PRAHA
aktuální festivalyDivadlo na Vinohradech [velká scéna]
Nina Raine
Bach & synové
Premiéra: 16.5.2023 | 2:55
Překlad: Jitka Sloupová. Dramaturgie: Jiří Janků. Scéna: Karel Čapek. Kostýmy: Jana Hauskrechtová. Hudba: Johann Sebastian Bach. Hudební nastudování: Ondřej Brousek, Matěj Kroupa. Pohybová spolupráce: Martin Pacek. Režie: Juraj Deák.
Radek Holub, Marek Lambora, Ondřej Brousek, Simona Postlerová, Aneta Krejčíková, Vendulka Křížová, Václav Svoboda...
Hra britské dramatičky a režisérky, která nechává nahlédnout do rodiny Johanna Sebastiana Bacha i vztahů uvnitř a zároveň tématizuje nekompromisní Bachovu povahu, jeho postavení patriarchy, vztah k vrchnosti i k oběma manželkám. Jeden z velikánů světové hudby byl vznětlivý a neklidný muž s vysokými nároky nejen k sobě samému, ale i ke své rodině. Měl celkem dvacet dětí, ale dospělého věku se dožilo pouze devět z nich. Bral hudbu jako rodinný podnik, jeho manželky i všichni potomci se hudbě věnovali, ať již jako skladatelé či interpreti. Jak roky plynou, vztahy a osudy se mění ve strhující rodinné drama, které vyvolává vášnivé hádky o lásce, Bohu a především o hudbě...
Hodnocení inscenace
Redakce
60 %
Uživatelé
61 %
Hodnocení redakce
Pavel Širmer 60 %
Pavel Širmer 60 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Termíny představení
Volby
Hodnocení (9)
HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer 60 %
30.5.2023 | 1919 hodnocení
+ souhlasím
65%. Komornější hra zpracovává hlavně rodinný život J. S. Bacha, do něhož zásadně prostupovala hudba. Zdlouhavé diskuze o hudbě mají opodstatnění, ale jejich smysl se opakuje a zkratka by byla ku prospěchu. Kdo se o Bacha a dobové okolnosti hlouběji nezajímal, může být upozorněn na řadu zajímavostí. Inscenace J. Deáka se ubírá víceméně správným směrem, jen konec se blíží hraně kýče. Kromě nevhodně obsazeného V. Svobody herci smysl rolí vystihují a zvláště jejich vklad přináší působivé okamžiky. Přestože lze odcházet se zážitkem umocněným živou hudbou, inscenace trpí nedostatkem „mravenčí práce“, jež by vedla k redukci dosti patrných zaváhání.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Ivelly 80 %
25.5.2023 | 36 hodnocení
+ souhlasím
Představení se mi moc líbilo!
Nálada, atmosféra, scéna, kostýmy, herci, hudba - všechno.
Vtipné, smutné, dojemné - jak má být.
Herci. Skvělí. Všichni!
Hudba nahraná i živá - je k nezaplacení.
Škoda, že na děkovačce nebyli muzikanti (flétna, housle, violoncello, cembalo), zasloužili ovace. Chtěla bych jim především poděkovat.
A příliš hlasitá nápověda :). To ale časem nebude nutné :).
Půjdu znovu. Rada ten zážitek zopakuji.
Nálada, atmosféra, scéna, kostýmy, herci, hudba - všechno.
Vtipné, smutné, dojemné - jak má být.
Herci. Skvělí. Všichni!
Hudba nahraná i živá - je k nezaplacení.
Škoda, že na děkovačce nebyli muzikanti (flétna, housle, violoncello, cembalo), zasloužili ovace. Chtěla bych jim především poděkovat.
A příliš hlasitá nápověda :). To ale časem nebude nutné :).
Půjdu znovu. Rada ten zážitek zopakuji.
Kateřina Vodáková 80 %
25.5.2023 | 159 hodnocení
+ souhlasím
Po překvapivě silném Konsentu N. Raine v ČK jsem získala velká očekávání i vůči Bachovi. Ale naplnila se pouze částečně. Hlavně 1. půlka přehuštěným textem a jistou statičností místy ztrácí spád a dech. Ano, schopnost R. Holuba pojmout takové množství replik se zápalem, kdy na jevišti není jen minimálně, je obdivuhodná, ale jeho všudypřítomný, silně komediální odstín herectví zde dle mě nekonvenuje s dějem a vyzněním hry. Přesto se jedná o nadprůměrný titul v DnV díky výkonům synů a živé hudbě. Zejména M. Lambora obsazený proti svému typu (lamač, drsňák, floutek) zde v roli citlivého, srdečného, podceňovaného a plachého génia vysloveně září.
Adam Zelinka 20 %
24.5.2023 | 104 hodnocení
+ souhlasím
na této stránce jsem si všiml tohoto citátu od režisérky Daniely Špinar: "Divadelní síť v Praze je naprosto přehuštěná, soubory jsou v podstatě formální celky, žijeme v nadprodukci, v chaosu, nedokážeme se na nic soustředit a naše výsledky v porovnání se zahraničím jsou podprůměrný, v nejlepším případě průměrný."
poprvé jsem viděl představení, které by tomuto citátu tak moc odpovídalo
hraje se jenom, aby bylo něco v repertoáru, aby bylo co hrát, ale žádný smysl a sdělení v tom není
odešli jsme po první části, a do Divadla Na Vinohradech nemám důvod se vracet
25%
poprvé jsem viděl představení, které by tomuto citátu tak moc odpovídalo
hraje se jenom, aby bylo něco v repertoáru, aby bylo co hrát, ale žádný smysl a sdělení v tom není
odešli jsme po první části, a do Divadla Na Vinohradech nemám důvod se vracet
25%
Mila84 80 %
25.5.2023 | 1 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Toho debatování o hudbě na mě bylo až trochu moc, obzvláště scéna na začátku, kdy davá Bach svým synům hudební lekci, pro mě byla zdlouhavá.
Celkově však představení hodnotím jako působivé drama o rodině, lásce, o tom jak těžké je být blízkým člověkěm génia, stejně jako géniem samotným. Místy jsem měla slzy v očích.
Herci byli všichni skvělí. Klobouk dolů před Radkem Holubem, jak náročný text se musel naučit. Nejvíce emocí však ve mě vyvolal Marek Lambora, který se své role otcem upozaďovaného syna zhostil na výbornou. Působivá byla samozřejmě také živá hudba.
Celkově však představení hodnotím jako působivé drama o rodině, lásce, o tom jak těžké je být blízkým člověkěm génia, stejně jako géniem samotným. Místy jsem měla slzy v očích.
Herci byli všichni skvělí. Klobouk dolů před Radkem Holubem, jak náročný text se musel naučit. Nejvíce emocí však ve mě vyvolal Marek Lambora, který se své role otcem upozaďovaného syna zhostil na výbornou. Působivá byla samozřejmě také živá hudba.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
