Divadlo na Vinohradech [Studiová scéna]

Pěnkava s Loutnou

Premiéra: 9.9.2020 | 1:00x
Dramaturgie: Jan Vedral. Scéna: Pavel Kodeda. Kostýmy: Kristina Záveská-Nováková. Hudba: Darek Král. Pohybová spolupráce: Petra Parvoničová. Režie: Kateřina Dušková.
Komorní drama. Obraz napínavého souboje lidské tvořivosti a naděje s temnou a rezignovanou částí lidské duše. Je noc, cesta se ztratila ve vzrostlém lese, každý krok je nejistý, východisko z bloudění není vidět, jen z dálky sem zaznívá ozvěna kostelních zvonů zvoucích ke slavnosti. Dvě hladové potulné zpěvačky, které na tuto slavnost míří nabídnout svůj kumšt, sní o městě, teple, jídle a lásce, ale jen zmateně klopýtají a padají do děr po vyvrácených kořenech. Narazí na podivné stavení, ve kterém žije prastará osoba. Nabídne jim útulek, pokud jí ovšem dokážou zaujmout příběhem, který ještě nezná. Ukazuje se, že veškerý kumšt obou komediantek si málem vyláme zuby na znalém a vše negujícím postoji této chtonické stařeny...
Anketa 2020+2021
Pro tuto inscenaci, stejně jako pro všechny ostatní s premiérou od prosince 2019 do srpna 2021, včetně hereckých výkonů, můžete hlasovat v naší výroční anketě. Uzávěrka ankety je 20. února 2022.
Divadlo na Vinohradech
Hodnocení inscenace
Redakce
70 %
Uživatelé
80 %
8021000
Hodnocení redakce
Pavel Širmer 70 %
Helena Grégrová 70 %
Chci vidět - přidat do seznamu

Volby

Hodnocení (4)

HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer  70 %
(zadáno: 17.12.2021, počet hodnocení: 1737)
+ přínosný / zajímavý komentář
Souhlasím s komentářem H. Grégrové. Lyrická hra není pro inscenování jednoduchá a režisérka K. Dušková našla s herečkami klíč, jak ji pro publikum oživit a zpřístupnit. Jednotlivé složky (scéna, kostýmy, řešení prostoru, hudba, pohyb) na sebe správně navazují. Zážitek pro potěchu ducha.
Helena Grégrová  70 %
(zadáno: 29.11.2021, počet hodnocení: 1481)
+ přínosný / zajímavý komentář
75 %. Jsem ráda, že mé první setkání s aktovkou Antonína Přidala, do které promítl svoji náladu z politickospolečenského klimatu sedmdesátých let, proběhlo právě prostřednictvím této inscenace, která vyznění výsostně poetického textu s komorní atmosférou jde velmi zdařile naproti a posiluje jeho nadčasovost. Díky empatické režijní i herecké interpretaci zde promlouvá s přiměřenou naléhavostí odvěký boj mezi životní negací, rezignací, skepsí, nedůvěrou a odhodláním, odpuštěním, nadějí i vírou, že navzdory momentálním nástrahám a překážkám má smysl se nevzdávat a jít dál.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Studený Čumáček  70 %
(zadáno: 12.1.2022, počet hodnocení: 328)
přínosný / zajímavý komentář
75%
Výrazně stylizovaná a pohybem rytmizovaná několikavrstvá inscenace, a to má jen lehýnce přes hodinu. Dámy úžasné...s prvními známkami uvadajícího života i ženství bojující Loutna / A. Talacková, ještě naivní optimistická Pěnkava / J. Kotrbatá i vše negující a ničící stařena bez jména/ R. Rázlová. Baví mě možnost vykládat hru jako souhrnný obraz života ženy (panna, matka, stařena/smrt) nebo to, jak vnímáme naději. Naděje totiž nutně nemusí být záře ohně v temné noci, může to být i víra, že to, co slyšíme v oné temné noci, nejsou vlci, ale zvony z města.
Vladimír10  90 %
(zadáno: 6.12.2021, počet hodnocení: 424)
přínosný / zajímavý komentář
Tvůrčí tým v čele s K. Duškovou inscenoval Přidalův text se zjevným důrazem na symbiózu slova, hudby a pohybu. Na tyto prvky se pak divák může zaměřit především díky náznakové scéně či neokázalým kostýmům, které neodvádějí jeho pozornost nepatřičným směrem. Třešničkou na dortu jsou ale výjimečné výkony všech tří zúčastněných hereček, díky nimž lze návštěvu tohoto představení označit za dechberoucí divadelní zážitek. Vyzdvihnout si však zaslouží zejména A. Talacková, která nejenže bravurně zvládla složitou choreografii, ale dokázala emoce své postavy velmi dobře přenést i na přítomné publikum.

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.