Hamlet

75% Takhle nějak si představuji moderní divadlo. Zásadní myšlenky Hamleta, jeho příběh - vše, co z něj udělalo klasiku na jevištích po tolik staletí, zůstává zachováno, jen je to ozvláštněné mnoha zábavnými a působivými režijními nápady: obsazení postav, kostýmy, hudba, jednání některých postav, v němž jsou zdůrazněny prvky a momenty, které autor mnohdy sám napsal, ale bývají vynechány či utlumeny (našla jsem u Hamleta, Laerta, Gertrudy i Ofelie). Vytkla bych na můj vkus iritující postavy klaunů, horší zvuk a tedy srozumitelnost v rapovaných monolozích (což však mohlo ovlivnit hostování) a nemohu říci, že bych zcela souzněla s úplným závěrem.

Nový překlad Shakespearovy tragédie posloužil koncepci komornější inscenace J. Čermáka. Ve výkladu překvapí nejeden nápad, např. okolnosti Oféliiny smrti jsou změněny zásadně a přitom v kontextu nenásilně. Čermákův rukopis s sebou nese jistou doslovnost a kýčovité prvky (nemíněno ve špatném slova smyslu), přijetí závisí na divákově vkusu. Uznání si zaslouží disponovaný a ukázněný soubor. Podařilo se však dosáhnout jen částečného souznění zmíněných nápadů, obsahově není inscenace dotažená a dluh lze zaznamenat i na titulní postavě. Návštěvou čas ale nepromarníte! V regionálních divadlech není podobná odvaha k experimentům samozřejmostí.

75 %. Veskrze moderní inscenace, vykládající divadelní klasiku klasik v radikální, ale jednoznačně smysluplné úpravě, která zřetelně reflektuje současnost a nabízí také nové, zajímavé úhly pohledu prostřednictvím řady inovativních a originálních režijních nápadů a promyšlených detailů (Klaudiovy slipy značky Tiger of Sweden rulez!). Ach, a ten Duch Hamletova otce černý jak svědomí a skvrny na duši, co nelze smýt. Zkrátka, tu máte odpověď na otázku, jak hrát Hamleta dnes: Takhle! Jako pozastavení se nad útrpnostmi nerozhodného bytí a obžalobu prohnilostí světa v provokativním rytmu rapu.

75 % Inscenace J. Čermáka dodává mnoha situacím z Hamleta nové významy a odkrývá další možnosti jejich výkladu, to považuji za nejzásadnější přínos jeho nastudování. Došlo i k radikální úpravě textu, některé figury byly vyškrtnuty zcela, některé promlouvají ústy jiných postav a některé dokonce změnily pohlaví, nebo konají jinak, než jsme je byli po léta zvyklí na jevišti vídat. Režisér dokázal pro svoji vizi získat i jihočeské herce, jejichž výkony lze označit za vyrovnané. Shakespearova hra sice prošla výraznými úpravami, její příběh soustředící se zejména na rodinné vztahy však zůstal zachován a promlouvá k dnešku.