María de Buenos Aires

Hudba výborná, Nina Horáková též, ale jinak pro mě spíš zklamání.

Moc se mi to líbilo. Krásná hudba?těžší téma
Viděno na derniéře(23.4.2023).

Působivé přestavení, které pracuje víc se symboly, obrazy a atmosférou, než aby divákovi servírovalo jednoznačné ideje. Hodně experimentální, syrové, emocionální, energické. Zpočátku se ztrácíte a chcete porozumět hlavou, ale když na sebe necháte představení působit, zjistíte, že chápete nebo spíš cítíte. Hra o vášni a ceně za ni zaplacené, lidské bídě a trýzni, ale také síle a energii. Více či méně nápadné alegorie a odkazy na křesťanství, zpracované po svém (to by bylo, kdyby panenka Maria porodila dceru!) Ale María je "tango, které se bude rodit a žít neustále a vracet se do špinavých i milovaných ulic Buenos Aires" (citát z programu.)

"Děvky, zpěv a víra" v zajímavé době v skvělé kombinaci s harmonikou, za mě skvělé, syrové. Tu železnou panu si asi budu pamatovat do smrti :-)

10% za trošku tanga

Od začátku jsem počin chtěla vidět kvůli N. Horákové, o níž vím, jak krásně zpívá. A také na základě fotek z představení, které mě vizuálně velmi zaujaly. Hudba a tango měly být jen třešničkou. Po příběhu jsem se tedy nikdy nepídila. A proto jsem z představení odcházela skoro maximálně spokojená. Úplně paf jsem každopádně byla z G. A. Colmenareja! Má nádherný hlas!!! N. Horáková mě nezklamala, ale to jsem věděla předem :-) Hudba (samosebou živá) byla úchvatná, tanec dechberoucí (souhlasím, že tanga tam nicméně bylo opravdu málo).

Esence dekadence. V Argentině možná působí jinak. V Praze navíc může být stydlivější (či lehce puritánský) divák trochu zaražen. To je ale problém libreta. Jako představení je inscenace dokonalá, znamenitý živý orchestr, znamenitá režie, scénografie, choreografie, mnoho neotřelých nápadů. Skvělé zapojení činoherců mezi tanečníky, a navrch úžasná Kateřina Marie Fialová. Velice působivé představení, které rozhodně stojí za vidění. Nicméně zase forma zvítězila nad obsahem.

Ikonické dílo argentinského původu, které v českých podmínkách není běžně k vidění, předvedli v MDP v nádherné inscenaci. Ta energie, zpěv, herectví, vizuální podoba - smekám! Tanga by mohlo být i více a španělština prolínaná s češtinou ne vždy úplně pasuje, jak bylo asi zamýšleno. Atmosféra, poetičnost, naturalismus scén mě však často přikovali k sedadlu a Nina Horáková jako by se pro roli Maríi narodila.

Zajímavé a zneklidňující představení, které, pokud vás nenadchne, rozhodně vás nenechá lhostejnými. Režisérka opravdu nejde divákovi na ruku, není tedy vždy jasné, o čem se hraje, nicméně hraje se moc dobře, z jeviště proudí kvanta energie a když se povznesete nad "děj" a "obsah" a ideálně přestanete čekat na titulky (které pokrývají zhruba polovinu výstupů), myslím, že máte možnost si inscenaci užít stejně jako já. Vynikající Kryštof Krhovják, Nina Horáková a Carmela Delgado hrající na bandoneon. Pěkná scéna a kostýmy. Rozhodně chci vidět ještě jednou!

Naprosto vynikající Nina Horáková. Jen tak dál. Ta nám ještě ukáže. Naprosto pohlcující zážitek. Hudba, tanec, vše se to na vás valí z jeviště a vy jen vstřebáváte a necháte se unášet. 110%

Co napsat... Ani výborný bandoneon, dobré taneční výkony a zpěv G. A. Colmenareja nemohly vyvážit dojem naprostého zmatku a bohužel musím říct, že do určité míry až odporu, kterým na mě představení působilo. I když se hrálo bez přestávky, museli jsme odejít - ten hysterický řev a až přílišná naturálnost některých scén se prostě nedaly vydržet. A když začala nekonečná a nesrozumitelná scéna s jakýmisi loutkami - rychle pryč, to už se opravdu nedalo. A navíc jsem čekala trochu víc tanga.

Skvělé taneční výkony, herci zcela splynuli s tanečníky. Nádherná hudba a výprava. Jen si myslím, že diváci neznalí práce Lenky Vagnerové očekávají něco naprosto jiného, zejména tango.

Nezvyklý dramatický útvar bez zjevného syžetu působí jako prazvláštní propletenec zpěvu,hudby tanga,tanečních kreací,recitací málo srozumitelné poezie a strhující interpretace bandoneonistky.Vizuální stránce dominují symboly: barvy(rudá a černá),hyperbola (nestvůrné marionety),katolictví (kadidlo,kazatelna,betlém i s ovečkami,parafráze modliby růžence,peklo i s čerty a kerberem), kontrast (zbožnost x promiskuita).Problémem je opožděnost a zbrklost titulků.Reminiscence na W+V ještě umocňuje už tak dost kontroverzní kus,hůře stravitelný.

Tato inscenace v koprodukci Lenky Wagnerové se nepovedla.Není vůbec jasné proč dramaturgie MdP přistoupia a uvedla tento titul.Nezáživné,pro našeho diváka neosobní,zkrátka experiment,který nepatří na velkou scénu divadla ABC.Pokud se budou uvádět takovéto inscenace,tak vcelku malý zájem diváků o tento typ divadla, divadlo neposune dále.Škoda námahy a času jak tvůrců,tak i diváků,uvést tento titul ve spolupráci se španělskýmu umělci,bylo obrovské šlápnutí vedle!!! MdP sluší uvádět divácké kusy a ne žádné experimentální tango operity!!!!Hodnocení 20%.

Ze 2. řady mě María de Buenos Aires vtáhla a nepustila! Jiné, vášnivé, místy děsivé, výrazové i obrazové... Dynamický koktejl s úchvatnou živou hudbou, který ABC vyloženě sluší. Ze zpěvu G. A. Colmenareja jsem byla jak v tranzu. Výtečná Nina Horáková opět nadchla a nezklamala, stejně jako multitalentovaný K. Krhovják. Celkově v obsazení nevidím slabinu, což se nestává zas tak často. Kostýmy i scéna fungují, nasvícení efektní, české titulky kvituji. Celkově L. Vagnerová zase potvrdila svůj um.

Nerozumím humoru režisérky, její pokusy o zobrazení drsnosti velkoměsta se také příliš nevydařily, byly zbytečně popisné a plné klišé. Možná by bylo dobré si uvědomit, že ne všichni herci jsou také tanečníky... Příšerná a nesrozumitelná, jako z jiné operetky, byla scéna z hospody s velkými loutkami/maskami. Tohle bylo velké sousto, které se inscenátorům nepodařilo přežvýkat.

Krásný tanec, zpěv i mluvené slovo, akorát tedy v příběhu jsem se jaksi ztrácela, ale ten tam je asi podružný. Největší zážitek pro mě byl nádherný zpěv Gustava Ariela Colmenareja. Velmi příjemné osvěžení pro milovníky španělštiny, tance a argentinského tanga!

Tanečně perfektní K. M. Fialová (v hereckých partech mě nepřesvědčila - chyběla dravost, emoce). Hvězdou představení je však K. Krhovják, který je tanečně, herecky a i pěvecky bezchybný.
Velice pěkná scéna, úžasné taneční scény i hudba.
Nicméně představení by si zasloužilo kompletní překlad, protože ne na všechny dialogy jsou titulky, a navíc mnohdy byly tak rychlé, že se nestíhají číst. Velkým problémem je také španělština některých účinkujících - opravdu hodně s ní válčí (u K.M. Fialové to bylo poznat). Vynechat šly také hiphop/techno scény - nechat celé představení jen argentinské.

Tenhle kousek vznikl v roce 1968, což je mi milý rok, a je pozoruhodně svěží.
V ABC se na jevišti zrodilo tango a také dívka María. Ať je děvkou nebo mrtvolou, je krásná i děsivá jako město, které jí dalo i vzalo život.
Je to fascinující jevištní báseň - člověk neví, co sledovat dřív - hudbu, kterou na jevišti zastupuje krásná harmonikářka, tanec, zpěv, výtvarné kousky Jakuba a Terezy Kopeckých, nebo klaunské kousky Kryštofa a Aleše. Je to nádhera.
Jen bych nepohrdnul titulky. V klíčových místech sice zazní čeština a zbytek člověk nějak pobere, ale i tak.

Hudba výborná, Nina Horáková též, ale jinak pro mě spíš zklamání.

Moc se mi to líbilo. Krásná hudba?těžší téma
Viděno na derniéře(23.4.2023).

Působivé přestavení, které pracuje víc se symboly, obrazy a atmosférou, než aby divákovi servírovalo jednoznačné ideje. Hodně experimentální, syrové, emocionální, energické. Zpočátku se ztrácíte a chcete porozumět hlavou, ale když na sebe necháte představení působit, zjistíte, že chápete nebo spíš cítíte. Hra o vášni a ceně za ni zaplacené, lidské bídě a trýzni, ale také síle a energii. Více či méně nápadné alegorie a odkazy na křesťanství, zpracované po svém (to by bylo, kdyby panenka Maria porodila dceru!) Ale María je "tango, které se bude rodit a žít neustále a vracet se do špinavých i milovaných ulic Buenos Aires" (citát z programu.)

"Děvky, zpěv a víra" v zajímavé době v skvělé kombinaci s harmonikou, za mě skvělé, syrové. Tu železnou panu si asi budu pamatovat do smrti :-)

10% za trošku tanga

Od začátku jsem počin chtěla vidět kvůli N. Horákové, o níž vím, jak krásně zpívá. A také na základě fotek z představení, které mě vizuálně velmi zaujaly. Hudba a tango měly být jen třešničkou. Po příběhu jsem se tedy nikdy nepídila. A proto jsem z představení odcházela skoro maximálně spokojená. Úplně paf jsem každopádně byla z G. A. Colmenareja! Má nádherný hlas!!! N. Horáková mě nezklamala, ale to jsem věděla předem :-) Hudba (samosebou živá) byla úchvatná, tanec dechberoucí (souhlasím, že tanga tam nicméně bylo opravdu málo).

Esence dekadence. V Argentině možná působí jinak. V Praze navíc může být stydlivější (či lehce puritánský) divák trochu zaražen. To je ale problém libreta. Jako představení je inscenace dokonalá, znamenitý živý orchestr, znamenitá režie, scénografie, choreografie, mnoho neotřelých nápadů. Skvělé zapojení činoherců mezi tanečníky, a navrch úžasná Kateřina Marie Fialová. Velice působivé představení, které rozhodně stojí za vidění. Nicméně zase forma zvítězila nad obsahem.

Ikonické dílo argentinského původu, které v českých podmínkách není běžně k vidění, předvedli v MDP v nádherné inscenaci. Ta energie, zpěv, herectví, vizuální podoba - smekám! Tanga by mohlo být i více a španělština prolínaná s češtinou ne vždy úplně pasuje, jak bylo asi zamýšleno. Atmosféra, poetičnost, naturalismus scén mě však často přikovali k sedadlu a Nina Horáková jako by se pro roli Maríi narodila.

Zajímavé a zneklidňující představení, které, pokud vás nenadchne, rozhodně vás nenechá lhostejnými. Režisérka opravdu nejde divákovi na ruku, není tedy vždy jasné, o čem se hraje, nicméně hraje se moc dobře, z jeviště proudí kvanta energie a když se povznesete nad "děj" a "obsah" a ideálně přestanete čekat na titulky (které pokrývají zhruba polovinu výstupů), myslím, že máte možnost si inscenaci užít stejně jako já. Vynikající Kryštof Krhovják, Nina Horáková a Carmela Delgado hrající na bandoneon. Pěkná scéna a kostýmy. Rozhodně chci vidět ještě jednou!

Naprosto vynikající Nina Horáková. Jen tak dál. Ta nám ještě ukáže. Naprosto pohlcující zážitek. Hudba, tanec, vše se to na vás valí z jeviště a vy jen vstřebáváte a necháte se unášet. 110%

Co napsat... Ani výborný bandoneon, dobré taneční výkony a zpěv G. A. Colmenareja nemohly vyvážit dojem naprostého zmatku a bohužel musím říct, že do určité míry až odporu, kterým na mě představení působilo. I když se hrálo bez přestávky, museli jsme odejít - ten hysterický řev a až přílišná naturálnost některých scén se prostě nedaly vydržet. A když začala nekonečná a nesrozumitelná scéna s jakýmisi loutkami - rychle pryč, to už se opravdu nedalo. A navíc jsem čekala trochu víc tanga.

Skvělé taneční výkony, herci zcela splynuli s tanečníky. Nádherná hudba a výprava. Jen si myslím, že diváci neznalí práce Lenky Vagnerové očekávají něco naprosto jiného, zejména tango.

Nezvyklý dramatický útvar bez zjevného syžetu působí jako prazvláštní propletenec zpěvu,hudby tanga,tanečních kreací,recitací málo srozumitelné poezie a strhující interpretace bandoneonistky.Vizuální stránce dominují symboly: barvy(rudá a černá),hyperbola (nestvůrné marionety),katolictví (kadidlo,kazatelna,betlém i s ovečkami,parafráze modliby růžence,peklo i s čerty a kerberem), kontrast (zbožnost x promiskuita).Problémem je opožděnost a zbrklost titulků.Reminiscence na W+V ještě umocňuje už tak dost kontroverzní kus,hůře stravitelný.

Tato inscenace v koprodukci Lenky Wagnerové se nepovedla.Není vůbec jasné proč dramaturgie MdP přistoupia a uvedla tento titul.Nezáživné,pro našeho diváka neosobní,zkrátka experiment,který nepatří na velkou scénu divadla ABC.Pokud se budou uvádět takovéto inscenace,tak vcelku malý zájem diváků o tento typ divadla, divadlo neposune dále.Škoda námahy a času jak tvůrců,tak i diváků,uvést tento titul ve spolupráci se španělskýmu umělci,bylo obrovské šlápnutí vedle!!! MdP sluší uvádět divácké kusy a ne žádné experimentální tango operity!!!!Hodnocení 20%.

Ze 2. řady mě María de Buenos Aires vtáhla a nepustila! Jiné, vášnivé, místy děsivé, výrazové i obrazové... Dynamický koktejl s úchvatnou živou hudbou, který ABC vyloženě sluší. Ze zpěvu G. A. Colmenareja jsem byla jak v tranzu. Výtečná Nina Horáková opět nadchla a nezklamala, stejně jako multitalentovaný K. Krhovják. Celkově v obsazení nevidím slabinu, což se nestává zas tak často. Kostýmy i scéna fungují, nasvícení efektní, české titulky kvituji. Celkově L. Vagnerová zase potvrdila svůj um.

Nerozumím humoru režisérky, její pokusy o zobrazení drsnosti velkoměsta se také příliš nevydařily, byly zbytečně popisné a plné klišé. Možná by bylo dobré si uvědomit, že ne všichni herci jsou také tanečníky... Příšerná a nesrozumitelná, jako z jiné operetky, byla scéna z hospody s velkými loutkami/maskami. Tohle bylo velké sousto, které se inscenátorům nepodařilo přežvýkat.

Krásný tanec, zpěv i mluvené slovo, akorát tedy v příběhu jsem se jaksi ztrácela, ale ten tam je asi podružný. Největší zážitek pro mě byl nádherný zpěv Gustava Ariela Colmenareja. Velmi příjemné osvěžení pro milovníky španělštiny, tance a argentinského tanga!

Tanečně perfektní K. M. Fialová (v hereckých partech mě nepřesvědčila - chyběla dravost, emoce). Hvězdou představení je však K. Krhovják, který je tanečně, herecky a i pěvecky bezchybný.
Velice pěkná scéna, úžasné taneční scény i hudba.
Nicméně představení by si zasloužilo kompletní překlad, protože ne na všechny dialogy jsou titulky, a navíc mnohdy byly tak rychlé, že se nestíhají číst. Velkým problémem je také španělština některých účinkujících - opravdu hodně s ní válčí (u K.M. Fialové to bylo poznat). Vynechat šly také hiphop/techno scény - nechat celé představení jen argentinské.

Tenhle kousek vznikl v roce 1968, což je mi milý rok, a je pozoruhodně svěží.
V ABC se na jevišti zrodilo tango a také dívka María. Ať je děvkou nebo mrtvolou, je krásná i děsivá jako město, které jí dalo i vzalo život.
Je to fascinující jevištní báseň - člověk neví, co sledovat dřív - hudbu, kterou na jevišti zastupuje krásná harmonikářka, tanec, zpěv, výtvarné kousky Jakuba a Terezy Kopeckých, nebo klaunské kousky Kryštofa a Aleše. Je to nádhera.
Jen bych nepohrdnul titulky. V klíčových místech sice zazní čeština a zbytek člověk nějak pobere, ale i tak.

Skvělé taneční výkony, herci zcela splynuli s tanečníky. Nádherná hudba a výprava. Jen si myslím, že diváci neznalí práce Lenky Vagnerové očekávají něco naprosto jiného, zejména tango.

Esence dekadence. V Argentině možná působí jinak. V Praze navíc může být stydlivější (či lehce puritánský) divák trochu zaražen. To je ale problém libreta. Jako představení je inscenace dokonalá, znamenitý živý orchestr, znamenitá režie, scénografie, choreografie, mnoho neotřelých nápadů. Skvělé zapojení činoherců mezi tanečníky, a navrch úžasná Kateřina Marie Fialová. Velice působivé představení, které rozhodně stojí za vidění. Nicméně zase forma zvítězila nad obsahem.

Moc se mi to líbilo. Krásná hudba?těžší téma
Viděno na derniéře(23.4.2023).

Tenhle kousek vznikl v roce 1968, což je mi milý rok, a je pozoruhodně svěží.
V ABC se na jevišti zrodilo tango a také dívka María. Ať je děvkou nebo mrtvolou, je krásná i děsivá jako město, které jí dalo i vzalo život.
Je to fascinující jevištní báseň - člověk neví, co sledovat dřív - hudbu, kterou na jevišti zastupuje krásná harmonikářka, tanec, zpěv, výtvarné kousky Jakuba a Terezy Kopeckých, nebo klaunské kousky Kryštofa a Aleše. Je to nádhera.
Jen bych nepohrdnul titulky. V klíčových místech sice zazní čeština a zbytek člověk nějak pobere, ale i tak.

Zajímavé a zneklidňující představení, které, pokud vás nenadchne, rozhodně vás nenechá lhostejnými. Režisérka opravdu nejde divákovi na ruku, není tedy vždy jasné, o čem se hraje, nicméně hraje se moc dobře, z jeviště proudí kvanta energie a když se povznesete nad "děj" a "obsah" a ideálně přestanete čekat na titulky (které pokrývají zhruba polovinu výstupů), myslím, že máte možnost si inscenaci užít stejně jako já. Vynikající Kryštof Krhovják, Nina Horáková a Carmela Delgado hrající na bandoneon. Pěkná scéna a kostýmy. Rozhodně chci vidět ještě jednou!

Od začátku jsem počin chtěla vidět kvůli N. Horákové, o níž vím, jak krásně zpívá. A také na základě fotek z představení, které mě vizuálně velmi zaujaly. Hudba a tango měly být jen třešničkou. Po příběhu jsem se tedy nikdy nepídila. A proto jsem z představení odcházela skoro maximálně spokojená. Úplně paf jsem každopádně byla z G. A. Colmenareja! Má nádherný hlas!!! N. Horáková mě nezklamala, ale to jsem věděla předem :-) Hudba (samosebou živá) byla úchvatná, tanec dechberoucí (souhlasím, že tanga tam nicméně bylo opravdu málo).

Tanečně perfektní K. M. Fialová (v hereckých partech mě nepřesvědčila - chyběla dravost, emoce). Hvězdou představení je však K. Krhovják, který je tanečně, herecky a i pěvecky bezchybný.
Velice pěkná scéna, úžasné taneční scény i hudba.
Nicméně představení by si zasloužilo kompletní překlad, protože ne na všechny dialogy jsou titulky, a navíc mnohdy byly tak rychlé, že se nestíhají číst. Velkým problémem je také španělština některých účinkujících - opravdu hodně s ní válčí (u K.M. Fialové to bylo poznat). Vynechat šly také hiphop/techno scény - nechat celé představení jen argentinské.

Tato inscenace v koprodukci Lenky Wagnerové se nepovedla.Není vůbec jasné proč dramaturgie MdP přistoupia a uvedla tento titul.Nezáživné,pro našeho diváka neosobní,zkrátka experiment,který nepatří na velkou scénu divadla ABC.Pokud se budou uvádět takovéto inscenace,tak vcelku malý zájem diváků o tento typ divadla, divadlo neposune dále.Škoda námahy a času jak tvůrců,tak i diváků,uvést tento titul ve spolupráci se španělskýmu umělci,bylo obrovské šlápnutí vedle!!! MdP sluší uvádět divácké kusy a ne žádné experimentální tango operity!!!!Hodnocení 20%.

Hudba výborná, Nina Horáková též, ale jinak pro mě spíš zklamání.

Ze 2. řady mě María de Buenos Aires vtáhla a nepustila! Jiné, vášnivé, místy děsivé, výrazové i obrazové... Dynamický koktejl s úchvatnou živou hudbou, který ABC vyloženě sluší. Ze zpěvu G. A. Colmenareja jsem byla jak v tranzu. Výtečná Nina Horáková opět nadchla a nezklamala, stejně jako multitalentovaný K. Krhovják. Celkově v obsazení nevidím slabinu, což se nestává zas tak často. Kostýmy i scéna fungují, nasvícení efektní, české titulky kvituji. Celkově L. Vagnerová zase potvrdila svůj um.

Nezvyklý dramatický útvar bez zjevného syžetu působí jako prazvláštní propletenec zpěvu,hudby tanga,tanečních kreací,recitací málo srozumitelné poezie a strhující interpretace bandoneonistky.Vizuální stránce dominují symboly: barvy(rudá a černá),hyperbola (nestvůrné marionety),katolictví (kadidlo,kazatelna,betlém i s ovečkami,parafráze modliby růžence,peklo i s čerty a kerberem), kontrast (zbožnost x promiskuita).Problémem je opožděnost a zbrklost titulků.Reminiscence na W+V ještě umocňuje už tak dost kontroverzní kus,hůře stravitelný.

Naprosto vynikající Nina Horáková. Jen tak dál. Ta nám ještě ukáže. Naprosto pohlcující zážitek. Hudba, tanec, vše se to na vás valí z jeviště a vy jen vstřebáváte a necháte se unášet. 110%

Nerozumím humoru režisérky, její pokusy o zobrazení drsnosti velkoměsta se také příliš nevydařily, byly zbytečně popisné a plné klišé. Možná by bylo dobré si uvědomit, že ne všichni herci jsou také tanečníky... Příšerná a nesrozumitelná, jako z jiné operetky, byla scéna z hospody s velkými loutkami/maskami. Tohle bylo velké sousto, které se inscenátorům nepodařilo přežvýkat.

Působivé přestavení, které pracuje víc se symboly, obrazy a atmosférou, než aby divákovi servírovalo jednoznačné ideje. Hodně experimentální, syrové, emocionální, energické. Zpočátku se ztrácíte a chcete porozumět hlavou, ale když na sebe necháte představení působit, zjistíte, že chápete nebo spíš cítíte. Hra o vášni a ceně za ni zaplacené, lidské bídě a trýzni, ale také síle a energii. Více či méně nápadné alegorie a odkazy na křesťanství, zpracované po svém (to by bylo, kdyby panenka Maria porodila dceru!) Ale María je "tango, které se bude rodit a žít neustále a vracet se do špinavých i milovaných ulic Buenos Aires" (citát z programu.)

Krásný tanec, zpěv i mluvené slovo, akorát tedy v příběhu jsem se jaksi ztrácela, ale ten tam je asi podružný. Největší zážitek pro mě byl nádherný zpěv Gustava Ariela Colmenareja. Velmi příjemné osvěžení pro milovníky španělštiny, tance a argentinského tanga!

"Děvky, zpěv a víra" v zajímavé době v skvělé kombinaci s harmonikou, za mě skvělé, syrové. Tu železnou panu si asi budu pamatovat do smrti :-)

Ikonické dílo argentinského původu, které v českých podmínkách není běžně k vidění, předvedli v MDP v nádherné inscenaci. Ta energie, zpěv, herectví, vizuální podoba - smekám! Tanga by mohlo být i více a španělština prolínaná s češtinou ne vždy úplně pasuje, jak bylo asi zamýšleno. Atmosféra, poetičnost, naturalismus scén mě však často přikovali k sedadlu a Nina Horáková jako by se pro roli Maríi narodila.

Co napsat... Ani výborný bandoneon, dobré taneční výkony a zpěv G. A. Colmenareja nemohly vyvážit dojem naprostého zmatku a bohužel musím říct, že do určité míry až odporu, kterým na mě představení působilo. I když se hrálo bez přestávky, museli jsme odejít - ten hysterický řev a až přílišná naturálnost některých scén se prostě nedaly vydržet. A když začala nekonečná a nesrozumitelná scéna s jakýmisi loutkami - rychle pryč, to už se opravdu nedalo. A navíc jsem čekala trochu víc tanga.

10% za trošku tanga