Elisabeth

Působivou hudbu S. Levaye poznamenalo libreto M. Kunzeho. Výborný nápad s přítomností atentátníka Lucheniho kazí problematicky napsaná postava Smrti a povrchní uchopení osudů Sissi, vztahů i historických událostí. Ani dobrá práce překladatele M. Prostějovského slabiny libreta nezakryla. V inscenaci L. Olšovského převážily klady – kvalitní hudební nastudování, výtečné pěvecké výkony a výtvarná stránka s velkorysou výpravou zmírňující těžkopádnost. Účinkujícími profesionálně zvládnutá choreografie nebyla šťastně koncipovaná a některá úskalí zdůraznila, režisér rovněž neuhlídal Lucheniho afekt. Pouhá komerce, ale kvalitně nastudovaná.

Elisabeth není žádný suchý životopis historické postavy, je to příběh vyprávějící o nezdolné vůli jedné ženy žít podle toho, jak chce ona a ne jak ji diktují tehdejší společenské konvence. To je téma, jehož platnost se asi jen tak nevyčerpá. Hezké Levayovy melodie v přesném podání plzeňského souboru - M.Gemrotová bez problémů zvládá vyklenout životní oblouk kontroverzní císařovny (není to nic lehkého komplikovanost charakteru hlavní postavy je na muzikálové poměry nezvyklá), J.Kříž v roli Smrti často zcela ovládá jeviště, v malé roli se blýskne i P.Klimenda. Nepříliš povedená je scéna, která je zbytečně strohá.

Muzikál Elisabeth není pro inscenování jednoduchou volbou, klade na tvůrce nároky po všech stránkách, co se týče výpravy i stran obsazení (hlavně pěveckých výkonů účinkujících). V Plzni se obsazení podařilo, Soňa Hanzlíčková podává velmi dobrý výkon, především však Pavel Režný je jako Smrt naprosto skvělý. Vedle ústřední dvojice nezaostávají ani Pavel Klimenda či Martin Holec. Překlad patří k nejlepším v posledních letech a celkově jde o jednu z nejlepších muzikálových inscenací plzeňského divadla. Jediné, co nenaplňuje očekávání a představy, je scéna, která v porovnání s ostatním, zejména s kostýmy, působí poněkud chudě.

Ač úplně nepovažuji tento muzikál za geniální světový hit, tak zde v Plzni se ho tvůrcům povedlo vytěžit opravdu na maximum a výsledek je nad všechna očekávání. V mém případě naprosto úžasná M. Gemrotová, jejíž zpěv je prostě kouzelný. Vedle ní potom charismatický P. Režný, jehož Smrt byla úchvatná a vytvářela nejlepší momenty celé inscenace. Skvělá též R. Podlipská, ale pochvalu zaslouží i J. Hruškoci nebo P. Klimenda. Výborně fungovala i company, hromadné scény mají svoji potřebnou sílu a dynamiku. Velké plus jsou i krásné kostýmy. A celé to do sebe opravdu náramně pasuje, aniž by přišla slabší pasáž. Rozhodně bravo!

Na jeden z vrcholných drama-muzikálů si paradoxně trouflo „regionální divadlo“ a je z toho událost sezony. Libreto Michaela Kunzeho v typické vícerozměrné formě rozpoutává sugestivní hru na pomezí reality a meta-prostoru předurčenosti, zároveň ostře tematizuje otázky osobní svobody člověka. V symbióze s úchvatnou hudbou Sylvestera Levaye (kterou žeru dlouhodobě) vzniklo mnohem více než vyprávění o osudech císařovny Sissi. V hlavních partech excelují Soňa Hanzlíčková Borková a Pavel Režný - a dále zase máme tu čest s parádním kolektivním dílem. Nebál bych se vést postavy ještě po ostřejších a výbušnějších liniích.