Poslední sezení u doktora Freuda

Pokud Vás zajímá intelektuální téma militantního ateismu versus víry v Boha, tak je tato konverzační hra určená právě Vám a bude se Vám líbit. Jak už tu bylo řečeno, i mně chybělo závěrečné vyústění. Jinak nemám co vytknout. Oba herci jako vždy skvělí.

75%
Zdánlivě se může inscenace jevit jako pouhý dialog dvou osobností. Pod důslednou taktovkou Radima Špačka jsme ale svědky mimořádného představení, jehož se cítíme být téměř součástí.
Bravurní herecké výkony Pavla Rímského a Martina Fingera. Lepší dvojici si v této hře na jevišti dovedu opravdu jen těžko představit.
Přes zdánlivě těžké téma jsem se výborně bavil. Divadlo v Řeznické drží tradičně vysokou laťku.

Pavel Rímský se mi líbil a jeho hlas bych mohla poslouchat pořád. Podle popisu a námětu mě hra zaujala a hodně jsem si od ní slibovala. Výsledek byl trochu rozpačitý. Čekala jsem jiskřivější a kontrastnější přestřelku názorů a argumentů. Tady jsem se později začala nudit a najednou byl konec. Občas bylo i složité vydržet sledovat nepřetržitý dialog. Trochu mi to připomnělo Relativitu ze stejného divadla, ale ta pro mě byla přehlednější, s jasnějším vývojem a vzájemné poměřování názorů bylo prokládáno vstupem třetí postavy, která vám dávala možnost vydechnout a znovu se soustředit na další kolo.

Skvělé. Zvláště viděno z první řady, kdy si člověk přijde, že je opravdu v jedné místnosti s Freudem a Lewisem při jejich rozhovoru. Pavel Rímský je jako Freud neuvěřitelný. Zajímavý dialog o možná těch nejdůležitějších věcech člověka vyšperkovaný pozoruhodnými myšlenkami. Výborně hraje i samotná scéna, která je sice jednoduchá, ale hře dodává atmosféru.

Určitě je to nadprůměrné představení, ale nevím, co na něm vypíchnout, co by výrazně zaujalo.

Pavel Rímský a Martin Finger jsou mistři svého řemesla a jejich charismatický výkon udrží celou inscenaci v patřičných kvalitách. Jen mě velice mrzí vyznění textu. Autor se touto hrou snaží dokázat, že i takový zapřísáhlý ateista jako Freud na sklonku života koketuje s křesťanstvím. To mi přijde jako historická rána pod pás a navážení se do mrtvého muže, který už se nemůže bránit.

Falešná nota se mi líbila o fous více. Výkony jsou uspokojivé, jen si bohužel z celé hry nejvíc zapamatuji paní co věčně chrastila náramkem ://
Je pravda, že tu chybí jakési závěrečné vyvrcholení.

Standardní. Text, režie, provedení atd. Standardní na Divadlo v Řeznické. Jinde velice chytré a po všech stránkách výborné.

65%

Pokud vám nevadí náročnější kusy, u nichž je třeba v rychlém sledu zpracovávat poměrně závažné myšlenky, je tohle hra pro vás. Oba herci excelují. Velká spokojenost.

Velmi povedená inscenace. Skvělí pánové Finger a Rímský.Bravo.

Vtipný, sarkastický, ironický souboj dvou světonázorů, reprezentovaných soupeři, kteří se respektují. Chytré repliky se střídají v rychlém tempu, takže pro průměrně inteligentního a vzdělaného diváka je problém všechny pochytit. Nejedná se však o planou intelektuálštinu.
Scéna Freudovy pracovny je pohledná a příjemná, oba herci v rolích namyšleného, sebevědomého Freuda a skromného avšak vnitřně jistého Lewise přesvědčiví.
Otázku existence Boha sice pánové nevyřeší ale je potěchou sledovat vodopád břitkých dialogů okořeněných nemalou dávkou jemného humoru.

Pokud Vás zajímá intelektuální téma militantního ateismu versus víry v Boha, tak je tato konverzační hra určená právě Vám a bude se Vám líbit. Jak už tu bylo řečeno, i mně chybělo závěrečné vyústění. Jinak nemám co vytknout. Oba herci jako vždy skvělí.

75%
Zdánlivě se může inscenace jevit jako pouhý dialog dvou osobností. Pod důslednou taktovkou Radima Špačka jsme ale svědky mimořádného představení, jehož se cítíme být téměř součástí.
Bravurní herecké výkony Pavla Rímského a Martina Fingera. Lepší dvojici si v této hře na jevišti dovedu opravdu jen těžko představit.
Přes zdánlivě těžké téma jsem se výborně bavil. Divadlo v Řeznické drží tradičně vysokou laťku.

Pavel Rímský se mi líbil a jeho hlas bych mohla poslouchat pořád. Podle popisu a námětu mě hra zaujala a hodně jsem si od ní slibovala. Výsledek byl trochu rozpačitý. Čekala jsem jiskřivější a kontrastnější přestřelku názorů a argumentů. Tady jsem se později začala nudit a najednou byl konec. Občas bylo i složité vydržet sledovat nepřetržitý dialog. Trochu mi to připomnělo Relativitu ze stejného divadla, ale ta pro mě byla přehlednější, s jasnějším vývojem a vzájemné poměřování názorů bylo prokládáno vstupem třetí postavy, která vám dávala možnost vydechnout a znovu se soustředit na další kolo.

Skvělé. Zvláště viděno z první řady, kdy si člověk přijde, že je opravdu v jedné místnosti s Freudem a Lewisem při jejich rozhovoru. Pavel Rímský je jako Freud neuvěřitelný. Zajímavý dialog o možná těch nejdůležitějších věcech člověka vyšperkovaný pozoruhodnými myšlenkami. Výborně hraje i samotná scéna, která je sice jednoduchá, ale hře dodává atmosféru.

Určitě je to nadprůměrné představení, ale nevím, co na něm vypíchnout, co by výrazně zaujalo.

Pavel Rímský a Martin Finger jsou mistři svého řemesla a jejich charismatický výkon udrží celou inscenaci v patřičných kvalitách. Jen mě velice mrzí vyznění textu. Autor se touto hrou snaží dokázat, že i takový zapřísáhlý ateista jako Freud na sklonku života koketuje s křesťanstvím. To mi přijde jako historická rána pod pás a navážení se do mrtvého muže, který už se nemůže bránit.

Falešná nota se mi líbila o fous více. Výkony jsou uspokojivé, jen si bohužel z celé hry nejvíc zapamatuji paní co věčně chrastila náramkem ://
Je pravda, že tu chybí jakési závěrečné vyvrcholení.

Standardní. Text, režie, provedení atd. Standardní na Divadlo v Řeznické. Jinde velice chytré a po všech stránkách výborné.

65%

Pokud vám nevadí náročnější kusy, u nichž je třeba v rychlém sledu zpracovávat poměrně závažné myšlenky, je tohle hra pro vás. Oba herci excelují. Velká spokojenost.

Velmi povedená inscenace. Skvělí pánové Finger a Rímský.Bravo.

Vtipný, sarkastický, ironický souboj dvou světonázorů, reprezentovaných soupeři, kteří se respektují. Chytré repliky se střídají v rychlém tempu, takže pro průměrně inteligentního a vzdělaného diváka je problém všechny pochytit. Nejedná se však o planou intelektuálštinu.
Scéna Freudovy pracovny je pohledná a příjemná, oba herci v rolích namyšleného, sebevědomého Freuda a skromného avšak vnitřně jistého Lewise přesvědčiví.
Otázku existence Boha sice pánové nevyřeší ale je potěchou sledovat vodopád břitkých dialogů okořeněných nemalou dávkou jemného humoru.

75%
Zdánlivě se může inscenace jevit jako pouhý dialog dvou osobností. Pod důslednou taktovkou Radima Špačka jsme ale svědky mimořádného představení, jehož se cítíme být téměř součástí.
Bravurní herecké výkony Pavla Rímského a Martina Fingera. Lepší dvojici si v této hře na jevišti dovedu opravdu jen těžko představit.
Přes zdánlivě těžké téma jsem se výborně bavil. Divadlo v Řeznické drží tradičně vysokou laťku.

Standardní. Text, režie, provedení atd. Standardní na Divadlo v Řeznické. Jinde velice chytré a po všech stránkách výborné.

Falešná nota se mi líbila o fous více. Výkony jsou uspokojivé, jen si bohužel z celé hry nejvíc zapamatuji paní co věčně chrastila náramkem ://
Je pravda, že tu chybí jakési závěrečné vyvrcholení.

Pavel Rímský a Martin Finger jsou mistři svého řemesla a jejich charismatický výkon udrží celou inscenaci v patřičných kvalitách. Jen mě velice mrzí vyznění textu. Autor se touto hrou snaží dokázat, že i takový zapřísáhlý ateista jako Freud na sklonku života koketuje s křesťanstvím. To mi přijde jako historická rána pod pás a navážení se do mrtvého muže, který už se nemůže bránit.

Pokud vám nevadí náročnější kusy, u nichž je třeba v rychlém sledu zpracovávat poměrně závažné myšlenky, je tohle hra pro vás. Oba herci excelují. Velká spokojenost.

Určitě je to nadprůměrné představení, ale nevím, co na něm vypíchnout, co by výrazně zaujalo.

65%

Velmi povedená inscenace. Skvělí pánové Finger a Rímský.Bravo.

Vtipný, sarkastický, ironický souboj dvou světonázorů, reprezentovaných soupeři, kteří se respektují. Chytré repliky se střídají v rychlém tempu, takže pro průměrně inteligentního a vzdělaného diváka je problém všechny pochytit. Nejedná se však o planou intelektuálštinu.
Scéna Freudovy pracovny je pohledná a příjemná, oba herci v rolích namyšleného, sebevědomého Freuda a skromného avšak vnitřně jistého Lewise přesvědčiví.
Otázku existence Boha sice pánové nevyřeší ale je potěchou sledovat vodopád břitkých dialogů okořeněných nemalou dávkou jemného humoru.

Pokud Vás zajímá intelektuální téma militantního ateismu versus víry v Boha, tak je tato konverzační hra určená právě Vám a bude se Vám líbit. Jak už tu bylo řečeno, i mně chybělo závěrečné vyústění. Jinak nemám co vytknout. Oba herci jako vždy skvělí.

Pavel Rímský se mi líbil a jeho hlas bych mohla poslouchat pořád. Podle popisu a námětu mě hra zaujala a hodně jsem si od ní slibovala. Výsledek byl trochu rozpačitý. Čekala jsem jiskřivější a kontrastnější přestřelku názorů a argumentů. Tady jsem se později začala nudit a najednou byl konec. Občas bylo i složité vydržet sledovat nepřetržitý dialog. Trochu mi to připomnělo Relativitu ze stejného divadla, ale ta pro mě byla přehlednější, s jasnějším vývojem a vzájemné poměřování názorů bylo prokládáno vstupem třetí postavy, která vám dávala možnost vydechnout a znovu se soustředit na další kolo.

Skvělé. Zvláště viděno z první řady, kdy si člověk přijde, že je opravdu v jedné místnosti s Freudem a Lewisem při jejich rozhovoru. Pavel Rímský je jako Freud neuvěřitelný. Zajímavý dialog o možná těch nejdůležitějších věcech člověka vyšperkovaný pozoruhodnými myšlenkami. Výborně hraje i samotná scéna, která je sice jednoduchá, ale hře dodává atmosféru.