Sňatky z rozumu

Opravdu jsem nečekala, že se dá takto rozsáhlý román (i když byly zpracovány pouze první dva díly), převést na divadelní prkna. Knihy znám, a proto mi nedělalo problém orientovat se v ději. Nedokáži posoudit, jak by na tom byl člověk, který knihy nezná. Samozřejmě mnoho muselo být vynecháno, ale ne tak, aby to poškodilo celkové vyznění. Naopak, říkala jsem si, jak se opravdu podařilo "vyzobat" to nejdůležitější. Klobouk dolů. Překvapil mě Martin Nedobyl. Herce jsem předtím neznala a byl výborný.

Obavy, jak se podaří ztvárnit tak rozsáhlé dílo známé z literatury i TV seriálu se ukázaly liché. Velice věrně zobrazeny osudy rodin Nedobylů a Bornů. Všichni herci skvělí.

Poctivé divadlo pro milovníky klasických her. Zase něco jiného, než bláznivé komedie, které mnohdy až hraničí s lidovou "řachandou" za každou cenu. Toto se opravdu povedlo, zejména milovník historie bude nadšen. Chápu, že se nelze zavděčit všem (po pročtení zdejších komentářů), ale já byl spokojen.

Povedené představení, Tomáš Dastlík a Jan Šťastný byli výborní. Jen si neuvědomuji, že by byl Martin Nedobyl až tak negativní postava - to se mi nelíbilo. Děkuji za příjemné, klasické divadlo, které je dnes spíš vyjímkou.

Představení bez invence pouze plní požadavek na představení pro vinohradské abonenty. Problém je zejména ve scénáři; Jan Vedral se bohužel snažil zahrnout z knihy co nejvíce, a výsledkem je rychlý sled kratičkých výjevů, které nedávají možnost hlubší studie, jsou pouze popisné. Režie je hodně konzervativní, hodně staromódní. I když herci hrají se zřejmou chutí, nemají příliš prostoru. Neurazí, nenadchne. (Záznam ze streamu, 28.3.2020.)

110 let a medvědí služba
Neffův epos Sňatky z rozumu, inscenovaný ke 110. výročí založení měl být nejspíš vlajkovou lodí loňské sezóny. Podle kostýmů (hurá, dobovka!) to tak vypadá. Bohužel nic jiného tomu nenasvědčuje, snad jen délka a slušná hudba. Herecké výkony...tedy teď mám problém i s T. Dastlíkem (dvaadvacetiletého mu prostě nevěřím, i s tím kokršpanělem na hlavě). Slušný výkon Terezy Císařové a s přimhouřením oka Daniel Bambas (méně patosu, prosím!). Napěchovat temperamentní M. Děrgelovou do blboučké naivky je ale hooodně špatný pokus a není v tomhle kusu jediný.

Skvěle ztvárněná rodinná sága z minulé poloviny 19 st., známá z televizního seriálu. Vinohradskému divadlu se povedlo přesvědčivě zobrazit osudy hlavních hrdinů. Myslím, že i pro toto, kdo toto dílo neznal, to bylo dostatečně srozumitelné. Děj krásně plynul a delší délka představení mi vůbec nevadila. Prokládáno dobovými písničkami bylo plusem navíc. Vynikají herecké výkony v čele s J. Šťastným (Born), T. Dastlíkem (Nedobyl), A. Talackovou (Valentýna) a dalšími. Všichni hráli výborně, tito jmenovaní mě zaujali nejvíce. Takovéto klasické hry jsou důstojné pro Vinohradské divadlo.

75% - ze záznamu

Rozsáhlý divadelní epos, jemuž délka v kombinaci s pojetím vůbec nesvědčí. Takhle se možná dělalo divadlo před 100 lety, ale dnešního diváka už spíše uspává a i z pohodlně polstrovaných sedaček ho druhou hodinu začnou bolet záda.

Díky tomu, že jsem se seriálu úspěšně vyhýbala, byl pro mně příběh novinkou. Obavy, že u toho tříhodinového opusu usnu, se naštěstí nepotvrdily, bylo stále co sledovat. Ale bylo znát, kdo je fanouškem seriálu - při scéně nastupování do vlaku leckdo vzdychnul nebo se neklidně vrtěl...
Úsměvná první polovina příjemně překvapila, posmutnělá druhá půlka zanechala melancholický dojem, že účelové sňatky stojí za houby. Třebaže jsem mezi diváky patřila k nejmladším, tenhle vánoční dárek nakonec nebyl takový průšvih, jakým zpočátku zaváněl...

Sága rodin Bornů a Nedobylů v hvězdném obsazení aneb jak se dá rozsáhlý román/několikadílný seriál vtěsnat do tří hodin na jevišti. Kostýmy, uniformy a scéna navodily atmosféru poloviny 19. století a na scéně hrající muzikanti a dobře zvládnutý zpěv dobových písní děj hry příjemně oživil. Charaktery a vztahy mezi postavami jsou dobře srozumitelné, ale protože někteří herci hráli v průběhu hry více postav, divák dopředu neobeznámený s dějem může být trochu zmaten.

Dramatizace Neffova cyklu akcentuje především citové, finanční a sociální peripetie postav Borna a Nedobyla. Vše se odehrává v kaleidoskopických kulisách, kde ostré střihy, komentáře vypravěče nebo písňové předěly nejsou na škodu věci. Zbytečně dlouhé představení je však nešťastně zarámováno "pateticko-zpěvní" a "civilní" scénou, která násilným způsobem posouvá význam textu. Poněkud dramaturgicky nedotaženou inscenaci vyvažuje zdařilá režie (R. Lipus ukazuje, jak se dá vhodně pracovat s velkým jevištěm i bez násilných stylizací) a solidní herecké výkony včele s J. Šťatným a T. Dastlíkem.

Poctivé zpracování. Převést takto rozsáhlý román do divadla asi nebylo úplně jednoduché zvláště, když je tu riziko, že obeznámený divák bude srovnávat s pamětnickým seriálem. Ale musím říct, že jsem byl spokojen a považuji to za velmi zdařilý počin k nedávnému výročí 100. založení Československa.

:-)

Bohužel mě neoslovilo ani téma, ani jeho jevištní zpracování. Je to takový ten starý styl divadla, který mě nebaví. Sňatky jsou místy nudné a krácení by prospělo. Přidávám nějaká % za výtečného a herecky výrazného D. Bambase, který vynikal nad ostatními. Rovněž skvělý je ve hře V. Jílek. Také jsem ocenila větší množství písní a s tím související muzikálnost herců.

Přepis Neffova románu SŇATKY Z ROZUMU v Divadle Na Vinohradech moc neuchvátí.Jeviště nemůže pojmout celý košatý románový příběh,včetně mnoha postav.Proto muselo dojít k úpravám J.Vedrala,Ne však šťastně.(určití herci hrají více postav,nedošlo k přesnému hereckému obsazení,jednotvárné kostýmy,nezajímavá scénografie(11ks almar nijak nekorespondovaly s dějem)Značná délka představení(3,5h.je moc,divák se místy nudí)Hudební složka nepůsobí dobře,špatný zvukový design.Nabízí se otázka proč Vinohrady Sňatky vůbec uvádí?(sága je známa z tv a návštěvnost je zaručena)Psáno z reprízy 25.10.18 Hodnoc.40%.

Proč skvělou románovou ságu a neméně zdařilý TV seriál přenášet na jeviště? No přece právě proto, že to všichni znají. Typické Vinohrady.

Neznalý knižní předlohy ani seriálové verze vydal jsem se na Vinohrady s obavami, aby to nebylo nejdelších 3 a půl hodiny v mém životě. Ale ouha, opak byl pravdou! Celé mi to přišlo jen jako pár minut, tak rychle to uteklo. Záživně a hlavně přehledně ztvárněná rodinná sága, která mě dokázala zaujmout a já téměř nespouštěl oči z jeviště. Perfektní provedení, vynikající herecké výkony v čele s Tomášem Dastlíkem, zkrátka vše zde dokonale funguje. Jediné, co mohu vytknout, že se na mě nepřenesly žádné emoce. Ale jinak je to dokonalé od začátku do konce. Za mě spokojenost! /22.6.2018/

Látka, všem lidem nostalgicky blízká, dostává na Vinohradech dost na frak. Příšerná scéna, dovysvětlování vypravěčem, režijně neuchopené.Škoda peněz.

9.4. 2018: Snaha dostat co nejvíce dění s velkým množstvím postav a prostředí pomocí dynamického střídání do únosné délky (a i tak je to pro některé moc) trochu brzdí herce. Některé postavy jsou načrtnuté či karikaturní. To dobře ovládá J. Maryško, V. Křížová a J. Satoranský. Poměrně velký mimický sbor téměř nesleze z jeviště. Jednoduchá scéna. Nápad skříní může někomu připomínat rčení o kostlivcích nebo měšťanské domy či hradby. Celek si drží slušnou úroveň a není přehnaně patetický nebo melancholický.

(Zvědavost, tématicky mne to neoslovuje, takže objektivnost je trochu stranou.)

I já jsem měla trochu obavy, jaké divadlo může z tak obsáhlého románu vzniknout, jak se tam dá vtěsnat alespoň částečně historie všech postav, všechny souvislosti... Je to můj oblíbený román (a i stejnojmenný seriál). Ale i mě mile překvapila přiměřená dávka humoru, která vůbec nebyla laciná (až na poznámku o bláznovi na Pražském hradě tedy), skvěle zvládnutý patos a také aktuálnost. Vynikající hlavně Tomáš Dastlík a Antonie Talacková. A samozřejmě i ostatní, ani jedna postava nebyla slabá. Půjdu ještě jednou :-), možná dvakrát :-)

Velmi povedené představení. Neuměla jsem si představit, jak lze tento obsáhlý román přenést na jeviště. Pánové Vedral a Lipus opět dokázali, že jsou to opravdové špičky ve svém oboru.

Poctivé a dobré divadlo. Jan Vedral si s románovou předlohou poradil skvěle. Čerti vědí, kde našel v Neffově díle tolik humoru, ale je tam. A je chytrý. Radovan Lipus s jistotou a elegancí pracuje s patosem, výtečně pointuje a je překvapivě aktuální (ale nikdy laciný). Je to sice dlouhé, ale ne pocitově. Jít na vinohradské Sňatky není ztráta času. Ani omylem!

Premiéra.

Opravdu jsem nečekala, že se dá takto rozsáhlý román (i když byly zpracovány pouze první dva díly), převést na divadelní prkna. Knihy znám, a proto mi nedělalo problém orientovat se v ději. Nedokáži posoudit, jak by na tom byl člověk, který knihy nezná. Samozřejmě mnoho muselo být vynecháno, ale ne tak, aby to poškodilo celkové vyznění. Naopak, říkala jsem si, jak se opravdu podařilo "vyzobat" to nejdůležitější. Klobouk dolů. Překvapil mě Martin Nedobyl. Herce jsem předtím neznala a byl výborný.

Obavy, jak se podaří ztvárnit tak rozsáhlé dílo známé z literatury i TV seriálu se ukázaly liché. Velice věrně zobrazeny osudy rodin Nedobylů a Bornů. Všichni herci skvělí.

Poctivé divadlo pro milovníky klasických her. Zase něco jiného, než bláznivé komedie, které mnohdy až hraničí s lidovou "řachandou" za každou cenu. Toto se opravdu povedlo, zejména milovník historie bude nadšen. Chápu, že se nelze zavděčit všem (po pročtení zdejších komentářů), ale já byl spokojen.

Povedené představení, Tomáš Dastlík a Jan Šťastný byli výborní. Jen si neuvědomuji, že by byl Martin Nedobyl až tak negativní postava - to se mi nelíbilo. Děkuji za příjemné, klasické divadlo, které je dnes spíš vyjímkou.

Představení bez invence pouze plní požadavek na představení pro vinohradské abonenty. Problém je zejména ve scénáři; Jan Vedral se bohužel snažil zahrnout z knihy co nejvíce, a výsledkem je rychlý sled kratičkých výjevů, které nedávají možnost hlubší studie, jsou pouze popisné. Režie je hodně konzervativní, hodně staromódní. I když herci hrají se zřejmou chutí, nemají příliš prostoru. Neurazí, nenadchne. (Záznam ze streamu, 28.3.2020.)

110 let a medvědí služba
Neffův epos Sňatky z rozumu, inscenovaný ke 110. výročí založení měl být nejspíš vlajkovou lodí loňské sezóny. Podle kostýmů (hurá, dobovka!) to tak vypadá. Bohužel nic jiného tomu nenasvědčuje, snad jen délka a slušná hudba. Herecké výkony...tedy teď mám problém i s T. Dastlíkem (dvaadvacetiletého mu prostě nevěřím, i s tím kokršpanělem na hlavě). Slušný výkon Terezy Císařové a s přimhouřením oka Daniel Bambas (méně patosu, prosím!). Napěchovat temperamentní M. Děrgelovou do blboučké naivky je ale hooodně špatný pokus a není v tomhle kusu jediný.

Skvěle ztvárněná rodinná sága z minulé poloviny 19 st., známá z televizního seriálu. Vinohradskému divadlu se povedlo přesvědčivě zobrazit osudy hlavních hrdinů. Myslím, že i pro toto, kdo toto dílo neznal, to bylo dostatečně srozumitelné. Děj krásně plynul a delší délka představení mi vůbec nevadila. Prokládáno dobovými písničkami bylo plusem navíc. Vynikají herecké výkony v čele s J. Šťastným (Born), T. Dastlíkem (Nedobyl), A. Talackovou (Valentýna) a dalšími. Všichni hráli výborně, tito jmenovaní mě zaujali nejvíce. Takovéto klasické hry jsou důstojné pro Vinohradské divadlo.

75% - ze záznamu

Rozsáhlý divadelní epos, jemuž délka v kombinaci s pojetím vůbec nesvědčí. Takhle se možná dělalo divadlo před 100 lety, ale dnešního diváka už spíše uspává a i z pohodlně polstrovaných sedaček ho druhou hodinu začnou bolet záda.

Díky tomu, že jsem se seriálu úspěšně vyhýbala, byl pro mně příběh novinkou. Obavy, že u toho tříhodinového opusu usnu, se naštěstí nepotvrdily, bylo stále co sledovat. Ale bylo znát, kdo je fanouškem seriálu - při scéně nastupování do vlaku leckdo vzdychnul nebo se neklidně vrtěl...
Úsměvná první polovina příjemně překvapila, posmutnělá druhá půlka zanechala melancholický dojem, že účelové sňatky stojí za houby. Třebaže jsem mezi diváky patřila k nejmladším, tenhle vánoční dárek nakonec nebyl takový průšvih, jakým zpočátku zaváněl...

Sága rodin Bornů a Nedobylů v hvězdném obsazení aneb jak se dá rozsáhlý román/několikadílný seriál vtěsnat do tří hodin na jevišti. Kostýmy, uniformy a scéna navodily atmosféru poloviny 19. století a na scéně hrající muzikanti a dobře zvládnutý zpěv dobových písní děj hry příjemně oživil. Charaktery a vztahy mezi postavami jsou dobře srozumitelné, ale protože někteří herci hráli v průběhu hry více postav, divák dopředu neobeznámený s dějem může být trochu zmaten.

Dramatizace Neffova cyklu akcentuje především citové, finanční a sociální peripetie postav Borna a Nedobyla. Vše se odehrává v kaleidoskopických kulisách, kde ostré střihy, komentáře vypravěče nebo písňové předěly nejsou na škodu věci. Zbytečně dlouhé představení je však nešťastně zarámováno "pateticko-zpěvní" a "civilní" scénou, která násilným způsobem posouvá význam textu. Poněkud dramaturgicky nedotaženou inscenaci vyvažuje zdařilá režie (R. Lipus ukazuje, jak se dá vhodně pracovat s velkým jevištěm i bez násilných stylizací) a solidní herecké výkony včele s J. Šťatným a T. Dastlíkem.

Poctivé zpracování. Převést takto rozsáhlý román do divadla asi nebylo úplně jednoduché zvláště, když je tu riziko, že obeznámený divák bude srovnávat s pamětnickým seriálem. Ale musím říct, že jsem byl spokojen a považuji to za velmi zdařilý počin k nedávnému výročí 100. založení Československa.

:-)

Bohužel mě neoslovilo ani téma, ani jeho jevištní zpracování. Je to takový ten starý styl divadla, který mě nebaví. Sňatky jsou místy nudné a krácení by prospělo. Přidávám nějaká % za výtečného a herecky výrazného D. Bambase, který vynikal nad ostatními. Rovněž skvělý je ve hře V. Jílek. Také jsem ocenila větší množství písní a s tím související muzikálnost herců.

Přepis Neffova románu SŇATKY Z ROZUMU v Divadle Na Vinohradech moc neuchvátí.Jeviště nemůže pojmout celý košatý románový příběh,včetně mnoha postav.Proto muselo dojít k úpravám J.Vedrala,Ne však šťastně.(určití herci hrají více postav,nedošlo k přesnému hereckému obsazení,jednotvárné kostýmy,nezajímavá scénografie(11ks almar nijak nekorespondovaly s dějem)Značná délka představení(3,5h.je moc,divák se místy nudí)Hudební složka nepůsobí dobře,špatný zvukový design.Nabízí se otázka proč Vinohrady Sňatky vůbec uvádí?(sága je známa z tv a návštěvnost je zaručena)Psáno z reprízy 25.10.18 Hodnoc.40%.

Proč skvělou románovou ságu a neméně zdařilý TV seriál přenášet na jeviště? No přece právě proto, že to všichni znají. Typické Vinohrady.

Neznalý knižní předlohy ani seriálové verze vydal jsem se na Vinohrady s obavami, aby to nebylo nejdelších 3 a půl hodiny v mém životě. Ale ouha, opak byl pravdou! Celé mi to přišlo jen jako pár minut, tak rychle to uteklo. Záživně a hlavně přehledně ztvárněná rodinná sága, která mě dokázala zaujmout a já téměř nespouštěl oči z jeviště. Perfektní provedení, vynikající herecké výkony v čele s Tomášem Dastlíkem, zkrátka vše zde dokonale funguje. Jediné, co mohu vytknout, že se na mě nepřenesly žádné emoce. Ale jinak je to dokonalé od začátku do konce. Za mě spokojenost! /22.6.2018/

Látka, všem lidem nostalgicky blízká, dostává na Vinohradech dost na frak. Příšerná scéna, dovysvětlování vypravěčem, režijně neuchopené.Škoda peněz.

9.4. 2018: Snaha dostat co nejvíce dění s velkým množstvím postav a prostředí pomocí dynamického střídání do únosné délky (a i tak je to pro některé moc) trochu brzdí herce. Některé postavy jsou načrtnuté či karikaturní. To dobře ovládá J. Maryško, V. Křížová a J. Satoranský. Poměrně velký mimický sbor téměř nesleze z jeviště. Jednoduchá scéna. Nápad skříní může někomu připomínat rčení o kostlivcích nebo měšťanské domy či hradby. Celek si drží slušnou úroveň a není přehnaně patetický nebo melancholický.

(Zvědavost, tématicky mne to neoslovuje, takže objektivnost je trochu stranou.)

I já jsem měla trochu obavy, jaké divadlo může z tak obsáhlého románu vzniknout, jak se tam dá vtěsnat alespoň částečně historie všech postav, všechny souvislosti... Je to můj oblíbený román (a i stejnojmenný seriál). Ale i mě mile překvapila přiměřená dávka humoru, která vůbec nebyla laciná (až na poznámku o bláznovi na Pražském hradě tedy), skvěle zvládnutý patos a také aktuálnost. Vynikající hlavně Tomáš Dastlík a Antonie Talacková. A samozřejmě i ostatní, ani jedna postava nebyla slabá. Půjdu ještě jednou :-), možná dvakrát :-)

Velmi povedené představení. Neuměla jsem si představit, jak lze tento obsáhlý román přenést na jeviště. Pánové Vedral a Lipus opět dokázali, že jsou to opravdové špičky ve svém oboru.

Poctivé a dobré divadlo. Jan Vedral si s románovou předlohou poradil skvěle. Čerti vědí, kde našel v Neffově díle tolik humoru, ale je tam. A je chytrý. Radovan Lipus s jistotou a elegancí pracuje s patosem, výtečně pointuje a je překvapivě aktuální (ale nikdy laciný). Je to sice dlouhé, ale ne pocitově. Jít na vinohradské Sňatky není ztráta času. Ani omylem!

Premiéra.

Představení bez invence pouze plní požadavek na představení pro vinohradské abonenty. Problém je zejména ve scénáři; Jan Vedral se bohužel snažil zahrnout z knihy co nejvíce, a výsledkem je rychlý sled kratičkých výjevů, které nedávají možnost hlubší studie, jsou pouze popisné. Režie je hodně konzervativní, hodně staromódní. I když herci hrají se zřejmou chutí, nemají příliš prostoru. Neurazí, nenadchne. (Záznam ze streamu, 28.3.2020.)

9.4. 2018: Snaha dostat co nejvíce dění s velkým množstvím postav a prostředí pomocí dynamického střídání do únosné délky (a i tak je to pro některé moc) trochu brzdí herce. Některé postavy jsou načrtnuté či karikaturní. To dobře ovládá J. Maryško, V. Křížová a J. Satoranský. Poměrně velký mimický sbor téměř nesleze z jeviště. Jednoduchá scéna. Nápad skříní může někomu připomínat rčení o kostlivcích nebo měšťanské domy či hradby. Celek si drží slušnou úroveň a není přehnaně patetický nebo melancholický.

(Zvědavost, tématicky mne to neoslovuje, takže objektivnost je trochu stranou.)

:-)

Poctivé a dobré divadlo. Jan Vedral si s románovou předlohou poradil skvěle. Čerti vědí, kde našel v Neffově díle tolik humoru, ale je tam. A je chytrý. Radovan Lipus s jistotou a elegancí pracuje s patosem, výtečně pointuje a je překvapivě aktuální (ale nikdy laciný). Je to sice dlouhé, ale ne pocitově. Jít na vinohradské Sňatky není ztráta času. Ani omylem!

110 let a medvědí služba
Neffův epos Sňatky z rozumu, inscenovaný ke 110. výročí založení měl být nejspíš vlajkovou lodí loňské sezóny. Podle kostýmů (hurá, dobovka!) to tak vypadá. Bohužel nic jiného tomu nenasvědčuje, snad jen délka a slušná hudba. Herecké výkony...tedy teď mám problém i s T. Dastlíkem (dvaadvacetiletého mu prostě nevěřím, i s tím kokršpanělem na hlavě). Slušný výkon Terezy Císařové a s přimhouřením oka Daniel Bambas (méně patosu, prosím!). Napěchovat temperamentní M. Děrgelovou do blboučké naivky je ale hooodně špatný pokus a není v tomhle kusu jediný.

Neznalý knižní předlohy ani seriálové verze vydal jsem se na Vinohrady s obavami, aby to nebylo nejdelších 3 a půl hodiny v mém životě. Ale ouha, opak byl pravdou! Celé mi to přišlo jen jako pár minut, tak rychle to uteklo. Záživně a hlavně přehledně ztvárněná rodinná sága, která mě dokázala zaujmout a já téměř nespouštěl oči z jeviště. Perfektní provedení, vynikající herecké výkony v čele s Tomášem Dastlíkem, zkrátka vše zde dokonale funguje. Jediné, co mohu vytknout, že se na mě nepřenesly žádné emoce. Ale jinak je to dokonalé od začátku do konce. Za mě spokojenost! /22.6.2018/

Skvěle ztvárněná rodinná sága z minulé poloviny 19 st., známá z televizního seriálu. Vinohradskému divadlu se povedlo přesvědčivě zobrazit osudy hlavních hrdinů. Myslím, že i pro toto, kdo toto dílo neznal, to bylo dostatečně srozumitelné. Děj krásně plynul a delší délka představení mi vůbec nevadila. Prokládáno dobovými písničkami bylo plusem navíc. Vynikají herecké výkony v čele s J. Šťastným (Born), T. Dastlíkem (Nedobyl), A. Talackovou (Valentýna) a dalšími. Všichni hráli výborně, tito jmenovaní mě zaujali nejvíce. Takovéto klasické hry jsou důstojné pro Vinohradské divadlo.

Obavy, jak se podaří ztvárnit tak rozsáhlé dílo známé z literatury i TV seriálu se ukázaly liché. Velice věrně zobrazeny osudy rodin Nedobylů a Bornů. Všichni herci skvělí.

Přepis Neffova románu SŇATKY Z ROZUMU v Divadle Na Vinohradech moc neuchvátí.Jeviště nemůže pojmout celý košatý románový příběh,včetně mnoha postav.Proto muselo dojít k úpravám J.Vedrala,Ne však šťastně.(určití herci hrají více postav,nedošlo k přesnému hereckému obsazení,jednotvárné kostýmy,nezajímavá scénografie(11ks almar nijak nekorespondovaly s dějem)Značná délka představení(3,5h.je moc,divák se místy nudí)Hudební složka nepůsobí dobře,špatný zvukový design.Nabízí se otázka proč Vinohrady Sňatky vůbec uvádí?(sága je známa z tv a návštěvnost je zaručena)Psáno z reprízy 25.10.18 Hodnoc.40%.

Poctivé divadlo pro milovníky klasických her. Zase něco jiného, než bláznivé komedie, které mnohdy až hraničí s lidovou "řachandou" za každou cenu. Toto se opravdu povedlo, zejména milovník historie bude nadšen. Chápu, že se nelze zavděčit všem (po pročtení zdejších komentářů), ale já byl spokojen.

Bohužel mě neoslovilo ani téma, ani jeho jevištní zpracování. Je to takový ten starý styl divadla, který mě nebaví. Sňatky jsou místy nudné a krácení by prospělo. Přidávám nějaká % za výtečného a herecky výrazného D. Bambase, který vynikal nad ostatními. Rovněž skvělý je ve hře V. Jílek. Také jsem ocenila větší množství písní a s tím související muzikálnost herců.

75% - ze záznamu

Dramatizace Neffova cyklu akcentuje především citové, finanční a sociální peripetie postav Borna a Nedobyla. Vše se odehrává v kaleidoskopických kulisách, kde ostré střihy, komentáře vypravěče nebo písňové předěly nejsou na škodu věci. Zbytečně dlouhé představení je však nešťastně zarámováno "pateticko-zpěvní" a "civilní" scénou, která násilným způsobem posouvá význam textu. Poněkud dramaturgicky nedotaženou inscenaci vyvažuje zdařilá režie (R. Lipus ukazuje, jak se dá vhodně pracovat s velkým jevištěm i bez násilných stylizací) a solidní herecké výkony včele s J. Šťatným a T. Dastlíkem.

Sága rodin Bornů a Nedobylů v hvězdném obsazení aneb jak se dá rozsáhlý román/několikadílný seriál vtěsnat do tří hodin na jevišti. Kostýmy, uniformy a scéna navodily atmosféru poloviny 19. století a na scéně hrající muzikanti a dobře zvládnutý zpěv dobových písní děj hry příjemně oživil. Charaktery a vztahy mezi postavami jsou dobře srozumitelné, ale protože někteří herci hráli v průběhu hry více postav, divák dopředu neobeznámený s dějem může být trochu zmaten.

Opravdu jsem nečekala, že se dá takto rozsáhlý román (i když byly zpracovány pouze první dva díly), převést na divadelní prkna. Knihy znám, a proto mi nedělalo problém orientovat se v ději. Nedokáži posoudit, jak by na tom byl člověk, který knihy nezná. Samozřejmě mnoho muselo být vynecháno, ale ne tak, aby to poškodilo celkové vyznění. Naopak, říkala jsem si, jak se opravdu podařilo "vyzobat" to nejdůležitější. Klobouk dolů. Překvapil mě Martin Nedobyl. Herce jsem předtím neznala a byl výborný.

Velmi povedené představení. Neuměla jsem si představit, jak lze tento obsáhlý román přenést na jeviště. Pánové Vedral a Lipus opět dokázali, že jsou to opravdové špičky ve svém oboru.

Látka, všem lidem nostalgicky blízká, dostává na Vinohradech dost na frak. Příšerná scéna, dovysvětlování vypravěčem, režijně neuchopené.Škoda peněz.

Proč skvělou románovou ságu a neméně zdařilý TV seriál přenášet na jeviště? No přece právě proto, že to všichni znají. Typické Vinohrady.

Díky tomu, že jsem se seriálu úspěšně vyhýbala, byl pro mně příběh novinkou. Obavy, že u toho tříhodinového opusu usnu, se naštěstí nepotvrdily, bylo stále co sledovat. Ale bylo znát, kdo je fanouškem seriálu - při scéně nastupování do vlaku leckdo vzdychnul nebo se neklidně vrtěl...
Úsměvná první polovina příjemně překvapila, posmutnělá druhá půlka zanechala melancholický dojem, že účelové sňatky stojí za houby. Třebaže jsem mezi diváky patřila k nejmladším, tenhle vánoční dárek nakonec nebyl takový průšvih, jakým zpočátku zaváněl...

Povedené představení, Tomáš Dastlík a Jan Šťastný byli výborní. Jen si neuvědomuji, že by byl Martin Nedobyl až tak negativní postava - to se mi nelíbilo. Děkuji za příjemné, klasické divadlo, které je dnes spíš vyjímkou.

Premiéra.

Rozsáhlý divadelní epos, jemuž délka v kombinaci s pojetím vůbec nesvědčí. Takhle se možná dělalo divadlo před 100 lety, ale dnešního diváka už spíše uspává a i z pohodlně polstrovaných sedaček ho druhou hodinu začnou bolet záda.

I já jsem měla trochu obavy, jaké divadlo může z tak obsáhlého románu vzniknout, jak se tam dá vtěsnat alespoň částečně historie všech postav, všechny souvislosti... Je to můj oblíbený román (a i stejnojmenný seriál). Ale i mě mile překvapila přiměřená dávka humoru, která vůbec nebyla laciná (až na poznámku o bláznovi na Pražském hradě tedy), skvěle zvládnutý patos a také aktuálnost. Vynikající hlavně Tomáš Dastlík a Antonie Talacková. A samozřejmě i ostatní, ani jedna postava nebyla slabá. Půjdu ještě jednou :-), možná dvakrát :-)

Poctivé zpracování. Převést takto rozsáhlý román do divadla asi nebylo úplně jednoduché zvláště, když je tu riziko, že obeznámený divák bude srovnávat s pamětnickým seriálem. Ale musím říct, že jsem byl spokojen a považuji to za velmi zdařilý počin k nedávnému výročí 100. založení Československa.