Strach jíst duši

Jako proč ne. Příjemný příběh zasazený do příjemného kabaretního prostředí.

Občas už je ta absurdita a komediálnost trochu přehnaná, nicméně v téhle komedii se smí všechno. Rasisti, náckové a lidé, co neumí používat selský rozum, tu dostávají značnou režijní nakládačku, Hloužková je neuvěřitelná a láska prostě hory přenáší. Rozhodně je třeba vidět, ale musíte přijít s otevřeným přístupem.

V roce 2017 chvíli po premiéře se mi ta hra napoprvé nelíbila ? v roce 2021 jsem seděla na derniéře a málem jsem to obrečela. Strach bude chybět.

Představitelé hlavních hrdinů byli báječní, ale občas jsem se ztrácela v záplavě odkazů a symbolů.

Těžké hodnocení. Některé momenty a nápady byly geniální, některé trochu WTF :D Vtipná práce s hudbou. Na mé repríze 17.2. mi přišla I. Hloužková trochu nesoustředěná, resp. možná ji rozptylovaly poněkud hysterické divačky v první řadě. Ač z jiné doby, velmi aktuální téma.

Vulgarita nebo grotesknost jako forma by byla naprosto v pořádku, pokud by zesilovala účinek sdělení, které autor do díla vložil. Zde však působí kontraproduktivně a odvádí pozornost jak od hlubokého osobního prožitky hrdinky, která se v pokročilém věku zamiluje do mladého muže, tak od xenofobních postojů lidí kolem nás. I přes dobré herecké výkony a vtipný hudební podkres musím souhlasit s JANIS, cituji: /Stěží lze uvěřit, že autoři v čele s režisérem fakticky sdílí Fassbinderův odsudek maloměšťáctví, konzumerismu, popkultury, když sami využívají právě ty prostředky, kterými RWF pohrdal./

Byla jsem na "Strach jíst duši" zvědavá, ale představení moderní pohádky, či kabaretu mě zklamalo. Byl to nesourodý pel-mel z německých reálií 70. let a českých reálií současnosti i doby minulé. Inscenátoři přece museli počítat s tím, že každý divák bude znát (neznat) něco jiného (já třeba neznám Disneyho Sněhurku). Kdo zná východoněmeckého Večerníčka (Sandmännchen), nemohl si ho v žádném případě ztotožnit s postavou hranou Petrem Bláhou, mně připomínal spíš irského skřítka Ogga z Divotvorného hrnce a byla jsem zvědavá jak se zmenší, když rozházel tolik zlatých konfet, ale nezmenšil se, ...

Uuuh.
Obskurní kabaret, co si dělá prču z provokativní a ostré Fassbinderovy předlohy. Stěží lze uvěřit, že autoři v čele s režisérem fakticky sdílí Fassbinderův odsudek maloměšťáctví, konzumerismu, popkultury, když sami využívají právě ty prostředky, kterými RWF pohrdal. A když to, co chtěl RWF osvobodit (zprostředkovaně i ústřední dvojici) cíleně zesměšňují, čímž téma nejenže marginalizují, ale předsudky a primitivní maloměšťáctví produkují a utužují, přičemž se ještě skvěle baví.
Demonstrují tak především to, že oni sami hodnoty, za které se RWF s rizikem stavěl, rozhodně nesdílí.

Tak tohle Brnu závidím. Podle staré předlohy, ale tak moc aktuální! Velmi závažné téma, ale je to vtipné, svěží, moderní a zábavné. Scéna, kostýmy!!!! hudba, vše super. Geniální výkon Ivany Hloužkové. Jeden z top zážitků sezóny.

Skvělé, moderní, aktuální, bizarní, vtipné představení s vynikající Ivanou Hloužkovou. Výborný nápad se zapracováním hudebních hitů, to jsem se opravdu hodně nasmála a přitom to bylo vcelku vážné téma. Viděla jsem v Praze ale určitě se zajedu do Brna ještě na něco podívat. Lidé jděte na to stojí to za to.

Prostě dokonalé. Vážné aktuální téma zpracované s perfektní nadsázkou.

Jako proč ne. Příjemný příběh zasazený do příjemného kabaretního prostředí.

Občas už je ta absurdita a komediálnost trochu přehnaná, nicméně v téhle komedii se smí všechno. Rasisti, náckové a lidé, co neumí používat selský rozum, tu dostávají značnou režijní nakládačku, Hloužková je neuvěřitelná a láska prostě hory přenáší. Rozhodně je třeba vidět, ale musíte přijít s otevřeným přístupem.

V roce 2017 chvíli po premiéře se mi ta hra napoprvé nelíbila ? v roce 2021 jsem seděla na derniéře a málem jsem to obrečela. Strach bude chybět.

Představitelé hlavních hrdinů byli báječní, ale občas jsem se ztrácela v záplavě odkazů a symbolů.

Těžké hodnocení. Některé momenty a nápady byly geniální, některé trochu WTF :D Vtipná práce s hudbou. Na mé repríze 17.2. mi přišla I. Hloužková trochu nesoustředěná, resp. možná ji rozptylovaly poněkud hysterické divačky v první řadě. Ač z jiné doby, velmi aktuální téma.

Vulgarita nebo grotesknost jako forma by byla naprosto v pořádku, pokud by zesilovala účinek sdělení, které autor do díla vložil. Zde však působí kontraproduktivně a odvádí pozornost jak od hlubokého osobního prožitky hrdinky, která se v pokročilém věku zamiluje do mladého muže, tak od xenofobních postojů lidí kolem nás. I přes dobré herecké výkony a vtipný hudební podkres musím souhlasit s JANIS, cituji: /Stěží lze uvěřit, že autoři v čele s režisérem fakticky sdílí Fassbinderův odsudek maloměšťáctví, konzumerismu, popkultury, když sami využívají právě ty prostředky, kterými RWF pohrdal./

Byla jsem na "Strach jíst duši" zvědavá, ale představení moderní pohádky, či kabaretu mě zklamalo. Byl to nesourodý pel-mel z německých reálií 70. let a českých reálií současnosti i doby minulé. Inscenátoři přece museli počítat s tím, že každý divák bude znát (neznat) něco jiného (já třeba neznám Disneyho Sněhurku). Kdo zná východoněmeckého Večerníčka (Sandmännchen), nemohl si ho v žádném případě ztotožnit s postavou hranou Petrem Bláhou, mně připomínal spíš irského skřítka Ogga z Divotvorného hrnce a byla jsem zvědavá jak se zmenší, když rozházel tolik zlatých konfet, ale nezmenšil se, ...

Uuuh.
Obskurní kabaret, co si dělá prču z provokativní a ostré Fassbinderovy předlohy. Stěží lze uvěřit, že autoři v čele s režisérem fakticky sdílí Fassbinderův odsudek maloměšťáctví, konzumerismu, popkultury, když sami využívají právě ty prostředky, kterými RWF pohrdal. A když to, co chtěl RWF osvobodit (zprostředkovaně i ústřední dvojici) cíleně zesměšňují, čímž téma nejenže marginalizují, ale předsudky a primitivní maloměšťáctví produkují a utužují, přičemž se ještě skvěle baví.
Demonstrují tak především to, že oni sami hodnoty, za které se RWF s rizikem stavěl, rozhodně nesdílí.

Tak tohle Brnu závidím. Podle staré předlohy, ale tak moc aktuální! Velmi závažné téma, ale je to vtipné, svěží, moderní a zábavné. Scéna, kostýmy!!!! hudba, vše super. Geniální výkon Ivany Hloužkové. Jeden z top zážitků sezóny.

Skvělé, moderní, aktuální, bizarní, vtipné představení s vynikající Ivanou Hloužkovou. Výborný nápad se zapracováním hudebních hitů, to jsem se opravdu hodně nasmála a přitom to bylo vcelku vážné téma. Viděla jsem v Praze ale určitě se zajedu do Brna ještě na něco podívat. Lidé jděte na to stojí to za to.

Prostě dokonalé. Vážné aktuální téma zpracované s perfektní nadsázkou.

Těžké hodnocení. Některé momenty a nápady byly geniální, některé trochu WTF :D Vtipná práce s hudbou. Na mé repríze 17.2. mi přišla I. Hloužková trochu nesoustředěná, resp. možná ji rozptylovaly poněkud hysterické divačky v první řadě. Ač z jiné doby, velmi aktuální téma.

Uuuh.
Obskurní kabaret, co si dělá prču z provokativní a ostré Fassbinderovy předlohy. Stěží lze uvěřit, že autoři v čele s režisérem fakticky sdílí Fassbinderův odsudek maloměšťáctví, konzumerismu, popkultury, když sami využívají právě ty prostředky, kterými RWF pohrdal. A když to, co chtěl RWF osvobodit (zprostředkovaně i ústřední dvojici) cíleně zesměšňují, čímž téma nejenže marginalizují, ale předsudky a primitivní maloměšťáctví produkují a utužují, přičemž se ještě skvěle baví.
Demonstrují tak především to, že oni sami hodnoty, za které se RWF s rizikem stavěl, rozhodně nesdílí.

Jako proč ne. Příjemný příběh zasazený do příjemného kabaretního prostředí.

Tak tohle Brnu závidím. Podle staré předlohy, ale tak moc aktuální! Velmi závažné téma, ale je to vtipné, svěží, moderní a zábavné. Scéna, kostýmy!!!! hudba, vše super. Geniální výkon Ivany Hloužkové. Jeden z top zážitků sezóny.

Skvělé, moderní, aktuální, bizarní, vtipné představení s vynikající Ivanou Hloužkovou. Výborný nápad se zapracováním hudebních hitů, to jsem se opravdu hodně nasmála a přitom to bylo vcelku vážné téma. Viděla jsem v Praze ale určitě se zajedu do Brna ještě na něco podívat. Lidé jděte na to stojí to za to.

Byla jsem na "Strach jíst duši" zvědavá, ale představení moderní pohádky, či kabaretu mě zklamalo. Byl to nesourodý pel-mel z německých reálií 70. let a českých reálií současnosti i doby minulé. Inscenátoři přece museli počítat s tím, že každý divák bude znát (neznat) něco jiného (já třeba neznám Disneyho Sněhurku). Kdo zná východoněmeckého Večerníčka (Sandmännchen), nemohl si ho v žádném případě ztotožnit s postavou hranou Petrem Bláhou, mně připomínal spíš irského skřítka Ogga z Divotvorného hrnce a byla jsem zvědavá jak se zmenší, když rozházel tolik zlatých konfet, ale nezmenšil se, ...

Občas už je ta absurdita a komediálnost trochu přehnaná, nicméně v téhle komedii se smí všechno. Rasisti, náckové a lidé, co neumí používat selský rozum, tu dostávají značnou režijní nakládačku, Hloužková je neuvěřitelná a láska prostě hory přenáší. Rozhodně je třeba vidět, ale musíte přijít s otevřeným přístupem.

V roce 2017 chvíli po premiéře se mi ta hra napoprvé nelíbila ? v roce 2021 jsem seděla na derniéře a málem jsem to obrečela. Strach bude chybět.

Prostě dokonalé. Vážné aktuální téma zpracované s perfektní nadsázkou.

Představitelé hlavních hrdinů byli báječní, ale občas jsem se ztrácela v záplavě odkazů a symbolů.

Vulgarita nebo grotesknost jako forma by byla naprosto v pořádku, pokud by zesilovala účinek sdělení, které autor do díla vložil. Zde však působí kontraproduktivně a odvádí pozornost jak od hlubokého osobního prožitky hrdinky, která se v pokročilém věku zamiluje do mladého muže, tak od xenofobních postojů lidí kolem nás. I přes dobré herecké výkony a vtipný hudební podkres musím souhlasit s JANIS, cituji: /Stěží lze uvěřit, že autoři v čele s režisérem fakticky sdílí Fassbinderův odsudek maloměšťáctví, konzumerismu, popkultury, když sami využívají právě ty prostředky, kterými RWF pohrdal./