VILA Štvanice

Hudebně–scénická adaptace expresionistického románu, který se řadí mezi vrcholy německé meziválečné moderny. Berlín dvacátých let. Chór velkoměsta, tepající organismus, labyrint zvuků, rozhovorů a příběhů. Reklamní hesla, politické projevy, novinové titulky, úřední vyhlášky, písňové nápěvy, křik nemocných, cinkání tramvají, hluk strojů, tříštění sklenic, utrpení prasat na jatkách, vzdychání, palba, žrádlo, chlast a šepot smrti jako podhoubí bolavého příběhu dělníka a kriminálníka Franze Biberkopfa a radikalizace jeho národa...

Autorská inscenace o dětství, rodičovství a prarodičovství. Kontrapunkt učených theorií o výchově dětí v rodině a ve škole. Žité praxe herců a tvůrců, kteří v inscenaci zúročují svou zkušenost dětí, matek, otců a babiček...

Autorská inscenace zabývající se nebezpečným balancováním na hraně psychického a fyzického zdraví za časů puberty a studií, patologickým prostředím škol, kde vládne despotismus a chybí empatie a křehkým psychologickým vývojem člověka, který se projevuje přecitlivělostí i krutostí...

Autorská inscenace o složité situaci (nejen) rozhlasových žurnalistů v době protektorátu, o kolaborantech, konfidentech a odbojářích, o proměnách funkce, úrovně a postoje médií v dobách Mnichovské dohody, Protektorátu Čechy a Morava a Pražského povstání.

Dramatizace novely Ludvíka Vaculíka. Komorní alegorický horor o zvířátkách, o bance, o dětech a o smrti. O obludné nadvládě systému nad lidmi a lidí nad morčaty až do úplné ztráty humanity. Morčecí pasivita provokuje lidský sadismus. Lidská aktivita a nutkání dopátrat se pravdy pak vede do záhuby...

Divadelní adaptace stejnojmenného knižního bestselleru Floriana Illiese, který velmi zajímavou formou shrnuje dění roku 1913 v krátkých, novinových odstavečcích plných známých osobností.

Unikátní imerzivní inscenace Camp Q je jeden z mnoha táborů, v němž své útočiště našli příchozí z jiných planet: tajemné Fénické ženy, přeživší civilizace technicky pokročilých Zeyris a zvířecích Attas, jež i na planetě Zemi nepřestávají uctívat svoji královnu. Mají právo na místo mezi námi? Je jejich integrace v našich možnostech? Na tyto otázky bude mít divák možnost hledat odpovědi během návštěvy unikátního adaptačního tábora...

Vzestup a vzestup evropského agrolobbisty podle hvězdy současné francouzské dramatiky s rumunskými kořeny Alexandry Badey. „Vždycky snil o tom, že se stane popelářem nebo astronautem, a stal se lobbistou. Jeho první úkol? Semena. Semena (závislá na určitých hnojivech a pesticidech) - jak tuhle věc převléct na veřejný zájem? V hlavě mu pulzují dvě slova: uniformizace a simplifikace! A kampaň, něco ve stylu: Vítejte ve světě pesticidů: bdíme nad vaší budoucností!“

„Totálně romantickej sci-fi mindfuck“ na motivy života a díla Philipa K. Dicka, jenž svými díly inspiroval několik kultovních filmů (12 opic, Blade Runner, Matrix, Věčný svit neposkvrněné mysli apod.), ale své slávy se sám nedožil. Píše se rok 2082. Doba pokročila a technika se již naučila nahradit téměř každou složku našeho každodenního života. Philipovi ale přesto něco dost zásadního chybí. Jeho životní láska Eva, kterou nenahradí ani ta nejvíc sexy androidka s autenticky chlupatýma nohama. Je zážitková agentura Minority možným způsobem, jak v její blízkosti strávit víc času, nebo jde jen o pokročilejšího nástupce Slevomatu...?

Čajový dýchánek a sedm ran moderní apokalypsy. Tři letité přítelkyně a nečekaná návštěva, která přináší svědectví o světě tam venku za živým plotem idylické zahrady...

Tyranská komedie o vzpouře bílého muže, která ostře reaguje na tendence společnosti volit si do svého čela machistické lídry. Ralf Bang je ukázkovým příkladem tyrana u moci, přestože je mu teprve pět let. Ani jeho rodiče, ani učitelé, ani útoky amerických dronů ho nezastaví...

Hra německo-švýcarské autorky, která s nevybíravým humorem sobě vlastním ve hře ukazuje, co se stane, když se z dvacetiletých rebelek stanou třicátnice. Všechno, za co bojovaly, občanská angažovanost, nenormativní postavení ženy ve společnosti, alternativní genderové a rodinné vzorce, najednou tak nějak postrádají smysl. Notabene když to něco s růžovým batůžkem na zádech, co jim říká „matko“, se dokáže s tak povědomou razancí vymezit vůči předchozí generaci...

Obrazy ze života Olgy Havlové, který si sama nevybrala, ale který hrdě vzala za svůj. „Co po mně chcete? Proč to chcete znovu vytahovat? Čekáte nějakou exhibici? Portrét doby? Portrét hrdinky? Olga – nejlepší přítel pro všechny časy, režimy i roční období. Tohle nesnáším. Když se lidi berou moc vážně.“

Divadelní youtube party na pomezí koncertu, intimní zpovědi, manifestu, kýčovité romance, politické satiry, plná popkulturních odkazů nekompromisně střílí do vlastních řad. Jak se nám žije ve svobodném světě? Je homosexualita stále ještě stigmatem? Kdo je vlastně vyděděncem v naší společnosti? „Když se cejtíš na hovno, pusť si youtube.“

Citlivá komedie mladého australského dramatika nahlíží do soukromí lidí, kterým ve štěstí brání strach z intimity a kteří se neumějí odhalovat. On je ženatý, ona má dvě děti, oba jsou nešťastní a rozhodnou se s tím něco dělat. Jejich cestu za štěstím sledujeme od nedůstojného seznámení na internetu, přes trapně rozpačité poznávání, které je třeba přepít, až po vystřízlivění, po němž zůstane jen bolest hlavy...

Série tří miniincenací v jedné velké inscenaci na motivy soch Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna a lidového barokního divadla. Tři příběhy o činech hrůzostrašných, děsivých i bohumilých. Od neřesti k ctnosti a naopak. Píseň kramářská, lidová (zpěvo)hra a loutkový balet. Divadlo s oživlými sochami na voze...

„Mystifikační šerosvit“ k 350. výročí narození významného barokního malíře Petra Jana Brandla, jehož obrazy je vizuálně propracovaná hra světla a stínu v kompozici postav a objektů inspirována. Při rekonstrukci lékárny U Granátového jablka na hospitálu Kuks v červenci 2018 byla objevena jedinečná barokní hra z doby kolem roku 1730. Nález v podstatě mění pohled na českou kulturu zásadněji než Rukopisy královedvorský či zelenohorský. Hlavní postava hry je zjevně inspirována postavou malíře Brandla, kterého představuje v novém světle i stínu. Přináší pokušení vždycky jen to špatné? Existovalo by vůbec umění bez pokušení...?

Inscenace, která ve volné adaptaci prvně přivádí na české jeviště poslední Molièrovu hru (balet) „Psyché“ sepsanou roku 1666 pro dvůr Ludvíka XIV. Kdo se dnes blýskne na molu? Krása, která svedla samotného Amora. Krása, která ženy uráží a muže dohání k šílenství. Nesmrtelný příběh o Amorovi a Psyché ve světě módy a jejích božských výstřelků...

Lesní erotická němohra plná lesních plodů a roztoužených zvířátek podle hry „La Mirtilla“ z roku 1588, první dochované pastorály z pera ženské autorky.

Činoherně-operně-taneční inscenace na vodní hladině o nejznámější kurtizáně všech dob.

Scénická kompozice poprvé uvedená v roce 1623 v Benátkách, prototyp divadla na divadle. Benátský furlánský boháč Rovenio, divadelní mecenáš, nechá ve svém domě zahrát dvě představení. Jedno při příležitosti návštěvy dávného přítele Zelandra a druhé na oslavu zásnub Lelia a Lidie. Fiktivní děj obou představení se postupně čím dál tím více vkrádá do reálného života postav...

Komedie o lásce k pohádkám, příběhům, hrám a čerstvým vitamínům dle důvtipné analýzy pohádky Carla Gozziho z roku 1761.

Juanovsky zlá folklórní hra na motivy východočeské loutkové hry z XVIII. věku.