Periferie

VIDĚNO VÍCEKRÁT / Úchvatná dvojice Marek Lambora a Jana Kotrbatá předali Langrovu textu tak osobitou a osobní interpretaci, až tuhla krev v žilách. Scény na kolejišti byly neuvěřitelně povedené. Někteří herci v menších rolích inscenaci trochu táhly dolů. Přitom divadlo mělo tou dobou v angažmá tolik vhodnějších osob. Role pana Kepky byla zbytečná. Představení mělo ale tak jedinečnou atmosféru a hlasy/myšlenky ji podporovaly opravdu silně.

Tuto inscenaci jsem viděla ze záznamu v rámci Světového dne divadla 2021 a musím říct, že jsem byla velmi mile překvapená. Na to, že v době, kdy byl záznam pořízen, bylo Markovi Lamborovi 22 let, se své role zhostil velmi dobře. Pohybově je určitě nadaný, což zde ukázal. Místy se mi velmi líbila i jeho mimika, na které jistě za ty 4 roky ještě zapracoval. S Janou Kotrbatou, jejíž role byla hodně uvěřitelná, vytvořili příjemnou symbiózu. Líbil se mi i výkon Igora Bareše a ženský chór velmi příjemně dokresloval atmosféru a děj (nejvíce se mi líbil hned na začátku představení).

Díky lockdownu a záznamům zjišťuju, že mezi pokleslými inscenacemi plnými šmíry vzniká na Vinohradech i řada poměrně kvalitních představení, i když - nazvěme to třeba - pro konzervativnější (Vinohradské?) publikum. František Langer na Vinohrady patří. Martinu Hubovi se podařilo vytvořit zajímavou dobovou atmosféru, nenašel ale inscenační klíč, aby hra promluvila k dnešku, a tak z toho vznikl takový trochu muzeální kousek. Také se to neskutečně táhne, v současnosti žijeme v jiném rytmu než před sto léty. Skvělí Bareš a Kotrbatá, Markovi Lamborovi nelze tu roli uvěřit. (Ze záznamu.)

Zhlédnuto ze záznamu.
Zajímavé, absurdní, silné. Ale taky trochu nudné a zdlouhavé. Podle mě je v představení příliš postav, být hra komorněji pojatá (včetně menší scény), vyzněla by možná lépe. Ústřední dvojice představitelů velmi dobrá, především J. Kotrbatá. Jejich společné tance byly třešničkou na dortu! Pak už mě více zaujal snad jen I. Bareš.

Česká variace na Zločin a trest. Hra samotná mě příliš neuchvátila (zdlouhavá, předvídatelná, plná patosu), ovšem výkony hlavních představitelů Marka Lambory a Jany Kotrbaté z ní učinily zajímavý divadelní zážitek. Za jejich nasazení, herecké a pohybové nadání nadhodnocuji.

(Viděno ze záznamu.)

Hezky zpracované představení pro konzervativní diváky Vinohradského divadla. Marek Lambora se přes své mládí zhostil své role na jedničku. Zaujali též J.Kotrbatá, T.Dastlík a I. Bareš.

85% - ze záznamu

Strhující sociální drama o vině a trestu. Vynikající ústřední dvojice milenců. Pěkná scéna, hudba, taneční čísla. Dobře navozená atmosféra 1. republiky.

Láska, vášeň, zločin a trest v předválečné tančírně. V roli Franciho vynikající po herecké i taneční stránce Marek Lambora. A za zmínku rozhodně stojí i herecký výkon Evy Režnarové. Moc se mi líbila také scéna, vytvořila dojem periferie Prahy za první republiky.

-Abyste věděli, jaké mám štěstí. A protože se tím chci chlubit. Když to neříkám, je mi, jako bych o tom sám nevěděl. Musím o tom povídat, křičet... Třebas vám!-

Drama o síle svědomí a výčitkách ze spáchaného činu. Vynikající Marek Lambora jako hlavní postava hry. Klobouk dolů, přes jeho mládí, zhostil se své role se ctí. A ještě je pohybově nadaný. To platí i o Janě Kotrbaté. Zaujal Igor Bareš jako ztroskotaný bývalý soudce. Hezky zpracovaná hra.

Zločin a trest po Česku. Odvrácená tvář první republiky. Skvělé herecké výkony Marka Lambory a Jany Kotrbaté jako dvou mladých lidí na okraji Prahy a na okraji společnosti. Jsem přesvědčený, že oba čeká velká budoucnost..
Opravdovou senzací inscenace je pak Igor Bareš jako zkrachovalý soudce, který nalezl spravedlnost v alkoholu. Po jeho jednotlivých výstupech jsem zažil jinak v činohře nevídanou věc - potlesk na otevřené scéně. Naprosto zaslouženě, už jen kvůli němu musíte vidět!

Co naplat, že Marek Lambora podal vynikající výkon (po právu odměněn standing ovation v rámci derniéry představení), když jeho postava Franciho je svojí touhou snad pochlubit se spáchanou vraždou, či snad touhou dostát spravedlivého trestu, tak strašlivě otravná a neuvěřitelná? Co naplat, že ačkoli první polovina byla poměrně chytlavá a bylo zajímavé sledovat, jak se bude příběh dvou mladých milenců vyvíjet, tak ta druhá celý příběh docela pohřbila, hlavně díky neuvěřitelně natahovanému konci? Výborné herectví Igora Bareše a Evy Režnarové.

Dobrý Marek Lambora (Franci), zdatně sekundující Jana Kotrbatá (Anči), skvělá taneční čísla, v drobnější roli Eva Režnarová, ale jinak...až parodický Igor Bareš, přehrávající slizoun Petr Rychlý, špatné časové nástupy čtyř sudiček (chóru?), scéna, která spíš překáží, než aby pomohla, ne zcela šťastný výběr "ušmouraných" kostýmů...

Skvělé téma. Stačí chvilka, možná osud...a všechno je jinak. Sny se rozplynou jen proto, že vás dohání svědomí. Marek Lambora za mě obstál. V menší roli skvělý Igor Bareš.

PERIFERIE F.Langera v režii M.Huby je svým způsobem povedená,ale má i své zápory.Především je třeba pochválit talentovaného mladého herce M. Lamboru.Na něm více méně celá inscenace stojí.I když vzhledem ke svému mládí ještě zcela do tak velké role nedospěl,přesto je třeba mu dát absolutorium.Velice dobře mu sekunduje v roli milenky J.Kotrbatá.(dobří i Režnarová a Bareš)Jejich herectví je přesvědčivé a uvěřitelné.To se ovšem již nedá říct o dalších hercích.Režie M.Huby vystihuje poselství hry.Scéna i kostýmy žádný zázrak.Nejhorším problémem se jeví čtyři hlasy,nehodící se do hry.Repríza 10.1.19

Místo 40 % dávám 60 % čistě za Marka Lamboru, jehož výkon hru posouvá o mnoho úrovní výš. V jádru, očištěný o většinu vedlejších postav a dialogů, je to velmi poutavý syrový příběh. Scény, kde je zobrazováno rostoucí psychické napětí hlavního hrdiny jsou neskutečně silné, ale jsou bohužel přinejmenším vyvažovány extrémně nudnými scénami, které přicházejí s ostatními postavami. Druhá půlka je právě proto výrazně lepší než první. Nejvíc ale zamrzí ta šílená zatuchlost celého představení, díky které má divák pocit, že představení vlastně nemá s dneškem vůbec nic společného.

Skvělý Marek Lambora, úžasná Jana Kotrbatá. Výborný Bareš, Denny i Bobby :-) Ani jednou jsem se nepodívala na hodinky!

13.11. 2017: Trochu jsem měl problém s "chórem", někdy (z mého pohledu) jeho přítomnost či reakce (opakování se) jsou rušivé. Děj plyne celkem pomalu, ale není to asi na škodu, má to své kouzlo. Podařená je scéna, choreografie. Je to hodně o herecké práci. Publikum hodně zaujal Igor Bareš. E. Režnarová opět ukázala, že není malých rolí. A pak jsou tu hlavní představitelé a jejich naprosto soustředěná práce. Oba si zasluhují obdiv. Marek Lambora navíc prakticky nesleze z jeviště a dokázal si udržet (alespoň mou) pozornost a zaujmout.

M. Lambora a J. Kotrbatá utvořili tak krásný pár, že jen na ně dva koukat, jak jim to sluší a ladí, by samo o sobě stačilo na to, abych inscenaci označil za zdařilou. Ale oni k tomu přidali i skvostné herecké výkony. M. Lambora krásně ztvárnil postupný psychický přerod od nadšení, že mu zločin prošel, přes pochyby až ke sžírajícímu pocitu viny. J. Kotrbatá nádherně ztvárnila dívku, která je poprvé v životě zamilovaná a je ochotná pro svého chlapce udělat vše. Do toho atmosféra první republiky, nádherná taneční čísla, zajímavě řešená scénografie. Tohle mě nemohlo nechat chladným! /6.11.2017/

Meziválečná Langrova dramatika je má oblíbená. Samozřejmě si oblibuji zejména ty hry, které se ještě před rokem 1938 dočkaly filmové adaptace. Ne tak bohužel Periferie. K té je cesta strnitější, přesto pokud je znovu uvedená na domovských Vinohradech, genius loci rezonuje. Téma je stále živé a nejsilnější momenty lze prožít s Petrem Rychlým a Evou Režnarovou. Střední a starší generace je v ideální formě. Ale pokud bych k nim chtěla Štěpánka a Čapkovu scénu, toužila bych po divadelní archeologii a nikoliv po živé inscenaci. Jediné, k čemu mám skutečnou výtku, je bohužel velmi slabý plakát a PR.

75%

Zajímavá a nadčasová zápletka, jež se M. Huba z pozice režiséra zhostil na výbornou. Na Vinohrady zasadil inscenaci s potenciálem přilákat i mladší publikum, protože není zkostnatělá. Výborná je rovněž práce s vizuální stránkou. Gratuluji k nápadu obsadit do hlavní role Marka Lamboru. Herecky, pohybově a výrazově výjimečný talent se zapamatovatelným hlasem. Hra na něm stojí a padá, přičemž on ani na okamžik nezvolňuje z tenze a vervy, s nimiž ztvárňuje Franciho. V jeho věku opravdu klobouk dolů. Tento mladík si za pár let půjde pro Thálii, dejte na moje slova :-) Bravo!

Tak velké očekávání, až přišlo velké a hluboké zklamání! Divadlo, které člověk za 2,5 hodin nepochopí a jeviště nepomůže, není divadlem. Těžko vydat jakékoliv emoce! Hlavní kritika náleží tentokráte dramaturgii a hlavně režii, která vytvořila snahu o dokonalost částí, ale ne jako celek hry. Jako velký mínus hodnotím účinkování kvarteta myšlenek. Ačkoliv scéna a kostýmy pasují do ušmudlaného prostoru, na hodnocení také nepřidají! A herecké výkony jsou silně podprůměrné...

MartinB, to napsal i za mne. Až ho potkám v tomto krásném,překrásném divadle, které je od mého bydliště vzdáleno tři sta kiláků, má u mne dvě deci červeného ..

75%, repríza 29.5.2017

Hra F. Langra je natolik zdařilá a interpretačně podnětná, že umožňuje mnoho inscenačních přístupů. Ne vždy se ale podaří jít ve shodě s textem. Vinohradské uvedení se odchýlilo od doslovného výkladu a vsadilo na smyslovost a symboliku. Ze hry o hledání spravedlnosti se stala variace na Romea a Julii. Náznakovost podtrhuje scénický minimalismus s věčně se opakující Hašlerovou melodií. Inscenace postrádá tempo a místy výrazně i logiku. Nefunkční je rovněž nahrazení postavy Vypravěče čtyřčlenným dívčím chórem. Přes snahu herců, která je sympatická, inscenaci sráží nepovedená dramaturgie.

Zážitek do posledního dechu.
Choreografie Marka Zelinky nádherná, režie pana Huby příjemná, scéna i kostýmy pánů Cillera a Čaneckého vkusné a nápadité. Celou dobu mne na příběhu bavily chytře užité Myšlenky a Hlasy ztvárněné dámami Černou, Elsnerovou, Vaculíkovou a Vejvodovou. Stepující chlapec na počátku inscenace byl také fajn.
OVŠEM, tahounem představení a člověkem, kterému patřil můj potlesk ve stoje, byl představitel role Franciho. Člověk, jehož výkon byl geniální, fantastický. A troufám si říci, že nejsem jediným, komu na páteční premiéře Marek Lambora vyrazil dech. Marku, děkuji!

Myslím že tato inscenace vystihla ducha Langerova textu zdařile. Leitmotiv nutkavé touhy po právu a spravedlnosti, který v tomto díle vidím jako zásadní, jsem Francimu věřil. Jeho souhra s Anči byla elegantní a nenucená, na čemž má zásluhu také výborná choreografie. Velmi mě bavily i výstupy Igora Bareše coby soudce - snílka. Čtyři hlasy mou pozornost příliš nepoutaly, možná jsem jen nepochopil jejich funkci ve hře.

VIDĚNO VÍCEKRÁT / Úchvatná dvojice Marek Lambora a Jana Kotrbatá předali Langrovu textu tak osobitou a osobní interpretaci, až tuhla krev v žilách. Scény na kolejišti byly neuvěřitelně povedené. Někteří herci v menších rolích inscenaci trochu táhly dolů. Přitom divadlo mělo tou dobou v angažmá tolik vhodnějších osob. Role pana Kepky byla zbytečná. Představení mělo ale tak jedinečnou atmosféru a hlasy/myšlenky ji podporovaly opravdu silně.

Tuto inscenaci jsem viděla ze záznamu v rámci Světového dne divadla 2021 a musím říct, že jsem byla velmi mile překvapená. Na to, že v době, kdy byl záznam pořízen, bylo Markovi Lamborovi 22 let, se své role zhostil velmi dobře. Pohybově je určitě nadaný, což zde ukázal. Místy se mi velmi líbila i jeho mimika, na které jistě za ty 4 roky ještě zapracoval. S Janou Kotrbatou, jejíž role byla hodně uvěřitelná, vytvořili příjemnou symbiózu. Líbil se mi i výkon Igora Bareše a ženský chór velmi příjemně dokresloval atmosféru a děj (nejvíce se mi líbil hned na začátku představení).

Díky lockdownu a záznamům zjišťuju, že mezi pokleslými inscenacemi plnými šmíry vzniká na Vinohradech i řada poměrně kvalitních představení, i když - nazvěme to třeba - pro konzervativnější (Vinohradské?) publikum. František Langer na Vinohrady patří. Martinu Hubovi se podařilo vytvořit zajímavou dobovou atmosféru, nenašel ale inscenační klíč, aby hra promluvila k dnešku, a tak z toho vznikl takový trochu muzeální kousek. Také se to neskutečně táhne, v současnosti žijeme v jiném rytmu než před sto léty. Skvělí Bareš a Kotrbatá, Markovi Lamborovi nelze tu roli uvěřit. (Ze záznamu.)

Zhlédnuto ze záznamu.
Zajímavé, absurdní, silné. Ale taky trochu nudné a zdlouhavé. Podle mě je v představení příliš postav, být hra komorněji pojatá (včetně menší scény), vyzněla by možná lépe. Ústřední dvojice představitelů velmi dobrá, především J. Kotrbatá. Jejich společné tance byly třešničkou na dortu! Pak už mě více zaujal snad jen I. Bareš.

Česká variace na Zločin a trest. Hra samotná mě příliš neuchvátila (zdlouhavá, předvídatelná, plná patosu), ovšem výkony hlavních představitelů Marka Lambory a Jany Kotrbaté z ní učinily zajímavý divadelní zážitek. Za jejich nasazení, herecké a pohybové nadání nadhodnocuji.

(Viděno ze záznamu.)

Hezky zpracované představení pro konzervativní diváky Vinohradského divadla. Marek Lambora se přes své mládí zhostil své role na jedničku. Zaujali též J.Kotrbatá, T.Dastlík a I. Bareš.

85% - ze záznamu

Strhující sociální drama o vině a trestu. Vynikající ústřední dvojice milenců. Pěkná scéna, hudba, taneční čísla. Dobře navozená atmosféra 1. republiky.

Láska, vášeň, zločin a trest v předválečné tančírně. V roli Franciho vynikající po herecké i taneční stránce Marek Lambora. A za zmínku rozhodně stojí i herecký výkon Evy Režnarové. Moc se mi líbila také scéna, vytvořila dojem periferie Prahy za první republiky.

-Abyste věděli, jaké mám štěstí. A protože se tím chci chlubit. Když to neříkám, je mi, jako bych o tom sám nevěděl. Musím o tom povídat, křičet... Třebas vám!-

Drama o síle svědomí a výčitkách ze spáchaného činu. Vynikající Marek Lambora jako hlavní postava hry. Klobouk dolů, přes jeho mládí, zhostil se své role se ctí. A ještě je pohybově nadaný. To platí i o Janě Kotrbaté. Zaujal Igor Bareš jako ztroskotaný bývalý soudce. Hezky zpracovaná hra.

Zločin a trest po Česku. Odvrácená tvář první republiky. Skvělé herecké výkony Marka Lambory a Jany Kotrbaté jako dvou mladých lidí na okraji Prahy a na okraji společnosti. Jsem přesvědčený, že oba čeká velká budoucnost..
Opravdovou senzací inscenace je pak Igor Bareš jako zkrachovalý soudce, který nalezl spravedlnost v alkoholu. Po jeho jednotlivých výstupech jsem zažil jinak v činohře nevídanou věc - potlesk na otevřené scéně. Naprosto zaslouženě, už jen kvůli němu musíte vidět!

Co naplat, že Marek Lambora podal vynikající výkon (po právu odměněn standing ovation v rámci derniéry představení), když jeho postava Franciho je svojí touhou snad pochlubit se spáchanou vraždou, či snad touhou dostát spravedlivého trestu, tak strašlivě otravná a neuvěřitelná? Co naplat, že ačkoli první polovina byla poměrně chytlavá a bylo zajímavé sledovat, jak se bude příběh dvou mladých milenců vyvíjet, tak ta druhá celý příběh docela pohřbila, hlavně díky neuvěřitelně natahovanému konci? Výborné herectví Igora Bareše a Evy Režnarové.

Dobrý Marek Lambora (Franci), zdatně sekundující Jana Kotrbatá (Anči), skvělá taneční čísla, v drobnější roli Eva Režnarová, ale jinak...až parodický Igor Bareš, přehrávající slizoun Petr Rychlý, špatné časové nástupy čtyř sudiček (chóru?), scéna, která spíš překáží, než aby pomohla, ne zcela šťastný výběr "ušmouraných" kostýmů...

Skvělé téma. Stačí chvilka, možná osud...a všechno je jinak. Sny se rozplynou jen proto, že vás dohání svědomí. Marek Lambora za mě obstál. V menší roli skvělý Igor Bareš.

PERIFERIE F.Langera v režii M.Huby je svým způsobem povedená,ale má i své zápory.Především je třeba pochválit talentovaného mladého herce M. Lamboru.Na něm více méně celá inscenace stojí.I když vzhledem ke svému mládí ještě zcela do tak velké role nedospěl,přesto je třeba mu dát absolutorium.Velice dobře mu sekunduje v roli milenky J.Kotrbatá.(dobří i Režnarová a Bareš)Jejich herectví je přesvědčivé a uvěřitelné.To se ovšem již nedá říct o dalších hercích.Režie M.Huby vystihuje poselství hry.Scéna i kostýmy žádný zázrak.Nejhorším problémem se jeví čtyři hlasy,nehodící se do hry.Repríza 10.1.19

Místo 40 % dávám 60 % čistě za Marka Lamboru, jehož výkon hru posouvá o mnoho úrovní výš. V jádru, očištěný o většinu vedlejších postav a dialogů, je to velmi poutavý syrový příběh. Scény, kde je zobrazováno rostoucí psychické napětí hlavního hrdiny jsou neskutečně silné, ale jsou bohužel přinejmenším vyvažovány extrémně nudnými scénami, které přicházejí s ostatními postavami. Druhá půlka je právě proto výrazně lepší než první. Nejvíc ale zamrzí ta šílená zatuchlost celého představení, díky které má divák pocit, že představení vlastně nemá s dneškem vůbec nic společného.

Myslím že tato inscenace vystihla ducha Langerova textu zdařile. Leitmotiv nutkavé touhy po právu a spravedlnosti, který v tomto díle vidím jako zásadní, jsem Francimu věřil. Jeho souhra s Anči byla elegantní a nenucená, na čemž má zásluhu také výborná choreografie. Velmi mě bavily i výstupy Igora Bareše coby soudce - snílka. Čtyři hlasy mou pozornost příliš nepoutaly, možná jsem jen nepochopil jejich funkci ve hře.

Skvělý Marek Lambora, úžasná Jana Kotrbatá. Výborný Bareš, Denny i Bobby :-) Ani jednou jsem se nepodívala na hodinky!

13.11. 2017: Trochu jsem měl problém s "chórem", někdy (z mého pohledu) jeho přítomnost či reakce (opakování se) jsou rušivé. Děj plyne celkem pomalu, ale není to asi na škodu, má to své kouzlo. Podařená je scéna, choreografie. Je to hodně o herecké práci. Publikum hodně zaujal Igor Bareš. E. Režnarová opět ukázala, že není malých rolí. A pak jsou tu hlavní představitelé a jejich naprosto soustředěná práce. Oba si zasluhují obdiv. Marek Lambora navíc prakticky nesleze z jeviště a dokázal si udržet (alespoň mou) pozornost a zaujmout.

M. Lambora a J. Kotrbatá utvořili tak krásný pár, že jen na ně dva koukat, jak jim to sluší a ladí, by samo o sobě stačilo na to, abych inscenaci označil za zdařilou. Ale oni k tomu přidali i skvostné herecké výkony. M. Lambora krásně ztvárnil postupný psychický přerod od nadšení, že mu zločin prošel, přes pochyby až ke sžírajícímu pocitu viny. J. Kotrbatá nádherně ztvárnila dívku, která je poprvé v životě zamilovaná a je ochotná pro svého chlapce udělat vše. Do toho atmosféra první republiky, nádherná taneční čísla, zajímavě řešená scénografie. Tohle mě nemohlo nechat chladným! /6.11.2017/

Meziválečná Langrova dramatika je má oblíbená. Samozřejmě si oblibuji zejména ty hry, které se ještě před rokem 1938 dočkaly filmové adaptace. Ne tak bohužel Periferie. K té je cesta strnitější, přesto pokud je znovu uvedená na domovských Vinohradech, genius loci rezonuje. Téma je stále živé a nejsilnější momenty lze prožít s Petrem Rychlým a Evou Režnarovou. Střední a starší generace je v ideální formě. Ale pokud bych k nim chtěla Štěpánka a Čapkovu scénu, toužila bych po divadelní archeologii a nikoliv po živé inscenaci. Jediné, k čemu mám skutečnou výtku, je bohužel velmi slabý plakát a PR.

75%

Zajímavá a nadčasová zápletka, jež se M. Huba z pozice režiséra zhostil na výbornou. Na Vinohrady zasadil inscenaci s potenciálem přilákat i mladší publikum, protože není zkostnatělá. Výborná je rovněž práce s vizuální stránkou. Gratuluji k nápadu obsadit do hlavní role Marka Lamboru. Herecky, pohybově a výrazově výjimečný talent se zapamatovatelným hlasem. Hra na něm stojí a padá, přičemž on ani na okamžik nezvolňuje z tenze a vervy, s nimiž ztvárňuje Franciho. V jeho věku opravdu klobouk dolů. Tento mladík si za pár let půjde pro Thálii, dejte na moje slova :-) Bravo!

Tak velké očekávání, až přišlo velké a hluboké zklamání! Divadlo, které člověk za 2,5 hodin nepochopí a jeviště nepomůže, není divadlem. Těžko vydat jakékoliv emoce! Hlavní kritika náleží tentokráte dramaturgii a hlavně režii, která vytvořila snahu o dokonalost částí, ale ne jako celek hry. Jako velký mínus hodnotím účinkování kvarteta myšlenek. Ačkoliv scéna a kostýmy pasují do ušmudlaného prostoru, na hodnocení také nepřidají! A herecké výkony jsou silně podprůměrné...

MartinB, to napsal i za mne. Až ho potkám v tomto krásném,překrásném divadle, které je od mého bydliště vzdáleno tři sta kiláků, má u mne dvě deci červeného ..

75%, repríza 29.5.2017

Hra F. Langra je natolik zdařilá a interpretačně podnětná, že umožňuje mnoho inscenačních přístupů. Ne vždy se ale podaří jít ve shodě s textem. Vinohradské uvedení se odchýlilo od doslovného výkladu a vsadilo na smyslovost a symboliku. Ze hry o hledání spravedlnosti se stala variace na Romea a Julii. Náznakovost podtrhuje scénický minimalismus s věčně se opakující Hašlerovou melodií. Inscenace postrádá tempo a místy výrazně i logiku. Nefunkční je rovněž nahrazení postavy Vypravěče čtyřčlenným dívčím chórem. Přes snahu herců, která je sympatická, inscenaci sráží nepovedená dramaturgie.

Zážitek do posledního dechu.
Choreografie Marka Zelinky nádherná, režie pana Huby příjemná, scéna i kostýmy pánů Cillera a Čaneckého vkusné a nápadité. Celou dobu mne na příběhu bavily chytře užité Myšlenky a Hlasy ztvárněné dámami Černou, Elsnerovou, Vaculíkovou a Vejvodovou. Stepující chlapec na počátku inscenace byl také fajn.
OVŠEM, tahounem představení a člověkem, kterému patřil můj potlesk ve stoje, byl představitel role Franciho. Člověk, jehož výkon byl geniální, fantastický. A troufám si říci, že nejsem jediným, komu na páteční premiéře Marek Lambora vyrazil dech. Marku, děkuji!

Skvělé téma. Stačí chvilka, možná osud...a všechno je jinak. Sny se rozplynou jen proto, že vás dohání svědomí. Marek Lambora za mě obstál. V menší roli skvělý Igor Bareš.

Díky lockdownu a záznamům zjišťuju, že mezi pokleslými inscenacemi plnými šmíry vzniká na Vinohradech i řada poměrně kvalitních představení, i když - nazvěme to třeba - pro konzervativnější (Vinohradské?) publikum. František Langer na Vinohrady patří. Martinu Hubovi se podařilo vytvořit zajímavou dobovou atmosféru, nenašel ale inscenační klíč, aby hra promluvila k dnešku, a tak z toho vznikl takový trochu muzeální kousek. Také se to neskutečně táhne, v současnosti žijeme v jiném rytmu než před sto léty. Skvělí Bareš a Kotrbatá, Markovi Lamborovi nelze tu roli uvěřit. (Ze záznamu.)

75%

13.11. 2017: Trochu jsem měl problém s "chórem", někdy (z mého pohledu) jeho přítomnost či reakce (opakování se) jsou rušivé. Děj plyne celkem pomalu, ale není to asi na škodu, má to své kouzlo. Podařená je scéna, choreografie. Je to hodně o herecké práci. Publikum hodně zaujal Igor Bareš. E. Režnarová opět ukázala, že není malých rolí. A pak jsou tu hlavní představitelé a jejich naprosto soustředěná práce. Oba si zasluhují obdiv. Marek Lambora navíc prakticky nesleze z jeviště a dokázal si udržet (alespoň mou) pozornost a zaujmout.

Dobrý Marek Lambora (Franci), zdatně sekundující Jana Kotrbatá (Anči), skvělá taneční čísla, v drobnější roli Eva Režnarová, ale jinak...až parodický Igor Bareš, přehrávající slizoun Petr Rychlý, špatné časové nástupy čtyř sudiček (chóru?), scéna, která spíš překáží, než aby pomohla, ne zcela šťastný výběr "ušmouraných" kostýmů...

Zhlédnuto ze záznamu.
Zajímavé, absurdní, silné. Ale taky trochu nudné a zdlouhavé. Podle mě je v představení příliš postav, být hra komorněji pojatá (včetně menší scény), vyzněla by možná lépe. Ústřední dvojice představitelů velmi dobrá, především J. Kotrbatá. Jejich společné tance byly třešničkou na dortu! Pak už mě více zaujal snad jen I. Bareš.

M. Lambora a J. Kotrbatá utvořili tak krásný pár, že jen na ně dva koukat, jak jim to sluší a ladí, by samo o sobě stačilo na to, abych inscenaci označil za zdařilou. Ale oni k tomu přidali i skvostné herecké výkony. M. Lambora krásně ztvárnil postupný psychický přerod od nadšení, že mu zločin prošel, přes pochyby až ke sžírajícímu pocitu viny. J. Kotrbatá nádherně ztvárnila dívku, která je poprvé v životě zamilovaná a je ochotná pro svého chlapce udělat vše. Do toho atmosféra první republiky, nádherná taneční čísla, zajímavě řešená scénografie. Tohle mě nemohlo nechat chladným! /6.11.2017/

Drama o síle svědomí a výčitkách ze spáchaného činu. Vynikající Marek Lambora jako hlavní postava hry. Klobouk dolů, přes jeho mládí, zhostil se své role se ctí. A ještě je pohybově nadaný. To platí i o Janě Kotrbaté. Zaujal Igor Bareš jako ztroskotaný bývalý soudce. Hezky zpracovaná hra.

Strhující sociální drama o vině a trestu. Vynikající ústřední dvojice milenců. Pěkná scéna, hudba, taneční čísla. Dobře navozená atmosféra 1. republiky.

PERIFERIE F.Langera v režii M.Huby je svým způsobem povedená,ale má i své zápory.Především je třeba pochválit talentovaného mladého herce M. Lamboru.Na něm více méně celá inscenace stojí.I když vzhledem ke svému mládí ještě zcela do tak velké role nedospěl,přesto je třeba mu dát absolutorium.Velice dobře mu sekunduje v roli milenky J.Kotrbatá.(dobří i Režnarová a Bareš)Jejich herectví je přesvědčivé a uvěřitelné.To se ovšem již nedá říct o dalších hercích.Režie M.Huby vystihuje poselství hry.Scéna i kostýmy žádný zázrak.Nejhorším problémem se jeví čtyři hlasy,nehodící se do hry.Repríza 10.1.19

Hezky zpracované představení pro konzervativní diváky Vinohradského divadla. Marek Lambora se přes své mládí zhostil své role na jedničku. Zaujali též J.Kotrbatá, T.Dastlík a I. Bareš.

Zajímavá a nadčasová zápletka, jež se M. Huba z pozice režiséra zhostil na výbornou. Na Vinohrady zasadil inscenaci s potenciálem přilákat i mladší publikum, protože není zkostnatělá. Výborná je rovněž práce s vizuální stránkou. Gratuluji k nápadu obsadit do hlavní role Marka Lamboru. Herecky, pohybově a výrazově výjimečný talent se zapamatovatelným hlasem. Hra na něm stojí a padá, přičemž on ani na okamžik nezvolňuje z tenze a vervy, s nimiž ztvárňuje Franciho. V jeho věku opravdu klobouk dolů. Tento mladík si za pár let půjde pro Thálii, dejte na moje slova :-) Bravo!

85% - ze záznamu

75%, repríza 29.5.2017

Hra F. Langra je natolik zdařilá a interpretačně podnětná, že umožňuje mnoho inscenačních přístupů. Ne vždy se ale podaří jít ve shodě s textem. Vinohradské uvedení se odchýlilo od doslovného výkladu a vsadilo na smyslovost a symboliku. Ze hry o hledání spravedlnosti se stala variace na Romea a Julii. Náznakovost podtrhuje scénický minimalismus s věčně se opakující Hašlerovou melodií. Inscenace postrádá tempo a místy výrazně i logiku. Nefunkční je rovněž nahrazení postavy Vypravěče čtyřčlenným dívčím chórem. Přes snahu herců, která je sympatická, inscenaci sráží nepovedená dramaturgie.

Meziválečná Langrova dramatika je má oblíbená. Samozřejmě si oblibuji zejména ty hry, které se ještě před rokem 1938 dočkaly filmové adaptace. Ne tak bohužel Periferie. K té je cesta strnitější, přesto pokud je znovu uvedená na domovských Vinohradech, genius loci rezonuje. Téma je stále živé a nejsilnější momenty lze prožít s Petrem Rychlým a Evou Režnarovou. Střední a starší generace je v ideální formě. Ale pokud bych k nim chtěla Štěpánka a Čapkovu scénu, toužila bych po divadelní archeologii a nikoliv po živé inscenaci. Jediné, k čemu mám skutečnou výtku, je bohužel velmi slabý plakát a PR.

MartinB, to napsal i za mne. Až ho potkám v tomto krásném,překrásném divadle, které je od mého bydliště vzdáleno tři sta kiláků, má u mne dvě deci červeného ..

Zážitek do posledního dechu.
Choreografie Marka Zelinky nádherná, režie pana Huby příjemná, scéna i kostýmy pánů Cillera a Čaneckého vkusné a nápadité. Celou dobu mne na příběhu bavily chytře užité Myšlenky a Hlasy ztvárněné dámami Černou, Elsnerovou, Vaculíkovou a Vejvodovou. Stepující chlapec na počátku inscenace byl také fajn.
OVŠEM, tahounem představení a člověkem, kterému patřil můj potlesk ve stoje, byl představitel role Franciho. Člověk, jehož výkon byl geniální, fantastický. A troufám si říci, že nejsem jediným, komu na páteční premiéře Marek Lambora vyrazil dech. Marku, děkuji!

Co naplat, že Marek Lambora podal vynikající výkon (po právu odměněn standing ovation v rámci derniéry představení), když jeho postava Franciho je svojí touhou snad pochlubit se spáchanou vraždou, či snad touhou dostát spravedlivého trestu, tak strašlivě otravná a neuvěřitelná? Co naplat, že ačkoli první polovina byla poměrně chytlavá a bylo zajímavé sledovat, jak se bude příběh dvou mladých milenců vyvíjet, tak ta druhá celý příběh docela pohřbila, hlavně díky neuvěřitelně natahovanému konci? Výborné herectví Igora Bareše a Evy Režnarové.

Česká variace na Zločin a trest. Hra samotná mě příliš neuchvátila (zdlouhavá, předvídatelná, plná patosu), ovšem výkony hlavních představitelů Marka Lambory a Jany Kotrbaté z ní učinily zajímavý divadelní zážitek. Za jejich nasazení, herecké a pohybové nadání nadhodnocuji.

(Viděno ze záznamu.)

Láska, vášeň, zločin a trest v předválečné tančírně. V roli Franciho vynikající po herecké i taneční stránce Marek Lambora. A za zmínku rozhodně stojí i herecký výkon Evy Režnarové. Moc se mi líbila také scéna, vytvořila dojem periferie Prahy za první republiky.

-Abyste věděli, jaké mám štěstí. A protože se tím chci chlubit. Když to neříkám, je mi, jako bych o tom sám nevěděl. Musím o tom povídat, křičet... Třebas vám!-

Místo 40 % dávám 60 % čistě za Marka Lamboru, jehož výkon hru posouvá o mnoho úrovní výš. V jádru, očištěný o většinu vedlejších postav a dialogů, je to velmi poutavý syrový příběh. Scény, kde je zobrazováno rostoucí psychické napětí hlavního hrdiny jsou neskutečně silné, ale jsou bohužel přinejmenším vyvažovány extrémně nudnými scénami, které přicházejí s ostatními postavami. Druhá půlka je právě proto výrazně lepší než první. Nejvíc ale zamrzí ta šílená zatuchlost celého představení, díky které má divák pocit, že představení vlastně nemá s dneškem vůbec nic společného.

Skvělý Marek Lambora, úžasná Jana Kotrbatá. Výborný Bareš, Denny i Bobby :-) Ani jednou jsem se nepodívala na hodinky!

Tak velké očekávání, až přišlo velké a hluboké zklamání! Divadlo, které člověk za 2,5 hodin nepochopí a jeviště nepomůže, není divadlem. Těžko vydat jakékoliv emoce! Hlavní kritika náleží tentokráte dramaturgii a hlavně režii, která vytvořila snahu o dokonalost částí, ale ne jako celek hry. Jako velký mínus hodnotím účinkování kvarteta myšlenek. Ačkoliv scéna a kostýmy pasují do ušmudlaného prostoru, na hodnocení také nepřidají! A herecké výkony jsou silně podprůměrné...

Tuto inscenaci jsem viděla ze záznamu v rámci Světového dne divadla 2021 a musím říct, že jsem byla velmi mile překvapená. Na to, že v době, kdy byl záznam pořízen, bylo Markovi Lamborovi 22 let, se své role zhostil velmi dobře. Pohybově je určitě nadaný, což zde ukázal. Místy se mi velmi líbila i jeho mimika, na které jistě za ty 4 roky ještě zapracoval. S Janou Kotrbatou, jejíž role byla hodně uvěřitelná, vytvořili příjemnou symbiózu. Líbil se mi i výkon Igora Bareše a ženský chór velmi příjemně dokresloval atmosféru a děj (nejvíce se mi líbil hned na začátku představení).

VIDĚNO VÍCEKRÁT / Úchvatná dvojice Marek Lambora a Jana Kotrbatá předali Langrovu textu tak osobitou a osobní interpretaci, až tuhla krev v žilách. Scény na kolejišti byly neuvěřitelně povedené. Někteří herci v menších rolích inscenaci trochu táhly dolů. Přitom divadlo mělo tou dobou v angažmá tolik vhodnějších osob. Role pana Kepky byla zbytečná. Představení mělo ale tak jedinečnou atmosféru a hlasy/myšlenky ji podporovaly opravdu silně.

Zločin a trest po Česku. Odvrácená tvář první republiky. Skvělé herecké výkony Marka Lambory a Jany Kotrbaté jako dvou mladých lidí na okraji Prahy a na okraji společnosti. Jsem přesvědčený, že oba čeká velká budoucnost..
Opravdovou senzací inscenace je pak Igor Bareš jako zkrachovalý soudce, který nalezl spravedlnost v alkoholu. Po jeho jednotlivých výstupech jsem zažil jinak v činohře nevídanou věc - potlesk na otevřené scéně. Naprosto zaslouženě, už jen kvůli němu musíte vidět!

Myslím že tato inscenace vystihla ducha Langerova textu zdařile. Leitmotiv nutkavé touhy po právu a spravedlnosti, který v tomto díle vidím jako zásadní, jsem Francimu věřil. Jeho souhra s Anči byla elegantní a nenucená, na čemž má zásluhu také výborná choreografie. Velmi mě bavily i výstupy Igora Bareše coby soudce - snílka. Čtyři hlasy mou pozornost příliš nepoutaly, možná jsem jen nepochopil jejich funkci ve hře.