Uživatelská hodnocení

75 %. Rozhodně se nedá říct, že by inscenace neměla mou pozornost, naopak - hned, od samého začátku. Oceňuji, že si ji udržela po celou délku představení. Příčinou je určitě i neotřelý vizuál, výrazná scéna a hudební složka. Herecké výkony byly pro mě tímhle vším až trochu upozaděny, každopádně to neznamená, že by nebyly dobré. Zejména M. Kačmarčík mě zaujal. M. Donutil byl výborný jako doktor Galén, v roli maršála souhlasím s názory, že tak nevynikal. Z celku mám bohužel dojem, že myšlenka zůstala zanesena formou...

Popravdě trochu nuda, příběh mě nedokázal zaujmout. Na jevišti divadla se vystřídá velké množství postav, což si myslím, že je trochu na škodu. Hlavní postava hry mě nijak neoslovila. Dění na jevišti chaotické, plytké. Ještěže je představení poměrně krátké.
Nic, co bych musela vidět dvakrát.

Tento muzikál vnímám 50 a 50. Začnu negativy, některé písně a hudební motivy se mi líbily, avšak pak nastoupila scéna či melodie, která mi vůbec nesedla. Vnímám, že muzikál se v dnešní době dělá jinak. Také jsem nepochopila, proč se na jevišti vyskytují některé postavy, i company mi (až na úvod a závěr) připadala nevyužitá a zpívající nezajímavé písně.
Nyní k pozitivitě. jednoznačně nejvíce vyzdvihnout musím především E. Mertovou a V. Matušovovou, obě byly se svými rolemi naprosto sžity a zpívaly nádherně. Překrásná sólova píseň Z. Jandové, kéž bychom ji na prknech MdB viděli více! Nádherné jsou efekty, scéna, kostýmy a boží propadla.

Vydařená dramatizace skvělé literární předlohy. Dramaturgie i režie předává nadčasové poselství Klause Manna s citem pro obsah díla a bez samoúčelných deformací. Oceňuji rozhodnutí tvůrců ohledně časového rozsahu inscenace (podle mě zcela opodstatněného), odvahu nejet na módní vlně osekat autora na kost a místo toho ho vycpat "originálním" režijním nápadem. Herci, kterým byl poskytnut dostatečný prostor pro hraní, výborní, stejně jako scéna a kostýmy dotvářející skvěle atmosféru Německa přelomu 20. a 30. let.

75 % Po dlouhé době zase moc dobrý Richard, a to především díky Petru Panzenbergerovi v hlavní roli, který naoprosto bravurně vystihl patos Richardovy přetvářky, jeho energičnost v první polovině hry i jeho neklid a pád ve druhé. Inscenaci bych asi vytkl přílišnou délku druhé části a snad až příliš komorní ztvárnění závěrečné bitvy, jejíž vyvrcholení vyzní trochu do prázdna.

65 %. S Realitami mám dost podobný problém jako s Discolandem - i tentokrát jako by Erbes a Jedinák byli tak fascinováni sesbíraným materiálem a možností předložit ho divákům v co nejširší podobě, že se příliš neohlíželi na dynamiku inscenace, která se tím pádem místy dost vleče. K plusům je ovšem třeba řadit důležité téma a opravdu povedený začátek a konec. Herecky zaujal především D. Buš.

VG
Tohle je mi neskutečně líto, ale ne. Ani trochu. Chabá předloha (obor muzikálu se za těch XX let posunul úplně jinam), hudebně absolutně nezajímavé, bohužel se nepovedly ani scéna a choreografie. A co mě ještě víc mrzí jsou herecké a pěvecké výkony, kdy krom B. Slaninové (skvělá!!!) a J. Apolenáře není vidět na jevišti komplexní výkon (což je vlivem nevhodně obsazených rolí - I. Vaňková je úžasná, ale na Satana se ani trochu nehodí - má příliš jemný hlas i výraz, D. Vitázek předvedl snad nejvíc falešných tónů co jsem kdy v Brně na jevišti viděl).
Kostýmy company není třeba komentovat - to je mimo úplně.
P. Gazdík se snažil.. ale ne.

Působivá inscenace, avšak s řadou podstatných problémů - prvním z nich je délka. Řada scén se neskutečně táhne, nerozvíjí děj a jsou jen jakousi vatou. Zejména v první polovině by se dalo škrtat téměř na půlku. Dalším problémem je akustika, kdy Státní opera není pro činohru s hudební vložkou úplně vhodná.
Herecké výkony jsou však výborné (zejména Beretová, Dudziaková, Mikluš).

Smála jsem se od začátku do konce, za mě top bavič a pan herec :) humor je neskutečně milý a laskavý...

Šla jsem na inscenaci s tím, že to má být primárně komedie, kde se budu bavit od zacatku do konce, nakonec mě však hra trochu překvapila svým vážným tématem. Což o to, vtipné to místy je, ale humor je spíše stereotypní než kontroverzní, jak se uvádí v popisku. Téma je rozhodně k zamyšlení a opravdu doufám, že to lidé pochopí správně, nebo alespoň doufám, že to správně chápu já :D ... herci hráli skvěle, což ale bohužel nevyváží celkový rozpačitý dojem.

Herecky fajn, ale jedina myslenka textu nebyla rozvedena (schopnost videt pary) a vse ostatni jen vata. Skoda...

Tohle je divadlo! Vinohrady maji svuj hit - drama, sprosty, ukoureny, ponizujici, ukriceny, emotivni. Konecne.

Dá se slovy vylíčit atomová exploze? A existují pro to slova, která zvládne pochopit každej? Teda, pardon - "každý"! Toho nejlepšího už bylo o téhle inscenaci napsáno dost, ale i přesto se o ní dá mluvit a přemýšlet a jen se zatajeným dechem (od smíchu, pochopitelně) obdivovat tu její mnohovrstevnatost - v geniálních hereckých výkonech, "nadupané" režii, bezchybné změti gagů a džouků (v čemž jsou všichni tři nezpochybnitelnými mistry), fantastické scéně a všech těch superlativech která se po zhlédnutí rojí v hlavě! - p.s. za to "mnohovrstevné" se omlouvám, a už se psaním recenze končím, protože se blíží vrchol...

Všichni úžasní a krásní!

Asi nejsem ten pravý divák pro Divadlo Na zábradlí.

65 %. Představení mě velice bavilo díky nápadité režii, výpravě (scéna i kostýmy) a skvělým hercům. Od divadelního představení však očekávám, že mě intelektuálně obohatí, a to tady (téměř) absentovalo. Autor zobrazuje nepravděpodobné setkání představitelů dvou zcela antagonistických společenských bublin, kde se "normální" člověk v životě nesetká a nemůže identifikovat ani s jednou stranou a obě strany jsou stejně odporné. To je na 90minutové představení neskutečně málo.

Fascinující.

Inscenace pěkná na koukání, trochu delší než by bylo nutné. Co mi však opravdu vadí je používání mikroportů. Viděl jsem Hamleta, poslední činoherní inscenaci v tomto divadle, a všichni herci tehdy obsáhli svým hlasem tento velký prostor bez technických berliček.

Bude se vám to líbit, slibovala paní uvaděčka při vstupu do hlediště. A po přestavení diváci aplaudovali ve stoje. Mně se to zas tolik nelíbilo. Ano, tradičně pěkné kostýmy, které vynikly zvlášť ve skupinových scénách, dobří zpěváci Těšínského souboru i hostující M. Zahnašová. Velmi pěkná loutkařská práce. Vyrovnaný, vyzrálý výkon Tamina (T. W. Przybyla) poněkud kontrastoval s postavou Papagena (K. Malec) který ne vždy udržel potřebnou rovinu. Důležitá měla být Mozartova hudba, kterou ovšem zvukař občas "přepálil" tak, že se ztratily party zpěváků i sborů. Bohužel tohle zvukař v Těšíně dělal i v Baladě pro banditu. A to je škoda.

Událost! Režijně, herecky (Mikluš, Mácha, Štorková, Stivínová, Piškula, Mejzlík, Daniel...) a hlavně naléhavostí paralely fašistického Německa k dnešku. Tři a půl hodiny se zatajeným dechem sledujete velké divadlo, a přitom soustavně myslíte na pořád drzejší Hitlerovy duchovní následovníky, kteří teď řádí u nás, na Slovensku nebo v Maďarsku. Drobné výhrady ke scéně (v první polovině je z některých míst špatně vidět do zadního prostoru tanečního sálu) jsou nepodstatné. To prostě musíte zažít, a pak z toho rozčilením nezamhouřit oka.

Toto přestavení je kompaktní, herecky velmi vyrovnané, dějově strhující a řekl bych, že je takové hlavně díky výborné režii F. Nuckollse. Velmi se mi líbila scéna L. Kuchinky a to, jak s ní velmi efektně režisér pracoval. Skvělé výkony od vyšetřovatele O. Krále, a Hanse J. Höniga, až po ?muže s kolem? P. Komínka. A přesto všechno se mi to představení nelíbilo. Autor T. Syrovátka smířlivě píše, že to není o hodných Němcích a zlých Češích. Ale výsledek je o těch zlých Češích. Chápu. V USA řeší problém s tím, jak utiskovali černochy, my jsme tedy aspoň páchali zvěrstva na Němcích. Ta inscenace jde mimo tu autorovu proklamaci. Je to aktivismus.