Heslo morálka

Nenáročná komedie s menším množstvím určité míry filosofie. Netvrdím, že jsem se bavil nějak výrazně, ale na druhou stranu většinu času jsem se bavil dobře. První část trochu slabší s několika nevýraznými scénami, jako celek však dobrá hra se solidní zápletkou. M. Etzler mi přišel místy až příliš výrazově expresivní, ale jinak podal velmi dobrý výkon. Z ostatních svým výkonem zaujala především M. Sejnová, naopak její kolegyně ve srovnatelné roli, I. Stejskalová, vůbec nepřesvědčila.

Hra má zajímavou pointu a vkusně dávkovanou a divácky vděčnou lechtivost, ale jejím problémem je překombinovanost zápletky a příliš mnoho slov. Jak uvádí J. Landa, sebelepší realizace patrně problémy pramenící z textu neodstraní. Inscenace Divadla Palace je slušným standardem, režijní i herecké rezervy by se našly, ale setkal jsem se i s méně zábavným provedením.

Ano, dost možná jde o nejslabší Schmittův text (ve srování s těmi, jež u nás byly inscenovány), jenže to neznamená, že je špatný. Ač jde v základu o bulvární komedii, autor přesto našel dostatek prostoru k vyjádření svých postřehů na téma prázdného filozofování ve střetu s realitou všedního dne. Je snadné být vznešený a velkorysý na papíře, ovšem jen do chvíle, kdy "jde do tuhého". Inscenace si po celou dobu udržela mou pozornost, pobavila mě a dovolila mi též si "podumat". A to není málo.

Podle mého názoru se jedná o Schmittův nejslabší text, z něhož lze jen stěží vytvořit zásadně vydařenou inscenaci. M. Etzler se do role Diderota ponořil s maximálním nasazením, takže právě a snad jen díky němu stojí toto nastudování za návštěvu. V menší roli zaujala talentovaná M. Sejnová a v pidiroličce pobavil J. Vaverka. Do postavy Angeliky naopak vůbec nepronikla I. Stejskalová. Solidní herectví N. Boudové a K. Pindejové. Průměrná verze tuctové hry. Režijní divadelní debut se P. Slavíkovi v Ungeltu vydařil mnohem víc.