Zamilovaný Shakespeare

Velice sympatická adaptace, která mi osvěžila vzpomínky na skvělý film. Propracovaná hudba, dynamické tempo a vynikající výkon Kamily Trnkové, která je v páru s Tomášem Dianiškou výborně sehraná a má nádhernou jevištní dikci. Z poslední části hlediště jsem ji na rozdíl od některých jejích kolegů slyšela na jistotu.
75%

75%
Stále stejná nesmírně povedená hra, stejně jako v MdB pak velmi povedená inscenace (v první polovině mě tedy DpP přesvědčilo výrazně víc), byť jiná. Na poměrně klasické řešení zvláštní volba kostýmů, která mě ale oslovila. Skvělí T.Dianiška, K.Trnková, J.Teplý, R.Valenta i všichni ostatní.

75%. Skvělá ukázka toho, že jde udělat komerční kus tak, aby si na své přišli lidé toužící po zábavě a oddechu, ale i náročnější divák. Chytře napsaný scénář využíva vděčného principu divadla na divadle, přitom se v něm daří skloubit nenásilně zábavné momenty s osudovou láskou. Zároveň se režisér Lang snaží hledat i hlubší témata. Do popředí se tak dostává pokus hlavní ženské postavy prosadit svou vůli proti rigidní alžbětinské společnosti. K.Trnková je v úloze Violy výborná, dokázala precizně odstínit všechny polohy své postavy. Baví také T.Dianiška či R.Valenta. Podivné je kostýmní řešení.

DpP vs. MdB? Každá inscenace je jiná, a přece stejné, obě se totiž odráží od kvalit tohoto dramatického textu. Brněnská inscenace je více poetická, historizující a hudebně jímavá, inscenace Palmovky je více objevitelská co do dalších témat v textu ukrytých. A humor nachází obě inscenace snadno a na stejných místech. Poslední proměnnou je osobitost herců. Dianiškův Will je svérázná planoucí figura. Suverénním výkonem překvapí Kamila Trnková v roli Violy. Vděčnou postavu herce Neda s grácií sobě vlastní uchopil Radek Valenta. A tak by se dalo pokračovat. Velmi příjemná (a chytrá) inscenace. 75 %

Daleko více než pompézní scéna a důmyslnost postrádající kostýmy mě zaujalo původní téma. Hledání tvůrčí inspirace. T. Dianiška se s postavou Williama Shakespeara sžil pevně, a proto bylo velmi uvěřitelné jeho tápání na poli psaní i následně na poli romantického vzplanutí, kde mu K. Trnková sekundovala překvapivě výrazně a velké jeviště jí nečinilo žádné potíže, naopak. Zbylá část souboru dostala příležitost především ve vděčných scénách divadla na divadle, kde si každý urval svůj prostor. Nejlépe pak obstál Radek Valenta. Na Palmovce vznikla příjemná inscenace s přesvědčivou ústřední dvojicí.