Křehkosti, tvé jméno je žena

Je naprosto úžasné vidět vedle sebe hrát legendy Národního divadla Ivu Janžurovou, Janu Preissovou, Táňu Medveckou, Johanu Tesařovou a Evu Salzmannovou. Každá z hereček říká slova, která kdysi vyřkla v některém ze svých rozhovorů v časopisech či novinách. O to více, je hra pravdivější a je radost všechny dámy, které si představení hodně užívaly, sledovat. David Prachař do tohoto ženského světa vnáší tolik potřebný mužský prvek. Inscenaci vhodně doplňují tanečnice 420 People. Skvělá výprava, hudební složka i světelný design.

Vytvořit představení složené z osobních výpovědí a historek nejstarších hereček činoherního souboru považuji za trefu do černého. Vhodně vybrané texty dokázaly navíc všechny dámy velmi dobře vypointovat, čímž vznikla inscenace, která je v současné Činohře ND ojedinělá právě díky tomu, že umožňuje "pouhé" zpříjemnění večera a je navíc okořeněna o rozdávání podepsaných fotografií. Celkovou atmosféru však nemístně naboural poslední výstup D. Prachaře. Jeho postupné oblékání do ženského kostýmku spojené s interpretací zdlouhavého monologu nebylo nikterak přínosné a osobně bych jej ze hry vypustil.

Zajímavé a celkem originální představení, kdy pětice hereček hraje sama sebe. Dámy bilancují své herecké kariéry, vzpomínají a neschovávají se za své postavy. Průběh představení však narušuje na můj vkus až příliš kouře, třpytek, jinotajů a pro mně těžko uchopitelného pohybového divadla.

To nemá Špinar na pořádný boty? ptá se afektovaně Eva Salzmannová a pokládá tak jednu z kruciálních otázek inscenace, která je tuze zvláštní. Vlastně ani nevím, oč v ní jde. Pětici skvělých hereček, které zarputile předstírají spontánnost, je dohromady před 350 let a všem je jasné, že jsou to velké dámy. Ale co dál? Trojice skvělých tanečnic nemá prostor, s herečkami se míjí, k žádnému propojení nedochází. Nejzábavnější tak pro mě byl David Prachař. Tomu Špinar nadělil parádní boty a efektní smrt. Moc mu slušela.

Bylo radostí "vidět holky řádit". Škoda, že pro ně nebyl vybrán kvalitní divadelení text.

Naštěstí mají všechny zúčastněné dámy své překrásné role tu i tam a nejsou závislé na tomto představení. Vtírá se mi totiž hloupá představa pořadů vyráběných prakticky povinně na společenskou objednávku k MDŽ či pro zájezdy, aby se diváci z Vísky pokochali umělkyněmi známými z "televíze", a to by těmto úžasným herečkám hodně ublížilo.
Já asi vážně budu spíš ten pankáč...

Excelentní Iva Janžurová (ostatně jako vždy) a Taťjana Medvecká. Bohužel role Prachaře naprosto hrozná a výstupy 420PEOPLE také v inscenaci nechápu.

Celkem zbytné představení. No dost.
Kouř byl.

Velmi komorní představení na velké scéně. Musím říct, že atmosféra při částech, kdy měly slovo dámy, byla elektrizující.
Všechny zmíněné námitky jsou tak trochu pravda, ale každý je můžeme vnímat různě naléhavě. Na druhou stranu se mi D. Prachař v představení líbil také.

Drobná aktuální poznámka. Když už byla řeč i o příležitostech pro herečky, velmi by mě zajímal názor paní Janžurové na příležitost pro mladé kolegyně v ČK ve hře Sopranistky. Jestlipak bychom se shodli? Jestlipak si hru užila a chtěla by v ní účinkovat?

Zde se potvrdilo, že číst recenze se nevyplácí. Jednak si člověk předem udělá negativní obrázet a ještě se připraví o jinak velmi milý moment...
Za mne velké překvapení a velmi příjemný večer ve společnosti hereček s velkým H.
Jediná výtka patří snad jen členkám 420PEOPLE, kdy mi jejich zapojení v některých scénách přišlo trošku rušivé.

Setkání pěti zralých známých hereček I.Janžurové,T.Medvedcké, J.Preissové, E.Salzmannové a J.Tesařové,jež svým způsobem bilancují svoji hereckou kariéru.Doplněno výrazovým "tancem" třech atletek obdoby Leni Riefenstahlové a jako třešnička na dortu D.Prachař v roli devianta.To se musí vidět.Diváci co se sešli, byli zřejmě tak konsternovaní, že nebyli ani schopni zvednout své zadky,aby si přišli pro podepsané fotky,jež herečky nabízely z pódia.Ty se dostaly do trapné situace nezájmu.D.Prachař v dámském prádélku,byl dobrý,ale zřejmě si spletl představení a scénu.50% dávám z úcty k herečkám.Brr.

Benefice plná duševního obnažení, pro mě zajímavější, než pět rozhovorů s každou jednotlivou herečkou..

65%

Všechny dámy mají ohromné charizma a schopnost sebeironie. Je skvělé, že tyto dámy dostaly na jevišti ND prostor, do jedné ho využily vrchovatě. Jako bonus jsem dostala podepsanou fotku Jany Preissové.

14.1. 2019 (75%): Toto je kus, kde můžete obdivovat energii populárních (velkých) hereček Národního divadla. Kabaret. Fikce. Hříčka. Kdy se stane, že mohou takto společně hrát? Příjemný večer, kde je tak trochu prostor i pro improvizaci a práci s publikem. Bavila mne také forma a výtvarná stránka. Doplnění o tanec je příjemné zpestření, ale místy jsem měl pocit, že se to vzájemně neprolíná a jsou to jednotlivé výstupy vedle sebe (mimochodem začátek dosti zdlouhavý). To platí i o výstupech Davida Prachaře. Fungující je ten poslední, ostatní jsou navíc. (Povedl se program k inscenaci).

Skvostná benefice pěti hereček - v jejich výstupech je vše opravdové, nekašírované, přesně vypointované. Zarámování taneční performací a výstupy Davida Prachaře je naopak prázdné a formální. I když chápu, že bylo třeba ty herečky něčím doplnit a vyvážit, zvolené řešení se příliš nepovedlo.

Hluboce obdivuji Táňu Medveckou, je to PANÍ herečka. Některé kolegyně po jejím by se od ní měly hodně co učit.

Střední (vyprávěcí) část byla výborná, ale začátek a hlavně konec opravdu nezapřou Novou scénu a mně osobně dost zkazily celkový dojem..

Absolutní spletenec. Kdyby to mělo přestávku, jistě bych odešla.

Na jedné straně skvělý výkon Karla Dobrého, na straně druhé standardně dobré výkony pětice velkých hereček naší první scény. Dohromady to ale příliš nezapadá, což kazí dojem z celého představení, které jako celek prostě nefunguje...

Příjemné, i když občas trochu nesourodé představení. Ale určitě divácký hit - pro běžného diváka pohled do názorů a soukromí pěti oblíbených hereček, pro divadelní fajnšmekry herecký koncert Karla Dobrého v monologu od Elfriede Jelinek. Vysoké hodnocení dávám především kvůli němu.

Je naprosto úžasné vidět vedle sebe hrát legendy Národního divadla Ivu Janžurovou, Janu Preissovou, Táňu Medveckou, Johanu Tesařovou a Evu Salzmannovou. Každá z hereček říká slova, která kdysi vyřkla v některém ze svých rozhovorů v časopisech či novinách. O to více, je hra pravdivější a je radost všechny dámy, které si představení hodně užívaly, sledovat. David Prachař do tohoto ženského světa vnáší tolik potřebný mužský prvek. Inscenaci vhodně doplňují tanečnice 420 People. Skvělá výprava, hudební složka i světelný design.

Vytvořit představení složené z osobních výpovědí a historek nejstarších hereček činoherního souboru považuji za trefu do černého. Vhodně vybrané texty dokázaly navíc všechny dámy velmi dobře vypointovat, čímž vznikla inscenace, která je v současné Činohře ND ojedinělá právě díky tomu, že umožňuje "pouhé" zpříjemnění večera a je navíc okořeněna o rozdávání podepsaných fotografií. Celkovou atmosféru však nemístně naboural poslední výstup D. Prachaře. Jeho postupné oblékání do ženského kostýmku spojené s interpretací zdlouhavého monologu nebylo nikterak přínosné a osobně bych jej ze hry vypustil.

Zajímavé a celkem originální představení, kdy pětice hereček hraje sama sebe. Dámy bilancují své herecké kariéry, vzpomínají a neschovávají se za své postavy. Průběh představení však narušuje na můj vkus až příliš kouře, třpytek, jinotajů a pro mně těžko uchopitelného pohybového divadla.

To nemá Špinar na pořádný boty? ptá se afektovaně Eva Salzmannová a pokládá tak jednu z kruciálních otázek inscenace, která je tuze zvláštní. Vlastně ani nevím, oč v ní jde. Pětici skvělých hereček, které zarputile předstírají spontánnost, je dohromady před 350 let a všem je jasné, že jsou to velké dámy. Ale co dál? Trojice skvělých tanečnic nemá prostor, s herečkami se míjí, k žádnému propojení nedochází. Nejzábavnější tak pro mě byl David Prachař. Tomu Špinar nadělil parádní boty a efektní smrt. Moc mu slušela.

Bylo radostí "vidět holky řádit". Škoda, že pro ně nebyl vybrán kvalitní divadelení text.

Naštěstí mají všechny zúčastněné dámy své překrásné role tu i tam a nejsou závislé na tomto představení. Vtírá se mi totiž hloupá představa pořadů vyráběných prakticky povinně na společenskou objednávku k MDŽ či pro zájezdy, aby se diváci z Vísky pokochali umělkyněmi známými z "televíze", a to by těmto úžasným herečkám hodně ublížilo.
Já asi vážně budu spíš ten pankáč...

Excelentní Iva Janžurová (ostatně jako vždy) a Taťjana Medvecká. Bohužel role Prachaře naprosto hrozná a výstupy 420PEOPLE také v inscenaci nechápu.

Celkem zbytné představení. No dost.
Kouř byl.

Velmi komorní představení na velké scéně. Musím říct, že atmosféra při částech, kdy měly slovo dámy, byla elektrizující.
Všechny zmíněné námitky jsou tak trochu pravda, ale každý je můžeme vnímat různě naléhavě. Na druhou stranu se mi D. Prachař v představení líbil také.

Drobná aktuální poznámka. Když už byla řeč i o příležitostech pro herečky, velmi by mě zajímal názor paní Janžurové na příležitost pro mladé kolegyně v ČK ve hře Sopranistky. Jestlipak bychom se shodli? Jestlipak si hru užila a chtěla by v ní účinkovat?

Zde se potvrdilo, že číst recenze se nevyplácí. Jednak si člověk předem udělá negativní obrázet a ještě se připraví o jinak velmi milý moment...
Za mne velké překvapení a velmi příjemný večer ve společnosti hereček s velkým H.
Jediná výtka patří snad jen členkám 420PEOPLE, kdy mi jejich zapojení v některých scénách přišlo trošku rušivé.

Setkání pěti zralých známých hereček I.Janžurové,T.Medvedcké, J.Preissové, E.Salzmannové a J.Tesařové,jež svým způsobem bilancují svoji hereckou kariéru.Doplněno výrazovým "tancem" třech atletek obdoby Leni Riefenstahlové a jako třešnička na dortu D.Prachař v roli devianta.To se musí vidět.Diváci co se sešli, byli zřejmě tak konsternovaní, že nebyli ani schopni zvednout své zadky,aby si přišli pro podepsané fotky,jež herečky nabízely z pódia.Ty se dostaly do trapné situace nezájmu.D.Prachař v dámském prádélku,byl dobrý,ale zřejmě si spletl představení a scénu.50% dávám z úcty k herečkám.Brr.

Benefice plná duševního obnažení, pro mě zajímavější, než pět rozhovorů s každou jednotlivou herečkou..

65%

Všechny dámy mají ohromné charizma a schopnost sebeironie. Je skvělé, že tyto dámy dostaly na jevišti ND prostor, do jedné ho využily vrchovatě. Jako bonus jsem dostala podepsanou fotku Jany Preissové.

14.1. 2019 (75%): Toto je kus, kde můžete obdivovat energii populárních (velkých) hereček Národního divadla. Kabaret. Fikce. Hříčka. Kdy se stane, že mohou takto společně hrát? Příjemný večer, kde je tak trochu prostor i pro improvizaci a práci s publikem. Bavila mne také forma a výtvarná stránka. Doplnění o tanec je příjemné zpestření, ale místy jsem měl pocit, že se to vzájemně neprolíná a jsou to jednotlivé výstupy vedle sebe (mimochodem začátek dosti zdlouhavý). To platí i o výstupech Davida Prachaře. Fungující je ten poslední, ostatní jsou navíc. (Povedl se program k inscenaci).

Skvostná benefice pěti hereček - v jejich výstupech je vše opravdové, nekašírované, přesně vypointované. Zarámování taneční performací a výstupy Davida Prachaře je naopak prázdné a formální. I když chápu, že bylo třeba ty herečky něčím doplnit a vyvážit, zvolené řešení se příliš nepovedlo.

Hluboce obdivuji Táňu Medveckou, je to PANÍ herečka. Některé kolegyně po jejím by se od ní měly hodně co učit.

Střední (vyprávěcí) část byla výborná, ale začátek a hlavně konec opravdu nezapřou Novou scénu a mně osobně dost zkazily celkový dojem..

Absolutní spletenec. Kdyby to mělo přestávku, jistě bych odešla.

Na jedné straně skvělý výkon Karla Dobrého, na straně druhé standardně dobré výkony pětice velkých hereček naší první scény. Dohromady to ale příliš nezapadá, což kazí dojem z celého představení, které jako celek prostě nefunguje...

Příjemné, i když občas trochu nesourodé představení. Ale určitě divácký hit - pro běžného diváka pohled do názorů a soukromí pěti oblíbených hereček, pro divadelní fajnšmekry herecký koncert Karla Dobrého v monologu od Elfriede Jelinek. Vysoké hodnocení dávám především kvůli němu.

Benefice plná duševního obnažení, pro mě zajímavější, než pět rozhovorů s každou jednotlivou herečkou..

Skvostná benefice pěti hereček - v jejich výstupech je vše opravdové, nekašírované, přesně vypointované. Zarámování taneční performací a výstupy Davida Prachaře je naopak prázdné a formální. I když chápu, že bylo třeba ty herečky něčím doplnit a vyvážit, zvolené řešení se příliš nepovedlo.

65%

Vytvořit představení složené z osobních výpovědí a historek nejstarších hereček činoherního souboru považuji za trefu do černého. Vhodně vybrané texty dokázaly navíc všechny dámy velmi dobře vypointovat, čímž vznikla inscenace, která je v současné Činohře ND ojedinělá právě díky tomu, že umožňuje "pouhé" zpříjemnění večera a je navíc okořeněna o rozdávání podepsaných fotografií. Celkovou atmosféru však nemístně naboural poslední výstup D. Prachaře. Jeho postupné oblékání do ženského kostýmku spojené s interpretací zdlouhavého monologu nebylo nikterak přínosné a osobně bych jej ze hry vypustil.

14.1. 2019 (75%): Toto je kus, kde můžete obdivovat energii populárních (velkých) hereček Národního divadla. Kabaret. Fikce. Hříčka. Kdy se stane, že mohou takto společně hrát? Příjemný večer, kde je tak trochu prostor i pro improvizaci a práci s publikem. Bavila mne také forma a výtvarná stránka. Doplnění o tanec je příjemné zpestření, ale místy jsem měl pocit, že se to vzájemně neprolíná a jsou to jednotlivé výstupy vedle sebe (mimochodem začátek dosti zdlouhavý). To platí i o výstupech Davida Prachaře. Fungující je ten poslední, ostatní jsou navíc. (Povedl se program k inscenaci).

To nemá Špinar na pořádný boty? ptá se afektovaně Eva Salzmannová a pokládá tak jednu z kruciálních otázek inscenace, která je tuze zvláštní. Vlastně ani nevím, oč v ní jde. Pětici skvělých hereček, které zarputile předstírají spontánnost, je dohromady před 350 let a všem je jasné, že jsou to velké dámy. Ale co dál? Trojice skvělých tanečnic nemá prostor, s herečkami se míjí, k žádnému propojení nedochází. Nejzábavnější tak pro mě byl David Prachař. Tomu Špinar nadělil parádní boty a efektní smrt. Moc mu slušela.

Naštěstí mají všechny zúčastněné dámy své překrásné role tu i tam a nejsou závislé na tomto představení. Vtírá se mi totiž hloupá představa pořadů vyráběných prakticky povinně na společenskou objednávku k MDŽ či pro zájezdy, aby se diváci z Vísky pokochali umělkyněmi známými z "televíze", a to by těmto úžasným herečkám hodně ublížilo.
Já asi vážně budu spíš ten pankáč...

Excelentní Iva Janžurová (ostatně jako vždy) a Taťjana Medvecká. Bohužel role Prachaře naprosto hrozná a výstupy 420PEOPLE také v inscenaci nechápu.

Celkem zbytné představení. No dost.
Kouř byl.

Velmi komorní představení na velké scéně. Musím říct, že atmosféra při částech, kdy měly slovo dámy, byla elektrizující.
Všechny zmíněné námitky jsou tak trochu pravda, ale každý je můžeme vnímat různě naléhavě. Na druhou stranu se mi D. Prachař v představení líbil také.

Drobná aktuální poznámka. Když už byla řeč i o příležitostech pro herečky, velmi by mě zajímal názor paní Janžurové na příležitost pro mladé kolegyně v ČK ve hře Sopranistky. Jestlipak bychom se shodli? Jestlipak si hru užila a chtěla by v ní účinkovat?

Hluboce obdivuji Táňu Medveckou, je to PANÍ herečka. Některé kolegyně po jejím by se od ní měly hodně co učit.

Všechny dámy mají ohromné charizma a schopnost sebeironie. Je skvělé, že tyto dámy dostaly na jevišti ND prostor, do jedné ho využily vrchovatě. Jako bonus jsem dostala podepsanou fotku Jany Preissové.

Střední (vyprávěcí) část byla výborná, ale začátek a hlavně konec opravdu nezapřou Novou scénu a mně osobně dost zkazily celkový dojem..

Zajímavé a celkem originální představení, kdy pětice hereček hraje sama sebe. Dámy bilancují své herecké kariéry, vzpomínají a neschovávají se za své postavy. Průběh představení však narušuje na můj vkus až příliš kouře, třpytek, jinotajů a pro mně těžko uchopitelného pohybového divadla.

Zde se potvrdilo, že číst recenze se nevyplácí. Jednak si člověk předem udělá negativní obrázet a ještě se připraví o jinak velmi milý moment...
Za mne velké překvapení a velmi příjemný večer ve společnosti hereček s velkým H.
Jediná výtka patří snad jen členkám 420PEOPLE, kdy mi jejich zapojení v některých scénách přišlo trošku rušivé.

Na jedné straně skvělý výkon Karla Dobrého, na straně druhé standardně dobré výkony pětice velkých hereček naší první scény. Dohromady to ale příliš nezapadá, což kazí dojem z celého představení, které jako celek prostě nefunguje...

Je naprosto úžasné vidět vedle sebe hrát legendy Národního divadla Ivu Janžurovou, Janu Preissovou, Táňu Medveckou, Johanu Tesařovou a Evu Salzmannovou. Každá z hereček říká slova, která kdysi vyřkla v některém ze svých rozhovorů v časopisech či novinách. O to více, je hra pravdivější a je radost všechny dámy, které si představení hodně užívaly, sledovat. David Prachař do tohoto ženského světa vnáší tolik potřebný mužský prvek. Inscenaci vhodně doplňují tanečnice 420 People. Skvělá výprava, hudební složka i světelný design.

Bylo radostí "vidět holky řádit". Škoda, že pro ně nebyl vybrán kvalitní divadelení text.

Příjemné, i když občas trochu nesourodé představení. Ale určitě divácký hit - pro běžného diváka pohled do názorů a soukromí pěti oblíbených hereček, pro divadelní fajnšmekry herecký koncert Karla Dobrého v monologu od Elfriede Jelinek. Vysoké hodnocení dávám především kvůli němu.

Setkání pěti zralých známých hereček I.Janžurové,T.Medvedcké, J.Preissové, E.Salzmannové a J.Tesařové,jež svým způsobem bilancují svoji hereckou kariéru.Doplněno výrazovým "tancem" třech atletek obdoby Leni Riefenstahlové a jako třešnička na dortu D.Prachař v roli devianta.To se musí vidět.Diváci co se sešli, byli zřejmě tak konsternovaní, že nebyli ani schopni zvednout své zadky,aby si přišli pro podepsané fotky,jež herečky nabízely z pódia.Ty se dostaly do trapné situace nezájmu.D.Prachař v dámském prádélku,byl dobrý,ale zřejmě si spletl představení a scénu.50% dávám z úcty k herečkám.Brr.

Absolutní spletenec. Kdyby to mělo přestávku, jistě bych odešla.