Redakce

Anežka Hrebiková

redakční zkratka: ahr

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení (212)

Filtrování hodnocení:    
   

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 15.9.2020)
Rozhodně jedna z nejkvalitnějších inscenací současného repertoáru DD. To nejlepší z civilního herectví souboru se zde snoubí s hravou a lehkou režií Jiřího Havelky. Obě části představení jsou velmi rozdílné, jak formou, tak obsahem, přesto je zde mnoho společných jmenovatelů, ať už jde o svědomí, lež či pravdu. Žádný z herců zde není nucen do protiúkolů, každý hraje tak skvěle a zúročuje ty herecké kvality, které jsou o něm známy, přesto ani jeden nijak nevyčnívá na úkor kolektivu. Skvělý útvar na pomezí stand-upu a dokumentárního divadla na základě hamletovské synopse. Divadlo, které jde na dřeň.
(zadáno: 2.9.2020)
Velké zklamání. Nudná hra přesycená nesčetnými zbytečnými vulgarismy a vulgaritou. To by bylo ale to nejmenší. V tomto dramatu jsou oba bratři tak zlí a tak nenávistní, že to vyvolává čirou depresi. Tak nepochopitelně "zlou" hru bez jediné špetky naděje jsem snad ještě neviděla. Herecké výkony také nejsou, navzdory zvučnosti jmen, žádná sláva. Oba herci notně zestárli a na role už se příliš nehodí. Marek Taclík má tendenci se často odbourávat a absolutně mu není rozumět. Inscenace má svá nejlepší léta za sebou a je zralá na derniéru.
(zadáno: 25.8.2020)
Takhle si představuji kvalitní oddechovku. Vtipnou, ale bez zbytečných vulgarit a lacinností. S lehkým dějem nevyžadujícím přemýšlení, přesto s nosnými myšlenkami a názory. Můj báječný rozvod to vše splňuje. Ano, text není zrovna nějaký vrchol kvality, ale zato pomáhá udržet pozornost po celou poměrně dlouhou dobu monodramatu. Eliška Balzerová je nepřekonatelná, bryskně a s gracií přeskakuje do dalších rolí, v inscenaci je viditelně "zabydlená". Překonalo mé očekávání.
75%
(zadáno: 6.8.2020)
Velmi obtížné hodnotit. Vajdička Hilského nádherný text osekal tak nemilosrdně, že zmizely nejen klíčové monology (Jak mistrovský kousek je člověk, Náš synovče a synu, Být či nebýt), ale hlavně většina důležitých dějových oblouků a motivace všech postav. Nelze tak pochopit vývoj Ofélie a její vztah k Hamletovi, u Gertrudy je zase až přemrštěně zdůrazňována mateřská láska hraničící s Oidipovským komplexem. Horacio jako Hamletovo alter ego nemá opodstatnění, byť vlivem něho je konec natolik neortodoxní.Jde tu spíše o zhuštěné rodinné drama, ale to v tomto případě nestačí. Malou kompenzací je vynikající hudba M. Novinského.
(zadáno: 29.7.2020)
Na Shakespearovu velmi hořkou pozdní komedii (hlavně kvůli jejímu konci) nahlíží Pitínský prizmatem duchovna a biblických symbolů, které však v naší ateistické společnosti příliš nerezonují (většinou nepochopená žába je zde symbolem plození dětí, ryba je jasná).Navzdory strohé scéně a naopak obvyklým křiklavým kostýmům Jany Prekové se však víceméně podařilo přiblížit ducha a mentalitu Shakespearovy doby.Raně novověké duchovno a expresivita se zde produktivně snoubí.Nelze zapomínat, že námět hry pochází z Dekameronu, proto ta zdánlivá roztříštěnost. Výborná A. Fialová, M. Durnová a O. Pavelka. Určitě stálo za shlédnutí.68%
(zadáno: 28.7.2020)
Komorní tragikomedie rozehrává motiv závislostí, ať už na drogách, alkoholu, či prášcích. Z hlediska komediálního je její potenciál velmi dobře využit, otázkou však je, zda vlivem neposkytnutí nějaké skutečné katarze a procitnutí jejím postavám dá něco více i samotnému divákovi. Téma je to totiž citlivé, problematické a rozšířené. Vyústění hry jaksi do prázdna a stále dosti nevážně člověku moc optimismu paradoxně nedodá, zvlášť má-li s problematikou zkušenosti. Každopádně vedle jednostrunného Vincenta Navrátila a Petra Stacha, který trochu bojuje s protiúkolem, jednoznačně vyniká Bára Štěpánová. Role jí velice sedla.
(zadáno: 22.7.2020)
Poměrně příjemná romantická komedie o odvaze měnit se díky těm, které milujeme. Miroslav Táborský je jako autista skvělý a má dobrý timing humorných situací. Na Petře Nesvačilové je trochu vidět, že to není zcela primárně divadelní herečka. Stačí si jen zvyknout na její specifickou "americkou" dikci, jinak je velmi autentická a uvolněná. Bylo moc fajn slyšet zase Alenu Vránovou, byť pouze ze záznamu. Možná bych jen pozměnila název, který je poněkud matoucí, protože o tanec v této inscenaci jde až v poslední řadě.
(zadáno: 13.7.2020)
Sympatická ukázka toho, jak lze v současné dramatice uplatňovat magický realismus. Tohoto směru je představení v Ungeltu plné, ale současně nijak nedráždí a nevyčnívá, autor jej implementuje velmi přirozeně a s citem. Text tedy vůbec není špatný,naopak, dovede navodit příjemnou "magickou" atmosféru. Děj je sice předvídatelný, ale rozhodně nenudí, k čemuž přispívají velmi dobré herecké výkony.František Němec se pro role zahořklých morousů a glosátorů přímo narodil, jednoznačně je vidět nejvíce. Klára Sedláčková-Oltová utlumila svůj dříve trochu "hysterizující" styl a Ladislav Hampl má rozhodně charisma. Celkově nadprůměr.
(zadáno: 6.7.2020)
Nutno uznat, že syžet i styl hry jde Dejvickým na ruku. Je vidět, jak jsou všichni herci ve svých rolích spontánně ponořeni. Bohužel, kvalitu hodně sráží velmi předvídatelný děj a nepříliš důrazné vyznění včetně poselství. Spolu s nadbytečnými vulgaritami to přispívá až k trochu lacinému výslednému dojmu. Herecké výkony jsou však vynikající, ať už se jedná o hyperaktivního Václava Neužila, lehce "gay" Martina Myšičku či jako obvykle ztišeného Ivana Trojana. Velmi lehký nadprůměr.
(zadáno: 3.7.2020)
David Jařab, odborník na klaustrofobní rodinná dramata, bohužel nezúročil údernost lakonického Leskovova originálu a původní příběh v druhé polovině zcela odklání jiným směrem, který ani nedává valný smysl. Jen dvouhodinová inscenace, postavená na novele jednoaktové délky se tak neúprosně vleče, živá repetitivní hudba paradoxně uspává a herci nemají absolutně co hrát. To se bohužel týká i titulní Natálie Řehořové, která je pro hlavní hrdinku skvělou volbou, po celé představení neopustí jeviště a postupná proměna charakteru se jí daří výborně, inscenaci na tak vratkých základech však nezachrání. Více viz redakční recenze.
(zadáno: 29.6.2020)
Příjemná biografická inscenace s feministickým ražením oslavující dílo u nás málo známé vědkyně. Eva Elsnerová je typově skvělá volba. Její skutečně vynikající, ztlumený civilní výkon však narušují v protipólu zbytečně přehrávající mužští kolegové. To se týká především velmi slabého Jana Zadražila, kterému jsem navíc jeho prošedivělého doktoranda moc nevěřila, Daniela Ondráčka, ale i Marka Němce, který má překvapivě velmi špatnou jevištní dikci a téměř jsem mu nerozuměla. Výrazný je pouze Matouš Ruml jako klukovsky nadšený Watson. Celkově slabý výkon mužské části souboru mě tak bohužel nutí jít s hodnocením níže.
(zadáno: 23.6.2020)
Tejnorové víceméně povedená intenzivní politická satira, který je dán rámec formou televizního programu k výročí 17. listopadu. Hodina za vtipného využití zeleného plátna příjemně uteče, jen vsuvka s hlasováním diváků o pokračování už je trochu "vynuceně demokratická". Představení podle mě mělo skončit právě vystoupením z role a osobními výpověďmi aktérů, jelikož následná etuda s angažovanými herci a úpravou hymny je zbytečně upachtěná.Je hrozivé si uvědomit, že za tři roky by to takto nějak skutečně mohlo vypadat.Co se týče hereckých výkonů, zaujala mě především Tereza Volánková a její přirozené herecké proměny.
(zadáno: 19.6.2020)
Jezerkovská veskrze poctivá adaptace úspěšného italského filmu Paula Genoveseho, který letos dostal i německou verzi. Přiznám se, že jsem nečekala mnoho, ale byla jsem velmi příjemně překvapená. Hlavní devizou je především svižný a trefný text, který je vtipný a současně tne do živého. K tomu lze připočítat všechny herecké výkony (Jan Řezníček a pro mě překvapivě uvolněná a civilní Patricie Pagáčová) a dobrou scénu. V současné chvíli určitě jedna z nejlepších věcí na Jezerce. Chválím.
(zadáno: 17.6.2020)
Pro mě bohužel zklamání. Nezáživná kolektivní inscenace, které podráží nohy zoufalý a nekvalitní scénář. Ženské postavy jsou zbytečně typizované a jejich problémy a traumata nedostatečně rozvedena. Atmosféra life couchingu je pofidérní a nudná. Přispívá tomu především velmi slabý výkon Luboše Veselého. Co se týče dam, je to o něco lepší, do civilního herectví to má ovšem daleko. Všichni aktéři místy až nepříjemně přehrávají. Uslazená píseň Hanky Zagorové jen podtrhuje klišoidnost a prázdnost inscenace.
(zadáno: 8.6.2020)
Ale ano. Lehce nadprůměrné představení, v němž výrazně převažuje silná výpověď nad jevištní akcí. Ta zde poněkud dosti pokulhává, je neoriginální a konzervativní. Trochu únavné a nadbytečné jsou vysvětlující faktografické komentáře. Inscenaci zvedá především působivá druhá polovina a její varovný apel s nenucenou aktualizační vsuvkou. Jiří Hána je v titulní roli velmi dobrý a moc mě potěšila skvělá Máša Málková, kterou vídám na divadle tak málo. Její jevištní dikce je naprosto ukázková.
(zadáno: 26.1.2020)
Martin Františák se pokusil vytvořit epickou rodinnou fresku plnou živočišnosti a nespoutanosti z anglických vřesovišť.Bohužel se mu však inscenace rozpadá pod rukama vlivem řady faktorů.Scéna s o stěnu postavenými větvemi a herci zavírajícími se do výlohy na dorty není ani zajímavá, ani nápaditá.Obraz umírajících postav kráčejících za světlem už není originální vůbec.Metalové hudební vsuvky jsou rušivé a rvou uši. Herci nedokáží utáhnout postavy,jejichž příběh trvá několik desítek let. Velmi slabý a jednotvárný je Jan Grundman jako Heathcliff a Petr Buchta-jeho Linton nemá být tak dětinský. Bezruči před lety zasáhli víc.
(zadáno: 21.1.2020)
Vcelku uspokojivý komorní thriller s dobrými hereckými výkony, hudbou a osvětlením. Hodnocení trochu sráží poněkud předvídatelný a nepříliš kvalitní text a také nadbytečné a dlouhé mezery mezi jednotlivými scénami, kdy se herci například zbytečně svlékali a zase oblékali. Poselství o tom, kam až člověka může dovést neopětovaná láska, je však velmi nosné. Sarah Haváčová se od působení u Bezručů hodně vypracovala, její problémy s dikcí jsou nyní již jen minimální. Karel Heřmánek místy drobně přehrával. Jinak ale spokojenost. 74%
(zadáno: 6.1.2020)
Tradicionalistické, vynikající zpracování Ibsenova živého rodinného thrilleru. Dejvičtí zachovávají úctu k Fröhlichovu překladu, ale přitom si dovedou i zde najít chvilku pro decentní a spontánní odlehčení, jak to umí snad jen oni. Leitmotiv Griegovy Solvejginy písně z Peera Gynta na pozadí je sice zprofanovaný, ale skvěle podbarvuje atmosféru děje. O hereckých výkonech asi nemá cenu diskutovat, snad jen, že poslední scéna Kláry Melíškové a Vladimíra Polívky mě zcela odrovnala. Za mě výborné. 86%
(zadáno: 5.12.2019)
"Oidipe, domů!" Jan Frič poslední dobou tenduje k metafyzickým, filozofickým tématům a Oidipus do této linie jednoznačně zapadá. Zdůrazněn je zde především motiv člověka, který se v tvrdohlavé touze po sebepoznání řítí do propasti. Forma detektivního příběhu, kdy Oidipus/poručík Colombo po vzoru Robbe-Grilletovych Gum pátrá po vrahovi, jímž je on sám, sice není příliš invenční, ale funguje. Vychází i několik sympatických gagů, jinak je to ale spíše jen další pelmel, kterému plně rozumí asi jen tvůrčí tým. Dosti rušivé jsou hudební vložky, kde navíc hercům není dobře rozumět. Myslím, že velká scéna Fričovi příliš nesedí.45%
(zadáno: 4.12.2019)
Poměrně šťastné zpracování jinak silně archaického legionářského dramatu, které eliminovalo řadu nerezonujících pasáží (viz komparace s kompletním textem v programu) a současně zdůraznilo a ponechalo to důležité, tedy výpověď o odvaze a významu českých jednotek během bojů na východní frontě. Možná bych jen zkrátila obšírné popisy jednotlivých bitevních střetnutí, které řeknou něco snad jen vojenským historikům. Vzhledem k populárně-naučnému charakteru inscenace bych představení doporučila především školám.
(zadáno: 11.7.2019)
Zimní pohádka není jednoduchá jak pro inscenátory, tak pro diváky. Pavel Khek si ale v tomto případě poradil a vytvořil povedené a přístupné rodinné drama. Rozumně zjednodušil scénu a naopak klade co největší důraz na Shakespearův nádherný text. S ním si výborně rozumí Martin Hofmann, skvělá je i poslední dobou opomíjená Petra Špalková nebo Alena Mihulová. Vynikajicí hudba odlišující tématicky dvě poloviny hry i dvě království. Jedinými negativy jsou trochu slabší ozvučení a poslední scéna se zcela nadbytečnou videoprojekcí.
74%
(zadáno: 21.3.2019)
Skvělá původní vztahová tragikomedie na téma lásky a Boha. Už dlouho jsem neviděla hru, která by tak svěžím způsobem bryskně postihovala tak složitě uchopitelná témata. Po velmi dlouhé době jsem moc ráda viděla Marthu Issovou, ale vynikající byli tradičně všichni. Vzkříšení je vtipné, tne do živého víc, než by se kdo nadál a má velmi rozumnou délku. Čiré divadelní nadšení.
(zadáno: 4.3.2019)
Jedná se rozhodně o nejsprostší hru, kterou jsem zatím viděla, ale je nutno říci, že vulgarismy zde mají své opodstatnění. Děj je navzdory řadě gagů hodně pesimistický. Trochu mě vykolejil až kafkovsky vyznívající absurdní závěr. Každopádně lze představení doporučit už jen kvůli vynikajícím výkonům všech herců, výborná je tu i na malém prostoru třeba Lenka Krobotová.
(zadáno: 1.3.2019)
Určitě jedna z nejpovedenějších a nejvyzrálejších inscenací v režii SKUTRU. Výborná symbióza nadšeného souboru(zkušených bardů i mladé generace),perfektní scény,nevtíravé hudby a funkčních kostýmů.Z hlediska scénické akce je Kytice technicky náročným majstrštykem, například závěrečný obraz nebo vodní scéna z Holoubka na diváka skutečně zapůsobí.Povedeným nápadem je i prolínání některých postav a motivů z jedné balady do druhé(např.návaznost Vodníka na Dceřinu kletbu nebo Svatebních košil na Holoubka).Komplexně promyšlené a nesoucí jasné poselství.O osud představení takové kvality obavy nemám.
(zadáno: 22.2.2019)
Velmi povedená inscenace, vypovídající o autismu vyrovnaně, nezaujatě a realisticky. Havelka využívá vhodných inscenačních prostředků, například klipovitost není vůbec na škodu tvorbě podivuhodně komplexního dějového oblouku a zároveň umocňuje výpověď tvůrců. Výborná a uvěřitelná Simona Babčáková ve své takřka životní roli. Předčilo očekávání.

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>