Moravské divadlo Olomouc

Matthieu Delaporte, Alexandre de La Patellière

Jméno

Premiéra: 20.1.2017. Překlad: Jaromír Janeček. Dramaturgie: Michaela Doleželová. Scéna: Milan Popelka. Kostýmy: Zuzana Mazáčová. Výběr hudby a režie: Petr Veselý.


Vtipná, dojemná i chytrá úspěšná francouzská komedie, která vychází z předpokladu, že s příbuznými a s přáteli je to jako s knihami: mít je doma ještě neznamená mít je přečtené. Příjemná večeře pěti úspěšných a intelektuálně založených přátel se nečekaně zvrtne v okamžiku, kdy jeden z nich prohlásí, že se rozhodl dát svému synovi jméno Adolf...
Moravské divadlo Olomouc
Hodnocení inscenace
Redakce
-
Uživatelé
74 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Volby

Hodnocení

HODNOCENÍ UŽIVATELŮ:
Bezprizornyj 80 %
(zadáno: 26.2.2018, počet hodnocení: 1)
přínosný / zajímavý komentář
Velmi svěží příběh s okouzlujícími dialogy a řadou dějových překvapení.
Jenda.matousek 50 %
(zadáno: 17.12.2017, počet hodnocení: 319)
přínosný / zajímavý komentář
Tato hra je prostě dobrá a vděčná a naštěstí se ukázalo, že ji nejde jen tak lehce zkazit. Přesto bylo toto nastudování ze všech tří, které jsem viděl (pražské, brněnské), nejslabší, a to, troufám si říci, zejména kvůli osobě Jana Ťoupalíka, který vůbec svoji postavu herecky ani charismatem neobsáhl (a místy měl problém vůbec s technikou jevištní řeči). Naopak zaujal mě velmi solidní Vojtěch Lipina. Režisér do výsledného tvaru příliš velký vklad nevnesl. Doporučuji pro všechny, kteří hru ještě neviděli a nemají šanci ji vidět jinde.
Neff 90 %
(zadáno: 14.11.2017, počet hodnocení: 5)
Jajiii 90 %
(zadáno: 17.10.2017, počet hodnocení: 11)
PLUCK 70 %
(zadáno: 16.10.2017, počet hodnocení: 12)
Remcoe 80 %
(zadáno: 15.10.2017, počet hodnocení: 44)
Zdarda 60 %
(zadáno: 14.2.2017, počet hodnocení: 69)
přínosný / zajímavý komentář
Skvěle napsaná (tragi)komedie s brilantními dialogy, nadhledem a černým humorem, ve které tepou emoce, a kdy dokáže jedno slovo otočit přátelskou atmosféru o sto osmdesát stupňů. Inscenátoři dobře dělají, že se představení hraje bez přestávky, umožňují tím větší gradaci příběhu. Režie místo hereckých výkonů dává důraz spíše na komediálnost. Scéna je dobře vymodelovaná, kdy podlaha de facto kopíruje slavný obraz od Pieta Mondriana, jenž je pověšen na zdi pokoje. Každá postava dostane prostor, působivý je zejména závěrečný monolog Lenky Kočišové, která je do té doby za "tu pravou housewife".

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.