Uživatelská hodnocení

Inscenace mě zaujala ani ne tak hereckými výkony( i když ty byly také velmi dobré), jako spíš tématem. Co si všechno bulvár dovolí napsat a co jsou celebrity ochotny obětovat proto, aby byly ještě víc vidět. Jak se dá z bezejmenných tváří udělat hvězda titulních stránek a kdo z toho bude mít nakonec nejvíc peněz. Určitě zajímavý a chytrý námět.

Vynikající představení, jehož jediným minusem - ale ten jde asi zčásti na můj vrub - bylo, že jsem si na základě svého povědomí o tématu, četby recenzí a anotace předem vytvořil určitou představu, o čem to bude a jak to bude probíhat. A opravdu to tak víceméně bylo. Tedy žádné překvapení, nečekanosti a nevšednosti. Tím se však nic nemění na tom, že to je brilantně napsané, výborně vymyšlené a obdivuhodně zahrané, takže vřele doporučuji. Především ovšem těm divákům, kteří se o téma justice vs. znásilnění (a o nové, objektivnější a férovější pohledy na problematiku znásilnění) zatím tolik nezajímali.

Prostor Studia Švandova divadla není krokem vedle ani dnes. Určitě doporučuji.

hodně neobvyklé, nebýt dramaturgického úvodu, asi bychom v tom měli mnohem větší guláš.

úsměvná komedie začíná jako prezentace, ale mění se v přehrávání scének odkoukaných ze života, kde se asi kdekdo pozná. bavily mě interakce s publikem a všechny ty chlapské sportovní narážky, plus těch dvacet různých postav, které Roman Vojtek zahrál vedle své hlavní. zpívání už pak ale bylo malinko navíc. ale pobavili jsme se, a to je hlavní.

V. Franců i P. Šmíd jsou herečtí chameleoni a oba potí krev, přesto jsem se bohužel na poetiku inscenace nějak nedokázal naladit a nechalo mě to celkově dosti chladným. Ani "přestávková" etuda mi nepřišla nijak zvlášť zajímavá.

Nádherná inscenace. Herecké výkony excelentní, hudba krásná místy až mrazivá.
M. Matulovou jsem viděla hrát již po xté, nicméně až tady dostala takový prostor, který si tolik zaslouží! Jejím výkonem (a zpěvem!!!) jsem byla vyloženě uhranuta.
V druhé půlce sice bylo možné pozorovat pár hluchých míst, vygradovaný konec však vše dorovnal a zanechal hluboký a krásný divadelní zážitek. Témata neporozumění ve vztazích a nemožnosti komunikovat s lidmi, co nám jsou nejblíž, jsou obrovsky nosné a jejich zpracování zde bylo citlivé, hravé, zábavné, smutné a obrovsky dojemné.
Velmi silný kousek, doporučuju navštívit!

Obrovsky nesedlo. Prvoplánovost, klišé a nekonzistentnost. Celkově je to tak vážný, plochý a doslovný, že se ztrácí umělecký rozměr a zůstává jen edukační canc, který říká "bezdomovectví je špatné, chudáci lidi na ulici". Hudební doprovod alias mollový smyčce, aby i ten nejnatvrdlejší divák pochopil, že se smát nemá, že je to fakt drama, byl prostě obří cringe. Občasné vkládání progresivních prvků typu obří hlava žabáka nebo krátká sekvence technotvrdý hudby, při který herci ukazují svůj vnitřní zmar a šílenství, sem nepasovalo.
Inscenace může dobře fungovat jako sociálně výchovná složka pro ZŠ a SŠ, jinak ne.
Úžasný D.Buš.

Naprosto skvělá komedie a Radek Balaš se zase vytáhl. Při odchodu z divadla divák odchází s namoženými břišními svaly od smíchu. Energie z jeviště je obrovská a je vidět, že na jevišti si to všichni užívají. Herecké výkony skvělé, vyloženě excelují L. Pečenka a  Martin Písařík. Jako vždy výborná A. Krejčíková. Bavili rovněž B. Kotiš a gangsteři.

Povedené libreto i samotný scénář. Herecké výkony přirozené a nenuceně vtipné. Skvělé obsazení H. Křížem a Z. Fricem. V představení excelují a táhnou představení pěvecky. M. Tomešová opět všechny nadchla svým nadšením a energií a zmínit musím určitě N. Hlouzkovou. Herecky dobrá Marie Křížová nebyla ve formě hlasově, ale nějak výrazně to nevadilo. Tím nejlepším je ale na muzikálu taneční company. Ta předvádí neskutečné věci s úplnou lehkostí. Choreografie P. Parvoničové jsou předvídatelné a některé kroky Petra opakuje snad ve všech muzikálech. Je to vlastně příjemný rukopis choreografky a její výběr tanečníků je zárukou kvality.

O poznání slabší než 1.dil diptychu. Základní (klasická) chyba - mělo to být o 1/3 (nejmíň) kratší.

Poslední dobou mám štěstí na dobrá představení.Tohle je další z nich. Výborná chemie mezi herci a pro mě osobně je pan Švehlík úžasný.Děkuji.

Máme pomáhat lidem v nouzi, nebo raději postavit ploty a užívat si vlastního bohatství - ptá se naléhavě německý dramatik Roland Schimmelpfennig v poetické hře Požár. Je to spíš báseň v próze, jeho text je plný básnických prostředků a je hodně patetický.
A režisér Josef Doležal onomu patosu podléhá, přidává folklór, ale nepřidává humor, který by nejspíš pomohl tíhu závažného sdělení nést.
Důstojnou průvodkyní podobenstvím o dvou vesnicích, které kdysi spojoval most, je Apolena Veldová. Herecky (a tanečně a pěvecky) se mimořádně daří Petru Urbanovi.

Málokdy zažívám tak intenzivní pocity jako u tohoto představení. Navíc minimalistické výprava a prostor X10 tohle vše ještě umocňují. A spousta dalšího, třeba zupáci v provedení ženských hereček. Vydatná záležitost!

Výborné představení, při kterém jsem se skvěle bavil. Přijdou si v něm na své jak milovníci činohry, tak i muzikálů.