Premiéry

Říjen 2020 | Září 2020 | Léto 2020 | Červen 2020 | Květen 2020 | Březen 2020 | Únor 2020 | Leden 2020 | starší 


foto: Marta VeseláDivadlo AHA! připravilo klasickou českou pohádku o kuchaři Jiříkovi, který rozuměl řeči zvířat, prošel strastiplnou cestou, na níž prokázal sílu svého charakteru, získal lásku princezny Zlatovlásky a nakonec i královskou korunu. Kainarova dramatizace, vynikající především krásou, bohatostí a vybroušeností verše a českého jazyka, dá vzniknout výtvarné a poetické inscenaci pro nejmenší diváky. Režíruje Pavel Khek. Uvidíte Kateřinu Jačkovou nebo Natálii Topinkovou, Vratislava Hadrabu, Radovana Klučku, Zdeňka Košatu, Milenu Kleinerovou nebo Vandu Švarcovou, Miloše Mazala a Kryštofa Nohýnka.
premiéra: 4.10.2010 | foto: Marta Veselá
foto: archiv Městského divadla ZlínIndánský kmen Čučudejů vpadne za rytmu bubínků do Zlína! Z mýtů a povídaček slavného kmene Čučudejů na vlastní oči uvidíte hned několik pohádek. Ta první je tom, kterak macecha Wakýja malého Ahajúta a malou Šavenys do černého lesa vyhnala, a jak děti na zlého Kadědanoku a jeho družku Kababinoku narazily a co z toho vzešlo. Další pohádka vypráví o tom, kterak se nejšerednější indán Wahurka stal náčelníkem kmene Čučudejů, a kterak ho z osidel smrti zachránila indiánská dívka Nataša. A ještě malinkou pohádečku k tomu dostanete jako dáreček. Pohádky jsou plné humoru, veselí a hravosti a děti se vůbec nemusí bát s sebou do divadla rodiče, protože pohádky, které napsal Vlastimil Peška, dokážou pobavit všechny generace. Hrají Hana Briešťanská, Milan Hloušek, Dalibor Dufek, Eva Borovičková, Josef Koller, Pavel Vacek, Roman Blumaier, Tamara Komínková, Jeanette Zapletalová, Tomáš Slepánek a Tomáš Komínek.
premiéra: 3.10.2010 | foto: archiv Městského divadla Zlín
foto: archiv Divadla MinorDivadlo Minor a režisér Jan Jirků připravili svéráznou loutkovou inscenaci (téměř beze slov), ve které během svatojánské noci ožívá hmyzí mikrokosmos... Inspirace dílem Jana Karafiáta je, řekněme, velmi volná. Narodí se Brouček. A ten malý Brouček je moc neposedný! A jak roste, roste v něm i velká zvídavost. Chce všechno vidět a poznat, a tak hned jak se naučí trošku létat, vydává se do světa. Na své dobrodružné cestě Brouček poznává všelijaké jiné broučky - někteří jsou legrační, jiní nebezpeční, ale někteří jsou zas tak krásní(é), až se z toho Broučkovi točí hlava... V dobrodružném loutkovém panoptiku na paloučku pod jalovcem hrají, resp. loutky vodí, až se z toho zapotí, Diana Čičmanová, Marie Štípková, Kateřina Tichá, Ondřej Bauer, Gustav Hašek nebo Jiří Laštovka, Hynek Chmelař, Karel Kratochvíl, Ondřej Nosálek a Petr Stach.
premiéra: 3.10.2010 | foto: archiv Divadla Minor
foto: Martin ŠpeldaNebe nepřijímá je zahajovacím projektem Centra současné dramatiky (společný projekt Divadla Letí, Divadla Na zábradlí a Institutu umění - Divadelního ústavu). Tématem prvního ročníku projektu je rychlé životní tempo dnešního světa a konkrétní symbol tohoto životního stylu – letiště. Vznikl tak seriál krátkých her (délka do 15 minut) s tématem „letiště“, které pro Letí napsali přední evropští dramatici (Joe Penhall, Falk Richter, David Gieselmann, Viliam Klimáček a David Drábek). Jednotlivé části připravili tito režiséři: Marián Amsler, David Czesany, Martina Schlegelová a Thomas Zielinski. Hrají Ivan Lupták, Tomáš Kobr, Igor Chmela, Zdena Hadrbolcová, Jiří Ornest, Ladislav Hampl, Leoš Noha, Natália Drabiščáková, Natálie Řehořová, Ondřej Veselý, Richard Fiala, Pavlína Štorková a Gabriela Pyšná.
premiéra: 21.9.2010 | foto: Martin Špelda
foto: archiv MDPGabriel Dagan, vl. jménem Pavel Fischl, se s divadelním uměním poprvé potkal v terezínském ghettu. Divadlo mu tehdy pomáhalo přežít. Po válce studoval v Burianově obnoveném Déčku. Po roce 1948 emigroval do Izraele, kde přijal nové jméno a podílel se na vybudování izraelského avantgardního divadla. V šedesátých letech se na čas odstěhoval do USA, kde vystudoval psychologii a svět divadla opustil. Ne však úplně. Celý život se průběžně věnoval psaní divadelních her. Jednou z nich je i černá komedie Vražda jako poznaná nutnost, která měla světovou premiéru r. 1991 v Praze. Je to absurdní hra o světě, který ztratil veškeré zábrany, a pod vlivem všudypřítomných médií se smířil s absurditou jako všední záležitostí, je plná víceméně bizarních, bláznivých situací. Tyto situace však prožívají běžní, na první pohled ničím výjimeční lidé – starší manželský pár, dcera, služka, listonoš, kadeřník a vrah. V době, kdy je na internetu k dostání cokoli, lze objednat i vraždu... Režisér Ondřej Zajíc divákům předkládá bláznivou komedii o vážných věcech, ztrátě hodnot a kritérií, při níž občas zamrazí, nás může prostřednictvím humoru očistit a snad i trochu přibrzdit dřív, než se absurdita, situovaná do blízké budoucnosti, stane realitou. Hrají Dana Syslová, Evellyn Pacoláková, Luboš P. Veselý, Veronika Janků, Pavel Juřica, Jiří Hána, Jiří Klem nebo Petr Štěpánek a Martin Kubačák. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Rokoko.
premiéra: 18.9.2010 | foto: archiv MDP
foto: Iva BoušováLitvínovské Docela velké divadlo slavnostně zahájí svou 15. sezonu premiérou další pohádkové inscenace. Divadlo tímto titulem, režírovaným uměleckým šéfem, Jurijem Galinem, pokračuje v inscenování klasických uměleckých děl, která přibližuje malým i velkým divákům nejen v České republice. Po představeních Carmen, Labutí jezero, Cesta za Julií, Romeo a Julie, Macbeth, Smrt v opeře a Láska a Smrt, se kterými divadlo objelo téměř celý svět, přišel na řadu pohádkový příběh o princezně zakleté do hlubokého spánku, ze kterého ji může zachránit jen síla větší než zlé kouzlo, a to je láska. Pohádka je známá z mnoha zpracování, nejslavnější adaptací tohoto příběhu ale zůstává balet Petra Iljiče Čajkovského Spící krasavice. Skladatel ho v roce 1889 napsal na žádost choreografa Maria Petipy. Balet s nádhernými melodiemi měl premiéru v Petrohradě v lednu 1890 a odtud se příběh o kruté kletbě, nad kterou může zvítězit jen láska, rozletěl do celého světa. Stejně jako ostatní tituly klasického umění nastudovalo Docela velké divadlo Spící krásku - Šípkovou Růženku s láskou, ale bez slitování. Autorky scénáře Jana Galinová a Lenka Lavičková vystavěly na Čajkovského melodie vlastní variantu příběhu. Kmenový textař divadla, Jan Turek, doplnil hudbu doprovodnými texty, aby i ti nejmenší diváci měli jasno v tom, co se na scéně děje. Scéna a rekvizity jsou dílem Hynka Dřízhala, kostýmy navrhl Tomáš Kypta a loutky a masky pocházejí z dílny Mileny Dubšíkové-Říhové a Jana Ignáce Říhy. Autorkou choreografie je herečka a choreografka Dana Morávková.
premiéra: 18.9.2010 | foto: Iva Boušová
foto: Jef KratochvilPůvodní projekt Šimona Cabana, který patří mezi přední české choreografy, scénografy a režiséry slibuje unikátní divadelní zážitek. Spolu s hudebním skladatelem Alešem Březinou našel Šimon Caban inspiraci v životě a díle celosvětově uznávaného secesního výtvarníka Alfonse Muchy. Inscenace zobrazuje dobu konce 19. století, v němž se český umělec snažil prosadit jak v pařížské umělecké společnosti, tak v Americe, aby nakonec stejně zjistil, že je pevně zakořeněn ve své vlasti. Na jevišti Hudební scény MdB v této inscenaci potkáme okouzlující herečku Sarah Bernhardt, malíře Luďka Marolda i Marii Chytilovou, Muchovu celoživotní lásku, kterou si umělec po dlouholeté známosti vzal za ženu. Příběh se vine a proplétá podobně jako secesně dekorativní motivy na Muchových obrazech. Rozvíjí téma lásky k vlasti, k umění, k milované ženě a pomyslně vrcholí, stejně jako celé Muchovo dílo, vznikem neopakovatelného, nejen rozměry obrovského díla Slovanská epopej. Strhující příběh o muži, který se nechal unášet osudem a za svého života se nedočkal spravedlivého uznání... V titulní roli se představí Michal Isteník. Dále hrají Jaroslav Matějka, Pavla Vitázková, Karel Janský, Stanislav Slovák, Dušan Vitázek, Markéta Sedláčková, Tomáš Sagher a Lenka Bartolšicová.
premiéra: 18.9.2010 | foto: Jef Kratochvil
foto: archiv Městského divadla ZlínPrvní premiérou sezony ve zlínském divadle je nesmrtelná detektivní komedie. Věc Makropulos patří k nejslavnějším a nejhranějším českým hrám u nás i ve světě. Její slávu navíc podtrhla stejnojmenná opera Leoše Janáčka. Děj se odehrává v roce 1922. Takřka staletý právní spor mezi rodinou Gregorů a Prusů o velký majetek – statek Loukov, se blíží k rozřešení. V poslední den soudního přelíčení se zničehonic do případu vmísí tajemná žena, slavná uhrančivá zpěvačka Emilia Marty! A právě ona svými informacemi, kde lze nalézt doposud neznámé důkazy o dědictví, zcela změní rozhodování soudu. Jak se však ukazuje, Emilii Marty nejde ani tak o vyřešení procesu, ale o něco zcela jiného, o něco, co rozhoduje o jejím životě. Najednou se stává tématem zkoumání a vyšetřování samotná osudová žena Emilia Marty - odhalování tajemství její minulosti vnáší do komedie detektivní zápletku. A souběžně s tímto pátráním ostatní postavy odhalují své charaktery. Přes jistou vážnost tématu dlouhověkosti neztrácí Čapkova hra humor a napětí a označení konverzační komedie si plně zaslouží. V režii Petra Veselého hrají Eva Daňková, Luděk Randár, Pavel Vacek, Petra Domžalová, Rostislav Marek, Marek Příkazký, Radoslav Šopík, Pavel Leicman, Tamara Komínková, Milena Marcilisová a další.
premiéra: 18.9.2010 | foto: archiv Městského divadla Zlín
foto: archiv Divadla v CeletnéDivadelní spolek Kašpar uvede na scéně Divadla v Celetné v české premiéře hru Tattoo, která je o lásce a zradě, sexu, osamělosti a touze po úspěchu. O tom, co dělat, když dostanete darem vycpané tělo potetovaného přítele? Kašpar nazkoušel inscenaci v neobvyklé koprodukci s plzeňským souborem SPODINA (SPOlek Divadelních Nadšenců) v režii Jakuba Zindulky. Tattoo není o tetování, ale o stopách, které zanechává život... Hra nabízí zápletku chytrou, vtipnou, ale i mrazivou. Je obrazem postmoderní společnosti kladoucí otázky týkající se smyslu umění a existence ve světě podléhajícím konzumnímu životnímu stylu, ve světě, který stírá rozdíly mezi pravdou a fikcí. Autora hry Igora Bauersimu diváci Kašparu dobře znají, na repertoáru se již několik sezón úspěšně drží jeho hra Norway.Today. Pražský rodák je nejen dramatik, ale také režisér, architekt, scénograf a hudebník. Tattoo napsal ve spolupráci se svou manželkou Réjane Desvignes. Inscenace bude uváděna jak v Praze (Divadlo v Celetné), tak v Plzni (Divadlo Dialog). Hrají Tomáš Stolařík, Martina Prášilová, Lukáš Langmajer, Olga Ženíšková a Michal Kern.
premiéra: 17.9.2010 | foto: archiv Divadla v Celetné
foto: archiv Divadla Na FidlovačceDramaturgická linka Divadla Na Fidlovačce dlouhodobě pěstuje žánr komedie, aniž by sklouzávala k prostoduchým hrám. Vždy se snaží hledat takové, jež mají přesah do naší současnosti a v nichž se mnozí třeba i poznají. Sezonu v DNF otevře bláznivá komedie o tom, co všechno se může stát, když zásilkový obchod pošle mladým manželům místo švédských skleniček erotické zboží. Tolik výchozí situace, netřeba prozrazovat více. V komedii hrají Ondřej Brousek, Anna Remková, Václav Svoboda, Ludmila Molínová, Daniel Rous, Ctirad Götz, Iva Pazderková nebo Martina Šťastná, David Hák, Vanda Chaloupková a Petr Veselý. Inscenaci režijně připravil Tomáš Töpfer.
premiéra: 16.9.2010 | foto: archiv Divadla Na Fidlovačce
foto: Jef KratochvilJe již nepsaným zvykem, že první premiéru nové sezony připravuje v Městském divadle Brno uznávaná režisérka Hana Burešová. Tentokrát se vrací k hudební komedii ze života študáků a kantorů, kterou již s úspěchem uvedla v Městském divadle Mladá Boleslav, Divadle Labyrint a Divadle v Dlouhé. „Co je štěstí? Muška jenom zlatá!“ „Teď vám názorně předvedu, jak se básník stává trpaslíkem.“ „Snědl jsem párek nevalné chuti a nepřišlo mi volno.“ „Ich habe gesagt!“ Tyto vpravdě kultovní hlášky pocházejí - jak všichni ctitelé české filmové klasiky dobře ví - z legendárního snímku Martina Friče „Škola základ života“. Již méně je známý fakt, že filmový scénář vznikl na základě divadelní komedie, kterou na výzvu E. F. Buriana napsal středoškolský učitel Jaroslav Žák. A ten vycházel z vlastní humoristické prózy Študáci a kantoři, jež se těšila u dobových čtenářů mimořádnému ohlasu. A tak lze dnes říct, že Žákovy neopakovatelné postavičky „študáků“ a „kantorů“ - stejně jako autorovo laskavě ironické vidění školy coby sportovního zápasu - jsou právem nesmrtelné. Ba dokonce lze tvrdit, že dokud bude existovat škola, budou platit i brilantní a hluboce vtipné Žákovy postřehy o ní. Žákova divadelní verze se stala rovněž základem adaptace Hany Burešové; jsou do ní navíc dějově zakomponovány populární písničky třicátých let, které v inscenaci živě hraje a zpívá studentská kapela. S humorem i nadsázkou jsou tu nahlíženy typické školní situace, zobrazující "věčný boj" študáků a kantorů, mezi nimiž poznáváme povědomé typy a charaktery prostředí nejen školního, ale vůbec českého. V komedii se setkáte s mnoha oblíbenými herci MdB: Petrem Štěpánem, Milanem Němecem, Viktorem Skálou, Igorem Ondříčekem, Vojtěchem Blahutou, Alanem Novotným, Hanou Holišovou, Ivanou Skálovou, Lenkou Janíkovou, Janem Mazákem, Zdeňkem Junákem, Ladislavem Kolářem, Martinem Havelkou, Ivanou Vaňkovou, Irenou Konvalinovou, Karlem Mišurcem, Josefem Juráskem a Zdeňkem Burešem.
premiéra: 11.9.2010 | foto: Jef Kratochvil
foto: archiv MDPJako stěžejní titul sezony pro scénu Divadla ABC zvolila Městská divadla pražská jednu z nejslavnějších tragédií Williama Shakespeara o pýše, pošetilé otcovské lásce a rozkladu rodiny. V bouři vztahů, živlů i citů se starý král ocitá na pokraji šílenství a teprve tehdy dochází k trpkému poznání o neuchopitelném smyslu všeho pozemského úsilí. Král Lear je příběhem o bolestném zmoudření panovačného, sobeckého a prchlivého starce, který tím, že ztrácí vše a dostane se až na hranici šílenství, dospívá k poznání o skrytém smyslu všeho pozemského úsilí. Děj se rozvíjí do strašlivé vize zobrazující hrůzy společnosti vyšinuté z tradičních kolejí slušných lidských vztahů, společnosti otřesené. Proto bývá hra často uváděna v krizových dobách (např. za II. světové války) – nese totiž poselství o naději spatřované ve zmoudření a obrození zkažené společnosti. Je to také důvod, proč hru chceme uvést právě dnes. Zatímco Hamlet bývá popisován jako tragédie nerozhodnosti, Othello jako tragédie žárlivosti a Macbeth bývá označován jako tragédie ctižádosti, u Krále Leara žádná taková charakteristika není. Skličující drama starého krále a otce zkrátka nelze shrnout do žádné zjednodušené formulace či teze. O to větší výzvou pak je tento text pro jeho inscenátory. Hru připravil umělecký šéf MDP Petr Svojtka. Titulní roli ztvární Jan Vlasák. Dále hrají Veronika Gajerová, Barbara Lukešová, Máša Málková, Viktor Dvořák, Vasil Fridrich, Vladimír Čech, Radim Kalvoda, Zdeněk Vencl, Jan Szymik, Aleš Procházka nebo Jiří Schwarz, Martin Písařík, Stanislav Lehký, Petr Klimeš a David Steigerwald.
premiéra: 11.9.2010 | foto: archiv MDP
foto: Kamila PolívkováMáte pocit, že už jste všechno viděli? Unavuje vás znovu a znovu sledovat ty stejné příběhy? Napodobeniny reality vás neuspokojují? Tragické konce vás nechávají chladnými? Nemáte potěšení ze hry? Bojíte se prázdnoty? Nudíte se? Cítíte se neobjeveni? Ztratili jste schopnost nechat se unášet sny? Pochybujete? Uvědomujete si, že čas běží? Jste připraveni - přijďte si nechat vyspílat! Peter Handke svým textem Spílání publiku, poprvé uvedeným v režii Clause Peymanna ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1966, způsobil jeden z největších skandálů evropského divadla. Jeho "mluvená komedie" ovšem není samoúčelnou provokací. Cílem není samotné spílání respektive velkolepý verbální útok, kterým hra vrcholí, nýbrž zkoumání funkce divadla ve společnosti, pro kterou vzniká. Handke vyzývá k otevřené konfrontaci a přímé účasti každého, komu už nestačí jen z bezpečné vzdálenosti pasivně přijímat zážitky z druhé ruky. Proč se dnes vracet k Handkemu? V roce 2010, ve světě kde je bezprostřední kontakt s realitou nedostatkovým zbožím, je jasně čitelný apel k nezaplacení. Divadlo se k Handkemu nevrací - Handke je vítá v současnosti. Spílají Martin Finger, Stanislav Majer, Gabriela Míčová a Martin Pechlát. Režie Dušan D. Pařízek.
premiéra: 10.9.2010 | foto: Kamila Polívková
foto: Petr OttaPo úspěšném představení 100 Wounded Tears, které získalo prestižní ocenění na Fringe Festivalu v Edinburghu, dala umělecká ředitelka souboru Lenka Ottová příležitost mladým českým tvůrcům – dlouholetým členům souboru DOT504, Lence Vágnerové a Pavlu Maškovi. V jejich duetu Mah Hunt se dva lidé rozhodli zažít lov. Jak bude vypadat, závisí na tom, jaká pravidla budou nastolena. Tvůrci během zkoušek mluvili o tom, proč a jakým způsobem jsou zvířata lidmi lovena, týrána a zabíjena. Zkoumali, jaké je to být lovec, jaké je to být lovený, jak zvíře přivábit, jak získat důvěru... Premiéra se uskuteční na scéně divadla Ponec.
premiéra: 4.9.2010 | foto: Petr Otta