Cyrano z Bergeracu

Bála jsem se délky představení, ale uteklo mi to hezky. Už jen to za mě značí jistou kvalitu představení. Z předlohy jsem měla jinou představu o věku Cyrana a Roxanne, ale herecký výkon L. Veselého to alespoň částečně spravil, N. Řehořová v roli Roxanne mi sedla o něco méně. Hudební zpracování se mi líbilo, sprostá slova mi nevadila, jen mi v pár případech přišly až moc na sílu. P. Kult v roli Kristána mě bavil, ale přijde mi vtipné, že jeho nos je výraznější než L. Veselého jakožto Cyrana - pak scéna s urážkami na nos od Kristána Cyranovi působí tak nějak vtipně, ale ne tím způsobem jakým by tvůrci asi chtěli. 75 %

Divák ani nemá pocit, že inscenace měla 3 hodiny. Spolu s veršem (velmi dobře zvládnutým), plyne čas divácký v příjemném tempu. Emoce, atmosféry a prázdná místa, která ale prázdná rozhodně nejsou. A nakonec, každý má právo na svůj vlastní svět.

S hodnocením váhám. Jedním slovem bych asi řekla nevyrovnané. Byly tam plusy - modernizace byla osvěžující a byla radost vidět v publiku dost mladých lidí, kteří by jinak asi na Cyrana nezavítali, šermířské souboje nahrazené rapovými souboji slova, prima. Náhrada za balkonovou scénu měla emoce a kouzlo. Na druhou stranu - scéna a kostýmy trochu nuda, herecky vynikalo jen pár herců, jinak divadelní průměr a co se tedy nepovedlo, byla nastavovaná závěrečná scéna, která s předlohou měla jen málo společného.

Příšerné představení. Nudil jsem se, připadal jsem si, jako kdyby ho psali, připravovali i hráli kulisáci. Amatérské, nepovedené, špatné.

V půlce bych dal i o 20 bodů více.Punkový Cyrano mě bavil,aktualizaci zatuchlého kusu jsem tleskal,obdivoval jsem překlad Ester Žantovské,Cpinovy kostýmy i Acherovu hudbu.Třetí bitevní dějství přineslo závěr s výbuchem Cyranových citů,tím se tato verze poprvé výrazně vzdálila od originálu.A čtvrté dějství tomu nasadilo korunu: jeho vyznění je zcela jiné,než u Rostanda (proč je pod tím vlastně podepsaný?).Hodně to posunulo charaktery a nejsem si jist,jestli měl Crimp k takové změně morální právo.Proč si nenapsal o takovém Cyranovi a Roxaně vlastní příběh?Body dávám zejména za odvahu divadla zařadit titul na repertoár a za nasazení všech herců.

No, pro mne klidně 110%. Pan Buchta coby Montfleury je tak krásně tuhý, až je úplně vláčný. Ty pohybové kreace jsou jedinečné! A nikdy bych neřekla, že ten čichový orgán nemusí být nošen nositelem jen k dýchání. Může i pociťovat a může se i cítit sám. Je to přece jen orgán. Rap té inscenaci vysloveně sluší. A sluší i Lubošovi Veselému, i když jsem ještě nepotkala tak zralého Cyrana. Ale Natálii Řehořové to s ním krásně harmonizuje. Zatímco Bohdanka Pavlíková harmonizuje ty šansony, jako kdyby nic jiného nedělala. Šlo by něco podobného udělat i se Shakespearem? No prostě vyhrává testosteron.

Na mě toto až příliš moderní pojetí a až moc vulgarit a repu. Navíc Cyrano bez velkého nosu u mě není žádný Cyrano!

Hra mě většinu času bavila a zaslouží si vyšší hodnocení, dávám jen 60 %, protože divadlo opět nedodrželo čas představení, a to skoro o 20 minut. Pro lidi, kteří jedou vlakem zpět domů, je tohle už fakt problém :(

Nepřestává mě fascinovat, kolik lidí má problém s vulgarismy. Jsou to divní pokrytci. Crimpův text v báječném překladu Ester Žantovské přitom funguje fantasticky. Je to náramné divadlo poezie. Oslava rytmu. Nádhera.
Přiznávám, že jsem vůbec neznal Bohdanu Pavlíkovou. Byla jedinečná. Všichni byli výborní. Bavily mě kostýmy Marka Cpina - vojensky chlapácký Cyrano, Kristián jako křupan ve fraku, Montfleury a jeho Hamlet v roláku. A hudba Ivana Achera je skvělá.
Současný a nadčasový Cyrano bojuje svůj marný boj s hloupostí a ubohostí světa s noblesou. S grácií.

Skvělé moderní zpracování. Takto vypadá Cyrano 21. století.

Snaha o inovaci plodí nesoulad (platba kartou, městská banda a válka spíše historická). Natálie Řehořová jako Roxana těžko uvěřitelná. Hudba hutná, ale verš mdlý, závěr upatlaný. +5 za Dominka Telekyho

Skutečnost, že se tvůrci rozhodli pracovat s pofidérní parafrází Rostandova Cyrana, je sama o sobě zarážející. O to víc mě mrzí, že se k tomuto kroku uchýlil právě M. Františák, který chtěl patrně trochu zaexperimentovat po vzoru svých kolegů z Činohry ND. Na scéně proto nesmí chybět mikrofony a v textu zas všemožné sprosťárny spolu s trochou toho rapu. Většina účinkujících však hraje průměrně, čímž je podtržena bezradnost celého inscenačního konceptu. Obě hlavní role jsou navíc obsazeny proti typu, což je výrazně znásobeno i afektovaným projevem N. Řehořové v emočně vypjatějších scénách. (více v článku na blogu)

Rozporuplné pocity. Modernizace mi nevadila, moc se mi líbil chór a la gang i herecké výkony. Souhlasím ale s názorem, že zde bylo trochu moc vulgarit, které často působily samoúčelně, bylo to zbytečné. Trochu rozpačitá jsem i z hlavních představitelů, Roxana ve mně nevyvolávala pocit femme fatale a Cyranovi taky něco chybělo, abych dokázala uvěřit, že je tak neohrožený. Nemyslím si, že by to byl problém jejich herectví, spíše somatotypů.

Jsem na divadle otevřená moderně a již zvyklá na všechno možné, ŠD velmi oblibuji, ale tato verze Cyrana mi bohužel nesedla. Přemíra vulgarismů, kosmonaut (?), rap, strohá scéna, obsazení ústřední dvojice - věkově, kýčový kabát Roxany... Na můj vkus se původní děj příliš vytratil. Není to vize pro každého, nicméně přítomní teenageři reagovali pozitivně, takže své diváky si najde. P. Kult jakožto nový člen souboru je zajímavý typ, který se uplatní. Překvapilo mě zde hudební nadání B. Pavlíkové.

85%
Anglická verze byla překvapení, takže česká už tak ne. A Luboš Veselý není James McAvoy. Díky, že není. To svojské, bojující, drzé, rvavé, sprosté a křehké zvíře tak existuje v jediném exkluzivním exempláři.
Nadšení, plné zaujetí, komické i drtivé momenty, muchlačky a líbačky, řev a řežba.
Ještě, prosím, ještě...

Moderní adaptace, a pro mě velmi zdařilá, což je naprostá výjimka (kromě hodně starých textů, kdy je to kvůli stravitelnosti nutné, což není tento případ).
Představení má spád, Luboš Veselý je v roli Cyrana brilantní, Natálie Řehořová v roli Roxany je také výborná, jen jí text dává mnohem menší prostor. Výjimečné představení. Z vážného oboru ve Švandově divadle nepamatuji druhé takové.
Kouř byl.
7 (48.)

Nevím proč, když si někdo myslí, že má básnické střevo, nenapíše něco nového. Proč przní klasiky.
Příště se snad bude Hamlet domlouvat s duchem mobilem a Harpagon bude přepočítávat peníze na počítači...
Navíc hudba, která přehlušuje geniální Rostandův text a herci, kteří se nějak neuměli vmístit do své role.
Odcházela jsem totálně naštvaná.
Těch 10% je jen za výkon p. Jaškova.

Bála jsem se délky představení, ale uteklo mi to hezky. Už jen to za mě značí jistou kvalitu představení. Z předlohy jsem měla jinou představu o věku Cyrana a Roxanne, ale herecký výkon L. Veselého to alespoň částečně spravil, N. Řehořová v roli Roxanne mi sedla o něco méně. Hudební zpracování se mi líbilo, sprostá slova mi nevadila, jen mi v pár případech přišly až moc na sílu. P. Kult v roli Kristána mě bavil, ale přijde mi vtipné, že jeho nos je výraznější než L. Veselého jakožto Cyrana - pak scéna s urážkami na nos od Kristána Cyranovi působí tak nějak vtipně, ale ne tím způsobem jakým by tvůrci asi chtěli. 75 %

Divák ani nemá pocit, že inscenace měla 3 hodiny. Spolu s veršem (velmi dobře zvládnutým), plyne čas divácký v příjemném tempu. Emoce, atmosféry a prázdná místa, která ale prázdná rozhodně nejsou. A nakonec, každý má právo na svůj vlastní svět.

S hodnocením váhám. Jedním slovem bych asi řekla nevyrovnané. Byly tam plusy - modernizace byla osvěžující a byla radost vidět v publiku dost mladých lidí, kteří by jinak asi na Cyrana nezavítali, šermířské souboje nahrazené rapovými souboji slova, prima. Náhrada za balkonovou scénu měla emoce a kouzlo. Na druhou stranu - scéna a kostýmy trochu nuda, herecky vynikalo jen pár herců, jinak divadelní průměr a co se tedy nepovedlo, byla nastavovaná závěrečná scéna, která s předlohou měla jen málo společného.

Příšerné představení. Nudil jsem se, připadal jsem si, jako kdyby ho psali, připravovali i hráli kulisáci. Amatérské, nepovedené, špatné.

Nevím proč, když si někdo myslí, že má básnické střevo, nenapíše něco nového. Proč przní klasiky.
Příště se snad bude Hamlet domlouvat s duchem mobilem a Harpagon bude přepočítávat peníze na počítači...
Navíc hudba, která přehlušuje geniální Rostandův text a herci, kteří se nějak neuměli vmístit do své role.
Odcházela jsem totálně naštvaná.
Těch 10% je jen za výkon p. Jaškova.

V půlce bych dal i o 20 bodů více.Punkový Cyrano mě bavil,aktualizaci zatuchlého kusu jsem tleskal,obdivoval jsem překlad Ester Žantovské,Cpinovy kostýmy i Acherovu hudbu.Třetí bitevní dějství přineslo závěr s výbuchem Cyranových citů,tím se tato verze poprvé výrazně vzdálila od originálu.A čtvrté dějství tomu nasadilo korunu: jeho vyznění je zcela jiné,než u Rostanda (proč je pod tím vlastně podepsaný?).Hodně to posunulo charaktery a nejsem si jist,jestli měl Crimp k takové změně morální právo.Proč si nenapsal o takovém Cyranovi a Roxaně vlastní příběh?Body dávám zejména za odvahu divadla zařadit titul na repertoár a za nasazení všech herců.

No, pro mne klidně 110%. Pan Buchta coby Montfleury je tak krásně tuhý, až je úplně vláčný. Ty pohybové kreace jsou jedinečné! A nikdy bych neřekla, že ten čichový orgán nemusí být nošen nositelem jen k dýchání. Může i pociťovat a může se i cítit sám. Je to přece jen orgán. Rap té inscenaci vysloveně sluší. A sluší i Lubošovi Veselému, i když jsem ještě nepotkala tak zralého Cyrana. Ale Natálii Řehořové to s ním krásně harmonizuje. Zatímco Bohdanka Pavlíková harmonizuje ty šansony, jako kdyby nic jiného nedělala. Šlo by něco podobného udělat i se Shakespearem? No prostě vyhrává testosteron.

Na mě toto až příliš moderní pojetí a až moc vulgarit a repu. Navíc Cyrano bez velkého nosu u mě není žádný Cyrano!

Hra mě většinu času bavila a zaslouží si vyšší hodnocení, dávám jen 60 %, protože divadlo opět nedodrželo čas představení, a to skoro o 20 minut. Pro lidi, kteří jedou vlakem zpět domů, je tohle už fakt problém :(

Nepřestává mě fascinovat, kolik lidí má problém s vulgarismy. Jsou to divní pokrytci. Crimpův text v báječném překladu Ester Žantovské přitom funguje fantasticky. Je to náramné divadlo poezie. Oslava rytmu. Nádhera.
Přiznávám, že jsem vůbec neznal Bohdanu Pavlíkovou. Byla jedinečná. Všichni byli výborní. Bavily mě kostýmy Marka Cpina - vojensky chlapácký Cyrano, Kristián jako křupan ve fraku, Montfleury a jeho Hamlet v roláku. A hudba Ivana Achera je skvělá.
Současný a nadčasový Cyrano bojuje svůj marný boj s hloupostí a ubohostí světa s noblesou. S grácií.

Skvělé moderní zpracování. Takto vypadá Cyrano 21. století.

Snaha o inovaci plodí nesoulad (platba kartou, městská banda a válka spíše historická). Natálie Řehořová jako Roxana těžko uvěřitelná. Hudba hutná, ale verš mdlý, závěr upatlaný. +5 za Dominka Telekyho

Skutečnost, že se tvůrci rozhodli pracovat s pofidérní parafrází Rostandova Cyrana, je sama o sobě zarážející. O to víc mě mrzí, že se k tomuto kroku uchýlil právě M. Františák, který chtěl patrně trochu zaexperimentovat po vzoru svých kolegů z Činohry ND. Na scéně proto nesmí chybět mikrofony a v textu zas všemožné sprosťárny spolu s trochou toho rapu. Většina účinkujících však hraje průměrně, čímž je podtržena bezradnost celého inscenačního konceptu. Obě hlavní role jsou navíc obsazeny proti typu, což je výrazně znásobeno i afektovaným projevem N. Řehořové v emočně vypjatějších scénách. (více v článku na blogu)

Rozporuplné pocity. Modernizace mi nevadila, moc se mi líbil chór a la gang i herecké výkony. Souhlasím ale s názorem, že zde bylo trochu moc vulgarit, které často působily samoúčelně, bylo to zbytečné. Trochu rozpačitá jsem i z hlavních představitelů, Roxana ve mně nevyvolávala pocit femme fatale a Cyranovi taky něco chybělo, abych dokázala uvěřit, že je tak neohrožený. Nemyslím si, že by to byl problém jejich herectví, spíše somatotypů.

Jsem na divadle otevřená moderně a již zvyklá na všechno možné, ŠD velmi oblibuji, ale tato verze Cyrana mi bohužel nesedla. Přemíra vulgarismů, kosmonaut (?), rap, strohá scéna, obsazení ústřední dvojice - věkově, kýčový kabát Roxany... Na můj vkus se původní děj příliš vytratil. Není to vize pro každého, nicméně přítomní teenageři reagovali pozitivně, takže své diváky si najde. P. Kult jakožto nový člen souboru je zajímavý typ, který se uplatní. Překvapilo mě zde hudební nadání B. Pavlíkové.

85%
Anglická verze byla překvapení, takže česká už tak ne. A Luboš Veselý není James McAvoy. Díky, že není. To svojské, bojující, drzé, rvavé, sprosté a křehké zvíře tak existuje v jediném exkluzivním exempláři.
Nadšení, plné zaujetí, komické i drtivé momenty, muchlačky a líbačky, řev a řežba.
Ještě, prosím, ještě...

Moderní adaptace, a pro mě velmi zdařilá, což je naprostá výjimka (kromě hodně starých textů, kdy je to kvůli stravitelnosti nutné, což není tento případ).
Představení má spád, Luboš Veselý je v roli Cyrana brilantní, Natálie Řehořová v roli Roxany je také výborná, jen jí text dává mnohem menší prostor. Výjimečné představení. Z vážného oboru ve Švandově divadle nepamatuji druhé takové.
Kouř byl.
7 (48.)

Skvělé moderní zpracování. Takto vypadá Cyrano 21. století.

V půlce bych dal i o 20 bodů více.Punkový Cyrano mě bavil,aktualizaci zatuchlého kusu jsem tleskal,obdivoval jsem překlad Ester Žantovské,Cpinovy kostýmy i Acherovu hudbu.Třetí bitevní dějství přineslo závěr s výbuchem Cyranových citů,tím se tato verze poprvé výrazně vzdálila od originálu.A čtvrté dějství tomu nasadilo korunu: jeho vyznění je zcela jiné,než u Rostanda (proč je pod tím vlastně podepsaný?).Hodně to posunulo charaktery a nejsem si jist,jestli měl Crimp k takové změně morální právo.Proč si nenapsal o takovém Cyranovi a Roxaně vlastní příběh?Body dávám zejména za odvahu divadla zařadit titul na repertoár a za nasazení všech herců.

Skutečnost, že se tvůrci rozhodli pracovat s pofidérní parafrází Rostandova Cyrana, je sama o sobě zarážející. O to víc mě mrzí, že se k tomuto kroku uchýlil právě M. Františák, který chtěl patrně trochu zaexperimentovat po vzoru svých kolegů z Činohry ND. Na scéně proto nesmí chybět mikrofony a v textu zas všemožné sprosťárny spolu s trochou toho rapu. Většina účinkujících však hraje průměrně, čímž je podtržena bezradnost celého inscenačního konceptu. Obě hlavní role jsou navíc obsazeny proti typu, což je výrazně znásobeno i afektovaným projevem N. Řehořové v emočně vypjatějších scénách. (více v článku na blogu)

Nepřestává mě fascinovat, kolik lidí má problém s vulgarismy. Jsou to divní pokrytci. Crimpův text v báječném překladu Ester Žantovské přitom funguje fantasticky. Je to náramné divadlo poezie. Oslava rytmu. Nádhera.
Přiznávám, že jsem vůbec neznal Bohdanu Pavlíkovou. Byla jedinečná. Všichni byli výborní. Bavily mě kostýmy Marka Cpina - vojensky chlapácký Cyrano, Kristián jako křupan ve fraku, Montfleury a jeho Hamlet v roláku. A hudba Ivana Achera je skvělá.
Současný a nadčasový Cyrano bojuje svůj marný boj s hloupostí a ubohostí světa s noblesou. S grácií.

85%
Anglická verze byla překvapení, takže česká už tak ne. A Luboš Veselý není James McAvoy. Díky, že není. To svojské, bojující, drzé, rvavé, sprosté a křehké zvíře tak existuje v jediném exkluzivním exempláři.
Nadšení, plné zaujetí, komické i drtivé momenty, muchlačky a líbačky, řev a řežba.
Ještě, prosím, ještě...

Snaha o inovaci plodí nesoulad (platba kartou, městská banda a válka spíše historická). Natálie Řehořová jako Roxana těžko uvěřitelná. Hudba hutná, ale verš mdlý, závěr upatlaný. +5 za Dominka Telekyho

Rozporuplné pocity. Modernizace mi nevadila, moc se mi líbil chór a la gang i herecké výkony. Souhlasím ale s názorem, že zde bylo trochu moc vulgarit, které často působily samoúčelně, bylo to zbytečné. Trochu rozpačitá jsem i z hlavních představitelů, Roxana ve mně nevyvolávala pocit femme fatale a Cyranovi taky něco chybělo, abych dokázala uvěřit, že je tak neohrožený. Nemyslím si, že by to byl problém jejich herectví, spíše somatotypů.

Hra mě většinu času bavila a zaslouží si vyšší hodnocení, dávám jen 60 %, protože divadlo opět nedodrželo čas představení, a to skoro o 20 minut. Pro lidi, kteří jedou vlakem zpět domů, je tohle už fakt problém :(

Moderní adaptace, a pro mě velmi zdařilá, což je naprostá výjimka (kromě hodně starých textů, kdy je to kvůli stravitelnosti nutné, což není tento případ).
Představení má spád, Luboš Veselý je v roli Cyrana brilantní, Natálie Řehořová v roli Roxany je také výborná, jen jí text dává mnohem menší prostor. Výjimečné představení. Z vážného oboru ve Švandově divadle nepamatuji druhé takové.
Kouř byl.
7 (48.)

Divák ani nemá pocit, že inscenace měla 3 hodiny. Spolu s veršem (velmi dobře zvládnutým), plyne čas divácký v příjemném tempu. Emoce, atmosféry a prázdná místa, která ale prázdná rozhodně nejsou. A nakonec, každý má právo na svůj vlastní svět.

Příšerné představení. Nudil jsem se, připadal jsem si, jako kdyby ho psali, připravovali i hráli kulisáci. Amatérské, nepovedené, špatné.

Jsem na divadle otevřená moderně a již zvyklá na všechno možné, ŠD velmi oblibuji, ale tato verze Cyrana mi bohužel nesedla. Přemíra vulgarismů, kosmonaut (?), rap, strohá scéna, obsazení ústřední dvojice - věkově, kýčový kabát Roxany... Na můj vkus se původní děj příliš vytratil. Není to vize pro každého, nicméně přítomní teenageři reagovali pozitivně, takže své diváky si najde. P. Kult jakožto nový člen souboru je zajímavý typ, který se uplatní. Překvapilo mě zde hudební nadání B. Pavlíkové.

Bála jsem se délky představení, ale uteklo mi to hezky. Už jen to za mě značí jistou kvalitu představení. Z předlohy jsem měla jinou představu o věku Cyrana a Roxanne, ale herecký výkon L. Veselého to alespoň částečně spravil, N. Řehořová v roli Roxanne mi sedla o něco méně. Hudební zpracování se mi líbilo, sprostá slova mi nevadila, jen mi v pár případech přišly až moc na sílu. P. Kult v roli Kristána mě bavil, ale přijde mi vtipné, že jeho nos je výraznější než L. Veselého jakožto Cyrana - pak scéna s urážkami na nos od Kristána Cyranovi působí tak nějak vtipně, ale ne tím způsobem jakým by tvůrci asi chtěli. 75 %

Na mě toto až příliš moderní pojetí a až moc vulgarit a repu. Navíc Cyrano bez velkého nosu u mě není žádný Cyrano!

No, pro mne klidně 110%. Pan Buchta coby Montfleury je tak krásně tuhý, až je úplně vláčný. Ty pohybové kreace jsou jedinečné! A nikdy bych neřekla, že ten čichový orgán nemusí být nošen nositelem jen k dýchání. Může i pociťovat a může se i cítit sám. Je to přece jen orgán. Rap té inscenaci vysloveně sluší. A sluší i Lubošovi Veselému, i když jsem ještě nepotkala tak zralého Cyrana. Ale Natálii Řehořové to s ním krásně harmonizuje. Zatímco Bohdanka Pavlíková harmonizuje ty šansony, jako kdyby nic jiného nedělala. Šlo by něco podobného udělat i se Shakespearem? No prostě vyhrává testosteron.

S hodnocením váhám. Jedním slovem bych asi řekla nevyrovnané. Byly tam plusy - modernizace byla osvěžující a byla radost vidět v publiku dost mladých lidí, kteří by jinak asi na Cyrana nezavítali, šermířské souboje nahrazené rapovými souboji slova, prima. Náhrada za balkonovou scénu měla emoce a kouzlo. Na druhou stranu - scéna a kostýmy trochu nuda, herecky vynikalo jen pár herců, jinak divadelní průměr a co se tedy nepovedlo, byla nastavovaná závěrečná scéna, která s předlohou měla jen málo společného.

Nevím proč, když si někdo myslí, že má básnické střevo, nenapíše něco nového. Proč przní klasiky.
Příště se snad bude Hamlet domlouvat s duchem mobilem a Harpagon bude přepočítávat peníze na počítači...
Navíc hudba, která přehlušuje geniální Rostandův text a herci, kteří se nějak neuměli vmístit do své role.
Odcházela jsem totálně naštvaná.
Těch 10% je jen za výkon p. Jaškova.