Dlouhá vánoční cesta domů

Hořkosladký vánoční zázrak od Komorní činohry. Někde mezi Dickensem a Simpsonovými žila byla jedna rodina, kde bylo všechno špatně...

Krásně napsaná vánoční "anti-idyla". Děj žene dopředu možnost zprostředkovat divákovi myšlenky jednotlivých postav a v druhé polovině představení i náhledy do dospělé budoucnosti zatím ještě nezkažených dětí. Inscenace tak nenásilně zobrazuje důležitost životních hodnot v rámci rodiny, a především smutný důsledek výchovy a příkladů rodičů na děti a jejich další život. Příjemně představením provází živá hudba, a i přes patrnou neveselost se divák dočká naděje, jež sebou každé Vánoce přinášejí. Vyrovnané herecké výkony, ze kterých lehce vyzdvihuji Ivanou Machalovou, podtrhují nebývalý zážitek.

74,99 % Mám se snažit nově formulovat to, co již napsali kolegové? Ne, prostě se jděte na tuto inscenaci podívat, stojí za to.

Musím přiznat, že mě to příjemně překvapilo. Zprvu docela úsměvná vánoční historka jedné rozhádané rodiny se postupně rozvine do vcelku nečekaných rozměrů. Pěkně se zde ilustruje, že i ve zdánlivě ztracené situaci je možné nelézt naději a porozumění. Celkově opravdu hezky napsaná hra, kterou se zde povedlo dobře zrealizovat. K tomu kvalitní herecké výkony, na nichž je to primárně vše postaveno. Líbila se mi hlavně I. Machalová, K. Hlaváčková a J. Böhm. 77%

75%. Nepříliš růžová rodinná situace, jedna nevydařená vánoční návštěva a cesta z ní. Dost dlouho se zdá, že půjde o celkem banální a možná lehce zdlouhavý vánoční příběh. Použitím skoků v čase však přijde překvapivá pointa. Divák se dočká velkého překvapení a dostane možnost vážně se zamyslet nad odpovědností a důsledky lidského jednání. Tvůrci a herci zdárně zprostředkovali, co se autorka snažila sdělit. Inscenace po pozvolném rozjezdu postupně nabere nečekanou sílu. Pomáhá i živý hudební doprovod, zpěv koledy na závěr má ve vhodně zvoleném aranžmá správný mrazivý podtext.

75 %. Inscenace oplývající neotřele působivou poetikou, jejímž prostřednictvím se dočkáme vyskloňování významu slova rodina ve všemožných, ryze dojemných i těch drsnějších pádech a souvislostech, navíc v čase emocí zjitřených a rozvibrovaných tak specificky, jak to jen vánoční atmosféra svede. Tuhle cestu za prožitkem doporučuji nepropásnout.

75% Inscenačně nesnadno uchopitelný text se v KoČ dostal do správných rukou. Díky vnímavé režii a podobně naladěné šestici herců totiž vznikla poměrně intenzivní podívaná, která diváky provezla nejen vánoční cestou domů, ale třeba také k dospělosti, prozření, nebo aspoň ke znovu si uvědomění, co jsou to opravdové životní hodnoty. V této době se jedná o velmi záslužný čin! Herci též umě pracovali s maňásky, kteří inscenaci dávali další rozměr, podobně jako autorem Z. Dočekalem živě interpretovaná příjemná hudba. A ještě malá glosa na závěr: Nejvíc na mě zapůsobil závěrečný výstup J. Böhma.