovorkovou a scéna, jež je tvořena bednami s lahvovým pivem Ferdinand vás hned na začátek vtáhne do prostředí pivovaru (navíc to milé spojení názvu piva a postavy). V něm pak J. Panzner předvádí intelektuála s velkou precizností a L. Šolc sládka skvěle přirozeným způsobem, čímž pak onen zvrat, zklamání a lítost na sebou samým o to více vyzní...

Jiný pohled na Havlovu aktovku, nezatěžkaný jistou inscenační tradicí, kterou hra v Čechách již svým způsobem má. Přitom nelze říci, že by v tomto svébytném úhlu pohledu bylo něco podstatného přehlédnuto. Skvělá práce režiséra i obou herců. Přesný Jiří Panzner. Pravé pivo, jehož obrovské množství Lukáš Šolc vypije, dotváří atmosféru a přidává na autenticitě nejen jeho (přes požitý alkohol stále hereckého) výkonu, ale i atmosféry a představení. Pozoruhodná inscenace, na niž by se nemělo zapomenout.

Výborně odvedená práce, tleskám. Skvěle zvládnuté tempo, ve chvíli, kdy už to začíná nudit, přijde hlavní pointa a ze sálu člověk vychází plný otázek, na které jen těžko hledá správnou odpověď. Ta spousta vylitého piva mi sice trhala srdce, ale stálo to za to. Navíc doporučuji ke koupi program k představení.

Dobře postavená scéna a svérázné, netradiční pojetí. I díky tomu je minimálně začátek dosti zábavný. Postupem času dochází sice k opakování a pozornost se lehce vytrácí, ale naštěstí v momentě kdy již hrozí, že hra začne nudit, přichází přepnutí do vážnějšího módu. Samotný konec je pak velmi působivý. Velkou zásluhu na tom má skvělý herecký výkon Lukáše Šolce, který po tom všem co na scéně předvedl zaslouží bezesporu obdiv. Nezbývá než doporučit k návštěvě.

Přestože se inscenace od legendárního nastudování s Abrhámem a Landovským v mnohém odlišuje, ve dvou bodech se obě nastudování shodují. Ctí autorovy myšlenky i humor a v obou případech je na sebe duo herců výtečně napojeno. J. Ondra orámoval dění výběrem z ukázek namluvených večerníčků Jiřinou Bohdalovou, jež má v Havlově hře nezastupitelné postavení. Výběr je velmi trefný a celé vyznění jen podtrhuje. L. Šolc hraje Sládka na maximum, je obdivuhodné, jak se po množství vypitého moku dokáže v závěru věrohodně proměnit. Výtečně ho svým umírněným, leč výstižným projevem, doplňuje J. Panzner.

84,99% viz blog