Noční sezóna

Nejzásadnější problém inscenace spatřuji už na počátku tvůrčího procesu - tedy u výběru samotné hry. Jde totiž o velmi tuctový text, který se cyklí v probírání notoricky obehraných témat, snaží se odkazovat na A. P. Čechova, jenže to celé působí až moc chtěně, přeumělkovaně. Vlastně by se dalo říci, že režie s herci udělali maximum pro oživení neživého. Přesto i tak byla výsledným efektem především nuda a absence zájmu o osudy postav na jevišti. Odpověď na otázku, co chtěl inscenační tým divákům tímto počinem sdělit, jsem nerozklíčoval.

65%. Od hry nelze očekávat nějakou výraznou dějovost, důležitější jsou charaktery postav a vztahy mezi nimi. Špinarův režijní rukopis tentokrát není příliš viditelný, škoda trochu necitlivého prokrácení textu, který vedl ke zploštění charakterů postav. Scéna v podobě kinosálu mi přišla jako celkem povedená metafora, hodně dobrá je hudební složka. Herecky velmi zdařilá inscenace - všem herečkám se podařilo vystavět nelehké charaktery jejich postav, dobrým cynickým glosátorem je O.Pavelka. Celkem povedená, i když nikterak výjimečná inscenace. Příliš nechápu, proč vzbuzuje takovou kontroverzi...

45%. Stavba hry směruje inscenátory spíše k realističtějšímu řešení, jehož důsledkem má patrně být divácké ztotožnění s rodinnými osudy. Tvůrci v ND poměrně dlouhý text zkrátili, pokusili se o omezení psychologických rovin a motivů vnějškovými prostředky a expresivním herectvím. Souznění nesourodých prvků mělo za následek nudu, krátký dovětek po pauze však přece jen sílu nepostrádal. Avizované „zazáření“ J. Preissové se nekonalo, herečka byla příliš zmítána koncepcí, neměla možnost postavu celistvě vystavět. Na repríze 5.1.2018 se O. Pavelka uchyloval k šaškování na hranici únosnosti.

Ano, oslovily mě především ty pasáže, kdy v textu probleskoval jemný humor s nádechem tragikomična, ostatně, párkrát okatě zamrkala i zjevná inspirace A. P. Čechovem, mistrem žánru. Ano, blízké mi bylo i režijní pojetí. A ano, herecky také nemám námitek a Lily Jany Preissové jsem si vysloveně užila. V celkovém dojmu je ale žel citelná ozvěna všeho již někdy někde divácky viděného, slyšeného a odprožitého v přesile, proto nemohu jít s hodnocením výše.

Inscenace je využitou příležitostí pro Janu Preissovou, která stála před úkolem zpodobnit vnitřní svět své hrdinky. Jinak sledujeme hru z rodu těch, které odhalují minulost, jež právě teď dostihla postavy, a mísí se v tom sentiment i cynismus. Průměrná hra snad i chvílemi baví tím svým čechovovským laděním, williamsovskými vztahy, ale i drsností, která je blízká irským autorům, ale režie namísto konverzační smršti a realistického vedení figur volí spíše chladný odstup a dramaturgie text redukuje snad až příliš, vždyť nejednou nejsou zdůvodněné motivace postav. 55 %

Je to určitě svým způsobem zvláštní hra. Na jedné straně jsou zde oplzlosti, nadávky, alkohol, nesympatické chování postav. Ale tak nějak za tím vším jsou vidět také silné emoce, vnitřní rozpolcenost a utrpěné jizvy na duši. Po nějaké době si jednotlivé postavy získali moje sympatie a byl jsem dobře vtažen do děje. Sice není dlouho jasné zda za tím bude něco více, ale nijak to neruší od sledování celého příběhu. A nakonec je myslím hezky ukázáno, že jiskru života lze zažehnout třeba i z popela. Výtečné herecké výkony, zvláště T. Vilišová, V. Lazorčáková nebo O. Pavelka. Stojí za vidění.

Dan Špinar se tentokrát trefil do černého, nebo spíše do černé (komedie). Noční sezona je totiž výborná tragikomedická vztahovka se vším všudy. Je to dojemné, je to výstižné, je to vtipné. Režisérova tradiční pečlivá práce s herci je zde dovedena do dokonalosti. Všem sedmi představitelům role sedí doslova jako ulité, všichni jsou bezvadní. Dosud hodně opomíjená Jana Preissová tu přímo září. Scéna s kino sedačkami už je sice trochu klišé,ale tady je dobře využita. Velmi oceňuji,že si Špinar odpustil svůj tradiční expresionismus a manýry (až na obligátní svlékání I. Orozoviče). Spokojenost.
82%