To všechno ona

Skvostný text. Moderním, svižným způsobem se dotýká tak zásadních témat, jako jsou pocity osamělosti, neschopnosti přímé komunikace, otevření srdcí a duší pouze skrze anonymitu moderních technologií. V OLDstars uchopeno s neuvěřitelnou něhou. Oba aktéři, na rozdíl od svých postav, nic neskrývají a nabízí nám tak dojemný a smutný příběh, jenž čím déle pokračuje, tím se blíží konci, který nemůže být happyendem. Nemohu jinak než doporučit tuto vlajkovou loď OLDstars, kde budete naplno vtaženi mezi dvě citlivé osoby, jimž tak strašně moc přejete porozumění... tak moc, jako je ho mezi námi málo.

Nádhera...těžko se mi hledají slova, výborně napsané, přeložené, zrežírované, zahrané...tolik emocí na tak malém prostoru. Tleskám, děkuji.

75%

Vznikne-li z této inscenace záznam (a to by měl), prosím o dvě verze. Jednu standardní, jež zachytí souhru všech složek, druhou zabírající celou dobu obličej Ljuby Krbové, protože odtud prýští čistá divadelní magie.

75%. Hra o odcizení matky a syna a zvláštním pokusu o řešení. Příběh posloužil autorovi k vyjádření pravdivé a přes docela humornou formu dost smutné reflexe izolace a osamělosti dnešních lidí, kteří ztrácejí schopnost přímého kontaktu a hledají náhražku v elektronické komunikaci. Hra v uzavřeném sklepním prostoru vyzněla silně a oba herci k tomu přispěli. Jeden dějový zvrat a samotný závěr by si zasloužily přehlednější režijní a scénografické řešení, část diváků může být zmatena, ale to jsou jen drobné výtky.

Nijak nepřekvapím a přidám se ke kolegům. Opravdu dobře napsaná hra. Silný, reálný příběh, s humornými prvky. V žádném případě nenudí a svým průběhem a vyústěním rozhodně zaujal. Výborná L. Krbová, ale i J. Batťek nijak nezklamal a prokázal svůj talent. Celkově počin, který stojí za pozornost. A troufám si tvrdit, že kdo se odhodlá k návštěvě tak chybu určitě neudělá.

85 %. Souhlasím s kolegou Jiřím Landou – inscenaci byla do vínku dána opravdu mimořádně šťastná tvůrčí konstelace. Oba herečtí protagonisté svým postavám propůjčují optimální míru autenticity a pochopení, díky nimž křehký příběh nepřestane ani na okamžik dojímat. A ano, oči Ljuby Krbové zasluhují samostatný frenetický potlesk, neboť jejich prostřednictvím smí divák vstoupit do něžných zákoutí vnitřního vesmíru zoufající si milující matky, což komorní sklepní prostor umocní v doslova emoční třesk.

85% Inscenaci hry o nelehkém vztahu matky a syna, kteří se vyrovnávají (nejen) se ztrátou manžela - otce, musela provázet přešťastná shoda náhod. Jak jinak by se mohl shledat tento krásný text s překladatelkou a dramaturgyní M. Magdovou, která ho až neskutečně profesionálně opečovala, s T. Staňkem, jenž ho citlivě zrežíroval, a s L. Krbovou a J. Battěkem, kteří velmi přesvědčivě ztvárnili tak složité postavy? Nikdy nezapomenu na těch několik pohledů L. Krbové, jimiž se coby Matka v zoufalství, ale stále s velkou láskou, otočila ke svému synovi. Tomu se říká intenzivní divadelní zážitek.