Čekání na Kokota

Velmi povedené. Emoce se střídaly. Od výbuchu smíchu zpět k beznaději a zoufalství. Věřím, že toto téma není pro každého a kdo to nezažil nebo si neumí ze sebe udělat srandu, tak se asi bavit nebude, ale mně to velice sedlo. U jedné pasáže jsem plakala smíchy a myslela jsem si, že na jevišti sleduju sebe. Člověk tak trochu získává útěchu v tom, že není na světe sám, kdo čeká na kokota :)

Nemělo by divadlo vyvolávat aspoň nějaké zamyšlení? Jako jo, pobavila jsem se, semtam jsem se zasmála (některé scénky byly až moc prvoplánové a doopravdy si nemyslím, že ženy jsou tak hloupé, že neví, kde je Kambodža). Tohle ujíždění na běžných stereotypech bylo za mě v představení víc než libo. Moc oceňuji Denise Šafaříka a jeho vlastní komediální vstupy. A poslední věc: doopravdy je nutné, aby hlavní hrdinka během představení tak často kouřila? Pomáhá to ději? NE! Jen herečka nedokáže potlačit svoji vlastní závislost. Prosím, tohle nám divákům nedělejte.

Vtipné momenty, jednotlivé "scénky" vtipné, ale celek by mohl být víc domyšlený a propracovaný, publikum tvořily z 80% ženy a dívky mladšího věku, ty se bavily ohromně :)

Velmi povedené. Emoce se střídaly. Od výbuchu smíchu zpět k beznaději a zoufalství. Věřím, že toto téma není pro každého a kdo to nezažil nebo si neumí ze sebe udělat srandu, tak se asi bavit nebude, ale mně to velice sedlo. U jedné pasáže jsem plakala smíchy a myslela jsem si, že na jevišti sleduju sebe. Člověk tak trochu získává útěchu v tom, že není na světe sám, kdo čeká na kokota :)

Nemělo by divadlo vyvolávat aspoň nějaké zamyšlení? Jako jo, pobavila jsem se, semtam jsem se zasmála (některé scénky byly až moc prvoplánové a doopravdy si nemyslím, že ženy jsou tak hloupé, že neví, kde je Kambodža). Tohle ujíždění na běžných stereotypech bylo za mě v představení víc než libo. Moc oceňuji Denise Šafaříka a jeho vlastní komediální vstupy. A poslední věc: doopravdy je nutné, aby hlavní hrdinka během představení tak často kouřila? Pomáhá to ději? NE! Jen herečka nedokáže potlačit svoji vlastní závislost. Prosím, tohle nám divákům nedělejte.

Vtipné momenty, jednotlivé "scénky" vtipné, ale celek by mohl být víc domyšlený a propracovaný, publikum tvořily z 80% ženy a dívky mladšího věku, ty se bavily ohromně :)

Velmi povedené. Emoce se střídaly. Od výbuchu smíchu zpět k beznaději a zoufalství. Věřím, že toto téma není pro každého a kdo to nezažil nebo si neumí ze sebe udělat srandu, tak se asi bavit nebude, ale mně to velice sedlo. U jedné pasáže jsem plakala smíchy a myslela jsem si, že na jevišti sleduju sebe. Člověk tak trochu získává útěchu v tom, že není na světe sám, kdo čeká na kokota :)

Vtipné momenty, jednotlivé "scénky" vtipné, ale celek by mohl být víc domyšlený a propracovaný, publikum tvořily z 80% ženy a dívky mladšího věku, ty se bavily ohromně :)

Nemělo by divadlo vyvolávat aspoň nějaké zamyšlení? Jako jo, pobavila jsem se, semtam jsem se zasmála (některé scénky byly až moc prvoplánové a doopravdy si nemyslím, že ženy jsou tak hloupé, že neví, kde je Kambodža). Tohle ujíždění na běžných stereotypech bylo za mě v představení víc než libo. Moc oceňuji Denise Šafaříka a jeho vlastní komediální vstupy. A poslední věc: doopravdy je nutné, aby hlavní hrdinka během představení tak často kouřila? Pomáhá to ději? NE! Jen herečka nedokáže potlačit svoji vlastní závislost. Prosím, tohle nám divákům nedělejte.