Redakce

Anežka Hrebiková

redakční zkratka: ahr

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 > >>

(zadáno: 12.12.2018)
Netrpělivost srdce - Národní divadlo: 70 %
Dan Špinar v Zweigově díle hodně akcentuje absenci lidské asertivity a rozhodnosti, což je určitě chvalitebné a celá inscenace se nese komplexně v tomto duchu. Bohužel však příliš upřednostnil expresivní herectví a hororovou stylizaci na úkor pečlivé psychologické drobnokresby, která je výsostným Zweigovým trademarkem. Tento, u Špinara bohužel recidivující neduh se nejvýrazněji projevuje právě u té nejsložitější postavy. Edita je v inscenaci nešťastně zobrazena jako hysterická, ukřičená fúrie. Režisérovo (nikoliv hereččino!) pojetí této figury je hlavní slabinou jinak poměrně podařeného kusu.
(zadáno: 23.9.2018)
Interview - Dejvické divadlo: 50 %
Ne. Opravdu laciná hra s nepřekvapivou pointou, která by se možná vyjímala v jiných divadlech, ale v Dejvicích je toto strašně málo. Existuje mnoho lepších dramat založených na soupeřivém dialogu ženy a muže. Myslím, že Martin Myšička mohl na začátek svého uměleckého vedení zvolit vhodnější titul.
(zadáno: 18.9.2018)
Elegance molekuly - Dejvické divadlo: 80 %
Ze všeho nejvíce se jedná o kvalitně napsanou hru o opomíjené postavě české vědy. Jako člověk znalý vědeckého prostředí i chorob typu Parkinson musím pochválit skvělého Martina Myšičku, jako vědec i nemocný člověk byl opravdu uvěřitelný. Výborný i Ivan Trojan a Zdeňka Volencová, naopak u Veroniky Kubařové mi stále přijde, že se s dejvickými zcela herecky neidentifikovala. Spokojenost.
(zadáno: 30.5.2018)
Vítejte v Thébách - Národní divadlo: 70 %
Ryze současná inscenace, jež v sobě nezapře především chytrý a dobrý text Moiry Buffini, který elegantně propojuje antické příběhy (zejména Sofoklovu Antigonu a Senecovu Faidru) a politickou realitu. Právě politická rovina v Čechách zřejmě nevyzní tak pregnantně jako třeba v kolonialistické Británii, ale stále tu je ještě silná feministická linka, včetně jemných narážek na MeToo. Skvělý je imerzivní začátek, v některých okamžicích však inscenace trochu ztrácí tempo. Herecké výkony jako již tradičně u Špinara obecně výborné, po vizuální stránce je vše na vysoké úrovni.
76%
(zadáno: 16.5.2018)
Zbyhoň! - Národní divadlo: 50 %
Po všech stránkách hodně uvolněný fričovský pelmel, který využívá textů a (ne)pravosti Rukopisů k strefování se do přemrštěného českého nacionalismu,slepého vlastenčení,sektářství,xenofobie a mnohých dalších slabin.Do hodiny a půl se vejde opravdu hodně, dojde na kostým Sluhy dvou pánů, trdelník i hromadné zpívání hymny. Oceňuji nápadné zcizovací momenty (Leeloo Pavly Beretové je už nefalšovaným psím členem Činohry) a dobré výkony všech herců, kteří si to vyloženě užívají. Zbyhoňovi by ale neuškodila pevnější ruka dramaturga, který by přehršel nápadů trochu více zracionalizoval a zpřehlednil.
(zadáno: 1.12.2017)
Kafka ´24 - Dejvické divadlo: 60 %
Citlivá, komorní, niterná inscenace, soustředící se sympaticky nikoliv na Kafkovo dílo, ale jeho osobní vztah k ženám. Naprosto výborná je tu Lenka Krobotová, tato poloha jí vysloveně svědčí. Možná bych oželela zbytečnou obrazovku a ubrala na stmívačkách, ale jinak v pořádku.
64%
(zadáno: 22.11.2017)
Maryša - Národní divadlo: 70 %
V ND se povedlo odvyprávět příběh heroiny bratří Mrštíků moderně,ale bez násilných kontroverzí a zároveň výstižně,s pomocí množství metafor. Mnohovrstevnatá scénická akce je tu v dobré symbióze s rozumně seškrtaným a nepozměněným textem.Strohá designová scéna nahrávacího studia je nápaditá,bohužel se však zoufale málo pracuje s jejím významem.Titulní Pavla Beretová je typově vhodná a její dobrý výkon dává naději, že jej v budoucnu ještě vycizeluje.Oceňuji výbornou dunivou, atmosferickou zvukovou složku.Navzdory zprofanovanosti hry se podařilo vytvořit inscenaci dusivou, sevřenou a dnešní.
74%
(zadáno: 8.11.2017)
Noční sezóna - Národní divadlo: 80 %
Dan Špinar se tentokrát trefil do černého, nebo spíše do černé (komedie). Noční sezona je totiž výborná tragikomedická vztahovka se vším všudy. Je to dojemné, je to výstižné, je to vtipné. Režisérova tradiční pečlivá práce s herci je zde dovedena do dokonalosti. Všem sedmi představitelům role sedí doslova jako ulité, všichni jsou bezvadní. Dosud hodně opomíjená Jana Preissová tu přímo září. Scéna s kino sedačkami už je sice trochu klišé,ale tady je dobře využita. Velmi oceňuji,že si Špinar odpustil svůj tradiční expresionismus a manýry (až na obligátní svlékání I. Orozoviče). Spokojenost.
82%
(zadáno: 25.10.2017)
Jsme v pohodě - Národní divadlo: 50 %
Hodně volnomyšlenkářský a "americký" počin na bázi stand-up výstupu. Je to místy
docela vtipné a otevřené, vzácně se daří tnout do živého, netuším ale, jak se k inscenaci postaví spíše konzervativní české divadelní publikum. Velmi dobré jsou výstupy Lucie Juřičkové a Jany Bouškové. Přepjaté homosexuální pitvoření Jana Bidlase a Patrika Děrgela mi přišlo spíše trapné a k ničemu. Překvapením bylo přímé zapojení transgender nápovědky ND do inscenace.
(zadáno: 16.10.2017)
Tanec bláznů - Činoherní klub: 70 %
Vynikající groteska, která o některých rysech Ruska tehdejšího i dnešního vypovídá více než kdejaké realistické drama. Zároveň se jedná o navýsost zábavnou a vtipnou podívanou na tradičních inscenačních základech. Skvělý Petr Nárožný a naprosto přesná Lucie Žáčková. Zřejmě nejlepší kus, jaký jsem v Činoherním klubu dosud viděla.
74%
(zadáno: 12.10.2017)
Konkurz - Městská divadla pražská: 40 %
Tentokrát jde o hodnocení ryze subjektivní, ale na mě to zkrátka byla až moc velká haluz. Scéna doslova bila do očí a neustálé dětské vyptávání postavy Jiřího Hány mi lezlo na nervy. Nezachraňují to ani zkušení Aleš Procházka a Dana Batulková. Nejvtipnější na tom ovšem je, že dokonce ani natolik mystifikující prvky hry nedokázaly zakamuflovat neskonale konvenční a nudnou režii Ondřeje Zajíce. Nové umělecké vedení snad brzy přinese čerstvý vítr do současného repertoáru podobně "zatuchlých" inscenací MDP.
(zadáno: 29.9.2017)
Macbeth – Too Much Blood - Divadlo Na zábradlí: 70 %
Velmi moderní, vysoce stylizované, cool pojetí Shakespeara, zobrazující na poměrně funkčním principu vyprázdněnost dnešní společnosti. Pro současného diváka má inscenace jistě adekvátní výpovědní hodnotu. Ke konci už to sice trochu dře, co se týče rytmu, ale jinak, why not?
74%
(zadáno: 13.6.2017)
Lucerna - Divadlo v Dlouhé: 90 %
Haně Burešové se v Dlouhé povedl skutečně husarský kousek - vytvořit z Jiráskovy patetické báchorky velice živou a aktuální inscenaci s nádhernými klasickými kulisami a stylovou smetanovskou hudbou. Výborné jsou různé nenásilné gagy, jemná parodie i občasné zcizovací výstupy (skutečná nápověda mezi vítajícími). Herecky vynikající je Eva Hacurová. Nejlepší inscenace české klasiky, kterou jsem zatím mohla vidět.
87%
(zadáno: 6.6.2017)
AnderSen - Divadlo Na zábradlí: 80 %
Velmi náročná inscenace, která naprosto geniálním způsobem propojuje Andersenovy pohádky s poněkud traumatickými zážitky z dětství jednotlivých herců klasickou metodou kolektivní improvizace. Nápadité je zařazení především méně známých pohádkářových textů, jakým je například Stín. Skvělé kostýmy a vynikající scéna. Jedinými výtkami jsou nedostatečná formální kompaktnost kusu a podivně exhibující postava Boženy Němcové. Každopádně je více než dobře, že na úžasné Andersenovo dílo bylo nahlédnuto z tak nového, obohacujícího úhlu. Osobnost, jako byl on, si to jednoznačně zaslouží.
84%
(zadáno: 3.6.2017)
Racek - Divadlo v Dlouhé: 70 %
V několika směrech inovativní pojetí Čechova. Tradičně vizuálně opulentní Skutrovská režie akcentuje především uměleckou nótu dramatu a vnitřní svět Trepleva. Čechovovské pachtění po lásce zde není tak hmatatelné, proto ty zmínky o chladnosti inscenace. Výklad Trigorina jako homosexuála je zajímavý, nicméně poměrně značně posouvá vyznění celého děje. Zapamatování hodná je především dominantní scéna uvedení Treplevovy hry. Pavel Neškudla a Marie Poulová velmi dobří, skvělý výkon podává i K. Sedláčková-Oltová a J. Vondráček. Řada diváků o přestávce odešla - na Skutry se zkrátka musí zvykat.
74%
(zadáno: 26.5.2017)
Paní Bovaryová - Divadlo pod Palmovkou: 20 %
Extrémně nepovedená inscenace, ve které je špatně snad úplně všechno - neškrtající dramatugie, lhostejná režie, nesourodá hudba, nefunkční scéna a ochotnické výkony všech herců.Délka hry je k nesnesení, koncepčně je to zbytečně ilustrativní, těžkopádně klasické, bez lehkosti a nápadu.Režie se vysloveně vyžívá v nekonečných nadbytečných scénách souloží (zvláště ta za zvuku tónů Ave Maria byla vrcholně nevkusná).Paní Bovaryová přitom není povrchní bulvár, jak jej Lang na Palmovce zobrazuje. L. Štěpánková je úplně mimo, příšerný je O.Veselý jako Rudolf - tak chabý výkon jsem snad ještě něviděla.
(zadáno: 25.5.2017)
Mlynářova opička - Národní divadlo: 60 %
Klicperovský kompilát stvořený Milanem Šotkem tak obratně, že téměř není poznat, že se jedná o kompilaci. Hranice mezi dominancí anachronického Klicperova jazyka a snahou pobavit a zaujmout dnešního diváka je skutečně tenká a ne vždy se jí daří dodržet. Hlavním neduhem inscenace je zdlouhavost některých pasáží,pro Pácla typické statické scény a nedostatečná plynulost a svižnost.Trochu vadí primitivní zpívané části a nadbytečná postava Ládoně. Herci si účinkování vyloženě užívají,timing gagů se spoluprací s diváky určitě zdokonalí. Výborní jsou především V. Beneš, F. Rajmont a P. Štorková.
64%
(zadáno: 22.5.2017)
Jedenácté přikázání - Národní divadlo: 60 %
Ze hry dnes bohužel zoufale anachronické a hloupoučké dokázal Drábek vytřískat pár docela dobrých nápadů a popkulturních gagů. Opulentní je především výprava (použití vznášedel, zorbingové koule, propadla atd.) Tradičně skvělá je Králova hudba a písně. Vulgarismy se dají přežít, mnohem horší je však rádoby vtipný neetický dialog o dosud nenarozeném potomkovi. Herecky v pořádku, opravdu moc mile mě překvapil Martin Pechlát - netušila jsem, že je tak skvělý komik.
57%
(zadáno: 6.5.2017)
Pěna dní - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 60 %
Pěna dní jako 10. nejdůležitější dílo 20. století je velmi svérázná kniha a lze jí pojímat subjektivně a různorodě. Já chápu L´Écume des jours jako nejpůsobivější a nejcitlivější příběh mladé lásky, jaký kdy vznikl. Bylo proto vskutku rozrušující sledovat především v první polovině expresivně přepjatou a křečovitou skutrovskou inscenaci (jednoznačně iritující jsou scény s Dupontem). O to víc potěšil alespoň náznak té citlivosti ke konci. Burácející Mastix nekompatibilní, vyzdvihovaná scéna krásná, ale nevyužitá. Hradecké Pěně jednoznačně škodí hype, který se kolem ní vytvořil.
(zadáno: 23.4.2017)
Velká mořská víla - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 70 %
"Já nejsem Tvůj otec, jsem Tvůj švagr!"
O něco povedenější a vyzrálejší než Jedlíci čokolády. Velká mořská víla je více komplexní, kompaktní hra se smysluplnou výpovědí - skvělý je především monolog Valerie v závěru. Opět super hudba a filmové narážky (Vetřelec!). Neustálá extempore Jiřího Zapletala lze buď milovat nebo nesnášet.
(zadáno: 5.4.2017)
Jedlíci čokolády - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 60 %
"Vypadáš jako ibalgin."
Je to skutečně typický Drábek se všemi svými přednostmi (skvělé gagy, popkulturní odkazy, zobrazení aktuálních společenských problémů) i slabostmi (sklon k moralizování, místy nekompaktnost, svérázná poetika). Super výběr hudby (Hana Hegerová a Zuzka Navarová!) a Jiří Zapletal, který je kapitolou sám pro sebe. Jako kritik bych neměla přehlížet jeho snahu získat si publikum za každou cenu, jako divák se však nemohu ubránit jeho neskutečnému komediálnímu talentu.
64%
(zadáno: 3.4.2017)
Nikdy - Divadlo na Vinohradech: 60 %
Hra niterná a intimní, chvályhodně vypovídající o dětech zatížených slabostmi svých rodičů. Lenka Lagronová pro mě překvapivě výrazně zdůrazňuje křesťanský prvek příběhu, především motiv milosrdenství. Přesto mi přijde, že to všechno bylo občas trochu moc upovídané a ztrácelo to tempo. Herecky je inscenace na vinohradské poměry majstrštyk - všechny tři herečky jsou velmi autentické, sympaticky ponořené do svých postav. Mě osobně nejvíce zaujala hlavně Zuzana Vejvodová.
64%
(zadáno: 18.3.2017)
Peer Gynt - Divadlo na Vinohradech: 70 %
"V mé víře, lásce a v mé naději!"
Na Vinohradech vznikla pod rukama Martina Čičváka impozantní,po všech stránkách náročná,tříhodinová inscenace Ibsenova nejosobitějšího díla.Tvůrci se s obtížně realizovatelným textem popasovali se ctí a s nutnými menšími škrty obsáhli všechny zásadní okamžiky děje.Ondřej Brousek v titulní roli je typově přesný a výborně se mu daří postihnout Peerovo chvastounství,snílkovství i vnitřní nejistotu.Nezaostává za ním ani A. Elsnerová a O. Brousek st., zbylí herci však mají jisté rezervy.Scéna s rampou a kuličkami zaujme. A ten konec, ten člověka vždycky obměkčí...
(zadáno: 16.3.2017)
Krvavá svatba - Národní divadlo: 80 %
Tak takový Lorca má v našich emočně chladných krajinách smysl!
Skutři si znovu vybrali surrealistický text a namísto prostého příběhu o lásce a nevěře opět sází na archetypy a suverénně v ND prezentují další vizuálně opojnou inscenaci o věčné dialektice dynamického mužského a stabilního ženského světa. Krásná jednoduchá scéna s využitím forbíny, light design na jedničku i tradičně nádherné, elegantní kostýmy Simony Rybákové. Velkou roli hraje vynikající hudba, i ta Madonna tu má svůj smysl. Herci jsou ukáznění a energičtí, jejich výkony jsou velmi vyrovnané. Velké nadšení.
(zadáno: 9.3.2017)
Na moři, zírám nahoru - Národní divadlo: 80 %
Ze zajímavého, neotřelého textu vytvořil Štěpán Pácl na Nové scéně inscenaci o pěti lidech, jejichž osudy se v jednom okamžiku propojí. Na moři... je svérázná poetická hra,která za různými magickými kotrmelci skrývá řadu bytostně dnešních situací. Umístění do prádelny dává smysl a černá díra je skutečně nápaditý a zábavný scénický prostředek.Herecky je inscenace kvalitativně vyrovnaná - tradičně skvělá L. Polišenská,roztomilý J. Suchý, mile překvapil P. Vaněk i M. Borová,které se podařilo oprostit se od obvyklé herecké polohy. Nová scéna od Špinarova nástupu sympaticky ožila, jen tak dál.
76%

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 > >>