Recenze

Děsnej pátek zažili v Brně dřív než na Broadwayi
vydáno: 20.4.2021, psáno z představení: 9.6.2018, Lukáš Dubský
foto: Jef Kratochvil, Tino Kratochvil
foto: foto: foto: foto: foto:
Muzikálová komedie Děsnej pátek patří k jednomu z mnoha muzikálů inspirovaných filmovou předlohou. V případě tohoto kusu podle knížky Mary Rodgersové předcházely muzikálu filmy dokonce tři – jeden z roku 1976 (s mladou Jodie Foster v jedné z hlavních rolí), další byl natočen v roce 1995 a ten zatím poslední v Česku známý pod jménem Mezi námi děvčaty je z roku 2003.

Muzikály inspirované filmem nejsou ani v Městském divadle Brno ničím neobvyklým (příkladem mohou být úspěšné tituly DUCH, Mary Poppins či Flashdance), nezvyklá je však cesta, kterou Děsnej pátek do Brna doputoval. Jedná se totiž o horkou novinku, která měla premiéru na podzim roku 2016 v Arlingtonu ve Virginii a měla namířeno na Broadway. Nakonec se ovšem tento disneyovský příběh objevil v Brně dřív než v New Yorku, kde zatím dle posledních zpráv k jeho premiéře možná vůbec nedojde.

Svižná komedie těží z generačního střetu mezi pubertální Ellie a její upjatou matkou Katherine, která se má vdávat za slušného, ale nudně působícího Mikea. Den před svatbou dojde k další z nesčetných hádek mezi matkou a dcerou – každá má pocit, že jí ta druhá nerozumí. Nějakým zázrakem si ale po této hádce prohodí těla a budou muset následující den strávit v kůži té druhé. Jejich okolí brzy usoudí, že asi zešílely a ony k tomu skutečně nemají daleko. Kdo by čekal, že se s rolí matky, respektive dcery pojí tolik potíží?

Ačkoliv může dějová linka vypadat na první pohled složitě, opak je pravdou. Příběh sviští vpřed bez významnějších dějových odboček, drží tvar a tempo. Základní zápletka funguje velmi dobře a výměna těl je zdrojem mnoha komických situací. S nadsázkou pracuje i mohutná jevištní konstrukce, jejímž autorem je scénograf Emil Konečný. Společně s citlivými projekcemi umožňuje plynulý přechod děje z jednoho prostředí do druhého.

Zatímco libreto dává komediálnímu muzikálu přesně to, co divák očekává, s hudbou je to o něco problematičtější. Je sice živá, moderní, trochu mi tu ale chyběla nějaká píseň s potenciálem stát se skutečným hitem. Byť se Děsnej pátek obejde bez nějakých árií, pěvecké party rozhodně nejsou snadné. Často se jedná o vícehlasy, které nejsou úplně šťastně koncipované. Porozumět při nich zpívanému textu je místy velmi obtížné. To však není chybou interpretů, kteří dokazují, že tuto obtížnou muzikálovou disciplínu zvládají s velkým přehledem.

Herecky jde hlavně o „souboj“ dvou hlavních představitelek, Ellie i Katherine jsou výrazné komické příležitosti pro brněnské herečky. Větší pozornost na sebe strhává Ivana Vaňková, jejíž proměna z upjaté matky organizující si vlastní svatbu ve ztřeštěnou a sprostě mluvící puberťačku je pochopitelně herecky vděčnější. A Vaňková si to náležitě užívá, spoustu humoru dokáže obsáhnout už jen pečlivě vystavěnou pohybovou stránkou své role. Výborná je ovšem i Kateřina Marie Fialová, která dokazuje, že přes řadu dětských rolí postupně vyrostla v oporu brněnského souboru. Kvalitní práce s dětským hercem se v tomto muzikálu ukazuje v roli Fletchera, ve které alternují synové režiséra Petra Gazdíka. Z ostatních zaujmou hlavně Jana Musilová jako neustále se hroutící asistentka Torrey či Jan Apolenář, který dokázal přesně odstínit několik drobných komediálních rolí.

Častá inspirace muzikálů filmem se sice občas setkává s kritikou kvůli neoriginalitě, ale třeba zrovna Děsnej pátek dokazuje, že muzikálová adaptace filmu může přinášet zábavnou podívanou pro celou rodinu. A že těch opravdu povedených komediálních muzikálů není zrovna mnoho!

Tato recenze vyjadřuje stanovisko jejího autora, nikoli celé redakce.