Otec

Výborný text hry! I přes maximálně působivý, propracovaný a soustředěný výkon J. Vlasáka se ale wow efekt nedostavil. Myslím, že je to zejména tím, že nenašel rovnocenné spoluhráče a že režisér častými přestavbami rozsekal tempo a gradaci hry. Ačkoli to smysl mělo a scéna byla postavena na dobrém nápadu, myslím, že by se to dalo vymyslet i lépe.

Herecký koncert pana Vlasáka...

Hra sledující degradaci lidské duše a zoufalství jedince svádějícího boj s neúprosnou Alzheimerovou chorobou. Všemu jednoznačně dominuje strhující výkon Jana Vlasáka, který své postavě vtělil dokonalou kombinaci dominance až agresivity střídanou s momenty totální dezorientace a zmatenosti. Viděno v rámci derniéry.

Naprosto strhující, dechberoucí. Hra mne přenesla skoro až do jiného stavu vědomí a ještě několik hodin po konci představení jsem musel zpracovávat všechny emoce a myšlenky, které ve mne vyvolala. Jan Vlasák zvládl svou roli naprosto brilantně.

Výborná a náročná hra zobrazující vztah otce a dcery, která pečuje a vývoj v čase a změny vhledem k nemoci. Fantastický výkon hlavního hrdiny a jeho podání nemocného otce bylo jedinečné. Příběh s velkým dopadem a nutící k přemýšlení...

Směle konstatuji, že excelentní výkon J. Vlasáka v této hře lze označit za to nejlepší, co pražská divadelní scéna v současnosti nabízí. Představitel hlavní role totiž dokázal věrohodně vykreslit skličující i útočné emoce člověka, kterého nemilosrdně zasáhla Alzheimerova choroba. Závěrečných dvacet minut jsem pak díky doyenovi souboru zhlédl v slzách, což se mi v divadle již velmi dlouho nestalo. Nejen proto jsem byl poměrně překvapen vlažnou reakcí publika, které herce za jeho nasazení, dle mého názoru, dostatečně neodměnilo. Z ostatních protagonistů bych rád vyzdvihl i V. Gajerovou.

Naprosto strhující a emotivní představení s vynikajícím Janem Vlasákem v roli otce, který celou inscenaci posouvá o několik stupňů výše. Zdatně mu sekundují Veronika Gajerová v roli dcery, Aleš Procházka, Lenka Zbranková a Nina Horáková. Představení, které by měl vidět každý, aby se připravil na to, co nás čeká. Zeller opět zaplétá a rozplétá dějové nitky a nakonec nás přivede k závěrečné vrcholné scéně. Konec však nechává na každém z diváků.

Moje první pokovidové představení a jsem spokojená. Celým představením vede naprosto přesvědčivý výkon pana Jana Vlasáka.
Jediné co bych vytkla je časté "měnění" scén a vstup kulisáků na jeviště.

Zatraceně těžké téma, ale perfektně využitý potenciál. Sedlo to všechno. Nade vše vyčnívá hraný (nebo žitý?) projev J. Vlasáka a pro mě také geniální zvukový a hudební doprovod. Výsledek způsobuje ne zcela veselý odchod z divadla s očekáváním, že budoucnost k nám bude trochu shovívavější... ps. nepovažoval bych hru za vtipnou tragikomedii... ps2. o mnoho silnější emoce přinese lidem s osobní zkušeností...

Nemám slov. Po dlouhé době mě v divadle potkala čistá krása. Jan Vlasák je výtečný herec. Všichni se jděte podívat. 100%

J. Vlasák Andrého nehraje, on jím je. Jeho strhující výkon nelze jen tak vytěsnit z mysli. Smekám!

V současném světě dosti závažné téma ..... demence a postupný rozklad osobnosti. Velice smutné. Přitom skvěle zahrané. Vynikají hlavní představitel v podání Jana Vlasáka.

Téma hry velice aktuální. Je dobré uvádět i takového hry, k zamyšlení. Pan Vlasák excelentní. Svoji postavu sehrál naprosto uvěřitelně, opravdu mi ho bylo až líto. Představení přestože je poněkud depresivní a smutné mohu všem doporučit.

Silný emotivní zážitek. Opravdu zdařilá režie, kdy se povedlo divákovi přiblížit, jak se cítí pacient s touto nemocí. Pan Vlasák vynikající, musela to být pro něj náročná role, které se zhostil se ctí. Také se mi moc líbila Veronika Gajerová v roli dcery.

Zpočátku úsměvné, postupem času přecházející v mrazivou podívanou, která ve mně osobně vzbudila doslova hrůzu nad bezmocí člověka stiženého postupnou ztrátou paměti, orientace a schopnosti rozumět světu kolem sebe. Skvělý Jan Vlasák!

Zasloužené ovace za herecký koncert Jana Vlasáka. Ještě při děkovačce v něm doznívaly emoce z role Andrého. Skvělé představení.

Nejlepší představení, na kterém jsem kdy byla. Těžké téma, ale úžasné zpracování. Silný emotivní zážitek. Pan Vlasák v roli naprosto exceluje.

Skvělý Jan Vlasák. Hra je skvěle napsaná a dobře zrežírovaná (hlavně v postupném přeměnování kulis z obýváku až na nemocnici). Prolínání časaových rovin diváky zmate, což je ale dobře, protože to přibližuje podstatu nemoci. Ti, kteří o někoho pečovali nebo pečují se jistě poznají, speciálně v marné snaze pomoci, neustálém opakování a hlavně opěvování sourozence, který se nestará. Silný zážitek.

Dlouho jsem se z této hry dostávala. Ta tíseň, ta bezmoc z nemoci bez pomoci. Jan Vlasák se stal otcem, prožil i žil. Každý jeho krok, každý pohyb byl promyšlený, přesto spontánní a uvěřitelný. Zdatně mu sekunduje Veronika Gajerová, která je neuvěřitelně pravdivá v těchto vážných, skličujících polohách. Přesně takovéto hry jsou tím důvodem, proč tak miluji divadlo. Protože pro mne to není odpočinek a pobavení, právě naopak. Když jdu do divadla, chci přemýšlet a tiše trpět. Ona pak ta katarze, která se s koncem dostaví, je vskutku očistující, skutečná a neopakovatelná.

Excelentní výkon pana Vlasáka v neuvěřitelně dobře napsané hře (osobně nechápu, že za tuto roli nebyl na Thálii alespoň nominován). Ostatní herci jsou též skvělí, zvláště Veronika Gajerová a Aleš Procházka, ale nemají takovou šanci se projevit. Hra v každém zanechá spoustu pocitů, ke konci je emocionálně náročná, věřím, že zvláště pro ty, kteří se s podobnou situací potýkali/potýkají. Rozhodně všem doporučuji, jedná se o jednu z nejlepších her, co jsem kdy viděla, ale nečekejte, že bezprostředně po shlédnutí budete mít dobrou náladu.

Tak tohle je brutální. Neskutečně depresivní, emocionální smršť. Skvěle podáno z pohledu nemocného muže. Jan Vlasák fantastický, ostatní též velmi dobří.

Skvělé zpracování!

Zatím jsem toho trochu rozpačitá, ale je to zajímavé. Fenomenální Jan Vlasák. Celkově je to pěkná sonda do hlavy člověka, který zapomíná známá místa, známé obličeje a postupně nepozná ani sám sebe. Ukazuje jak se nemoc jako Alzheimer může otisknout do něho samotného ale především do jeho okolí.
Jen pro mě byli 3 hry, které jsem navštívila až doposud o vlas lepší. Děkuji

Opravdu silný divadelní zážitek. Skvělé výkony všech, nejlepší za mě Jan Vlasák, který se do role vžil, opravdu naplno. Přesvědčivý. Super. Viděl jsem 7x.! Šel bych znovu.

J.Vlasáka jsem měl dosud velmi rád, nyní ho mám snad ještě raději. Z některých scén doslova zamrazí a běhá mráz po zádech, zvlášť někomu, kdo má osobní zkušenost. Velmi dobré divadlo a také dobrá nápaditá scéna. V druhé půli značná dávka deprese. I to je ovšem život.

Silná hra na velmi aktuální téma, která ovšem diváka nenutí k emocím násilně. Tragikomedie se svižným tempem, dobrými hereckými výkony a jednoduchou, ale efektivní scénou. Hlavně ale, hra je výborně napsaná.

Po dlouhé době představení, které mě nadchlo. J. Vlasák naprosto výborný. Zpracování těžkého tématu za mě na jedničku.
Kdo se nejde do divadla jen pobavit a zasmát, by rozhodně neměl vynechat.

Skvělé herecké výkony, obsah hry velice zajímavý, ale přesto mě něco chybělo.Tempo hry mohlo více gradovat.

Tato hra není pro každého. Připravte se na pořádnou porci "deprese". Neřekla bych, že je to "vtipná tragikomedie". Komické nic není na takto nemocném člověku, kterého přesvědčivě ztvárnil Jan Vlasák. Občas se člověk pousměje, ale spíše vás pohltí smutek a je vám líto nejen nemocného, ale zejména jeho dcery (výborná V. Gajerová), která se o něj stará jak nejlépe může, ale dočká se jen nevděku, urážek od otce a nepodpory svého partnera. Divák se ztrácí v ději, často není jasné, co je pravda, co je blud... V závěru jsem se cítila tak zmatená jako bych sama měla Alzheimera.

Určite jedno z najlepších predstavení, aké som kedy videl. Pán Vlasák - EXCELENTNÉ. Stála na ňom celá hra a bol strhujúci, presvedčivý a dojemný. Vďaka, tých 400 kilometrov do Prahy stálo za to.

Myslím, že jsem ještě nikdy nebyla v divadle takhle rozložená. To, jak je hra vystavěná, je velmi chytré. Jak se cítí rodina, to si dokáže každý představit, takže zprostředkování pocitů nemocného člověka je obrovským přínosem této inscenace. A J. Vlasák? BRAVO!! Děkuji za silný zážitek.

Absolutorium pro Jana Vlasáka v hlavní roli.

Famózní, dalo by se říci one-man show Jana Vlasáka. Moje babička na AD zemřela, a mohu říci, že veškeré příznaky Vlasák ztvárnil naprosto věrohodně. Nakonec i samotné představení kopírovalo průběh nemoci: nejdříve jde o úsměvné scény související se zapomínáním, které se pomalu, ale jistě mění v  žalostný mentální a posléze i fyzický rozpad jedince. Představení trošku rozmělňuje rychlé střídání scén, ale i to nakonec v zásadě odpovídá vidění světa alzheimerikem, protože právě z jeho pohledu je příběh viděn.

Nádherné, citlivě zpracované. Výkon pana Vlasáka byl jedinečný. Tuto hru všem doporučuji.

Emocionálně nejnáročnější bývají představení,která můžete vztáhnout k sebe sama."Otec" je skvěle napsaná hra,která na Alzheimerovu chorobu dává nahlédnout nejen z pohledu blízkých nemocných,ale i přímo prostřednictvím samotného pacienta. Velmi silně a znepokojivě tak působí vše,s čím si tvůrci při inscenaci pohrávají-různí herci jako tatáž postava,nenápadně přestavovaná scéna,časové smyčky...Simulace zmatení,které denně musí pacient zažívat,je tak dost působivá a děsivá.Společně s excelentním výkonem J.Vlasáka v hl.roli se tak jedná o velmi silné představení,kdy se slzám ubráníte jen stěží.

Vynikající pan Vlasák

85%
Mraziva inscenace o zivote s Alzheimerovou chorobou. Jak je narocne pro rodinu s takovym clovekem byt a jak tezke a nepochopitelne je pro cloveka takovou nemoci trpet... Jedinecny J.Vlasak naprosto ovladl jeviste. Musim pochvalit i scenu, prestavby dodavaly na pocitu "zmateni". Celkove se mi provedeni libilo, forma vypraveni tohle slozite tema vice priblizila publiku. Naprosta spokojenost.

Originální text, silné představení. Dobré!

Dobře napsaná hra o neveselém konci, který čeká mnohé z nás. Výborný J. Vlasák.

Drama člověka, jehož rozum je stále více schvacován Alzheimerovou nemocí. Všechno se zdá být nenormální - postavy, prostředí, čas. Způsob výstavby jednotlivých scén odpovídá nejistotě, které je vystavena nejen titulní postava, ale i její nejbližší okolí. Zeller přitom divákovi nic racionálně nevysvětluje, vše ponechává v rozporuplné perspektivě. Inscenace těží především z výborného výkonu J. Vlasáka. Ten herecky přesně vystihuje nesnesitelnost své situace až k citově vypjatému závěru. V Rokoku se podařilo vytvořit silné představení, které diváka zasáhne svou pravdivostí.

Z provedení mě mrazilo, ale takový je život. Vynikající J. Vlasák, nápadité kulisy, zvlášť když jsou prosvícené zezadu.

85% Smekám před Janem Vlasákem, kterému jsem toho Alzheimera téměř uvěřil. Je málo tak dobrých počinů na jevišti. Opravdu koncert. Skvělá práce s časoprostorem a stopáží jednotlivých scén, které drží diváka ve správné tenzi. Dojemný konec... přichází stádium kdy už vlastně nezbývá nic jiného než "já a moje demence"...

Představení stojí a padá s úžasnou kreací Jana Vlasáka v hlavní roli. Dobře napsaná hra přibližuje jak stavy nemocného, tak problémy, které musí řešit jeho rodina. Některé reakce publika naznačovaly, že tyto problémy, o nichž se obecně málo píše a o nichž řada z nás nechce příliš mluvit, jsou ve společnosti časté. Díky za příspěvek k diskusi o Alzheimerově nemoci. Režijně je hra zpracovaná standardně a s výjimkou dobré Veroniky Gajerové zůstali představitelé ostatních rolí daleko za průměrem.

Bravo! Janu Vlasákovi za vynikající výkon

úžasné herecké výkony.

Čekali jsme víc.

Vynikající!!! Musím říci, že Otec mi vyrazil dech. Měla jsem husí kůži a ve finále mi tekly slzy.

Ani jsem nedýchala! Tak těžké téma bylo ztvárněno s velkým citem, pokorou a obětavostí. Vynikající Jan Vlasák a Veronika Gajerová. Tleskám a doporučuji.

Výborná hra, výborní herci a velké bravo panu Vlasákovi.

78% - Dvě procenta pro J. Vlasáka a jedno pro V. Gajerovou.
Během hry jsem si začal neodbytně přát umřít relativně soběstačný a ve spánku. No, ne že bych to netušil už předtím, ale hra dodala mému přání jasné opodstatnění.
Musím ocenit téma hry i její zpracování. Snad mi jen trochu chybělo více práce s hudbou, mohli jsme si poslzet více, ale zase by to mohlo sklouznout k dojímání, což se zaplaťpánbůh nestalo, tak je možná dobře, že se tomu tvůrci takto vyhnuli.

7.2. 2018: Prvně jsem si říkal, že díky scéně mám pocit, že jsem na zájezdovém divadle, ale během hraní dostala své opodstatnění a moment, kdy André hledá dveře do kuchyně asi jen tak nezapomenu. Když přišla jedna z prvních záměn postav, měla mne celá hra v hrsti. Ten pohled na problematiku mne začal hodně bavit. Celkovému dojmu rozhodně pomáhá také výkon Jana Vlasáka. Když se nad tím zamyslím, tak je to možná více o jeho dceři a o tom, jak těžká tato situace může být. Nechal jsem se také trochu dojmout. (A šlo by to i bez přestávky.)

Jan Vlasák předvádí svůj životní výkon. Pevně doufám, že porotci českých divadelních cen si toho také všimnou.

Skvělá mrazivá hra, výborná scéna, úžasný výkon J.Vlasáka v hlavní roli. Postupná ztráta orientace ve hře koresponduje s postupem nemoci hlavní postavy a její ztrátou orientace v životě. Zasloužená standing ovation.

V divadle obvykle nebrečím, ale tady jsem měla opravdu slzy na krajíčku. Velmi dobře vymyšlený text se podařilo skvěle ztvárnit na jevišti. Není jednoduché se ve hře orientovat, ale o to více divák soucítí s hlavním hrdinou. Líbila se mi hudba i scénografie. Vyzdvihnout ale samozřejmě musím zejména herecké výkony v čele s vynikajícím Janem Vlasákem. Děkuji divadlu za dodatečný dárek k narozeninám!

Sice jsem se místy ztrácel v ději a nerozpoznal, co je fikce a co skutečnost. Ale už jen kvůli ztvárnění hlavní postavy p. Vlasákem stojí za to představení navštívit.

Rozhodně velmi dobrý počin MDP. Téma je vážné, pár úsměvných okamžiků v první částí, po přestávce už smích dojde a občas spíše mrazí. Přesto dvě hodiny velmi rychle utekly. Téma je sice vážné, ale představení nemá hluchá místa. Vynikajicí Jan Vlasák, pro kterého je to určitě velká výzva, které se skvěle zhostil, a také těžká role na psychiku. Zdatně mu sekundovala V.Gajerová.

mrazivá záležitost celkem se bojím staří.
navštivil sem dopolední představení pro seniory být v jejich kuži celkem by mě to rosekalo.
Pan Vlasák brilatnía na živo se setkal s daberskou elitou.
Líbila se mi forma odkrývání celé hry.

85 % repríza 22. 11. 2017

+3% za přesvědčivý výkon Jana Vlasáka a téma hry

Byl jsem na verejne generalni zkousce a odchazel jsem ubreceny a zaroven neskutecne nadseny z podanych vykonu a pojeti hry. Tleskam vsem hercum a nejvice Janu Vlasakovi, ktery ma muj jeste vetsi obdiv.
Tema teto inscenace je vice nez smutne a pan Vlasak se do role vzil natolik, ze nebyla k rozeznani od reality.
Velmi me zaujalo vtahnuti divaka do deje, ktere me ve finale ovlivnilo natolik, ze jsem sam nevedel, co je blud a co pravda.
Vsem doporucuji tuto inscenaci shlednout. I kdyz je svym tematem velice smutna, po rozlezeni v hlave na ni urcite pujdu znovu :)
Tomas.

Plusy: jednoznačně strhující herecký výkon Jana Vlasáka ( situace prožitá ve vlastní rodině ), výborná Veronika Gajerová, scéna
Minusy: trochu nepřehledné střídání časových linií

Excelentní herecký koncert pana Jana Vlasáka. Neudržela jsem slzy. Pochopí to jen ten, kdo to zažil. Pan Vlasák naprosto vystihl postavu i problematiku. Úžasné představení na které by měli jít všichni, kdo se o postižené Alz.starají.

Výborný text hry! I přes maximálně působivý, propracovaný a soustředěný výkon J. Vlasáka se ale wow efekt nedostavil. Myslím, že je to zejména tím, že nenašel rovnocenné spoluhráče a že režisér častými přestavbami rozsekal tempo a gradaci hry. Ačkoli to smysl mělo a scéna byla postavena na dobrém nápadu, myslím, že by se to dalo vymyslet i lépe.

Herecký koncert pana Vlasáka...

Plusy: jednoznačně strhující herecký výkon Jana Vlasáka ( situace prožitá ve vlastní rodině ), výborná Veronika Gajerová, scéna
Minusy: trochu nepřehledné střídání časových linií

Hra sledující degradaci lidské duše a zoufalství jedince svádějícího boj s neúprosnou Alzheimerovou chorobou. Všemu jednoznačně dominuje strhující výkon Jana Vlasáka, který své postavě vtělil dokonalou kombinaci dominance až agresivity střídanou s momenty totální dezorientace a zmatenosti. Viděno v rámci derniéry.

Naprosto strhující, dechberoucí. Hra mne přenesla skoro až do jiného stavu vědomí a ještě několik hodin po konci představení jsem musel zpracovávat všechny emoce a myšlenky, které ve mne vyvolala. Jan Vlasák zvládl svou roli naprosto brilantně.

Výborná a náročná hra zobrazující vztah otce a dcery, která pečuje a vývoj v čase a změny vhledem k nemoci. Fantastický výkon hlavního hrdiny a jeho podání nemocného otce bylo jedinečné. Příběh s velkým dopadem a nutící k přemýšlení...

Směle konstatuji, že excelentní výkon J. Vlasáka v této hře lze označit za to nejlepší, co pražská divadelní scéna v současnosti nabízí. Představitel hlavní role totiž dokázal věrohodně vykreslit skličující i útočné emoce člověka, kterého nemilosrdně zasáhla Alzheimerova choroba. Závěrečných dvacet minut jsem pak díky doyenovi souboru zhlédl v slzách, což se mi v divadle již velmi dlouho nestalo. Nejen proto jsem byl poměrně překvapen vlažnou reakcí publika, které herce za jeho nasazení, dle mého názoru, dostatečně neodměnilo. Z ostatních protagonistů bych rád vyzdvihl i V. Gajerovou.

Naprosto strhující a emotivní představení s vynikajícím Janem Vlasákem v roli otce, který celou inscenaci posouvá o několik stupňů výše. Zdatně mu sekundují Veronika Gajerová v roli dcery, Aleš Procházka, Lenka Zbranková a Nina Horáková. Představení, které by měl vidět každý, aby se připravil na to, co nás čeká. Zeller opět zaplétá a rozplétá dějové nitky a nakonec nás přivede k závěrečné vrcholné scéně. Konec však nechává na každém z diváků.

Moje první pokovidové představení a jsem spokojená. Celým představením vede naprosto přesvědčivý výkon pana Jana Vlasáka.
Jediné co bych vytkla je časté "měnění" scén a vstup kulisáků na jeviště.

Zatraceně těžké téma, ale perfektně využitý potenciál. Sedlo to všechno. Nade vše vyčnívá hraný (nebo žitý?) projev J. Vlasáka a pro mě také geniální zvukový a hudební doprovod. Výsledek způsobuje ne zcela veselý odchod z divadla s očekáváním, že budoucnost k nám bude trochu shovívavější... ps. nepovažoval bych hru za vtipnou tragikomedii... ps2. o mnoho silnější emoce přinese lidem s osobní zkušeností...

Nemám slov. Po dlouhé době mě v divadle potkala čistá krása. Jan Vlasák je výtečný herec. Všichni se jděte podívat. 100%

J. Vlasák Andrého nehraje, on jím je. Jeho strhující výkon nelze jen tak vytěsnit z mysli. Smekám!

V současném světě dosti závažné téma ..... demence a postupný rozklad osobnosti. Velice smutné. Přitom skvěle zahrané. Vynikají hlavní představitel v podání Jana Vlasáka.

Excelentní herecký koncert pana Jana Vlasáka. Neudržela jsem slzy. Pochopí to jen ten, kdo to zažil. Pan Vlasák naprosto vystihl postavu i problematiku. Úžasné představení na které by měli jít všichni, kdo se o postižené Alz.starají.

Téma hry velice aktuální. Je dobré uvádět i takového hry, k zamyšlení. Pan Vlasák excelentní. Svoji postavu sehrál naprosto uvěřitelně, opravdu mi ho bylo až líto. Představení přestože je poněkud depresivní a smutné mohu všem doporučit.

Silný emotivní zážitek. Opravdu zdařilá režie, kdy se povedlo divákovi přiblížit, jak se cítí pacient s touto nemocí. Pan Vlasák vynikající, musela to být pro něj náročná role, které se zhostil se ctí. Také se mi moc líbila Veronika Gajerová v roli dcery.

Zpočátku úsměvné, postupem času přecházející v mrazivou podívanou, která ve mně osobně vzbudila doslova hrůzu nad bezmocí člověka stiženého postupnou ztrátou paměti, orientace a schopnosti rozumět světu kolem sebe. Skvělý Jan Vlasák!

Zasloužené ovace za herecký koncert Jana Vlasáka. Ještě při děkovačce v něm doznívaly emoce z role Andrého. Skvělé představení.

Nejlepší představení, na kterém jsem kdy byla. Těžké téma, ale úžasné zpracování. Silný emotivní zážitek. Pan Vlasák v roli naprosto exceluje.

Skvělý Jan Vlasák. Hra je skvěle napsaná a dobře zrežírovaná (hlavně v postupném přeměnování kulis z obýváku až na nemocnici). Prolínání časaových rovin diváky zmate, což je ale dobře, protože to přibližuje podstatu nemoci. Ti, kteří o někoho pečovali nebo pečují se jistě poznají, speciálně v marné snaze pomoci, neustálém opakování a hlavně opěvování sourozence, který se nestará. Silný zážitek.

Dlouho jsem se z této hry dostávala. Ta tíseň, ta bezmoc z nemoci bez pomoci. Jan Vlasák se stal otcem, prožil i žil. Každý jeho krok, každý pohyb byl promyšlený, přesto spontánní a uvěřitelný. Zdatně mu sekunduje Veronika Gajerová, která je neuvěřitelně pravdivá v těchto vážných, skličujících polohách. Přesně takovéto hry jsou tím důvodem, proč tak miluji divadlo. Protože pro mne to není odpočinek a pobavení, právě naopak. Když jdu do divadla, chci přemýšlet a tiše trpět. Ona pak ta katarze, která se s koncem dostaví, je vskutku očistující, skutečná a neopakovatelná.

Excelentní výkon pana Vlasáka v neuvěřitelně dobře napsané hře (osobně nechápu, že za tuto roli nebyl na Thálii alespoň nominován). Ostatní herci jsou též skvělí, zvláště Veronika Gajerová a Aleš Procházka, ale nemají takovou šanci se projevit. Hra v každém zanechá spoustu pocitů, ke konci je emocionálně náročná, věřím, že zvláště pro ty, kteří se s podobnou situací potýkali/potýkají. Rozhodně všem doporučuji, jedná se o jednu z nejlepších her, co jsem kdy viděla, ale nečekejte, že bezprostředně po shlédnutí budete mít dobrou náladu.

Tak tohle je brutální. Neskutečně depresivní, emocionální smršť. Skvěle podáno z pohledu nemocného muže. Jan Vlasák fantastický, ostatní též velmi dobří.

Skvělé zpracování!

Zatím jsem toho trochu rozpačitá, ale je to zajímavé. Fenomenální Jan Vlasák. Celkově je to pěkná sonda do hlavy člověka, který zapomíná známá místa, známé obličeje a postupně nepozná ani sám sebe. Ukazuje jak se nemoc jako Alzheimer může otisknout do něho samotného ale především do jeho okolí.
Jen pro mě byli 3 hry, které jsem navštívila až doposud o vlas lepší. Děkuji

Opravdu silný divadelní zážitek. Skvělé výkony všech, nejlepší za mě Jan Vlasák, který se do role vžil, opravdu naplno. Přesvědčivý. Super. Viděl jsem 7x.! Šel bych znovu.

J.Vlasáka jsem měl dosud velmi rád, nyní ho mám snad ještě raději. Z některých scén doslova zamrazí a běhá mráz po zádech, zvlášť někomu, kdo má osobní zkušenost. Velmi dobré divadlo a také dobrá nápaditá scéna. V druhé půli značná dávka deprese. I to je ovšem život.

Silná hra na velmi aktuální téma, která ovšem diváka nenutí k emocím násilně. Tragikomedie se svižným tempem, dobrými hereckými výkony a jednoduchou, ale efektivní scénou. Hlavně ale, hra je výborně napsaná.

Po dlouhé době představení, které mě nadchlo. J. Vlasák naprosto výborný. Zpracování těžkého tématu za mě na jedničku.
Kdo se nejde do divadla jen pobavit a zasmát, by rozhodně neměl vynechat.

Skvělé herecké výkony, obsah hry velice zajímavý, ale přesto mě něco chybělo.Tempo hry mohlo více gradovat.

Tato hra není pro každého. Připravte se na pořádnou porci "deprese". Neřekla bych, že je to "vtipná tragikomedie". Komické nic není na takto nemocném člověku, kterého přesvědčivě ztvárnil Jan Vlasák. Občas se člověk pousměje, ale spíše vás pohltí smutek a je vám líto nejen nemocného, ale zejména jeho dcery (výborná V. Gajerová), která se o něj stará jak nejlépe může, ale dočká se jen nevděku, urážek od otce a nepodpory svého partnera. Divák se ztrácí v ději, často není jasné, co je pravda, co je blud... V závěru jsem se cítila tak zmatená jako bych sama měla Alzheimera.

Určite jedno z najlepších predstavení, aké som kedy videl. Pán Vlasák - EXCELENTNÉ. Stála na ňom celá hra a bol strhujúci, presvedčivý a dojemný. Vďaka, tých 400 kilometrov do Prahy stálo za to.

Myslím, že jsem ještě nikdy nebyla v divadle takhle rozložená. To, jak je hra vystavěná, je velmi chytré. Jak se cítí rodina, to si dokáže každý představit, takže zprostředkování pocitů nemocného člověka je obrovským přínosem této inscenace. A J. Vlasák? BRAVO!! Děkuji za silný zážitek.

Absolutorium pro Jana Vlasáka v hlavní roli.

Famózní, dalo by se říci one-man show Jana Vlasáka. Moje babička na AD zemřela, a mohu říci, že veškeré příznaky Vlasák ztvárnil naprosto věrohodně. Nakonec i samotné představení kopírovalo průběh nemoci: nejdříve jde o úsměvné scény související se zapomínáním, které se pomalu, ale jistě mění v  žalostný mentální a posléze i fyzický rozpad jedince. Představení trošku rozmělňuje rychlé střídání scén, ale i to nakonec v zásadě odpovídá vidění světa alzheimerikem, protože právě z jeho pohledu je příběh viděn.

Nádherné, citlivě zpracované. Výkon pana Vlasáka byl jedinečný. Tuto hru všem doporučuji.

Emocionálně nejnáročnější bývají představení,která můžete vztáhnout k sebe sama."Otec" je skvěle napsaná hra,která na Alzheimerovu chorobu dává nahlédnout nejen z pohledu blízkých nemocných,ale i přímo prostřednictvím samotného pacienta. Velmi silně a znepokojivě tak působí vše,s čím si tvůrci při inscenaci pohrávají-různí herci jako tatáž postava,nenápadně přestavovaná scéna,časové smyčky...Simulace zmatení,které denně musí pacient zažívat,je tak dost působivá a děsivá.Společně s excelentním výkonem J.Vlasáka v hl.roli se tak jedná o velmi silné představení,kdy se slzám ubráníte jen stěží.

Vynikající pan Vlasák

85%
Mraziva inscenace o zivote s Alzheimerovou chorobou. Jak je narocne pro rodinu s takovym clovekem byt a jak tezke a nepochopitelne je pro cloveka takovou nemoci trpet... Jedinecny J.Vlasak naprosto ovladl jeviste. Musim pochvalit i scenu, prestavby dodavaly na pocitu "zmateni". Celkove se mi provedeni libilo, forma vypraveni tohle slozite tema vice priblizila publiku. Naprosta spokojenost.

Originální text, silné představení. Dobré!

Dobře napsaná hra o neveselém konci, který čeká mnohé z nás. Výborný J. Vlasák.

Drama člověka, jehož rozum je stále více schvacován Alzheimerovou nemocí. Všechno se zdá být nenormální - postavy, prostředí, čas. Způsob výstavby jednotlivých scén odpovídá nejistotě, které je vystavena nejen titulní postava, ale i její nejbližší okolí. Zeller přitom divákovi nic racionálně nevysvětluje, vše ponechává v rozporuplné perspektivě. Inscenace těží především z výborného výkonu J. Vlasáka. Ten herecky přesně vystihuje nesnesitelnost své situace až k citově vypjatému závěru. V Rokoku se podařilo vytvořit silné představení, které diváka zasáhne svou pravdivostí.

Z provedení mě mrazilo, ale takový je život. Vynikající J. Vlasák, nápadité kulisy, zvlášť když jsou prosvícené zezadu.

85% Smekám před Janem Vlasákem, kterému jsem toho Alzheimera téměř uvěřil. Je málo tak dobrých počinů na jevišti. Opravdu koncert. Skvělá práce s časoprostorem a stopáží jednotlivých scén, které drží diváka ve správné tenzi. Dojemný konec... přichází stádium kdy už vlastně nezbývá nic jiného než "já a moje demence"...

Představení stojí a padá s úžasnou kreací Jana Vlasáka v hlavní roli. Dobře napsaná hra přibližuje jak stavy nemocného, tak problémy, které musí řešit jeho rodina. Některé reakce publika naznačovaly, že tyto problémy, o nichž se obecně málo píše a o nichž řada z nás nechce příliš mluvit, jsou ve společnosti časté. Díky za příspěvek k diskusi o Alzheimerově nemoci. Režijně je hra zpracovaná standardně a s výjimkou dobré Veroniky Gajerové zůstali představitelé ostatních rolí daleko za průměrem.

Bravo! Janu Vlasákovi za vynikající výkon

úžasné herecké výkony.

Čekali jsme víc.

Vynikající!!! Musím říci, že Otec mi vyrazil dech. Měla jsem husí kůži a ve finále mi tekly slzy.

Ani jsem nedýchala! Tak těžké téma bylo ztvárněno s velkým citem, pokorou a obětavostí. Vynikající Jan Vlasák a Veronika Gajerová. Tleskám a doporučuji.

Výborná hra, výborní herci a velké bravo panu Vlasákovi.

78% - Dvě procenta pro J. Vlasáka a jedno pro V. Gajerovou.
Během hry jsem si začal neodbytně přát umřít relativně soběstačný a ve spánku. No, ne že bych to netušil už předtím, ale hra dodala mému přání jasné opodstatnění.
Musím ocenit téma hry i její zpracování. Snad mi jen trochu chybělo více práce s hudbou, mohli jsme si poslzet více, ale zase by to mohlo sklouznout k dojímání, což se zaplaťpánbůh nestalo, tak je možná dobře, že se tomu tvůrci takto vyhnuli.

7.2. 2018: Prvně jsem si říkal, že díky scéně mám pocit, že jsem na zájezdovém divadle, ale během hraní dostala své opodstatnění a moment, kdy André hledá dveře do kuchyně asi jen tak nezapomenu. Když přišla jedna z prvních záměn postav, měla mne celá hra v hrsti. Ten pohled na problematiku mne začal hodně bavit. Celkovému dojmu rozhodně pomáhá také výkon Jana Vlasáka. Když se nad tím zamyslím, tak je to možná více o jeho dceři a o tom, jak těžká tato situace může být. Nechal jsem se také trochu dojmout. (A šlo by to i bez přestávky.)

Jan Vlasák předvádí svůj životní výkon. Pevně doufám, že porotci českých divadelních cen si toho také všimnou.

Skvělá mrazivá hra, výborná scéna, úžasný výkon J.Vlasáka v hlavní roli. Postupná ztráta orientace ve hře koresponduje s postupem nemoci hlavní postavy a její ztrátou orientace v životě. Zasloužená standing ovation.

V divadle obvykle nebrečím, ale tady jsem měla opravdu slzy na krajíčku. Velmi dobře vymyšlený text se podařilo skvěle ztvárnit na jevišti. Není jednoduché se ve hře orientovat, ale o to více divák soucítí s hlavním hrdinou. Líbila se mi hudba i scénografie. Vyzdvihnout ale samozřejmě musím zejména herecké výkony v čele s vynikajícím Janem Vlasákem. Děkuji divadlu za dodatečný dárek k narozeninám!

Sice jsem se místy ztrácel v ději a nerozpoznal, co je fikce a co skutečnost. Ale už jen kvůli ztvárnění hlavní postavy p. Vlasákem stojí za to představení navštívit.

Rozhodně velmi dobrý počin MDP. Téma je vážné, pár úsměvných okamžiků v první částí, po přestávce už smích dojde a občas spíše mrazí. Přesto dvě hodiny velmi rychle utekly. Téma je sice vážné, ale představení nemá hluchá místa. Vynikajicí Jan Vlasák, pro kterého je to určitě velká výzva, které se skvěle zhostil, a také těžká role na psychiku. Zdatně mu sekundovala V.Gajerová.

mrazivá záležitost celkem se bojím staří.
navštivil sem dopolední představení pro seniory být v jejich kuži celkem by mě to rosekalo.
Pan Vlasák brilatnía na živo se setkal s daberskou elitou.
Líbila se mi forma odkrývání celé hry.

85 % repríza 22. 11. 2017

+3% za přesvědčivý výkon Jana Vlasáka a téma hry

Byl jsem na verejne generalni zkousce a odchazel jsem ubreceny a zaroven neskutecne nadseny z podanych vykonu a pojeti hry. Tleskam vsem hercum a nejvice Janu Vlasakovi, ktery ma muj jeste vetsi obdiv.
Tema teto inscenace je vice nez smutne a pan Vlasak se do role vzil natolik, ze nebyla k rozeznani od reality.
Velmi me zaujalo vtahnuti divaka do deje, ktere me ve finale ovlivnilo natolik, ze jsem sam nevedel, co je blud a co pravda.
Vsem doporucuji tuto inscenaci shlednout. I kdyz je svym tematem velice smutna, po rozlezeni v hlave na ni urcite pujdu znovu :)
Tomas.

85% Smekám před Janem Vlasákem, kterému jsem toho Alzheimera téměř uvěřil. Je málo tak dobrých počinů na jevišti. Opravdu koncert. Skvělá práce s časoprostorem a stopáží jednotlivých scén, které drží diváka ve správné tenzi. Dojemný konec... přichází stádium kdy už vlastně nezbývá nic jiného než "já a moje demence"...

Představení stojí a padá s úžasnou kreací Jana Vlasáka v hlavní roli. Dobře napsaná hra přibližuje jak stavy nemocného, tak problémy, které musí řešit jeho rodina. Některé reakce publika naznačovaly, že tyto problémy, o nichž se obecně málo píše a o nichž řada z nás nechce příliš mluvit, jsou ve společnosti časté. Díky za příspěvek k diskusi o Alzheimerově nemoci. Režijně je hra zpracovaná standardně a s výjimkou dobré Veroniky Gajerové zůstali představitelé ostatních rolí daleko za průměrem.

Zasloužené ovace za herecký koncert Jana Vlasáka. Ještě při děkovačce v něm doznívaly emoce z role Andrého. Skvělé představení.

7.2. 2018: Prvně jsem si říkal, že díky scéně mám pocit, že jsem na zájezdovém divadle, ale během hraní dostala své opodstatnění a moment, kdy André hledá dveře do kuchyně asi jen tak nezapomenu. Když přišla jedna z prvních záměn postav, měla mne celá hra v hrsti. Ten pohled na problematiku mne začal hodně bavit. Celkovému dojmu rozhodně pomáhá také výkon Jana Vlasáka. Když se nad tím zamyslím, tak je to možná více o jeho dceři a o tom, jak těžká tato situace může být. Nechal jsem se také trochu dojmout. (A šlo by to i bez přestávky.)

Směle konstatuji, že excelentní výkon J. Vlasáka v této hře lze označit za to nejlepší, co pražská divadelní scéna v současnosti nabízí. Představitel hlavní role totiž dokázal věrohodně vykreslit skličující i útočné emoce člověka, kterého nemilosrdně zasáhla Alzheimerova choroba. Závěrečných dvacet minut jsem pak díky doyenovi souboru zhlédl v slzách, což se mi v divadle již velmi dlouho nestalo. Nejen proto jsem byl poměrně překvapen vlažnou reakcí publika, které herce za jeho nasazení, dle mého názoru, dostatečně neodměnilo. Z ostatních protagonistů bych rád vyzdvihl i V. Gajerovou.

Výborný text hry! I přes maximálně působivý, propracovaný a soustředěný výkon J. Vlasáka se ale wow efekt nedostavil. Myslím, že je to zejména tím, že nenašel rovnocenné spoluhráče a že režisér častými přestavbami rozsekal tempo a gradaci hry. Ačkoli to smysl mělo a scéna byla postavena na dobrém nápadu, myslím, že by se to dalo vymyslet i lépe.

Myslím, že jsem ještě nikdy nebyla v divadle takhle rozložená. To, jak je hra vystavěná, je velmi chytré. Jak se cítí rodina, to si dokáže každý představit, takže zprostředkování pocitů nemocného člověka je obrovským přínosem této inscenace. A J. Vlasák? BRAVO!! Děkuji za silný zážitek.

Opravdu silný divadelní zážitek. Skvělé výkony všech, nejlepší za mě Jan Vlasák, který se do role vžil, opravdu naplno. Přesvědčivý. Super. Viděl jsem 7x.! Šel bych znovu.

Emocionálně nejnáročnější bývají představení,která můžete vztáhnout k sebe sama."Otec" je skvěle napsaná hra,která na Alzheimerovu chorobu dává nahlédnout nejen z pohledu blízkých nemocných,ale i přímo prostřednictvím samotného pacienta. Velmi silně a znepokojivě tak působí vše,s čím si tvůrci při inscenaci pohrávají-různí herci jako tatáž postava,nenápadně přestavovaná scéna,časové smyčky...Simulace zmatení,které denně musí pacient zažívat,je tak dost působivá a děsivá.Společně s excelentním výkonem J.Vlasáka v hl.roli se tak jedná o velmi silné představení,kdy se slzám ubráníte jen stěží.

+3% za přesvědčivý výkon Jana Vlasáka a téma hry

V divadle obvykle nebrečím, ale tady jsem měla opravdu slzy na krajíčku. Velmi dobře vymyšlený text se podařilo skvěle ztvárnit na jevišti. Není jednoduché se ve hře orientovat, ale o to více divák soucítí s hlavním hrdinou. Líbila se mi hudba i scénografie. Vyzdvihnout ale samozřejmě musím zejména herecké výkony v čele s vynikajícím Janem Vlasákem. Děkuji divadlu za dodatečný dárek k narozeninám!

Silný emotivní zážitek. Opravdu zdařilá režie, kdy se povedlo divákovi přiblížit, jak se cítí pacient s touto nemocí. Pan Vlasák vynikající, musela to být pro něj náročná role, které se zhostil se ctí. Také se mi moc líbila Veronika Gajerová v roli dcery.

78% - Dvě procenta pro J. Vlasáka a jedno pro V. Gajerovou.
Během hry jsem si začal neodbytně přát umřít relativně soběstačný a ve spánku. No, ne že bych to netušil už předtím, ale hra dodala mému přání jasné opodstatnění.
Musím ocenit téma hry i její zpracování. Snad mi jen trochu chybělo více práce s hudbou, mohli jsme si poslzet více, ale zase by to mohlo sklouznout k dojímání, což se zaplaťpánbůh nestalo, tak je možná dobře, že se tomu tvůrci takto vyhnuli.

V současném světě dosti závažné téma ..... demence a postupný rozklad osobnosti. Velice smutné. Přitom skvěle zahrané. Vynikají hlavní představitel v podání Jana Vlasáka.

Jan Vlasák předvádí svůj životní výkon. Pevně doufám, že porotci českých divadelních cen si toho také všimnou.

85%
Mraziva inscenace o zivote s Alzheimerovou chorobou. Jak je narocne pro rodinu s takovym clovekem byt a jak tezke a nepochopitelne je pro cloveka takovou nemoci trpet... Jedinecny J.Vlasak naprosto ovladl jeviste. Musim pochvalit i scenu, prestavby dodavaly na pocitu "zmateni". Celkove se mi provedeni libilo, forma vypraveni tohle slozite tema vice priblizila publiku. Naprosta spokojenost.

Téma hry velice aktuální. Je dobré uvádět i takového hry, k zamyšlení. Pan Vlasák excelentní. Svoji postavu sehrál naprosto uvěřitelně, opravdu mi ho bylo až líto. Představení přestože je poněkud depresivní a smutné mohu všem doporučit.

Zatím jsem toho trochu rozpačitá, ale je to zajímavé. Fenomenální Jan Vlasák. Celkově je to pěkná sonda do hlavy člověka, který zapomíná známá místa, známé obličeje a postupně nepozná ani sám sebe. Ukazuje jak se nemoc jako Alzheimer může otisknout do něho samotného ale především do jeho okolí.
Jen pro mě byli 3 hry, které jsem navštívila až doposud o vlas lepší. Děkuji

Tak tohle je brutální. Neskutečně depresivní, emocionální smršť. Skvěle podáno z pohledu nemocného muže. Jan Vlasák fantastický, ostatní též velmi dobří.

Vynikající pan Vlasák

Skvělý Jan Vlasák. Hra je skvěle napsaná a dobře zrežírovaná (hlavně v postupném přeměnování kulis z obýváku až na nemocnici). Prolínání časaových rovin diváky zmate, což je ale dobře, protože to přibližuje podstatu nemoci. Ti, kteří o někoho pečovali nebo pečují se jistě poznají, speciálně v marné snaze pomoci, neustálém opakování a hlavně opěvování sourozence, který se nestará. Silný zážitek.

Sice jsem se místy ztrácel v ději a nerozpoznal, co je fikce a co skutečnost. Ale už jen kvůli ztvárnění hlavní postavy p. Vlasákem stojí za to představení navštívit.

Skvělé herecké výkony, obsah hry velice zajímavý, ale přesto mě něco chybělo.Tempo hry mohlo více gradovat.

85 % repríza 22. 11. 2017

Z provedení mě mrazilo, ale takový je život. Vynikající J. Vlasák, nápadité kulisy, zvlášť když jsou prosvícené zezadu.

J. Vlasák Andrého nehraje, on jím je. Jeho strhující výkon nelze jen tak vytěsnit z mysli. Smekám!

Drama člověka, jehož rozum je stále více schvacován Alzheimerovou nemocí. Všechno se zdá být nenormální - postavy, prostředí, čas. Způsob výstavby jednotlivých scén odpovídá nejistotě, které je vystavena nejen titulní postava, ale i její nejbližší okolí. Zeller přitom divákovi nic racionálně nevysvětluje, vše ponechává v rozporuplné perspektivě. Inscenace těží především z výborného výkonu J. Vlasáka. Ten herecky přesně vystihuje nesnesitelnost své situace až k citově vypjatému závěru. V Rokoku se podařilo vytvořit silné představení, které diváka zasáhne svou pravdivostí.

Herecký koncert pana Vlasáka...

Po dlouhé době představení, které mě nadchlo. J. Vlasák naprosto výborný. Zpracování těžkého tématu za mě na jedničku.
Kdo se nejde do divadla jen pobavit a zasmát, by rozhodně neměl vynechat.

Hra sledující degradaci lidské duše a zoufalství jedince svádějícího boj s neúprosnou Alzheimerovou chorobou. Všemu jednoznačně dominuje strhující výkon Jana Vlasáka, který své postavě vtělil dokonalou kombinaci dominance až agresivity střídanou s momenty totální dezorientace a zmatenosti. Viděno v rámci derniéry.

Excelentní výkon pana Vlasáka v neuvěřitelně dobře napsané hře (osobně nechápu, že za tuto roli nebyl na Thálii alespoň nominován). Ostatní herci jsou též skvělí, zvláště Veronika Gajerová a Aleš Procházka, ale nemají takovou šanci se projevit. Hra v každém zanechá spoustu pocitů, ke konci je emocionálně náročná, věřím, že zvláště pro ty, kteří se s podobnou situací potýkali/potýkají. Rozhodně všem doporučuji, jedná se o jednu z nejlepších her, co jsem kdy viděla, ale nečekejte, že bezprostředně po shlédnutí budete mít dobrou náladu.

Absolutorium pro Jana Vlasáka v hlavní roli.

Byl jsem na verejne generalni zkousce a odchazel jsem ubreceny a zaroven neskutecne nadseny z podanych vykonu a pojeti hry. Tleskam vsem hercum a nejvice Janu Vlasakovi, ktery ma muj jeste vetsi obdiv.
Tema teto inscenace je vice nez smutne a pan Vlasak se do role vzil natolik, ze nebyla k rozeznani od reality.
Velmi me zaujalo vtahnuti divaka do deje, ktere me ve finale ovlivnilo natolik, ze jsem sam nevedel, co je blud a co pravda.
Vsem doporucuji tuto inscenaci shlednout. I kdyz je svym tematem velice smutna, po rozlezeni v hlave na ni urcite pujdu znovu :)
Tomas.

Rozhodně velmi dobrý počin MDP. Téma je vážné, pár úsměvných okamžiků v první částí, po přestávce už smích dojde a občas spíše mrazí. Přesto dvě hodiny velmi rychle utekly. Téma je sice vážné, ale představení nemá hluchá místa. Vynikajicí Jan Vlasák, pro kterého je to určitě velká výzva, které se skvěle zhostil, a také těžká role na psychiku. Zdatně mu sekundovala V.Gajerová.

Famózní, dalo by se říci one-man show Jana Vlasáka. Moje babička na AD zemřela, a mohu říci, že veškeré příznaky Vlasák ztvárnil naprosto věrohodně. Nakonec i samotné představení kopírovalo průběh nemoci: nejdříve jde o úsměvné scény související se zapomínáním, které se pomalu, ale jistě mění v  žalostný mentální a posléze i fyzický rozpad jedince. Představení trošku rozmělňuje rychlé střídání scén, ale i to nakonec v zásadě odpovídá vidění světa alzheimerikem, protože právě z jeho pohledu je příběh viděn.

Nemám slov. Po dlouhé době mě v divadle potkala čistá krása. Jan Vlasák je výtečný herec. Všichni se jděte podívat. 100%

Nádherné, citlivě zpracované. Výkon pana Vlasáka byl jedinečný. Tuto hru všem doporučuji.

Výborná hra, výborní herci a velké bravo panu Vlasákovi.

Skvělé zpracování!

Naprosto strhující a emotivní představení s vynikajícím Janem Vlasákem v roli otce, který celou inscenaci posouvá o několik stupňů výše. Zdatně mu sekundují Veronika Gajerová v roli dcery, Aleš Procházka, Lenka Zbranková a Nina Horáková. Představení, které by měl vidět každý, aby se připravil na to, co nás čeká. Zeller opět zaplétá a rozplétá dějové nitky a nakonec nás přivede k závěrečné vrcholné scéně. Konec však nechává na každém z diváků.

Ani jsem nedýchala! Tak těžké téma bylo ztvárněno s velkým citem, pokorou a obětavostí. Vynikající Jan Vlasák a Veronika Gajerová. Tleskám a doporučuji.

mrazivá záležitost celkem se bojím staří.
navštivil sem dopolední představení pro seniory být v jejich kuži celkem by mě to rosekalo.
Pan Vlasák brilatnía na živo se setkal s daberskou elitou.
Líbila se mi forma odkrývání celé hry.

Bravo! Janu Vlasákovi za vynikající výkon

Vynikající!!! Musím říci, že Otec mi vyrazil dech. Měla jsem husí kůži a ve finále mi tekly slzy.

Zatraceně těžké téma, ale perfektně využitý potenciál. Sedlo to všechno. Nade vše vyčnívá hraný (nebo žitý?) projev J. Vlasáka a pro mě také geniální zvukový a hudební doprovod. Výsledek způsobuje ne zcela veselý odchod z divadla s očekáváním, že budoucnost k nám bude trochu shovívavější... ps. nepovažoval bych hru za vtipnou tragikomedii... ps2. o mnoho silnější emoce přinese lidem s osobní zkušeností...

Dobře napsaná hra o neveselém konci, který čeká mnohé z nás. Výborný J. Vlasák.

Zpočátku úsměvné, postupem času přecházející v mrazivou podívanou, která ve mně osobně vzbudila doslova hrůzu nad bezmocí člověka stiženého postupnou ztrátou paměti, orientace a schopnosti rozumět světu kolem sebe. Skvělý Jan Vlasák!

Dlouho jsem se z této hry dostávala. Ta tíseň, ta bezmoc z nemoci bez pomoci. Jan Vlasák se stal otcem, prožil i žil. Každý jeho krok, každý pohyb byl promyšlený, přesto spontánní a uvěřitelný. Zdatně mu sekunduje Veronika Gajerová, která je neuvěřitelně pravdivá v těchto vážných, skličujících polohách. Přesně takovéto hry jsou tím důvodem, proč tak miluji divadlo. Protože pro mne to není odpočinek a pobavení, právě naopak. Když jdu do divadla, chci přemýšlet a tiše trpět. Ona pak ta katarze, která se s koncem dostaví, je vskutku očistující, skutečná a neopakovatelná.

Tato hra není pro každého. Připravte se na pořádnou porci "deprese". Neřekla bych, že je to "vtipná tragikomedie". Komické nic není na takto nemocném člověku, kterého přesvědčivě ztvárnil Jan Vlasák. Občas se člověk pousměje, ale spíše vás pohltí smutek a je vám líto nejen nemocného, ale zejména jeho dcery (výborná V. Gajerová), která se o něj stará jak nejlépe může, ale dočká se jen nevděku, urážek od otce a nepodpory svého partnera. Divák se ztrácí v ději, často není jasné, co je pravda, co je blud... V závěru jsem se cítila tak zmatená jako bych sama měla Alzheimera.

Čekali jsme víc.

Skvělá mrazivá hra, výborná scéna, úžasný výkon J.Vlasáka v hlavní roli. Postupná ztráta orientace ve hře koresponduje s postupem nemoci hlavní postavy a její ztrátou orientace v životě. Zasloužená standing ovation.

úžasné herecké výkony.

Určite jedno z najlepších predstavení, aké som kedy videl. Pán Vlasák - EXCELENTNÉ. Stála na ňom celá hra a bol strhujúci, presvedčivý a dojemný. Vďaka, tých 400 kilometrov do Prahy stálo za to.

Originální text, silné představení. Dobré!

J.Vlasáka jsem měl dosud velmi rád, nyní ho mám snad ještě raději. Z některých scén doslova zamrazí a běhá mráz po zádech, zvlášť někomu, kdo má osobní zkušenost. Velmi dobré divadlo a také dobrá nápaditá scéna. V druhé půli značná dávka deprese. I to je ovšem život.

Nejlepší představení, na kterém jsem kdy byla. Těžké téma, ale úžasné zpracování. Silný emotivní zážitek. Pan Vlasák v roli naprosto exceluje.

Výborná a náročná hra zobrazující vztah otce a dcery, která pečuje a vývoj v čase a změny vhledem k nemoci. Fantastický výkon hlavního hrdiny a jeho podání nemocného otce bylo jedinečné. Příběh s velkým dopadem a nutící k přemýšlení...

Moje první pokovidové představení a jsem spokojená. Celým představením vede naprosto přesvědčivý výkon pana Jana Vlasáka.
Jediné co bych vytkla je časté "měnění" scén a vstup kulisáků na jeviště.

Naprosto strhující, dechberoucí. Hra mne přenesla skoro až do jiného stavu vědomí a ještě několik hodin po konci představení jsem musel zpracovávat všechny emoce a myšlenky, které ve mne vyvolala. Jan Vlasák zvládl svou roli naprosto brilantně.

Silná hra na velmi aktuální téma, která ovšem diváka nenutí k emocím násilně. Tragikomedie se svižným tempem, dobrými hereckými výkony a jednoduchou, ale efektivní scénou. Hlavně ale, hra je výborně napsaná.

Plusy: jednoznačně strhující herecký výkon Jana Vlasáka ( situace prožitá ve vlastní rodině ), výborná Veronika Gajerová, scéna
Minusy: trochu nepřehledné střídání časových linií

Excelentní herecký koncert pana Jana Vlasáka. Neudržela jsem slzy. Pochopí to jen ten, kdo to zažil. Pan Vlasák naprosto vystihl postavu i problematiku. Úžasné představení na které by měli jít všichni, kdo se o postižené Alz.starají.