Autor

55%. Ve své hře D. Jařab uvažuje, jak autor do svého díla promítá svoji osobnost a své okolí, do jaké míry své nitro a realitu otiskuje a zkresluje. Dramatický konstrukt, prolínající reálné dění s fikcí právě tvořeného díla, nabízí zejména v první polovině nemálo podnětných myšlenek. Jařab se posléze dále snaží vyhnout klišé a pokračovat v odkrývání dalších „dimenzí“. V závěru však není snadné se zorientovat, při dlouhých monolozích a zpívaných pasážích je těžké hledat souvislosti a udržet pozornost. Režisér M. Amsler s herci zmíněná úskalí zdolali jen částečně, ale Jařabovy myšlenky se jim předat podařilo.