Faust

Zpracovat celé Goetheho dílo si žádá odvahu, hlavně tedy pro druhou část knihy. Nicméně hodnotím inscenaci ve Stavovském divadle jako zdařilou. Nevšední nápad vzít na jeviště kamion, což z představení dělá trochu road movie, se mi líbil a Saša Rašilov jako Mefisto byl úžasný.

Tohle byla velmi slabá šílenost, kterou rozhodně nedoporučuji ke zhlédnutí. Možná scéna je alespoň trochu zajímavá, kamion na jevišti moc běžný není (nezáviděl jsem práci kulisákům; sám dělám kulisáka v domovském Liberci). Ale jinak? Krátce to shrnu souslovím: šílená psychedelická jízda peklem do hluboké bažiny nechutnosti. (V jakém stavu byli tvůrci? Možná si něco dali?) Hůře v pražském Národním divadle dopadly hry Za krásu a Kouzelná zem (obě 20%, viz kratší komentáře).

Fausta v mém domovském Liberci na scéně Malého divadla skvěle udělal zesnulý Ivan Rajmont v době, kdy byl v Liberci šéfem činohry. (Viz má recenze na blogu.)

Všechna udělená procenta jdou za V. Lazorčákovou, která jako jediná odvedla kvalitní hereckou práci, a to zejména v první části inscenace, v níž ztvárnila postavu Markétky. Zbytek viděného je tradiční přehlídkou ubohosti a stupidity v podání J. Friče, který se zjevně neštítí vůbec ničeho. Jedno z nejstarších českých jevišť tak bylo tentokrát svědkem přetvoření většiny Goethových figur v dělníky či kamioňáky. Vrcholem tvůrčí omezenosti se ovšem stalo navlečení Mefista do latexového overalu, ale i téměř úplné vysvlečení Jiřího Suchého z Tábora, který se následně promenádoval po scéně na vodítku. (více v článku na blogu)

Velkolepé Faustovo putování ve Stavovském divadle si zaslouží osmdesátku, i když to samozřejmě bylo dlouhé a divácky náročné. U mne každopádně kombinace gejzíru režijních nápadů, přitažlivě a zároveň děsivě dekadentního zpracování, výborných hereckých výkonů bez slabého článku, pompézní výpravy a povedeného moderního překladu zafungovala.

Zběsilá jízda! Není to lehké představení ani na zhlédnutí, ani na hodnocení. Scéna pro mě fungovala geniálně, trefou do černého bylo obsazení S. Rašilova, vyzdvihnout musím dále M. Pechláta a P. Štorkovou. Spoustu věcí jsem asi nepochopila, místy to bylo trochu moc nebo tomu padal řemen, ale rozhodně to byl intenzivní zážitek. Názor si musí udělat každý sám. 75 % (31.3.2019)

Klasický kus na prknech Národního? Úžasná jízda! V uších zní vzletné repliky, oči nevěří plejádě pokleslých vizuálů... Určitě jsem nepochopila všechno (možná ani zlomek). Musím vidět znovu, už jen kvůli Sašovi Rašilovi, Pavlíně Štorkové a Martinu Pechlátovi.

Faust v Národním divadle nemá chybu.
Překlad je naprosto perfektní. Výbrava je vynikající, tvůrci musí mít obrovskou fantazii.
Herci jsou skvělí - Rašilov, Lazorčáková, Pechlát, ale není malých rolí, všichni jsou výborní.
Takže 3 hodiny utečou a jeden se jen diví, jak to vydrželi ti na jevišti.

Až na herecký výkon hlavního představitele S. Rašilova mne představení bohužel neoslovilo. Moderní pojetí, kterému už ale ujel vlak. Připadala jsem si, že jsem se ocitla pár desítek let zpátky, na scéně nějakého německého divadla, kdy by takovéto pojetí bylo neotřelé, nápadité a sklidilo velký úspěch. V dnešní době mi však přišla všechna ta pompéznost, kamión na scéně, psychidelické techno párty trochu mimo.
Nevzbuzovalo to ve mně žádné emoce navíc, spíš to podtrhovalo nudu a hluchá místa, kterých je v inscenaci nepočítaně. Bohužel nemohu doporučit.

Obvykle se bojím inscenací, které jsou přeneseny do moderní doby, ale Saša Rašilov v roli Mefista opravdu neměl chybu! A i když šlo o verzi obohacenou o současnou scénografii bylo to, až na pár drobností, naprosto skvělé.

"Když požitky mi postačí z tvé říše,
když řeknu tady je mi dobře, stůj,
když zlenivím a nebudu chtít výše,
pak ať jsem pro mě za mě navždy tvůj."
- smlouva F&M

Kamion na scéně, to by se asi i Mozart podivil.

Vynikající a velmi inovativně, přitom funkčně, řešená první polovina (1. díl) Fausta. Úchvatný výkon Saši Rašilova (Mefisto), scény s kamionem na výbornou. Problém nastává ve druhé polovině. Druhý díl Fausta je velmi náročný a většina diváků se v něm neorientuje - pokud ho neznáte, ztrácíte se. Přesto jde o výborný počin činohry, minimálně první půlka zasluhuje za funkční modernizaci 100% hodnocení. Stojí za to!

Vzhledem k tomu, že po přestávce hlediště značně prořídlo, považuji za osobní úspěch, že jsme s kamarádkou vydržely až do konce. Ač měla hra některé skvělé momenty, převážila naprosto hluchá, překombinovaná a zbytečná místa. Herecký výkon hlavních aktérů byl parádní, ale inscenace byla zbytečně dlouhá. Pokud bylo nicméně hlavním cílem diváka šokovat, rozhodně se to podařilo. Náklaďák, discokoule, technoparty, prostitutky, latex a další výstřednosti obvykle na prknech Stavovského divadla skutečně nevídáme. Pozitivně hodnotím, že toto zpracování jen tak z paměti nevymažu, přesto celkově 50 %

Velice zajímavý divadelní počin. Scéna perfektní a Saša Rašilov jedinečný. Z ostatních herců bych rád vyzdvihl Pavlínu Štorkovou. Určitě to není hra pro každého, ale mě se to líbilo.

Velmi silné představení po všech stránkách - hodně textu, postav, hodně zaplněné jeviště. Někomu vadí kamion na jevišti Stavovského divadla, ale já to vnímala jako velmi nápadité řešení, díky kterému se divák vydává na faustovskou cestu do pekla nebo ke spasení. M. Pechlát i S. Rašilov podali skvělý výkon a jejich kolegové nezůstali pozadu. S. Rašilov od příchodu na jeviště nepolevil a to je při tak dlouhém představení obdivuhodné, Mefistofeles byl skutečným pokušitelem, chvíli ďábel, chvíli kašpárek jako z loutkového divadla. Jako vždy pro mě byla zjevením P. Štorková ve všech svých rolích.

První část mě uhranula. Asi převážně scénou, ale nedokázala jsem odtrhnout zrak a mysl neměla potřebu toulat se jinde. V druhé části jsem se sice taky soustředila, přesto jsem se už poněkud v ději ztrácela. Jako celek to pro mě byl mírně nadprůměrný zážitek s dokonalou scénografií (kamion se mi rozhodně neokoukal) a opravdu vynikajícím S. Rašilovem! Bezprostřední dojmy mi našeptávají, že to chci vidět ještě jednou - první část kvůli scéně, druhou že bych mohla třeba více pochopit... (Viděno odpolední představení.)

Zpočátku jsem se chytal. S příjezdem kamionu a nástupem nesrozumitelných postav to přešlo; ne, že byl nerozuměl, CO se děje, ale PROČ. Proč je to tak hlučné, ošklivé, únavné a dlouhé, pořád jen sex, milióny postav v podivných kostýmech, hlas přes reproduktory. Proč není rozumět textu přes hlasité ruchy. Druhá půle začala slibně, ale - při videosekvenci jsme to vzdali.
Oceňuju výkon pánů Pechláta a Rašilova a je mi líto té práce a energie kterou všichni do hry dali a dávají. Oceňuju i odvahu tuto hru uvádět, poskytla nám námět na diskusi a přemýšlení po zbytek večera. Ale doporučit ji nemohu.

Na Fausta jsem šel s obavami, nakonec jsem ale odcházel potěšený.

Faust byl děsivý, ale příjemně děsivý. První půle byla jednoduše fantastická. Druhá půle byla pak náročná, chaotická, naturalistická, občas odporná, ale přesto fascinující. Chvílemi jsem měl pocit, že přede mnou ožívají obrazy Hieronyma Bosche. Saša Rašilov v roli Mefista byl naprosto úžasný.

Abych to shrnul - Faust se buď musí líbit, anebo se musí nenávidět.

Oceňuji snahu tvůrců předat divákům oba díly Fausta, ovšem v jednom večeru, s délkou 3 a půl hodiny už to překračuje hranici snesitelnosti. Ovšem musím pochválit výkony herců (zejména Saši Rašilova, Veroniky Lazorčákové i Martina Pechláta) a též nový překlad - a musím poznamenat, že nechápu zdejší hodnocení jednoho uživatele, že překlad je "jak z pera třeťáka". Naopak, text je velmi pečlivě a zároveň citlivě přenesen do současné češtiny. Na inscenaci je vidět, že se tvůrci snažili předat z komplikovaného Fausta co nejvíc, zůstalo to ovšem tak na poloviční cestě.

Snad ještě nikdy jsem nebyl v divadle takto v šoku. Místy jsem nevěděl, zda se mám sát nebo brečet. Předpokládám, že jsem pochopil, co tím vším chtěl režisér říct, ale ten způsob, kterým to provedl, zdá se mi poněkud nešťastným. Sex, nahé ženy, kostýmy jako z bordelu, trapné vtipy... Nemohu se zbavit dojmu, že bylo záměrem pojmout klasické dílo moderním způsobem. Zejména v první polovině druhé části jsem nevěřil svým očím, co je možné v Národním divadle vidět. Nicméně dvě velká pozitiva inscenace musím zmínit - brilantní výkon Saši Rašilova v jedné z hlavních rolí a krásná závěrečná scéna.

neuvěřitelné výkony herců, ale velmi náročné a dlouhé, zajímavé kulisy

Dlouhé, dost manýra a málo známá konečná část asi opraqvdu za inscenaci už nestojí. POdle všechu už ovlivněno věkem autora a pravděpodobně i léky?

Klasiku Fausta mám ráda, originální provedení, strhující herecké výkony, leč dlouhé, divácky náročné.

Hrůza. 10% hercům za to, že to musí hrát. Jinak nedefinovatelné, trapné a naprosto nevhodné.

Představení přesně popsal Michal Novák - já jen na rozdíl od něj hodnotím celkově mnohem níže, 50 % je spíš za spoustu dobrých jednotlivostí, než za celkové vyznění (to by dopadlo výrazně hůř). Ten kus - přes všechno snažení celého týmu - nestrhne, divák ho vnímá více rozumem než citem.

Chaos, kýč, laciné scény, nechutenství aneb Utrpení mladého diváka

Autor nového překladu Radek Malý by se měl držet u psaní dětských knih, nové přebásnění bylo jak z pera třeťáka, avšak to bylo to nejmenší. Začátek byl sice nudný, ale sliboval klasickou podívanou, příjezdem kamionu se však scéna změnila v satanistickou diskotéku s inspirací v Erotic City. Scény byly chaotické, zbytečně přisprostlé, kostýmy nepochopitelné, větší bizár než latinskoamerické novely. Ani obsazení hru nezachránilo (Rašilov, Pechlát), stejně jako třetina publika jsme o pauze odešli.
Nejhorší hra z repertoáru ND.

První zhruba čtvrthodinka skvělá. Pak nasednutí do kamionu a zmar, změť výjevů, množství postav v nichž se neorientuji. Chaos, zmatek, nepochopení. Cloumal mnou vztek a chtělo se mi zařvat na celé divadlo, co to sakra má být. Panu režisérovi se inscenace zvrhla v rej hnusu, kýče, trapnosti, zmatečnosti, uřvanosti. Nevím, o čem se hrálo a chtělo se mi z tohoto patvaru zvracet. Žádné emoce, žádný děj, žádné silné momenty. Tohle bolí. Poprvé v životě jsem při děkovačce netleskal, ale založil jsem si ruce na prsou. Pro mě to bylo jedno velké trápení a utrpení. Tohle nepatří do ND! /9.6.2018/

44% / Výborný Saša Rašilov.
Šel jsem na představení vybaven na úrovni maturanta z doby, kdy ta zkouška měla snad smysl. Předem jsem více po info nepátral. Po představení jsem se dovzdělal.
Nedokážu představení pochválit, ale zase se mi ho po přečtení dalších informací o hře nechce úplně shodit.
Jsou tam pěkné i pekelné pasáže. Uprostřed druhé půlky jsem vážně přemýšlel o odchodu... Konec byl vlastně opět dobrý.
No, tak tedy - návštěva tohoto představení je risk větší než malý. Ale tvrdil bych i to, že kdo nehledá, nenajde a i cesta může být cíl (i když někdy je v ní hodně děr a drncá to).

Je to pekelná jízda, ale Frič svírá volant poměrně pevně v rukou. Kromě malých částí druhé půlky mě to hrozně bavilo. Herci super, scéna perfektní, hudba skvělá. Současné směřování ND se mi moc líbí.

2.5. 2018: Této inscenaci se nedá odepřít originalita scénického pojetí, herecké výkony (včetně tzv. company) a důkladné dotažení některých momentů (které často doplňují inscenaci humorem). S celkovou délkou jsem neměl problém, ale bylo vidět, že řada diváků byla opačného názoru. Možná by se dalo škrtat, to musí posoudit jiní. Výtek by se dalo najít mnoho, ale o tom to není. Viděl jsem něco jiného, provokujícího a zároveň fascinujícího, fungujícího a promlouvajícího. Vyvolává to řadu otázek o tom jak inscenovat tento text a zda takové pojetí je vhodné pro ND... Umění je živé...

Výborný Rašilov. Velmi dobří - Lazorčáková a Pechlát. Stejně tak Štorková v menší roli, přesto okouzlující. Scéna, výprava, dramaturgie, tleskám. Fascinující projekt, jen poněkud dlouhý, vážně by si zkrácení zasloužil. Tleskám!

Viděl jsem jen do přestávky (z řady i osobních důvodů), takže mé hodnocení není kompletní. Slušné to bylo do konce prvního dílu, především jeviště vždy prozářily scény s V.Lazorčákovou. Mefistoteles i Faust podle mne zas tak výjimeční nebyli (ale vím, že je to těžké). To, co následovalo ještě před přestávkou z dalšího dílu, mne míjelo. Vůbec si myslím, že se spíš tvůrci měli soustředit na propracování děje 1.dílu, například vysvětlení osvobození Markétky bylo trochu odbyté. Zatím pro mne nejzajímavější a nejvyrovnanější Faust zůstává ten rozhlasový s Cupákem, Hrušínským, Medřickou atd.

Díky za druhý díl.
Rašilovova životní role?

Dvě poloviny, nebe a dudy.
První: dávala smysl, nápaditá, dynamická, překvapivá, dal bych jí 75%.
Druhá:
-
-
Jestliže jeden divák přirovnával druhou půlku k bramboračce, tak ji já přirovnám k dortu od pejska a kočičky.

ALE! Herecky skvělé, bravurně obsazené. Stojí za vidění (minimálně kvůli první půlce).
A, je pravda, že si docela masochisticky pohrávám s myšlenkou dát si tohle pekelné představení znovu, což se tak často nestává.

Masakr! Frič je dnle mého názoru génius! Využil snad všech divadelních prostředků, které Stavovské divadlo nabízí! Neuvěžitelný Rašilov, skvělý Pechlát. :-)

Tohle budu asi zpracovávat ještě dlouho, ale v tom nejlepším smyslu. Pro mě se vážně jednalo o naprosto fascinující zážitek. A to i ve druhé půlce, která mi nepřišla slabší než ta první, snad i naopak. Jasně, je to hrozně dlouhý a rozhodně to není pro každého, ale pokud vám nevadí divadlo, které vás přímočaře nevede od scény ke scéně, ale které vás donutí přemýšlet, cítit, a vrhne vás do víru, ve kterém je na vás, abyste plavali a neutopili se, tak na to zajděte. Fakt to stojí zato.

Po skonceni predstaveni jsem mel chut dat nulu, ale hledam to pozitivni. Ano, vsechno to dat dohromady, nazkouset, vymyslet a utvorit v nejaky celek dalo jiste praci. Herci delaji co muzou, kostymy a scena obdivuhodna, hudba podtrhuje silu predstaveni. Vsechno to ma fungovat a do sebe zapadat, ale co naplat, kdyz ve vysledku se jedna o jeden velky patvar. Pripadal jsem si tam uplne zbytecne jako pan Svehlik na scene. Kdyz jsem ho videl odchazet zadnim vchodem v civilu po predstaveni, mel jsem tuseni, ze by mi na pivu rekl v jaky sracce to musi hrat. Potlesk na konci vlazny. Rozpolcenost.

Naprosto úžasný Mefisto Saši Rašilova a nápad s kamionem v první polovině hry (jasných 80%). Druhá byla jako když pejsek a kočička vařili dort a k nepřečkání dlouhá.

Zkrátit prosím druhou polovinu????

+ 5% za efekty

Cca prvni dve tretiny prvni pulky nebyly spatny, zaujala me i scena. pulka druha z myho pohledu naprosto OTRESNA, chaos na entou, kterej absolutne nefungoval a nedal se prezit... je mi lito, kamion byl podle me povedenej, rasilov dobrej, ale ta druha pulka to proste absolutne zabila (uz konec ty prvni bohuzel sklouzl do bramboracky).
PS: můj subjektivní neodbornej dojem je, že druhá půlka Fausta je prostě totální šílenost, která mohla unikátní ve svý době, ale fakt to neni nadčasová geniálnost, jak se nejspíš autoři inscenace domnívaj. tolik vložený energie a peněz a pocit - "král je nahý"

Tento nadherný veršovaný text se rozplynul v naprostý chaos. Snaha do této hry vměstnat snad úplně všechno co jde, je zničující. Scéna předimenzovaná, kostýmy nezáživné , hudba nic neříkající. Nevadí mi moderně zpracovaný klasický text, ale musí to mít hlavu a patu a nějakou úroveň, a to nemluvím o délce představení.

V den úmrtí Hawkinga, vidět jeho kopii ve Stavovském divadle velmi potěšující stejně tak jako hudba, kamión, texty a výkony Pechláta a Rašilova. První půle mnohem lepší než druhá.

První část se mi líbila,ale kdybych nebyla dopředu na tuto hru připravena, tak ji možná nepochopím a nejspíš se mi ani nebude líbit. Druhá část mi přišla docela nepochopitelná a většinu času až zbytečná a uměle natahovaná. Možná je to i tím, že celé představení je dlouhé a tak i z tohoto důvodu jsem k druhé části byla spíše negativní. Avšak Audiowalk Faust je skvělý nápad a moc se mi to líbilo.

První polovina byla parádní. Zamilovala jsem se do hereckého projevu Saši Rašilova, musím pochválit skvělý překlad a i nápad, aby se celé představení odehrávalo v kamionu.
Druhá polovina byla však na mne už trochu moc. Přehnané efekty, ve kterých následně ztrácely hodnotu slova. Kdybych se na slova mohla více soustředit, možná bych poté děj pochopila lépe. Z mého pohledu tam bylo až moc vulgarit, které se daly vyjádřit i jinak. Nicméně i tak si myslím, že si představení najde svoji cílovku, kteří budou z inscenace nadšení.

První delší polovina představení mě celkem bavila, scénografie i celkový dojem splnili očekávalní (díky předchozímu seznámení na workshopu s Martou Ľubkovou). Avšak druhá polovina představení pro mně byla zklamáním a tudíž i celkový dojem zkažen. Na scéně byl velký nepořádek, který podle mě neměl důvod a zbytečně nudil. Také byla druhá polovina jako kdyby uměle natahována a úplný propadák byl závěrečný sbor. Ale i tak děkuji za novou i když nemilou skutečnost

Faust v Národním divadle stojí hlavně na výborných hereckých výkonech. Rašilov i Pechlát jsou perfektní, skvěle sekundují například i Jiří Suchý z Tábora nebo Radúz Mácha. Scéna je působivá a nápad s kamionem osvěžující a zajímavý.
V čem ale Faust ztrácí je roztržité a nesourodé zpracování, které je těžko pochopitelné i pro ty, co Fausta četli, a nejspíš nepochopitelné pro ty, kteří se s předlohou nesetkali. Dalším nedostatkem je trvání inscenace, protože s narůstají délkou bohužel ztrácí kvalitu a konec je tak pro diváka rozporuplný.

První část hry byla opravdu povedená. Nechal jsem se celou atmosférou unést. Nápad s kamiónem byl ohromující. Pak ale přišla na řadu druhá část, která celý prožitek zkazila. Něco tak zbytečného a dlouhého jsem dlouho neviděl. Z divadla jsem odcházel vyčerpaný a zklamaný.

První část byla obstojná, dobrá hudba, kvalitní výkony herců, ovšem dojem naprosto zkazila část 2. To byla totální katastrofa, možná by bylo lepší, kdyby mě unudila, ale bylo to tak hrozné, že nuda by oproti tomu byla zábava.
P.S. šíleně dlouhé.

Výborné zpracování. Moderní pojetí vůbec nevadilo ba naopak! Význam totiž zůstal zachován. Doba představení trochu dlouhá. Druhá půle by šla stáhnout min. o polovinu. První půle výtečná! Děkuji za nádherné představení! Saša Rašilov a Martin Pechlát si zaslouží můj klobouček dolů.

Zpracovat celé Goetheho dílo si žádá odvahu, hlavně tedy pro druhou část knihy. Nicméně hodnotím inscenaci ve Stavovském divadle jako zdařilou. Nevšední nápad vzít na jeviště kamion, což z představení dělá trochu road movie, se mi líbil a Saša Rašilov jako Mefisto byl úžasný.

Tohle byla velmi slabá šílenost, kterou rozhodně nedoporučuji ke zhlédnutí. Možná scéna je alespoň trochu zajímavá, kamion na jevišti moc běžný není (nezáviděl jsem práci kulisákům; sám dělám kulisáka v domovském Liberci). Ale jinak? Krátce to shrnu souslovím: šílená psychedelická jízda peklem do hluboké bažiny nechutnosti. (V jakém stavu byli tvůrci? Možná si něco dali?) Hůře v pražském Národním divadle dopadly hry Za krásu a Kouzelná zem (obě 20%, viz kratší komentáře).

Fausta v mém domovském Liberci na scéně Malého divadla skvěle udělal zesnulý Ivan Rajmont v době, kdy byl v Liberci šéfem činohry. (Viz má recenze na blogu.)

Všechna udělená procenta jdou za V. Lazorčákovou, která jako jediná odvedla kvalitní hereckou práci, a to zejména v první části inscenace, v níž ztvárnila postavu Markétky. Zbytek viděného je tradiční přehlídkou ubohosti a stupidity v podání J. Friče, který se zjevně neštítí vůbec ničeho. Jedno z nejstarších českých jevišť tak bylo tentokrát svědkem přetvoření většiny Goethových figur v dělníky či kamioňáky. Vrcholem tvůrčí omezenosti se ovšem stalo navlečení Mefista do latexového overalu, ale i téměř úplné vysvlečení Jiřího Suchého z Tábora, který se následně promenádoval po scéně na vodítku. (více v článku na blogu)

Velkolepé Faustovo putování ve Stavovském divadle si zaslouží osmdesátku, i když to samozřejmě bylo dlouhé a divácky náročné. U mne každopádně kombinace gejzíru režijních nápadů, přitažlivě a zároveň děsivě dekadentního zpracování, výborných hereckých výkonů bez slabého článku, pompézní výpravy a povedeného moderního překladu zafungovala.

Zběsilá jízda! Není to lehké představení ani na zhlédnutí, ani na hodnocení. Scéna pro mě fungovala geniálně, trefou do černého bylo obsazení S. Rašilova, vyzdvihnout musím dále M. Pechláta a P. Štorkovou. Spoustu věcí jsem asi nepochopila, místy to bylo trochu moc nebo tomu padal řemen, ale rozhodně to byl intenzivní zážitek. Názor si musí udělat každý sám. 75 % (31.3.2019)

Klasický kus na prknech Národního? Úžasná jízda! V uších zní vzletné repliky, oči nevěří plejádě pokleslých vizuálů... Určitě jsem nepochopila všechno (možná ani zlomek). Musím vidět znovu, už jen kvůli Sašovi Rašilovi, Pavlíně Štorkové a Martinu Pechlátovi.

Faust v Národním divadle nemá chybu.
Překlad je naprosto perfektní. Výbrava je vynikající, tvůrci musí mít obrovskou fantazii.
Herci jsou skvělí - Rašilov, Lazorčáková, Pechlát, ale není malých rolí, všichni jsou výborní.
Takže 3 hodiny utečou a jeden se jen diví, jak to vydrželi ti na jevišti.

Až na herecký výkon hlavního představitele S. Rašilova mne představení bohužel neoslovilo. Moderní pojetí, kterému už ale ujel vlak. Připadala jsem si, že jsem se ocitla pár desítek let zpátky, na scéně nějakého německého divadla, kdy by takovéto pojetí bylo neotřelé, nápadité a sklidilo velký úspěch. V dnešní době mi však přišla všechna ta pompéznost, kamión na scéně, psychidelické techno párty trochu mimo.
Nevzbuzovalo to ve mně žádné emoce navíc, spíš to podtrhovalo nudu a hluchá místa, kterých je v inscenaci nepočítaně. Bohužel nemohu doporučit.

Obvykle se bojím inscenací, které jsou přeneseny do moderní doby, ale Saša Rašilov v roli Mefista opravdu neměl chybu! A i když šlo o verzi obohacenou o současnou scénografii bylo to, až na pár drobností, naprosto skvělé.

"Když požitky mi postačí z tvé říše,
když řeknu tady je mi dobře, stůj,
když zlenivím a nebudu chtít výše,
pak ať jsem pro mě za mě navždy tvůj."
- smlouva F&M

Kamion na scéně, to by se asi i Mozart podivil.

Vynikající a velmi inovativně, přitom funkčně, řešená první polovina (1. díl) Fausta. Úchvatný výkon Saši Rašilova (Mefisto), scény s kamionem na výbornou. Problém nastává ve druhé polovině. Druhý díl Fausta je velmi náročný a většina diváků se v něm neorientuje - pokud ho neznáte, ztrácíte se. Přesto jde o výborný počin činohry, minimálně první půlka zasluhuje za funkční modernizaci 100% hodnocení. Stojí za to!

První část se mi líbila,ale kdybych nebyla dopředu na tuto hru připravena, tak ji možná nepochopím a nejspíš se mi ani nebude líbit. Druhá část mi přišla docela nepochopitelná a většinu času až zbytečná a uměle natahovaná. Možná je to i tím, že celé představení je dlouhé a tak i z tohoto důvodu jsem k druhé části byla spíše negativní. Avšak Audiowalk Faust je skvělý nápad a moc se mi to líbilo.

První polovina byla parádní. Zamilovala jsem se do hereckého projevu Saši Rašilova, musím pochválit skvělý překlad a i nápad, aby se celé představení odehrávalo v kamionu.
Druhá polovina byla však na mne už trochu moc. Přehnané efekty, ve kterých následně ztrácely hodnotu slova. Kdybych se na slova mohla více soustředit, možná bych poté děj pochopila lépe. Z mého pohledu tam bylo až moc vulgarit, které se daly vyjádřit i jinak. Nicméně i tak si myslím, že si představení najde svoji cílovku, kteří budou z inscenace nadšení.

První delší polovina představení mě celkem bavila, scénografie i celkový dojem splnili očekávalní (díky předchozímu seznámení na workshopu s Martou Ľubkovou). Avšak druhá polovina představení pro mně byla zklamáním a tudíž i celkový dojem zkažen. Na scéně byl velký nepořádek, který podle mě neměl důvod a zbytečně nudil. Také byla druhá polovina jako kdyby uměle natahována a úplný propadák byl závěrečný sbor. Ale i tak děkuji za novou i když nemilou skutečnost

Faust v Národním divadle stojí hlavně na výborných hereckých výkonech. Rašilov i Pechlát jsou perfektní, skvěle sekundují například i Jiří Suchý z Tábora nebo Radúz Mácha. Scéna je působivá a nápad s kamionem osvěžující a zajímavý.
V čem ale Faust ztrácí je roztržité a nesourodé zpracování, které je těžko pochopitelné i pro ty, co Fausta četli, a nejspíš nepochopitelné pro ty, kteří se s předlohou nesetkali. Dalším nedostatkem je trvání inscenace, protože s narůstají délkou bohužel ztrácí kvalitu a konec je tak pro diváka rozporuplný.

Vzhledem k tomu, že po přestávce hlediště značně prořídlo, považuji za osobní úspěch, že jsme s kamarádkou vydržely až do konce. Ač měla hra některé skvělé momenty, převážila naprosto hluchá, překombinovaná a zbytečná místa. Herecký výkon hlavních aktérů byl parádní, ale inscenace byla zbytečně dlouhá. Pokud bylo nicméně hlavním cílem diváka šokovat, rozhodně se to podařilo. Náklaďák, discokoule, technoparty, prostitutky, latex a další výstřednosti obvykle na prknech Stavovského divadla skutečně nevídáme. Pozitivně hodnotím, že toto zpracování jen tak z paměti nevymažu, přesto celkově 50 %

Velice zajímavý divadelní počin. Scéna perfektní a Saša Rašilov jedinečný. Z ostatních herců bych rád vyzdvihl Pavlínu Štorkovou. Určitě to není hra pro každého, ale mě se to líbilo.

Velmi silné představení po všech stránkách - hodně textu, postav, hodně zaplněné jeviště. Někomu vadí kamion na jevišti Stavovského divadla, ale já to vnímala jako velmi nápadité řešení, díky kterému se divák vydává na faustovskou cestu do pekla nebo ke spasení. M. Pechlát i S. Rašilov podali skvělý výkon a jejich kolegové nezůstali pozadu. S. Rašilov od příchodu na jeviště nepolevil a to je při tak dlouhém představení obdivuhodné, Mefistofeles byl skutečným pokušitelem, chvíli ďábel, chvíli kašpárek jako z loutkového divadla. Jako vždy pro mě byla zjevením P. Štorková ve všech svých rolích.

První část mě uhranula. Asi převážně scénou, ale nedokázala jsem odtrhnout zrak a mysl neměla potřebu toulat se jinde. V druhé části jsem se sice taky soustředila, přesto jsem se už poněkud v ději ztrácela. Jako celek to pro mě byl mírně nadprůměrný zážitek s dokonalou scénografií (kamion se mi rozhodně neokoukal) a opravdu vynikajícím S. Rašilovem! Bezprostřední dojmy mi našeptávají, že to chci vidět ještě jednou - první část kvůli scéně, druhou že bych mohla třeba více pochopit... (Viděno odpolední představení.)

Zpočátku jsem se chytal. S příjezdem kamionu a nástupem nesrozumitelných postav to přešlo; ne, že byl nerozuměl, CO se děje, ale PROČ. Proč je to tak hlučné, ošklivé, únavné a dlouhé, pořád jen sex, milióny postav v podivných kostýmech, hlas přes reproduktory. Proč není rozumět textu přes hlasité ruchy. Druhá půle začala slibně, ale - při videosekvenci jsme to vzdali.
Oceňuju výkon pánů Pechláta a Rašilova a je mi líto té práce a energie kterou všichni do hry dali a dávají. Oceňuju i odvahu tuto hru uvádět, poskytla nám námět na diskusi a přemýšlení po zbytek večera. Ale doporučit ji nemohu.

Na Fausta jsem šel s obavami, nakonec jsem ale odcházel potěšený.

Faust byl děsivý, ale příjemně děsivý. První půle byla jednoduše fantastická. Druhá půle byla pak náročná, chaotická, naturalistická, občas odporná, ale přesto fascinující. Chvílemi jsem měl pocit, že přede mnou ožívají obrazy Hieronyma Bosche. Saša Rašilov v roli Mefista byl naprosto úžasný.

Abych to shrnul - Faust se buď musí líbit, anebo se musí nenávidět.

Oceňuji snahu tvůrců předat divákům oba díly Fausta, ovšem v jednom večeru, s délkou 3 a půl hodiny už to překračuje hranici snesitelnosti. Ovšem musím pochválit výkony herců (zejména Saši Rašilova, Veroniky Lazorčákové i Martina Pechláta) a též nový překlad - a musím poznamenat, že nechápu zdejší hodnocení jednoho uživatele, že překlad je "jak z pera třeťáka". Naopak, text je velmi pečlivě a zároveň citlivě přenesen do současné češtiny. Na inscenaci je vidět, že se tvůrci snažili předat z komplikovaného Fausta co nejvíc, zůstalo to ovšem tak na poloviční cestě.

Snad ještě nikdy jsem nebyl v divadle takto v šoku. Místy jsem nevěděl, zda se mám sát nebo brečet. Předpokládám, že jsem pochopil, co tím vším chtěl režisér říct, ale ten způsob, kterým to provedl, zdá se mi poněkud nešťastným. Sex, nahé ženy, kostýmy jako z bordelu, trapné vtipy... Nemohu se zbavit dojmu, že bylo záměrem pojmout klasické dílo moderním způsobem. Zejména v první polovině druhé části jsem nevěřil svým očím, co je možné v Národním divadle vidět. Nicméně dvě velká pozitiva inscenace musím zmínit - brilantní výkon Saši Rašilova v jedné z hlavních rolí a krásná závěrečná scéna.

neuvěřitelné výkony herců, ale velmi náročné a dlouhé, zajímavé kulisy

Dlouhé, dost manýra a málo známá konečná část asi opraqvdu za inscenaci už nestojí. POdle všechu už ovlivněno věkem autora a pravděpodobně i léky?

Klasiku Fausta mám ráda, originální provedení, strhující herecké výkony, leč dlouhé, divácky náročné.

Hrůza. 10% hercům za to, že to musí hrát. Jinak nedefinovatelné, trapné a naprosto nevhodné.

Představení přesně popsal Michal Novák - já jen na rozdíl od něj hodnotím celkově mnohem níže, 50 % je spíš za spoustu dobrých jednotlivostí, než za celkové vyznění (to by dopadlo výrazně hůř). Ten kus - přes všechno snažení celého týmu - nestrhne, divák ho vnímá více rozumem než citem.

Chaos, kýč, laciné scény, nechutenství aneb Utrpení mladého diváka

Autor nového překladu Radek Malý by se měl držet u psaní dětských knih, nové přebásnění bylo jak z pera třeťáka, avšak to bylo to nejmenší. Začátek byl sice nudný, ale sliboval klasickou podívanou, příjezdem kamionu se však scéna změnila v satanistickou diskotéku s inspirací v Erotic City. Scény byly chaotické, zbytečně přisprostlé, kostýmy nepochopitelné, větší bizár než latinskoamerické novely. Ani obsazení hru nezachránilo (Rašilov, Pechlát), stejně jako třetina publika jsme o pauze odešli.
Nejhorší hra z repertoáru ND.

První zhruba čtvrthodinka skvělá. Pak nasednutí do kamionu a zmar, změť výjevů, množství postav v nichž se neorientuji. Chaos, zmatek, nepochopení. Cloumal mnou vztek a chtělo se mi zařvat na celé divadlo, co to sakra má být. Panu režisérovi se inscenace zvrhla v rej hnusu, kýče, trapnosti, zmatečnosti, uřvanosti. Nevím, o čem se hrálo a chtělo se mi z tohoto patvaru zvracet. Žádné emoce, žádný děj, žádné silné momenty. Tohle bolí. Poprvé v životě jsem při děkovačce netleskal, ale založil jsem si ruce na prsou. Pro mě to bylo jedno velké trápení a utrpení. Tohle nepatří do ND! /9.6.2018/

44% / Výborný Saša Rašilov.
Šel jsem na představení vybaven na úrovni maturanta z doby, kdy ta zkouška měla snad smysl. Předem jsem více po info nepátral. Po představení jsem se dovzdělal.
Nedokážu představení pochválit, ale zase se mi ho po přečtení dalších informací o hře nechce úplně shodit.
Jsou tam pěkné i pekelné pasáže. Uprostřed druhé půlky jsem vážně přemýšlel o odchodu... Konec byl vlastně opět dobrý.
No, tak tedy - návštěva tohoto představení je risk větší než malý. Ale tvrdil bych i to, že kdo nehledá, nenajde a i cesta může být cíl (i když někdy je v ní hodně děr a drncá to).

Je to pekelná jízda, ale Frič svírá volant poměrně pevně v rukou. Kromě malých částí druhé půlky mě to hrozně bavilo. Herci super, scéna perfektní, hudba skvělá. Současné směřování ND se mi moc líbí.

2.5. 2018: Této inscenaci se nedá odepřít originalita scénického pojetí, herecké výkony (včetně tzv. company) a důkladné dotažení některých momentů (které často doplňují inscenaci humorem). S celkovou délkou jsem neměl problém, ale bylo vidět, že řada diváků byla opačného názoru. Možná by se dalo škrtat, to musí posoudit jiní. Výtek by se dalo najít mnoho, ale o tom to není. Viděl jsem něco jiného, provokujícího a zároveň fascinujícího, fungujícího a promlouvajícího. Vyvolává to řadu otázek o tom jak inscenovat tento text a zda takové pojetí je vhodné pro ND... Umění je živé...

Výborný Rašilov. Velmi dobří - Lazorčáková a Pechlát. Stejně tak Štorková v menší roli, přesto okouzlující. Scéna, výprava, dramaturgie, tleskám. Fascinující projekt, jen poněkud dlouhý, vážně by si zkrácení zasloužil. Tleskám!

Viděl jsem jen do přestávky (z řady i osobních důvodů), takže mé hodnocení není kompletní. Slušné to bylo do konce prvního dílu, především jeviště vždy prozářily scény s V.Lazorčákovou. Mefistoteles i Faust podle mne zas tak výjimeční nebyli (ale vím, že je to těžké). To, co následovalo ještě před přestávkou z dalšího dílu, mne míjelo. Vůbec si myslím, že se spíš tvůrci měli soustředit na propracování děje 1.dílu, například vysvětlení osvobození Markétky bylo trochu odbyté. Zatím pro mne nejzajímavější a nejvyrovnanější Faust zůstává ten rozhlasový s Cupákem, Hrušínským, Medřickou atd.

Díky za druhý díl.
Rašilovova životní role?

Dvě poloviny, nebe a dudy.
První: dávala smysl, nápaditá, dynamická, překvapivá, dal bych jí 75%.
Druhá:
-
-
Jestliže jeden divák přirovnával druhou půlku k bramboračce, tak ji já přirovnám k dortu od pejska a kočičky.

ALE! Herecky skvělé, bravurně obsazené. Stojí za vidění (minimálně kvůli první půlce).
A, je pravda, že si docela masochisticky pohrávám s myšlenkou dát si tohle pekelné představení znovu, což se tak často nestává.

Masakr! Frič je dnle mého názoru génius! Využil snad všech divadelních prostředků, které Stavovské divadlo nabízí! Neuvěžitelný Rašilov, skvělý Pechlát. :-)

Tohle budu asi zpracovávat ještě dlouho, ale v tom nejlepším smyslu. Pro mě se vážně jednalo o naprosto fascinující zážitek. A to i ve druhé půlce, která mi nepřišla slabší než ta první, snad i naopak. Jasně, je to hrozně dlouhý a rozhodně to není pro každého, ale pokud vám nevadí divadlo, které vás přímočaře nevede od scény ke scéně, ale které vás donutí přemýšlet, cítit, a vrhne vás do víru, ve kterém je na vás, abyste plavali a neutopili se, tak na to zajděte. Fakt to stojí zato.

Po skonceni predstaveni jsem mel chut dat nulu, ale hledam to pozitivni. Ano, vsechno to dat dohromady, nazkouset, vymyslet a utvorit v nejaky celek dalo jiste praci. Herci delaji co muzou, kostymy a scena obdivuhodna, hudba podtrhuje silu predstaveni. Vsechno to ma fungovat a do sebe zapadat, ale co naplat, kdyz ve vysledku se jedna o jeden velky patvar. Pripadal jsem si tam uplne zbytecne jako pan Svehlik na scene. Kdyz jsem ho videl odchazet zadnim vchodem v civilu po predstaveni, mel jsem tuseni, ze by mi na pivu rekl v jaky sracce to musi hrat. Potlesk na konci vlazny. Rozpolcenost.

První část hry byla opravdu povedená. Nechal jsem se celou atmosférou unést. Nápad s kamiónem byl ohromující. Pak ale přišla na řadu druhá část, která celý prožitek zkazila. Něco tak zbytečného a dlouhého jsem dlouho neviděl. Z divadla jsem odcházel vyčerpaný a zklamaný.

Naprosto úžasný Mefisto Saši Rašilova a nápad s kamionem v první polovině hry (jasných 80%). Druhá byla jako když pejsek a kočička vařili dort a k nepřečkání dlouhá.

Zkrátit prosím druhou polovinu????

+ 5% za efekty

První část byla obstojná, dobrá hudba, kvalitní výkony herců, ovšem dojem naprosto zkazila část 2. To byla totální katastrofa, možná by bylo lepší, kdyby mě unudila, ale bylo to tak hrozné, že nuda by oproti tomu byla zábava.
P.S. šíleně dlouhé.

Cca prvni dve tretiny prvni pulky nebyly spatny, zaujala me i scena. pulka druha z myho pohledu naprosto OTRESNA, chaos na entou, kterej absolutne nefungoval a nedal se prezit... je mi lito, kamion byl podle me povedenej, rasilov dobrej, ale ta druha pulka to proste absolutne zabila (uz konec ty prvni bohuzel sklouzl do bramboracky).
PS: můj subjektivní neodbornej dojem je, že druhá půlka Fausta je prostě totální šílenost, která mohla unikátní ve svý době, ale fakt to neni nadčasová geniálnost, jak se nejspíš autoři inscenace domnívaj. tolik vložený energie a peněz a pocit - "král je nahý"

Výborné zpracování. Moderní pojetí vůbec nevadilo ba naopak! Význam totiž zůstal zachován. Doba představení trochu dlouhá. Druhá půle by šla stáhnout min. o polovinu. První půle výtečná! Děkuji za nádherné představení! Saša Rašilov a Martin Pechlát si zaslouží můj klobouček dolů.

Tento nadherný veršovaný text se rozplynul v naprostý chaos. Snaha do této hry vměstnat snad úplně všechno co jde, je zničující. Scéna předimenzovaná, kostýmy nezáživné , hudba nic neříkající. Nevadí mi moderně zpracovaný klasický text, ale musí to mít hlavu a patu a nějakou úroveň, a to nemluvím o délce představení.

V den úmrtí Hawkinga, vidět jeho kopii ve Stavovském divadle velmi potěšující stejně tak jako hudba, kamión, texty a výkony Pechláta a Rašilova. První půle mnohem lepší než druhá.

Představení přesně popsal Michal Novák - já jen na rozdíl od něj hodnotím celkově mnohem níže, 50 % je spíš za spoustu dobrých jednotlivostí, než za celkové vyznění (to by dopadlo výrazně hůř). Ten kus - přes všechno snažení celého týmu - nestrhne, divák ho vnímá více rozumem než citem.

Všechna udělená procenta jdou za V. Lazorčákovou, která jako jediná odvedla kvalitní hereckou práci, a to zejména v první části inscenace, v níž ztvárnila postavu Markétky. Zbytek viděného je tradiční přehlídkou ubohosti a stupidity v podání J. Friče, který se zjevně neštítí vůbec ničeho. Jedno z nejstarších českých jevišť tak bylo tentokrát svědkem přetvoření většiny Goethových figur v dělníky či kamioňáky. Vrcholem tvůrčí omezenosti se ovšem stalo navlečení Mefista do latexového overalu, ale i téměř úplné vysvlečení Jiřího Suchého z Tábora, který se následně promenádoval po scéně na vodítku. (více v článku na blogu)

2.5. 2018: Této inscenaci se nedá odepřít originalita scénického pojetí, herecké výkony (včetně tzv. company) a důkladné dotažení některých momentů (které často doplňují inscenaci humorem). S celkovou délkou jsem neměl problém, ale bylo vidět, že řada diváků byla opačného názoru. Možná by se dalo škrtat, to musí posoudit jiní. Výtek by se dalo najít mnoho, ale o tom to není. Viděl jsem něco jiného, provokujícího a zároveň fascinujícího, fungujícího a promlouvajícího. Vyvolává to řadu otázek o tom jak inscenovat tento text a zda takové pojetí je vhodné pro ND... Umění je živé...

Zběsilá jízda! Není to lehké představení ani na zhlédnutí, ani na hodnocení. Scéna pro mě fungovala geniálně, trefou do černého bylo obsazení S. Rašilova, vyzdvihnout musím dále M. Pechláta a P. Štorkovou. Spoustu věcí jsem asi nepochopila, místy to bylo trochu moc nebo tomu padal řemen, ale rozhodně to byl intenzivní zážitek. Názor si musí udělat každý sám. 75 % (31.3.2019)

První část mě uhranula. Asi převážně scénou, ale nedokázala jsem odtrhnout zrak a mysl neměla potřebu toulat se jinde. V druhé části jsem se sice taky soustředila, přesto jsem se už poněkud v ději ztrácela. Jako celek to pro mě byl mírně nadprůměrný zážitek s dokonalou scénografií (kamion se mi rozhodně neokoukal) a opravdu vynikajícím S. Rašilovem! Bezprostřední dojmy mi našeptávají, že to chci vidět ještě jednou - první část kvůli scéně, druhou že bych mohla třeba více pochopit... (Viděno odpolední představení.)

První zhruba čtvrthodinka skvělá. Pak nasednutí do kamionu a zmar, změť výjevů, množství postav v nichž se neorientuji. Chaos, zmatek, nepochopení. Cloumal mnou vztek a chtělo se mi zařvat na celé divadlo, co to sakra má být. Panu režisérovi se inscenace zvrhla v rej hnusu, kýče, trapnosti, zmatečnosti, uřvanosti. Nevím, o čem se hrálo a chtělo se mi z tohoto patvaru zvracet. Žádné emoce, žádný děj, žádné silné momenty. Tohle bolí. Poprvé v životě jsem při děkovačce netleskal, ale založil jsem si ruce na prsou. Pro mě to bylo jedno velké trápení a utrpení. Tohle nepatří do ND! /9.6.2018/

+ 5% za efekty

Velice zajímavý divadelní počin. Scéna perfektní a Saša Rašilov jedinečný. Z ostatních herců bych rád vyzdvihl Pavlínu Štorkovou. Určitě to není hra pro každého, ale mě se to líbilo.

Tohle byla velmi slabá šílenost, kterou rozhodně nedoporučuji ke zhlédnutí. Možná scéna je alespoň trochu zajímavá, kamion na jevišti moc běžný není (nezáviděl jsem práci kulisákům; sám dělám kulisáka v domovském Liberci). Ale jinak? Krátce to shrnu souslovím: šílená psychedelická jízda peklem do hluboké bažiny nechutnosti. (V jakém stavu byli tvůrci? Možná si něco dali?) Hůře v pražském Národním divadle dopadly hry Za krásu a Kouzelná zem (obě 20%, viz kratší komentáře).

Fausta v mém domovském Liberci na scéně Malého divadla skvěle udělal zesnulý Ivan Rajmont v době, kdy byl v Liberci šéfem činohry. (Viz má recenze na blogu.)

44% / Výborný Saša Rašilov.
Šel jsem na představení vybaven na úrovni maturanta z doby, kdy ta zkouška měla snad smysl. Předem jsem více po info nepátral. Po představení jsem se dovzdělal.
Nedokážu představení pochválit, ale zase se mi ho po přečtení dalších informací o hře nechce úplně shodit.
Jsou tam pěkné i pekelné pasáže. Uprostřed druhé půlky jsem vážně přemýšlel o odchodu... Konec byl vlastně opět dobrý.
No, tak tedy - návštěva tohoto představení je risk větší než malý. Ale tvrdil bych i to, že kdo nehledá, nenajde a i cesta může být cíl (i když někdy je v ní hodně děr a drncá to).

Velkolepé Faustovo putování ve Stavovském divadle si zaslouží osmdesátku, i když to samozřejmě bylo dlouhé a divácky náročné. U mne každopádně kombinace gejzíru režijních nápadů, přitažlivě a zároveň děsivě dekadentního zpracování, výborných hereckých výkonů bez slabého článku, pompézní výpravy a povedeného moderního překladu zafungovala.

Je to pekelná jízda, ale Frič svírá volant poměrně pevně v rukou. Kromě malých částí druhé půlky mě to hrozně bavilo. Herci super, scéna perfektní, hudba skvělá. Současné směřování ND se mi moc líbí.

Zkrátit prosím druhou polovinu????

Tento nadherný veršovaný text se rozplynul v naprostý chaos. Snaha do této hry vměstnat snad úplně všechno co jde, je zničující. Scéna předimenzovaná, kostýmy nezáživné , hudba nic neříkající. Nevadí mi moderně zpracovaný klasický text, ale musí to mít hlavu a patu a nějakou úroveň, a to nemluvím o délce představení.

neuvěřitelné výkony herců, ale velmi náročné a dlouhé, zajímavé kulisy

Velmi silné představení po všech stránkách - hodně textu, postav, hodně zaplněné jeviště. Někomu vadí kamion na jevišti Stavovského divadla, ale já to vnímala jako velmi nápadité řešení, díky kterému se divák vydává na faustovskou cestu do pekla nebo ke spasení. M. Pechlát i S. Rašilov podali skvělý výkon a jejich kolegové nezůstali pozadu. S. Rašilov od příchodu na jeviště nepolevil a to je při tak dlouhém představení obdivuhodné, Mefistofeles byl skutečným pokušitelem, chvíli ďábel, chvíli kašpárek jako z loutkového divadla. Jako vždy pro mě byla zjevením P. Štorková ve všech svých rolích.

Oceňuji snahu tvůrců předat divákům oba díly Fausta, ovšem v jednom večeru, s délkou 3 a půl hodiny už to překračuje hranici snesitelnosti. Ovšem musím pochválit výkony herců (zejména Saši Rašilova, Veroniky Lazorčákové i Martina Pechláta) a též nový překlad - a musím poznamenat, že nechápu zdejší hodnocení jednoho uživatele, že překlad je "jak z pera třeťáka". Naopak, text je velmi pečlivě a zároveň citlivě přenesen do současné češtiny. Na inscenaci je vidět, že se tvůrci snažili předat z komplikovaného Fausta co nejvíc, zůstalo to ovšem tak na poloviční cestě.

Tohle budu asi zpracovávat ještě dlouho, ale v tom nejlepším smyslu. Pro mě se vážně jednalo o naprosto fascinující zážitek. A to i ve druhé půlce, která mi nepřišla slabší než ta první, snad i naopak. Jasně, je to hrozně dlouhý a rozhodně to není pro každého, ale pokud vám nevadí divadlo, které vás přímočaře nevede od scény ke scéně, ale které vás donutí přemýšlet, cítit, a vrhne vás do víru, ve kterém je na vás, abyste plavali a neutopili se, tak na to zajděte. Fakt to stojí zato.

Naprosto úžasný Mefisto Saši Rašilova a nápad s kamionem v první polovině hry (jasných 80%). Druhá byla jako když pejsek a kočička vařili dort a k nepřečkání dlouhá.

Výborný Rašilov. Velmi dobří - Lazorčáková a Pechlát. Stejně tak Štorková v menší roli, přesto okouzlující. Scéna, výprava, dramaturgie, tleskám. Fascinující projekt, jen poněkud dlouhý, vážně by si zkrácení zasloužil. Tleskám!

Dlouhé, dost manýra a málo známá konečná část asi opraqvdu za inscenaci už nestojí. POdle všechu už ovlivněno věkem autora a pravděpodobně i léky?

Viděl jsem jen do přestávky (z řady i osobních důvodů), takže mé hodnocení není kompletní. Slušné to bylo do konce prvního dílu, především jeviště vždy prozářily scény s V.Lazorčákovou. Mefistoteles i Faust podle mne zas tak výjimeční nebyli (ale vím, že je to těžké). To, co následovalo ještě před přestávkou z dalšího dílu, mne míjelo. Vůbec si myslím, že se spíš tvůrci měli soustředit na propracování děje 1.dílu, například vysvětlení osvobození Markétky bylo trochu odbyté. Zatím pro mne nejzajímavější a nejvyrovnanější Faust zůstává ten rozhlasový s Cupákem, Hrušínským, Medřickou atd.

Vzhledem k tomu, že po přestávce hlediště značně prořídlo, považuji za osobní úspěch, že jsme s kamarádkou vydržely až do konce. Ač měla hra některé skvělé momenty, převážila naprosto hluchá, překombinovaná a zbytečná místa. Herecký výkon hlavních aktérů byl parádní, ale inscenace byla zbytečně dlouhá. Pokud bylo nicméně hlavním cílem diváka šokovat, rozhodně se to podařilo. Náklaďák, discokoule, technoparty, prostitutky, latex a další výstřednosti obvykle na prknech Stavovského divadla skutečně nevídáme. Pozitivně hodnotím, že toto zpracování jen tak z paměti nevymažu, přesto celkově 50 %

Zpracovat celé Goetheho dílo si žádá odvahu, hlavně tedy pro druhou část knihy. Nicméně hodnotím inscenaci ve Stavovském divadle jako zdařilou. Nevšední nápad vzít na jeviště kamion, což z představení dělá trochu road movie, se mi líbil a Saša Rašilov jako Mefisto byl úžasný.

Cca prvni dve tretiny prvni pulky nebyly spatny, zaujala me i scena. pulka druha z myho pohledu naprosto OTRESNA, chaos na entou, kterej absolutne nefungoval a nedal se prezit... je mi lito, kamion byl podle me povedenej, rasilov dobrej, ale ta druha pulka to proste absolutne zabila (uz konec ty prvni bohuzel sklouzl do bramboracky).
PS: můj subjektivní neodbornej dojem je, že druhá půlka Fausta je prostě totální šílenost, která mohla unikátní ve svý době, ale fakt to neni nadčasová geniálnost, jak se nejspíš autoři inscenace domnívaj. tolik vložený energie a peněz a pocit - "král je nahý"

Obvykle se bojím inscenací, které jsou přeneseny do moderní doby, ale Saša Rašilov v roli Mefista opravdu neměl chybu! A i když šlo o verzi obohacenou o současnou scénografii bylo to, až na pár drobností, naprosto skvělé.

Hrůza. 10% hercům za to, že to musí hrát. Jinak nedefinovatelné, trapné a naprosto nevhodné.

Vynikající a velmi inovativně, přitom funkčně, řešená první polovina (1. díl) Fausta. Úchvatný výkon Saši Rašilova (Mefisto), scény s kamionem na výbornou. Problém nastává ve druhé polovině. Druhý díl Fausta je velmi náročný a většina diváků se v něm neorientuje - pokud ho neznáte, ztrácíte se. Přesto jde o výborný počin činohry, minimálně první půlka zasluhuje za funkční modernizaci 100% hodnocení. Stojí za to!

Klasický kus na prknech Národního? Úžasná jízda! V uších zní vzletné repliky, oči nevěří plejádě pokleslých vizuálů... Určitě jsem nepochopila všechno (možná ani zlomek). Musím vidět znovu, už jen kvůli Sašovi Rašilovi, Pavlíně Štorkové a Martinu Pechlátovi.

V den úmrtí Hawkinga, vidět jeho kopii ve Stavovském divadle velmi potěšující stejně tak jako hudba, kamión, texty a výkony Pechláta a Rašilova. První půle mnohem lepší než druhá.

Kamion na scéně, to by se asi i Mozart podivil.

Masakr! Frič je dnle mého názoru génius! Využil snad všech divadelních prostředků, které Stavovské divadlo nabízí! Neuvěžitelný Rašilov, skvělý Pechlát. :-)

Klasiku Fausta mám ráda, originální provedení, strhující herecké výkony, leč dlouhé, divácky náročné.

Zpočátku jsem se chytal. S příjezdem kamionu a nástupem nesrozumitelných postav to přešlo; ne, že byl nerozuměl, CO se děje, ale PROČ. Proč je to tak hlučné, ošklivé, únavné a dlouhé, pořád jen sex, milióny postav v podivných kostýmech, hlas přes reproduktory. Proč není rozumět textu přes hlasité ruchy. Druhá půle začala slibně, ale - při videosekvenci jsme to vzdali.
Oceňuju výkon pánů Pechláta a Rašilova a je mi líto té práce a energie kterou všichni do hry dali a dávají. Oceňuju i odvahu tuto hru uvádět, poskytla nám námět na diskusi a přemýšlení po zbytek večera. Ale doporučit ji nemohu.

Díky za druhý díl.
Rašilovova životní role?

"Když požitky mi postačí z tvé říše,
když řeknu tady je mi dobře, stůj,
když zlenivím a nebudu chtít výše,
pak ať jsem pro mě za mě navždy tvůj."
- smlouva F&M

Po skonceni predstaveni jsem mel chut dat nulu, ale hledam to pozitivni. Ano, vsechno to dat dohromady, nazkouset, vymyslet a utvorit v nejaky celek dalo jiste praci. Herci delaji co muzou, kostymy a scena obdivuhodna, hudba podtrhuje silu predstaveni. Vsechno to ma fungovat a do sebe zapadat, ale co naplat, kdyz ve vysledku se jedna o jeden velky patvar. Pripadal jsem si tam uplne zbytecne jako pan Svehlik na scene. Kdyz jsem ho videl odchazet zadnim vchodem v civilu po predstaveni, mel jsem tuseni, ze by mi na pivu rekl v jaky sracce to musi hrat. Potlesk na konci vlazny. Rozpolcenost.

Faust v Národním divadle nemá chybu.
Překlad je naprosto perfektní. Výbrava je vynikající, tvůrci musí mít obrovskou fantazii.
Herci jsou skvělí - Rašilov, Lazorčáková, Pechlát, ale není malých rolí, všichni jsou výborní.
Takže 3 hodiny utečou a jeden se jen diví, jak to vydrželi ti na jevišti.

Na Fausta jsem šel s obavami, nakonec jsem ale odcházel potěšený.

Faust byl děsivý, ale příjemně děsivý. První půle byla jednoduše fantastická. Druhá půle byla pak náročná, chaotická, naturalistická, občas odporná, ale přesto fascinující. Chvílemi jsem měl pocit, že přede mnou ožívají obrazy Hieronyma Bosche. Saša Rašilov v roli Mefista byl naprosto úžasný.

Abych to shrnul - Faust se buď musí líbit, anebo se musí nenávidět.

Snad ještě nikdy jsem nebyl v divadle takto v šoku. Místy jsem nevěděl, zda se mám sát nebo brečet. Předpokládám, že jsem pochopil, co tím vším chtěl režisér říct, ale ten způsob, kterým to provedl, zdá se mi poněkud nešťastným. Sex, nahé ženy, kostýmy jako z bordelu, trapné vtipy... Nemohu se zbavit dojmu, že bylo záměrem pojmout klasické dílo moderním způsobem. Zejména v první polovině druhé části jsem nevěřil svým očím, co je možné v Národním divadle vidět. Nicméně dvě velká pozitiva inscenace musím zmínit - brilantní výkon Saši Rašilova v jedné z hlavních rolí a krásná závěrečná scéna.

Chaos, kýč, laciné scény, nechutenství aneb Utrpení mladého diváka

Autor nového překladu Radek Malý by se měl držet u psaní dětských knih, nové přebásnění bylo jak z pera třeťáka, avšak to bylo to nejmenší. Začátek byl sice nudný, ale sliboval klasickou podívanou, příjezdem kamionu se však scéna změnila v satanistickou diskotéku s inspirací v Erotic City. Scény byly chaotické, zbytečně přisprostlé, kostýmy nepochopitelné, větší bizár než latinskoamerické novely. Ani obsazení hru nezachránilo (Rašilov, Pechlát), stejně jako třetina publika jsme o pauze odešli.
Nejhorší hra z repertoáru ND.

Až na herecký výkon hlavního představitele S. Rašilova mne představení bohužel neoslovilo. Moderní pojetí, kterému už ale ujel vlak. Připadala jsem si, že jsem se ocitla pár desítek let zpátky, na scéně nějakého německého divadla, kdy by takovéto pojetí bylo neotřelé, nápadité a sklidilo velký úspěch. V dnešní době mi však přišla všechna ta pompéznost, kamión na scéně, psychidelické techno párty trochu mimo.
Nevzbuzovalo to ve mně žádné emoce navíc, spíš to podtrhovalo nudu a hluchá místa, kterých je v inscenaci nepočítaně. Bohužel nemohu doporučit.

Dvě poloviny, nebe a dudy.
První: dávala smysl, nápaditá, dynamická, překvapivá, dal bych jí 75%.
Druhá:
-
-
Jestliže jeden divák přirovnával druhou půlku k bramboračce, tak ji já přirovnám k dortu od pejska a kočičky.

ALE! Herecky skvělé, bravurně obsazené. Stojí za vidění (minimálně kvůli první půlce).
A, je pravda, že si docela masochisticky pohrávám s myšlenkou dát si tohle pekelné představení znovu, což se tak často nestává.

První polovina byla parádní. Zamilovala jsem se do hereckého projevu Saši Rašilova, musím pochválit skvělý překlad a i nápad, aby se celé představení odehrávalo v kamionu.
Druhá polovina byla však na mne už trochu moc. Přehnané efekty, ve kterých následně ztrácely hodnotu slova. Kdybych se na slova mohla více soustředit, možná bych poté děj pochopila lépe. Z mého pohledu tam bylo až moc vulgarit, které se daly vyjádřit i jinak. Nicméně i tak si myslím, že si představení najde svoji cílovku, kteří budou z inscenace nadšení.

První část hry byla opravdu povedená. Nechal jsem se celou atmosférou unést. Nápad s kamiónem byl ohromující. Pak ale přišla na řadu druhá část, která celý prožitek zkazila. Něco tak zbytečného a dlouhého jsem dlouho neviděl. Z divadla jsem odcházel vyčerpaný a zklamaný.

Faust v Národním divadle stojí hlavně na výborných hereckých výkonech. Rašilov i Pechlát jsou perfektní, skvěle sekundují například i Jiří Suchý z Tábora nebo Radúz Mácha. Scéna je působivá a nápad s kamionem osvěžující a zajímavý.
V čem ale Faust ztrácí je roztržité a nesourodé zpracování, které je těžko pochopitelné i pro ty, co Fausta četli, a nejspíš nepochopitelné pro ty, kteří se s předlohou nesetkali. Dalším nedostatkem je trvání inscenace, protože s narůstají délkou bohužel ztrácí kvalitu a konec je tak pro diváka rozporuplný.

První část se mi líbila,ale kdybych nebyla dopředu na tuto hru připravena, tak ji možná nepochopím a nejspíš se mi ani nebude líbit. Druhá část mi přišla docela nepochopitelná a většinu času až zbytečná a uměle natahovaná. Možná je to i tím, že celé představení je dlouhé a tak i z tohoto důvodu jsem k druhé části byla spíše negativní. Avšak Audiowalk Faust je skvělý nápad a moc se mi to líbilo.

První delší polovina představení mě celkem bavila, scénografie i celkový dojem splnili očekávalní (díky předchozímu seznámení na workshopu s Martou Ľubkovou). Avšak druhá polovina představení pro mně byla zklamáním a tudíž i celkový dojem zkažen. Na scéně byl velký nepořádek, který podle mě neměl důvod a zbytečně nudil. Také byla druhá polovina jako kdyby uměle natahována a úplný propadák byl závěrečný sbor. Ale i tak děkuji za novou i když nemilou skutečnost

První část byla obstojná, dobrá hudba, kvalitní výkony herců, ovšem dojem naprosto zkazila část 2. To byla totální katastrofa, možná by bylo lepší, kdyby mě unudila, ale bylo to tak hrozné, že nuda by oproti tomu byla zábava.
P.S. šíleně dlouhé.

Výborné zpracování. Moderní pojetí vůbec nevadilo ba naopak! Význam totiž zůstal zachován. Doba představení trochu dlouhá. Druhá půle by šla stáhnout min. o polovinu. První půle výtečná! Děkuji za nádherné představení! Saša Rašilov a Martin Pechlát si zaslouží můj klobouček dolů.