Fredy

75 %. Krajně dilematická situace. Nelítostný odpočet času hodiny na rozmyšlenou. Boj o zachování elementární sebeúcty. A především síla lidskosti, která napomáhá zmírnit neúnosnost nelidské doby. Zejména, pokud jde o děti. Prostředky, které pro zlepšení podmínek jejich života v koncentračním táboře Fredy Hirsch volil, vycházely zcela z jeho přirozené podstaty. Příběh je vyprávěn skrze originální mozaiku místy možná mírně nejednoznačných, v každém případě ale velmi působivých metaforických obrazů. Zásadním elementem pro dokreslení pocitů a atmosféry je pak kompletní hudební složka. Pozoruhodný osud v přesvědčivé interpretaci Miloslava Königa.

75%. Připomenutí tragického osudu muže, který se do posledních sil snažil pomáhat. Režisér J. Nebeský a herec M. König z počátku volí značné nadsazení Fredyho vlastností, čímž divákovi ztěžují cestu k pochopení a přijetí jeho osobnosti. Právě tato volba však posléze skvěle zafunguje. Zdůraznění jinakosti a obtížnosti jejího přijetí je totiž v případě Fredyho osobnosti neopominutelné a klíčové; po následném bližším poznání skrytějšího nitra mohou uvědomělé souvislosti přinést o to intenzivnější emocionální účinek, případně dojetí. Inscenace a výkon M. Königa v dobrém slova smyslu a zároveň jiným způsobem navazují na „Deník zloděje“.