Hrabal a muž u okna

Absurdní komedie B.Setzweina je v podání MDB nejsilnější vždy v úvodních momentech. V prvním monologu udavače Dudka, v němž vyznívá obludnost jeho počínání, v prvním momentu, kdy mu nadšená Lenka sděluje, že jím sledovaný Hrabal je již nějakou dobu po smrti a kdy se mu snaží naznačit i to, že jeho "firma" je již minulostí, i v prvních momentech, kdy do příběhu vstupuje postava Hrabala. Bohužel mimo tyto momenty se nedaří udržet napětí, ani humor na stejné výši. Absurdity, obludnost nadšeného udavače, ani Hrabalova poetika z mého pohledu nejsou dost využité a místy tak i přes příjemnou délku působí inscenace až příliš dlouze a únavně.