Zapomenuté světlo

Přiznám se, že první část mě moc nebavila. Ale po přestávce ubylo sborových výstupů a režie se soustředila jen na zachycení duševního rozpoložení člověka, který bojuje se svými vnitřními běsy a zároveň musí jako katolický kněz obhajovat i svou úlohu ve společnosti. V tom je inscenace nejsilnější, jelikož N.Lichý je v zachycení rozhárané duše Jakuba Demla naprosto vynikající. Byl by to velmi depresivní kus, kdyby do něj Deml nepropašoval i dost sarkasmu a humoru, který se v bezručovském podání podařilo zachytit a vytěžit. Nakonec tedy zábavná inscenace, kde je o čem přemýšlet.

75% Procítěný výkon N. Lichého, který se potkává s další velkou postavou české literatury. Spolu s režisérkou divákovi zprostředkoval pohled do nitra člověka, který se obrací k Bohu, člověku, životu, ke vzpomínkám... Modulací hlasu a mimikou dokázal vystihnout nepřeberné množství pocitů básníka, faráře a muže nacházejícího se v nelehkém stavu své mysli. Zdatnou spoluhráčkou mu byla M. Tkačíková. Přestože je její Marie téměř po celou inscenaci připoutána na lůžko, dokázala vytvořit plnohodnotnou postavu, jež svým osudem dojímá. Škoda jen nehodícího se hudebního podkresu v první části.