Redakční hodnocení

Hodnocení jsou řazena v tom pořadí, v jakém byla zadána (od nejaktuálnějších po nejstarší).

Další stránky: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 11 > >>

(zadáno: 22.5.2019, počet hodnocení: 296)
Broučkům je nejlepší utrhat krofky.
(zadáno: 20.5.2019, počet hodnocení: 1409)
To byla ale srnkovina! Rozumějte tím divadelní grotesku, které Tomáš Svoboda, autor a režisér v jedné osobě, dal ve všech směrech originálně vyšinutý tvar. Ona vyšinutost (není myšleno pejorativně) přitom v trefné nadsázce pojmenovává neurózy dané naší stále anomálnější dobou. Škoda, že první dva zobrazené příběhy po stránce temporytmu a intenzity humoru přece jen o něco pokulhávají za následující šmrncovní a svižnou dvojicí, a nedovolují mně tak jít s hodnocením inscenace výše, jakkoli gradačně linka neuchopitelnosti lidského štěstí ve finále zarezonovala.
(zadáno: 17.5.2019, počet hodnocení: 793)
Slušně udělaná oddechovka, věřím, že herce muselo zkoušení bavit, hrají o problémech, které znají z každodenního divadelního provozu. Přesto má inscenace několik hluchých míst a celkově jde o kus, na jehož návštěvu si člověk už po pár dnech asi ani nevzpomene.
(zadáno: 17.5.2019, počet hodnocení: 296)
Pořád se něco děje, má to tah na branku. Chlapci, tedy muži, si jezdí s autíčky, povídají si s velbloudem, a objeví se i krásná Šahrazád (Šeřežezáda). Jediná žena (půvabná Diana Čičmanová vždy a všude) je sekretářka soudruha ředitele. Na závěr ke slovu dostane i Liazka, která celou poušť projela na vlastní kola. Hlavní klad inscenace je připomenutí historie. V Liberci se zbláznil soudruh ředitel, a zařídil, aby Liazka se třemi socialistickými řidiči jela do té západní imperialistické ciziny. A že se Liazka ve světě neztratila, je z historie zřejmé, ač ségra Tatra byla úspěšnější.
(zadáno: 15.5.2019, počet hodnocení: 793)
Dost nekonzistentní inscenace. Chvíli to vypadá jako nevázaná zábava plná fyzických gagů, poté postava Moderátora nadhodí téma současného ředění reality skrze moderní technologie a sociální sítě, aby se nakonec ukázalo, že platí "za vším hledej ženu" a konec představení se nesl v duchu parodie na mafiánskou krimi. Dohromady to celé moc nepasuje, takže se člověk spíš baví jednotlivými výstupy, z nichž některé jsou skutečně zábavné (árie bodyguardů), zatímco jiné nudí. Povedená je pohybová a hudební složka.
(zadáno: 14.5.2019, počet hodnocení: 612)
--- Bludný kámen v DUPu --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.5.2019, počet hodnocení: 793)
75%. Hudebně i kompozičně patří Nine spíše ke složitějším muzikálovým kusům, v Brně se s tím utkali zdařile. Je to revue, které nechybí spád, erotický náboj i myšlenkové pozadí. Bavila mě hudba M.Yestona, která je mixem různých hudebních žánrů. Inscenace je zdařilé i po stránce choreografie a výpravy. P.Štěpán v hlavní roli je pro Guida dostatečně charismatický představitel. Nejlepší hudební čísla večera měly na svědomí A.Antalová (Folies Bergeres) a V.Matušovová (píseň prostitutky Sarraghiny). Příjemné osvěžení na repertoáru MdB.
(zadáno: 10.5.2019, počet hodnocení: 612)
--- Velkolepě povedená malost --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 10.5.2019, počet hodnocení: 1409)
75 %. Kongeniální propojení nadčasových názorů a myšlenek K. H. Hilara s optikou D. Špinara jakožto režiséra, a především a hlavně také současného uměleckého šéfa činohry Národního divadla - molochu se závažím cejchu "národní instituce". Inscenaci se daří pojmenovat (ba přímo vykřičet) úskalí tohoto neustálého a nerovného boje, přičemž si po celou dobu zvládá udržet i tolik potřebnou dávku sebeironického nadhledu. A hlubokosklon všem herečkám interpretujícím s profesionální barvurou nelehké, povětšinou monologické party. Jejich obsah mně zejména díky nim z paměti jen tak nevymizí.
(zadáno: 9.5.2019, počet hodnocení: 793)
V Huse se povedlo udělat Kafku moderně, s aktuálními konotacemi, přitom v intencích spisovatelova roztodivného univerza. Daří se vytvářet nejednoznačnou atmosféru absurdního, odosobněného světa, ve kterém je tak lehké se ztratit. Režisér inscenaci prošpikoval řadou zcizovacích efektů. M.Donutil je v hlavní roli prototypem slušňáka, který se snaží protlouct životem a přitom aspoň trochu porozumět svému okolí, aby si nakonec uvědomil, že to jediné, co potřebuje, je vnitřní svoboda. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 7.5.2019, počet hodnocení: 612)
--- Šup a jsme v pekle --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 5.5.2019, počet hodnocení: 1024)
Začíná se ironicky, polský režisér prvním obrazem provokativně definuje ovčana ČR: sotva se zrodí, hned si stěžuje a je nespokojený, volá po vodící ruce spasitelově. Celá následující šklebivá jízda, temná, hlučná, metaforická, perverzní, parodicky vykloubená (šílené pojetí Markétky, výtečné Mefista), ale i filozofická a s mnoha popkulturními odkazy, mi tento input nepřebila. I divadelní uchopení druhé části je samý punkerský komentář nebo zůstává u hledání vykloubených ilustrací. Časová náročnost zřejmě vedla k rutinnímu odvalování veršů archaického překladu, slova často zanikala v podkresu.
(zadáno: 5.5.2019, počet hodnocení: 1024)
Elegantní provedení klasické operety, jejíž hudební čísla znáte, aniž o tom víte. Nožky tanečnic létaly proklatě vysoko, peří také bylo dost a až na drobné výjimky písňová čísla byla velkolepě odvedená. Takže vše vlastně v pořádku. Pro někoho skanzen hudebního divadla, pro jiného setkání s ryzí klasikou - tedy až na estrádní rozšíření partu Pričičové (P. Břínková) nebo „doplnění“ Offenbachem. Nepřirozeně působil projev představitelky titulní role (L. Obručnik Vénosová), jíž navíc při zpěvu nebylo rozumět, vadil silný přízvuk i operní manýra. Naopak bych vyzdvihl výkony M. Noskové a R. Samka.
(zadáno: 5.5.2019, počet hodnocení: 1024)
Splněný sen? Trojjediný autor Ondřej Brzobohatý vykonal autorský Everest, který je po zásluze aplaudován. Hudba, jež ctí tradice a navrací pojmu „původní český muzikál“ lesk. Povedené jsou písňové texty, dialogy mají švih, jen to libreto volá po větší logice a zestručnění ve prospěch dramaturgicky lépe podchyceného prolínání obou rovin muzikálu s atraktivním námětem. Vojtěch Dyk v hlavní dvojroli odvádí výkon řekněme očekávatelný, překvapením je pak „muzikálový“ výkon Anny Fialové. O scéně s vlakem bude s nadšením mluvit každý, možná by se mělo stejně tak mluvit i o choreografii a režii. 75 %
(zadáno: 5.5.2019, počet hodnocení: 1024)
Jevištní procházka zákulisím vzniku muzikálové inscenace obsahuje řadu bodů: průvodní slovo režiséra (jeho ostrovtip míří spíše na dospěláky), přeexponované zobrazení situací ze zákulisí příprav (děcka si odnesou zkreslenou informaci o divadelní práci, nadsázku nerozšifrují), herci vyseknou parádní čísla ze svého arsenálu (spokojeni všichni), slovní pohled do orchestřiště (školometský výklad dirigenta Kryštofa Marka) a sekvence z vybraného muzikálu uváděného v HDK, jakože finále (hurá, muzikál je hotov). Myslím, exemplární případ, jak nemá vypadat dramaturgie edukativního projektu pro 7+.
(zadáno: 5.5.2019, počet hodnocení: 1024)
Postapokalyptický obraz je rozehrán tak, aby bylo patrné, jak se přibližuje naší současnosti: hovoří se o uprchlících, vojensky umlčeném konfliktu, což nakonec vede k ohrožení bezpečí domova. „Tradiční hodnoty“ jsou překrouceny a nově interpretovány. Na půdorysu Aischylova dramatu Agamemnón se podařilo se rozehrát dnešní paralelu a černou vizi. Novotného hra je silná zejména v mrazivých dialozích postav. Důraz na text ale jako by chyběl, skrze akusticky mizerný prostor DUPu se spíše buduje atmosféra. Některé momenty působivé jsou, otazník mám však u těch obscénních, jež mnoho smyslu nedávají.
(zadáno: 4.5.2019, počet hodnocení: 318)
Myslím, že velice dobře provedená klasika pro tu část diváků, která se nepohrne na veršované drama do Národního. Hudba Ondřeje Brzobohatého je opravdu kouzelná, některé árie mě nadchly. Stejně tak mě velice potěšil výkon Ernesto Čekana.
Jediná výtka směřuje ke špatné srozumitelnosti některých textů - především u sborových scén a také při příliš hlasitém reprodukovaném doprovodu na loutnu, přes který prostě nebylo zpěv slyšet.
(zadáno: 3.5.2019, počet hodnocení: 612)
--- Výzkumný ústav občanské poslušnosti --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 29.4.2019, počet hodnocení: 793)
85%. Celý příběh je převyprávěn zcela bez patosu, přesto dojemně. Inscenace má slušné tempo a vhodně kombinuje konkrétní lidský příběh s výpovědí o atmosféře doby. Režisérka Burešové šikovně využívá všech inscenačních složek (zaujme hlavně hudba I.Achera) a jejich syntézou dosahuje silného jevištního kontrastu mezi klíčící láskou mladých milenců a krutostí doby. P.Neškudla a M.Poulová vytváří v rolích Pavla a Ester sympatické mladé lidi, skoro ještě děti. Jejich vztah je plný života, nadšení a objevování, což kontrastuje s tím, že se celý jejich život musí odehrávat na pár metrech čtverečních.
(zadáno: 29.4.2019, počet hodnocení: 793)
75%. Přehledná inscenace se slušným tempem, divák ani nepocítí, že představení trvá skoro tři hodiny. Symbolická výprava je ozvláštněním realistického příběhu, výrazněji se s ní ovšem nepracuje. Herecky zaujmou hlavně M.Tallerová jako křehce působící Violet, V.Korytářová coby racionální Barbara a K.Baranová v roli Ivy snažící se vymanit z dusného rodinného prostředí. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 29.4.2019, počet hodnocení: 1552)
Hra inspirovaná skutečnou událostí. Zodpovědný střihač versus výjimečně talentovaná a velmi neukázněná herečka Tallulah Bankhead. Pracovní setkání obohatí dvojici, která by se jinak těžko sblížila, a ukáže dobré i horší stránky hereččiny osobnosti. Režisér s herci představili text divákům v inscenaci, v níž jsou správnou měrou vyváženy vtipné i vážné okamžiky. Nela Boudová v nesnadné úloze obstála a vlastně i překvapila. Repertoár divadla poslední dobou nabízí hry podobného ražení, slušela by mu větší rozmanitost a neškodilo by se poohlédnout také po dramatice jiného typu.
(zadáno: 29.4.2019, počet hodnocení: 1552)
Dramatizaci Havlíčkova románu „prověřilo“ již několik tuzemských divadel a v Kladně se v režii P. Svojtky dočkala dalšího zdařilého provedení. S pomocí scénických nápadů a hudby se daří budovat atmosféru, v níž se mísí nostalgie doby s pohnutými osudy hlavních hrdinů. Dobře vedení herci v hlavních i vedlejších rolích. Hlavní představitelka A. Rusevová se stala další skvělou představitelkou Štěpky, J. Slánský s Pavlem zdaleka tolik nesouzněl. Návštěva může přinést silný zážitek i tomu, kdo již dramatizaci navštívil v jiném divadle.
(zadáno: 29.4.2019, počet hodnocení: 1552)
85%. První dramatizace Havlíčkova románu se podařila a Městská divadla pražská se mohou pochlubit nejen prvenstvím v uvedení, ale i podařeným nastudováním. Přestože stopáž inscenace M. Františáka přesahuje tři hodiny, neztrácí sílu ani dech, v přijatelném tempu se daří udržet, resp. gradovat napětí. Ústřední herecká dvojice Petra Tenorová & Petr Konáš více než obstála. (více v článku na blogu)
(zadáno: 29.4.2019, počet hodnocení: 1552)
Miniscénky, v nichž každý z herců vystřídá několik postav, ukazují různé podoby partnerských i jiných mezilidských vztahů. Střídají se příběhy úsměvnější i dramatičtější. Režisér si s méně obvyklou formou textu poradil, herci se sehráli. Jednoduchá scénografie s kabinkami posloužila účelně. Jednotlivé scénky mají kolísavou úroveň a někdy i stejní herci ve dvou rolích dosahují různé přesvědčivosti. Škoda, že se nenajde více tak silných momentů, jako je hádka rodičů s učitelem. Dramaturgický výběr titulu i směr inscenování (byť má výsledek rezervy) představují příslib do budoucna.
(zadáno: 29.4.2019, počet hodnocení: 1552)
55%. Tančírna jako průlet stoletými dějinami naší republiky. V jiných verzích se historické události promítaly do chování lidí, v MDP byly často zobrazovány přímo. Byť byl jejich výběr vlastně výstižný, na scéně vyzněly spíše těžkopádně. Bonusem mělo být i živé zpívání písní, to však přes solidní hudební potenciál souboru paradoxně nikterak neuchvátilo. Pohybová složka zdařilejší, ale pražští diváci již mohli být svědky oslnivějších pohybových kreací činoherců. Odcházející vedení se po rozporuplné dvanáctileté etapě rozloučilo důstojně, nicméně i tato inscenace stvrdila žádoucnost změny.
(zadáno: 29.4.2019, počet hodnocení: 1552)
Eskapády Baarové, Mandlové a dalších již byly mnohokrát zpracovány a je dobře, že se někdo zabývá i méně „profláklými“, ale neméně pozoruhodnými protektorátními osudy. V rozhlasovém studiu se střetávají kolaboranti s těmi, kteří se nezaprodali a jejich hrdinství se jim stalo osudným. S reálnými fakty je občas nakládáno s uměleckou licencí, jsou stavěna do domýšlených souvislostí a účelně nadsazována. Vyvážené interpretaci tématu pomáhají inscenační řešení i herecké výkony. Scénář by místy snesl vysvětlení některých faktů, proto se vyplatí přečíst si před představením program s životopisy.
(zadáno: 28.4.2019, počet hodnocení: 1409)
Tragikomická sonda do mikrokosmů čtyř ženských duší, které nám tři sestry a jejich matka poodhalí v den rodinného setkání na oslavě otcových narozenin. Sny, touhy a životní ideály bortící se jak domeček z karet. Co jsme schopni obětovat pro své nejbližší a do jaké míry ochotni slevovat z představ o štěstí? A co všechno nevyřčené a nedořešené marně ukrýváme pod sněhem vzpomínek, v naději, že nepříjemné zhojí čas? Vděčných partů se čtyřlístek hereček zhostil s grácií autenticity, dobře je v menších, ale nikoli nepodstatných rolích doplnili i oba mužští protagonisté. Silná a působivá inscenace.
(zadáno: 26.4.2019, počet hodnocení: 296)
Syntetické divadlo, úžasné propojení techniky, komiksu, fotografií, hudby, a jedné bojující ženy, která nakonec svůj boj o přežití v NYC vzdá a odjede domů. Celý pobyt ve městě snů je černobílý, ale jeklikož se pořád něco děje, dojde nám to až v závěru, kdy hrdinka vystoupí z letadla v barevném kostýmu go go girl. Pokud to má být její štastné umělecké uplatnění, je to dost strmý pád.
(zadáno: 24.4.2019, počet hodnocení: 296)
Vysoce emotivní a zároveň hluboce humorné. V hledišti v mém okolí jsme všechny maminky plakaly, zatímco dva chlapečkové při každé druhé hlášce padali smíchy pod sesle. Velmi kvalitní podívaná, plná světelných efektů. Polský text zasazený do českých reálií („Jela jsem z koncertu v Hradci /Králové/“). Mefistelovský R. Novák st. Odporná Mania K. Oltové. A koho by nedojalo morčátko? Ale nejlepčí je Kachnička a Lišáček! (Měli dvoják.)
(zadáno: 23.4.2019, počet hodnocení: 1409)
75 %. Hra i inscenace kouzlí darem schopnosti zobrazit jeden z nejvážnějších životních okamžiků, jakým je ztráta maminky, s nadsázkou a dokonce i humorem, zkrátka tak, aby se s ním dětská optika svedla bez obtíží divácky vyrovnat. A nejen to, i čertovská a nebeská brána se zde prezentuje moderně, neotřele, edukativně, ale současně bez závor předsudků. A já osobně pak děkuji zejména za objasnění otázky, kudy vede cesta z pekla. To je taková vysloveně vykutálená třešínka! :)
(zadáno: 23.4.2019, počet hodnocení: 793)
Drama Tankreda Dorsta je vystavěno na půdorysu neobvyklého vztahu. Ten je tu zkoumán z více úhlů, přičemž je divák po celou dobu znejišťován, kde je vlastně pravda. Důležité je také téma manipulace, která je tu úzce spojena s láskou. Inscenace přináší silné herecké výkony - J.Sklenář znamenitě vykreslil chladnou povahu bohatého muže, který i v těch nejemocionálnějších chvílích zachovává tvář pokerového hráče a o citech dokáže mluvit s věcností a chladem. S.Venclovská dokázala přesně ztvárnit milující ženu, která se zmítá mezi citem a rozumem. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 20.4.2019, počet hodnocení: 1409)
85 %. Kytice K. J. Erbena doslova a do obrazu a do tónu rozkvetá inscenací Národního divadla v divácký zážitek. Režijní, výtvarný, hudební i herecký vklad jdou textu empatickým espritem vstříc. Rámování celku baladou Záhořovo lože umocňuje jednotlivé příběhy a graduje tak jeho prostřednictvím působivě téma viny, které je propojuje. Po pokání přijde osvobozující vykoupení a katarzně se pak mezi vířícími pírky holubic vznáší a rezonuje i tolik potřebná naděje.
(zadáno: 15.4.2019, počet hodnocení: 759)
Není úplně lehké se na to koukat, neb takové dětství byste věřím nepřáli zažít nikomu koho jste kdy potkali...ale o to více je to silnější a to více to zasáhne. Úžasný herecký výkon obou aktérek, jak T. Voříšková tak E. Křenková předvádějí opravdu širokou paletu emocí a zvládnou k tomu i nespočet vedlejší postav. Výborně se doplňují, prakticky z ničeho vybudují vše co je potřeba. Věříte jim každé slovo a díky nim ten příběh prožíváte také, a to je krásné! 85%
(zadáno: 12.4.2019, počet hodnocení: 793)
65%. Faust v Národním divadle není lehce stravitelným kusem. Má své problémy, ale na druhou stranu je to inscenace, o které člověk přemýšlí ještě pár dní po zhlédnutí. Provokuje, nutí k zamyšlení… A takové by divadlo mělo být, člověk mu pak i leccos odpustí. Povedl se nový překlad, zaujala scéna a slušné jsou i herecké výkony. Rozkolísané tempo trochu sráží psychedelickou druhou polovinu, témata se z té dravé, postmoderní změti nápadů vynořují dost nenápadně.
(zadáno: 12.4.2019, počet hodnocení: 793)
Nepříliš povedený muzikál s problematickým libretem založeným na prvoplánovém humoru (neříkám ale, že se některé scénky nepovedly, to bych byl moc velký škarohlíd). Škoda, že většina písní zazní jen ve fragmentech. Herecky vynikají v menších rolích I.Jirešová a J.Boušková, z ústřední trojice mě nejvíc bavil R.Genzer. Pěvecky průměrné, hodně mě zaujala E.Trtíková, jejíž interpretace jsou snad lepší než originál. Povedená je také scéna Z.Flemminga, naopak dost otřesné je nazvučení. Více viz blog (více v článku na blogu)

Další stránky: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 11 > >>