Smluvní vztahy

74,99% Tři spoluredaktoři ve svých hodnoceních píšou o domyšlení východiska ad absurdum. Jenže na této hře je podstatné právě to, že závěr není tak absurdní, jak bychom si snad přáli, plné podřízení soukromého života korporaci je existující fenomén a rozdíl mezi Barlettovým závěrem a univerzem možného v reálném světě je značně mlhavý, netroufnu si s jistotou tvrdit, že něco by se ještě stát mohlo a něco už ne. Převedení na jeviště formou scénického čtení funguje, lze totiž vnímat jako přiznání, že ač postavy zdánlivě jednají samy za sebe, "notičky jim napsal systém".

Hra na dialozích nadřízené a zaměstnankyně postihuje, kam společnost dospěla, jak jsou lidé zjednodušeně škatulkováni do přednastavených parametrů bez ohledu na jedinečnosti jejich individualit a rozmanitost privátních situací. Autor výchozí problém účelově dohání do absurdních rozměrů, čímž výborně zdůrazňuje zrůdnost nenápadné manipulace. Též naznačuje, kam až by to jednou mohlo dojít. Režisérka vhodně vybrané herečky dovedla k přesným, precizním výkonům. Rozhlasová inscenace byla na jeviště přenesena v převážně čtené formě, což ale nevadí, naopak to představitelkám umožňuje hrát uvolněněji.

75%
Výtečně přednesený zajímavý text, rozehraný děj důsledně dotažený ad absurdum. Což je zároveň pozitivum i výtka. I když to je vyloženě osobní povahy, některé situace se mi dost příčily.
Každopádně palec nahoru pro Violu, tato inscenace je trefou do černého!

85% Modelový typ hry s gradujícím dějem vyhroceným ad absurdum. A nebo, soudě dle směřování společnosti v posledních několika letech, taky možná ne... L. Engelová zvolila k realizaci dobrý klíč postavený na prolínání se rozhlasové nahrávky a divadla. Obě hlavní představitelky podávají na minimální ploše strhující výkony založené na "niterním herectví", jsou si naprosto rovnocenými partnerkami. Trefa do černého, co se týče výběru hry i obsazení. Už dlouho jsem neměl takové nutkání skočit z hlediště nějakému herci "po krku" jako D. Černé. Smekám, ta potvora se jí fakt povedla.

85%. Anotace nelhala, jedná se o opravdu brilantní text, přičemž tímto přívlastkem není potřeba v daném případě šetřit. Brilantní je i režijní cit pro věc, stejně jako oba herecké výkony - přesná práce s hlasem a gesty. Lepší průvodkyně na cestě k mrazivě černočernému vyznění této hry si zřejmě nešlo přát. Tleskám a doporučuji!