Premiéry

Březen 2019 | Únor 2019 | Leden 2019 | Prosinec 2018 | Listopad 2018 | Říjen 2018 | Září 2018 | Červen 2018 | starší 


foto: archiv Městských divadel pražskýchVšem lidem, kteří přijdou na představení Vladař, tvůrci vzkazují: sál patří lidem, jeviště, hlediště a všechna sedadla patří lidem. Šatna a všechna její zrcadla patří lidem. Osvětlovací kabina i zvukařský pult patří také lidem! Všechny sály, předsálí, schodiště, chodby, foyer, šatny a fundusy, které patří lidem, patří lidem! Tak jsme se dohodli. Pokud ale přistoupíme na tezi, že divadlo Komedie patří lidem, měli bychom se ptát: jaké divadlo se v Komedii bude hrát? A kdo ho bude hrát? Všichni lidé v sále? Je možné, aby se všichni v sále na něčem domluvili? Není výhodné, aby se někdo stal divákem a sledoval hru zpovzdálí? Není výhodné, aby se hercem stal někdo z přítomných herců? Není v určitých situacích výhodné dát prostor kompetentní menšině před neorganizovanou masou? Autorská inscenace o mechanismech moci, o dohodě a válce, o komfortu a diskomfortu, o chápání se a chápání se moci je inspirována příručkou o tom, jak vládnout, kterou v roce 1513 napsal Niccolò Machiavelli. Inscenace je příležitostí pro nastupující generaci: v režii Anny Klimešové hrají Cyril Dobrý, Kryštof Krhovják, Štěpán Lustyk, Milan Vedral a Vojtěch Vondráček.
premiéra: 16.3.2019 | foto: archiv Městských divadel pražských
foto: Radovan ŠťastnýJedna hluboká noc, spousta bezedných lahví a v tom všem se utápí čtrnáct opilých. V osmi scénách se divák seznámí s postavami z různých společenských, profesních i věkových skupin. Jejich smutky a bolesti a stejně tak i radosti a lásky vyplouvají na povrch a tahle noc může nenávratně změnit osud každého z nich. Oni všichni jsou totiž tělem Boha a slyší jeho šeptání ve svých srdcích. „A jenom Bůh nikomu nelže, protože mu je u prdele, co si o něm kdo myslí.“ A právě proto se z jejich srdcí může ozvat pravda – místy krutá, místy milosrdná, ale v každém případě očišťující. Hořko-směšná hra jedné z vůdčích osobností současné ruské dramatiky, která (stejně jako Vyrypajevovy další texty) klade znepokojivé otázky týkající se smyslu naší existence na tomto světě. Na komorní scéně Divadla „12“ účinkují Sára Erlebachová, František Strnad, Petra Lorencová, Petra Kocmanová, Ivan Dejmal, Petr Houska, Kateřina Vainarová, David Viktora, Renáta Klemensová, Vít Hofmann, Ondřej Malý, Vít Roleček, Robert Finta a Anna Polcrová. Inscenaci režíruje slovenský režisér Lukáš Brutovský.
premiéra: 16.3.2019 | foto: Radovan Šťastný
foto: archiv Komorní scény ArénaTřetím titulem v Komorní scéně Aréna, který inspiroval i název sezóny 2018/2019, jenž zní "Rok rozkvetlých mandragor", je výtečná italská renesanční komedie. Příběh o hloupém manželovi, který si v podstatě říká o to, aby byl klamán, u nás proslavil především Jiří Menzel, který hru režíroval v Činoherním klubu v roce 1965. Mandragora je pětiaktovou komedií v próze a vypráví o podvedeném manželovi a o tom, jak se tento podvod nakonec vyplatil všem zúčastněným. Pan Mikula velmi touží po dědici. Po jeho ženě, krásné Lukrécii, zase touží jistý Kallimach a je připraven podstoupit cokoliv, aby se mu to povedlo. Využije služeb Ligura, vychytralého „šikuly“ a příživníka, který pro peníze udělá cokoliv, třeba zkonstruuje komplikovanou lest, díky které sám pan Mikula předá svou ženu Kallimachovi. Lukrécie je počestná žena, a proto je důležitá i spoluúčast její matky Sostraty a zpovědníka, frátera Timoteje. A svou důležitou úlohu v obelstění pana manžela sehraje i nápoj z tajemné rostliny mandragory. V překladu Jaroslava Pokorného a v režii uměleckého šéfa KSA Ivana Krejčího se můžete těšit na Šimona Krupu, hostujícího stále ještě studenta DAMU Adama Langera, Josefa Kalužu, Michala Čapku, Danu Fialkovou, Vladislava Georgieva a Pavlu Dostálovou.
premiéra: 16.3.2019 | foto: archiv Komorní scény Aréna
foto: Patrik BoreckýPovedená rodinka v legendární klasické komedii. Harpagon, lichvář chorobně závislý na mamonu, je schopen vydělat všelijakými praktikami hodně peněz a tyto peníze chránit jako oko v hlavě proti celému světu. Jeho děti, které nic neumějí, zase nehodlají hnout prstem, ale chtějí si užívat všech atrakcí života, a proto se jim otcovy peníze náramně hodí. A pokud jde o peníze, musí jít láska, rodina a úcta stranou. Pokud jde o peníze, všichni bezostyšně lžou, podvádějí, ubližují a kradou. Pokud jde o peníze, jde víc než o život. A pokud jde o peníze, je o zábavu postaráno. Kdo si přivlastnil proti vůli majitele legendární kasičku? Harpagonova dcera Eliška, syn Kleantes, servilní správce Valér, mazaný sluha Štika, chudá Mariana, hubatá Frosina, kočí Jakub nebo snad starý Anselm? Kam zmizely penízky, ty chudinky penízky? Rozbušku nejznámější Molièrovy komedie tvoří dva generační postoje, starý, despotický, konzervativní, proti mladému, bezohlednému a nezodpovědnému. Maniakální touha po penězích a podvod jako legitimní řešení problému byly aktuálním tématem už v roce 1668, pojďme se tomu společně s největším francouzským dramatikem vysmát i dnes! A to v neotřelém pojetí režiséra Michala Háby. Účinkují Filip Richtermoc, Kryštof Bartoš, Natálie Holíková, Matěj Anděl, Anna Peřinová, Kamila Sedlárová, Zora Valchařová-Poulová, Miroslav Zavičár a František Staněk.
premiéra: 16.3.2019 | foto: Patrik Borecký
foto: Petr NeubertJeden z nejznámějších českých divadelníků. Dramatik, dramaturg, režisér, kritik, esejista, který proměnil zdejší divadlo. Karel Hugo Hilar (1885–1935), vlastním jménem trochu nepoeticky Karel Bakule, přišel do Národního divadla na vrcholu své tvůrčí a životní síly v roce 1921 a přišel, jak praví historikové, „na území velmi komplikované a nepřátelské“. On sám píše: „Úsilí o styl na moderním divadle jest úsilí o jeho zevnitřnění. Jest to konečně pochopení, že jediným cílem umění jest krása.“ Divadelní inscenace jako pocta velkému duchu, osobě výrazné, umělci, který posunul české umění o míle vpřed a jehož slova jsou dnes vzrušující stejně jako před sto lety. Nepůjde o suchopárný životopisný výklad, ale pokus o živý dialog s těmi, kdo zakládali českou divadelní tradici. Zkusíme si představit, jaké to mohlo být v kůži K. H. Hilara… Inscenaci připravil režisér Daniel Špinar s herečkami Kateřinou Císařovou, Martinou Preissovou, Janou Strykovou, Alenou Štréblovou a dalšími. Hrát se bude na Nové scéně při neobvyklém uspořádání hracího prostoru.
premiéra: 14.3.2019 | foto: Petr Neubert
foto: archiv Divadla TramtarieDivadlo Tramtarie uvede vlastní dramatizaci klasického románu Emily Brontëové . Autorem adaptace a zároveň režisérem je umělecký šéf souboru Vladislav Kracík. Slavný román svým nekonvenčním pojetím dobra a zla šokoval viktoriánskou Anglii 19. století. Na počátku všeho byla láska Kateřiny a Heathcliffa. Ta se však postupem času proměnila v běsnící nenávist, která navždy poznamenala nejen všechny obyvatele Větrné Hůrky, ale i nedaleko vzdáleného Drozdova... Hlavním tématem inscenace je motiv spravedlivé odplaty. Existuje vlastně vůbec? A kdo dokáže určit její správnou míru? Když Heathcliff náhodou zaslechne rozhovor, při kterém se doslechne, že si Kateřina hodlá vzít jeho soka v lásce Edgara, rozhodne se z Hůrky zmizet. Tramtarijní inscenace začíná ve chvíli, kdy se po třech letech na Větrnou hůrku vrací, aby si vyrovnal účty nejen s Kateřinou, ale se všemi, kdo mu ublížili. Jeho „vyrovnání“ je neobvykle kruté, ale časem se dozvídáme, že veškerá Heathcliffova surovost vychází právě z temné historie rodiny Earnshawů. Kromě strhujícího děje plného nečekaných zvratů a souvislostí stojí inscenace také na prokreslených charakterech hlavních postav, které jsou překvapivé a důsledně nešablonové. Postupné odkrývání jejich rozporností znemožňuje tradiční dělení postav na kladné a záporné, což je stěžejní princip jak literární předlohy, tak divadelní inscenace. V hlavních rolích se představí Barbora Šebestíková a Miroslav Černý.
premiéra: 14.3.2019 | foto: archiv Divadla Tramtarie
foto: Kateřina BarvířováSymbol „Woyzeck“ jako moderní tragédie světa, který je cynický a jeho tlak nezná mezí. Roztrojený člověk a hranice práce. Nic se nezměnilo. Dvě stě let zpátky! Tempo Woyzeck: Ze služby na nákupy. Nástup, nácvik. K cirkusu. Holit. Od hejtmana domů – k Marii. Dítě hladoví, Woyzeck se stará. Tělo Woyzeck v kleštích lékařského experimentu ztrácí sílu (hrachová dieta!). Je šance odtud zmizet? Někam jinam – za okraj tuhé reality? Halucinace nebo smrt! Nebo vykoupení? Stihneme si vůbec vybrat? V inscenaci Miroslava Bambuška je určující dramatickou figurou hudba Tomáše Vtípila: zvuk jako rezonátor paralyzovaných stavů (anti)hrdinů a jejich vnitřní tísně. A naděje. Schizofrenní opera. Česko-německá připomínka nadčasového Büchnerova dramatického fragmentu. Hrají Mark Kristián Hochman, Kamila Valůšková, Simona Peková, Jiří Miroslav Valůšek, Jiří Svoboda, Jan Lepšík, Miloslav Maršálek, Cyril Drozda nebo Miroslav Kumhala, Agáta Kryštůfková nebo Marie Ludvíková, Magdalena Straková, Karel Hanák, Eva Pešová, Markéta Hasilová, Barbora Hortvíková a Anna-Natalia Fajnorová.
premiéra: 12.3.2019 | foto: Kateřina Barvířová
foto: KIVACtihodný manžel, starostlivý bratr a milovaný syn. Něco se zvrtlo. Rodina zdánlivě skýtá bezpečí a zázemí, ale může se stát i tou největší pastí. Kde je zbraň, tam jsou nakonec ranění a mrtví. Alice, Hana a Marta už ví, odkud může přijít skutečné nebezpečí a začínají tušit, co je může zachránit. Balada o třech obětech a jednom mrtvém. Jařabův text zkoumá hranice intimity. Kam až je možné v lidském jednání zajít, abychom tomu stále ještě neříkali násilí, nebo naopak co už násilí je? Vyvstávají otázky kulturního prostředí a genderových kódů, kterými obvykle vnímáme vztahy mezi muži a ženami. A proč tomu tak je? Je to dané výchovou, předešlými generacemi či dobou obecně? Je sexuální násilí podmíněno sociálně? Nebo je člověku prostě vlastní? Platí, že k násilí musí být stejně jako na lásku především dva? A je tím druhým vždycky člověk z masa a kostí? A co by se stalo, kdyby oběť domácího násilí dostala do ruky zbraň? V autorově režii hrají Miloslav König, Barbora Bočková, Johana Matoušková, Magdaléna Sidonová, Dita Kaplanová a Michal Balcar.
premiéra: 8.3.2019 | foto: KIVA
foto: Alexnandr HudečekOldřich z Chlumu je se svými věrnými druhy, panošem Otou a velitelem Divišem, pozván do Jižních Čech, aby zde na hradě jednoho z mocných Vítkovců vyšetřil sérii podivných zločinů. Vraždí opravdu přízrak mrtvého komtura, nebo se za vším skrývá nebezpečný šílenec? Čas kvapí a na cestě už je vyslanec svaté inkvizice. Ale ještě nebezpečnější než inkvizitor jsou svůdné ženy… Jak obstojí tři vyšetřovatelé v této dvojí zkoušce? Dramatizaci historické detektivky od jednoho z nejčtenějších soudobých českých autorů Vlastimila Vondrušky uvede Jihočeské divadlo v režii umělecké šéfky činohry Martiny Schlegelové. V historické detektivce hrají Pavel Oubram, Václav Švarc, Petr Halíček, Tomáš Kobr, Tomáš Drápela, Věra Hlaváčková, Kamila Janovičová, Milada Vyhnálková, Dan Kranich, Teresa Branna, Jiří Untermüller, René Šmotek, Jan Dvořák, Daniela Bambasová, Jaroslava Červenková, Jaroslav Kukrál, Jan Mrkvička a Markéta Heidenreichová.
premiéra: 8.3.2019 | foto: Alexnandr Hudeček
foto: Michal HančovskýMysteriózní hra mladého českého autora o generaci, která si vykopala vlastní budoucnost. David Košťák ji napsal přímo pro Švandovo divadlo. Hra předkládá tragikomickou vizi městečka, v němž domácí pracují jen minimálně, ale o to víc se účastní hostin a oslav. Pracují za ně chlapi v dolech, kteří kutají. Požehnat jim a poslat pod zem. A jít to pořádně zapít k milé hospodské, která má téměř pro všechny a všechno dostatek pochopení. Jsou tu ale věci a události, o nichž se tu nemluví. Nikoho nesmí ani nenapadnout, že podivná nemoc starosty, možná souvisí s heslem „po nás potopa“, hlavně ať neztrácí na důvěře a oblibě. Zvláště nejmladší generace má držet hubu a krok; moc se neptat a nerozhlížet se po jiných místech. Z našeho městečka se totiž neodchází. Proč také? Když je tu tak dobře. A bude ještě lépe právě díky novým nalezištím. Pod povrchem ráje se však skrývá mnohem více než jen nerostné bohatství. Čím více se slaví, tím více se z temnot vynořují zapomenuté zločiny a možná také tajemný cizinec, který přišel napravit dávnou křivdu. Někteří již slyší jeho kroky. Jiným připadá až příliš povědomý. V režii Štěpána Pácla účinkují Andrea Buršová, David Punčochář, Tomáš Petřík, Petr Buchta, Denisa Barešová nebo Martina Krátká, Bohdana Pavlíková, Marie Štípková, Luboš Veselý, Filip Březina a Samuel Toman.
premiéra: 2.3.2019 | foto: Michal Hančovský
foto: archiv Divadla J.K.TylaPůvodní česká hra. Mladý muž se vrací z vězení na svobodu, kde na něho čeká jeho partnerka. Byl zatčen přímo na své svatbě. Realizuje se svatba tentokrát, nebo se za jeho pobytu ve vězení věci změnily? Jak se k nové svatbě postaví policista, který mladého muže kdysi zatýkal? A co má s tím vším společného místní regionální politik...? Inscenace vznikla ve spolupráci Činoherního studia a Divadla Josefa Kajetána Tyla. Inscenace pro čtyři herce – dva ze souboru činohry DJKT a dva z ústeckého Činoheráku – vzniká přímo pro koprodukční spolupráci těchto dvou subjektů. Jejího napsání se ujal ředitel Činoherního studia (a zároveň dramaturg, herec a režisér) Jiří Trnka a na dramaturgii se podílel dramaturg činohry DJKT Vladimír Čepek. Účinkují Adam Ernest, Klára Krejsová, Jan Holík a Jan Plouhar.
premiéra: 2.3.2019 | foto: archiv Divadla J.K.Tyla