Podivuhodný případ pana Holmese

75%. Hypnotický výlet do mysli Sherlocka Holmese, který ve své hlavě kromě geniality skrývá i celou řadu běsů. Kdo by čekal detektivku, bude možná odcházet zklamán, pátrání si tu moc neužije. Příběh, který je divákovi předkládán, přesto dokáže zaujmout, navíc mu neschází osvěžující humor. Vystupuje z něho kritika konzervatismu a nemožnost návratu ke "starým pořádkům", jelikož pod slupkou tradice a puritánské morálky se často skrývají šovinismus či rasismus. Výrazná herecká stylizace dobře koresponduje s velmi pomalým tempem, atmosféru umocňují i propracovaná scéna a lehce mystický hudební podkres J.Kudláče.

David Jařab vyšel především z povídky „Dům U měděných buků“, ale její původní zápletku značně „přitvrdil“. To dopomohlo k nahlédnutí pod zdánlivě spořádaný povrch doby viktoriánské Anglie, která rozhodně není prezentována jako idyla. Titulní Holmes pak byl překvapivě relativizován přisouzením méně lichotivých vlastností. I když se inscenace doslova zpronevěřuje mnoha čtenáři oblíbeným prvkům Doylových povídek, nejedná se o násilné poškození. Pohled tvůrců má svou logiku a opodstatnění. Přes (pro Jařaba typické) pomalejší tempo dokázali soustředění herci udržet pozornost a napětí od začátku do konce.

75%

75 %. Inscenace oplývající velmi originální atmosférou s halucinogenním a psychedelickým oparem, která sugestivně dotváří děj a diváka svede uvést do obdobně snového transu, v jakém se nachází titulní postava. Tleskám herecké souhře, ne právě lehkou formu stylizace se daří všem po celou dobu obdivuhodně udržet. Nevšední zážitek, po kterém jsem divadlo opouštěla v dosud nepoznaném, podivuhodném rozpoložení.

--- Drogy, incest, xenofobie… --- (více v článku na blogu)