PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Anežka Kotoučová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (230)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 5.6.2016)
Nepamatuji si, že by mě kdy v životě nějaké divadlo pohltilo takovým způsobem jako právě hradecké zpracování Puškinova mistrovského díla. Jedná se o inscenaci s nesmírně silnou a snovou atmosférou. Původní verše zde neexistují - s výjimkou obou dopisů(a i ty jsou značně zkráceny).Co chybí hře na textu, vynahradí však bohatě jevištní akce a chórové i individuální výstupy.Velmi dobrá scéna, elegantní a funkční kostýmy a skvělá hudba. Geniální výkony všech herců, Pavlína Štorková však přece jen o třídu všechny převyšuje.
Ještě hodinu po zhlédnutí jsem byla jako v transu. Neskutečný zážitek.
97%
Ještě hodinu po zhlédnutí jsem byla jako v transu. Neskutečný zážitek.
97%
(zadáno: 28.1.2014)
Racek - Dejvické divadlo 100 % 
Čechov nesmírně výstižný - směšný, smutný, stále aktuální. Sisyfovská touha po životadárné lásce druhé osoby pro mě ještě nikdy na divadle nebyla tak autenticky doléhající, jako kdyby to byla přímo Rackova premiéra v roce 1896.
Herce je vysloveně radost sledovat, převažuje výrazně civilní herectví, výborná je Klára Melíšková, "sluníčko" Veronika Kubařová, příjemně mě překvapil Treplev Jaroslava Plesla, Ivan Trojan no comment, jen si Trigorina představuji maličko stylizovanějšího. Nádhera, která si Radoka zaslouží.
Herce je vysloveně radost sledovat, převažuje výrazně civilní herectví, výborná je Klára Melíšková, "sluníčko" Veronika Kubařová, příjemně mě překvapil Treplev Jaroslava Plesla, Ivan Trojan no comment, jen si Trigorina představuji maličko stylizovanějšího. Nádhera, která si Radoka zaslouží.
Faidra je kapitolou sama pro sebe. Hra precizní po všech stránkách je připomínkou starých dobrých antických děl. Úspornou scénu ovládají výkony skvělého Miroslava Táborského a především Heleny Dvořákové, pro níž je cena Alfréda Radoka za postavu Faidry více než zasloužená. Navíc, dobovou atmosféru jako by přibližovala i sugestivní "patetická"(myšleno pozitivně) dikce Emmy Černé. Skvost Dlouhé.
Možná nejlepší představení, jaké jsem viděla. Mikuláškova obvykle nápaditá režie, krásná hudba a perfektní ztvárnění Taťány T. Vilišovou.
(zadáno: 23.4.2023)
Velice příhodné představení pro ty nejmenší diváky. Inscenace dotažená do všech detailů (zázemí, organizace, doprovodné materiály), se skvělou hudbou a vnímavými a flexibilními tanečníky, kteří citlivě a trpělivě interagují s dětským publikem. Možná jen těch upozornění, co vše děti nesmí, bylo příliš, ale na druhou stranu je to vzhledem k situaci pochopitelné. Rozhodně stojí za vidění i opakovaně. Jako první krok do divadelního světa je Batolaterna pro děti ideální.
(zadáno: 22.2.2023)
Martin Františák v Rokoku vytvořil inscenaci mrazivou, dusivou, při níž Vám je fyzicky špatně. Neviditelného předkládá jako sugestivní psychologický horor, v níž se chladný kariérista Švajcar zamotává čím dál více do osidel degradujícího šílenství Hajnových. První polovina je opravdu děsivá, druhá pak zase dává na odiv skvělý a propracovaný výkon Petry Tejnorové (Soňa), jejíž postupující šílenství je zde líčeno skutečně realisticky, plíživě a nenápadně. Za zmínku určitě stojí i výborná, až filmová hudba. Přiznám se, že už dlouho mi nějaká inscenace nenavodila takový pocit, bravo! 87%
(zadáno: 15.9.2020)
Rozhodně jedna z nejkvalitnějších inscenací současného repertoáru DD. To nejlepší z civilního herectví souboru se zde snoubí s hravou a lehkou režií Jiřího Havelky. Obě části představení jsou velmi rozdílné, jak formou, tak obsahem, přesto je zde mnoho společných jmenovatelů, ať už jde o svědomí, lež či pravdu. Žádný z herců zde není nucen do protiúkolů, každý hraje tak skvěle a zúročuje ty herecké kvality, které jsou o něm známy, přesto ani jeden nijak nevyčnívá na úkor kolektivu. Skvělý útvar na pomezí stand-upu a dokumentárního divadla na základě hamletovské synopse. Divadlo, které jde na dřeň.
(zadáno: 6.1.2020)
Tradicionalistické, vynikající zpracování Ibsenova živého rodinného thrilleru. Dejvičtí zachovávají úctu k Fröhlichovu překladu, ale přitom si dovedou i zde najít chvilku pro decentní a spontánní odlehčení, jak to umí snad jen oni. Leitmotiv Griegovy Solvejginy písně z Peera Gynta na pozadí je sice zprofanovaný, ale skvěle podbarvuje atmosféru děje. O hereckých výkonech asi nemá cenu diskutovat, snad jen, že poslední scéna Kláry Melíškové a Vladimíra Polívky mě zcela odrovnala. Za mě výborné. 86%
(zadáno: 21.3.2019)
Skvělá původní vztahová tragikomedie na téma lásky a Boha. Už dlouho jsem neviděla hru, která by tak svěžím způsobem bryskně postihovala tak složitě uchopitelná témata. Po velmi dlouhé době jsem moc ráda viděla Marthu Issovou, ale vynikající byli tradičně všichni. Vzkříšení je vtipné, tne do živého víc, než by se kdo nadál a má velmi rozumnou délku. Čiré divadelní nadšení.
(zadáno: 13.6.2017)
Haně Burešové se v Dlouhé povedl skutečně husarský kousek - vytvořit z Jiráskovy patetické báchorky velice živou a aktuální inscenaci s nádhernými klasickými kulisami a stylovou smetanovskou hudbou. Výborné jsou různé nenásilné gagy, jemná parodie i občasné zcizovací výstupy (skutečná nápověda mezi vítajícími). Herecky vynikající je Eva Hacurová. Nejlepší inscenace české klasiky, kterou jsem zatím mohla vidět.
87%
87%
(zadáno: 4.6.2016)
"Pojď ke mně, já to věděla, že dodnes mohou se dít divy.Že jednou potkám anděla, a že ten anděl bude živý."
Update - po několikerém zhlédnutí zvyšuji hodnocení. Vynikající zpracování sentimentálního příběhu s nádhernými verši v uzavřenou operně stylizovanou inscenaci. Invenční scéna skvěle využívající celý prostor jeviště. Jde-li o herce, P. Štorková a V. Polívka jsou oba výborní, i když Polívka je méně zkušenější v práci s textem. V porovnání s P. Děrgelem působí navíc dost prkenně.
Inscenace, která do ND jednoznačně patří.
86%
Update - po několikerém zhlédnutí zvyšuji hodnocení. Vynikající zpracování sentimentálního příběhu s nádhernými verši v uzavřenou operně stylizovanou inscenaci. Invenční scéna skvěle využívající celý prostor jeviště. Jde-li o herce, P. Štorková a V. Polívka jsou oba výborní, i když Polívka je méně zkušenější v práci s textem. V porovnání s P. Děrgelem působí navíc dost prkenně.
Inscenace, která do ND jednoznačně patří.
86%
(zadáno: 1.5.2016)
Inscenace stejná jako samotná Olga Havlová - neokázalá, ironická a inteligentní. Vynikajícím způsobem napsaná, zrežírovaná i ztvárněná hra o ženě, jejíž vlastnosti jsou dnes tak zoufale potřebné, a proto inspirující. Zaujal mě sympaticky familiérní přístup - herečka kontrolovala lístky a režisérka usazovala diváky. Výborné využití prostoru, řada vtipných scén (stavění plotu, Hrobka) a jako obvykle bezchybná a skvělá Pavlína Štorková. Můj divadelní zážitek sezony.
94%
94%
(zadáno: 17.4.2016)
Update. Kritika je na místě, ale je třeba si uvědomit,že se jedná o složitě uchopitelnou, i když navýsost symbolistickou pohádku,která by měla zaujmout rovným dílem děti i dospělé.V takovém případě je těžké zavděčit se všem. Samozřejmě, jednotlivé scény by možná mohly být zdařileji propojeny a méně statické. Jako feministku mě hrozně mrzí,že z typicky ženské kočky se stal nemastný neslaný kočkokocour, čímž se inscenátoři připravili o působivý žensko-mužský antagonismus se psem. Jinak jsem ale byla jednoduše nadšená. Výborné výkony všech herců, hlavně P. Štorková je v této roli nedostižná.
94%
94%
(zadáno: 25.4.2013)
Adaptace čistě prozaických textů Mikuláškovi svědčí a Pavel Juráček, alespoň podle toho, co zaznělo v incenaci, má perfektní styl vyjadřování a svéráznost, které člověka pohltí.
Scénické prostředky skvěle využity. Herci - až na trochu iritujícího J. Poláška s jeho mírně infantilní dikcí - bezchybní.
Rozhodně bych netvrdila, že obsah deníku lze připsat každému a v jakékoliv době. On totiž ne každý dokáže zůstat v podobné době sebou samým.
Víc takových inscenací pro naši povětšinou zbabělou a stále zapomínající společnost prosím.
85 %
Scénické prostředky skvěle využity. Herci - až na trochu iritujícího J. Poláška s jeho mírně infantilní dikcí - bezchybní.
Rozhodně bych netvrdila, že obsah deníku lze připsat každému a v jakékoliv době. On totiž ne každý dokáže zůstat v podobné době sebou samým.
Víc takových inscenací pro naši povětšinou zbabělou a stále zapomínající společnost prosím.
85 %
(zadáno: 30.9.2012)
Viděno v televizním záznamu.
Jejda,to jsem asi o něco přišla.Protože,tohle musel být navzdory méně využitému otáčku úžasný zážitek. Až na pár zbytečných dvojsmyslů a několik zkrácení sympatické nastudování mojí nejoblíbenější komedie od Shakespeara.Zuzana Stavná je jako Ganymédés naprosto geniální. Doufám, že tenhle kus nasadí ještě alespoň na přespříští sezonu.
89%
Jejda,to jsem asi o něco přišla.Protože,tohle musel být navzdory méně využitému otáčku úžasný zážitek. Až na pár zbytečných dvojsmyslů a několik zkrácení sympatické nastudování mojí nejoblíbenější komedie od Shakespeara.Zuzana Stavná je jako Ganymédés naprosto geniální. Doufám, že tenhle kus nasadí ještě alespoň na přespříští sezonu.
89%
(zadáno: 11.4.2012)
Docela dost mě to dostalo.
Značně subjektivně osekané,ale zhuštěné, což vůbec není na škodu, neboť po takovém zážitku by už nikdo nemohl prohlásit,že Bronteová vytvořila něco na způsob červené knihovny.
Pesimistické, ale realistické,zobrazující stále aktuální neduhy společnosti a jedince (rasismus, emoce).
A jako obvykle symbolistické,ale srozumitelné i pro neobeznámené diváky.
Opět vynikající Tomáš Dastlík i živočišná Sylvie Krupanská.
Jen škoda,že se Mikulášek neobjeví u Bezručů i příští sezonu - bude mi tam chybět.
Značně subjektivně osekané,ale zhuštěné, což vůbec není na škodu, neboť po takovém zážitku by už nikdo nemohl prohlásit,že Bronteová vytvořila něco na způsob červené knihovny.
Pesimistické, ale realistické,zobrazující stále aktuální neduhy společnosti a jedince (rasismus, emoce).
A jako obvykle symbolistické,ale srozumitelné i pro neobeznámené diváky.
Opět vynikající Tomáš Dastlík i živočišná Sylvie Krupanská.
Jen škoda,že se Mikulášek neobjeví u Bezručů i příští sezonu - bude mi tam chybět.
(zadáno: 28.10.2011)
Nemohu si pomoci, ale mě se to prostě líbilo. Pravda je, že v takových stylistických orgiích se asi někteří lidé neobeznámení s Ibsenovou tvorbou nebudou významově orientovat, přesto pouhá Mikuláškova invence je zde dle mého názoru hodná obdivu. Není to dokonalé pojetí, ale hra určitě stojí za vidění. Ostatně, neustále mžourající Hedviku skvělé Terezky Vilišové mám před očima dodnes.
(zadáno: 28.10.2011)
to J.Mikulášek: "...for I can´t help falling in love with you." :-)
(zadáno: 26.3.2011)
Mikulášek, jak ho mám ráda. Chytrý, intenzivní i vtipný, nápaditý, schopný ze statické korespondence neobyčejných mužů vytvořit neobyčejnou hru, jíž se Praha sklonila bouřlivým potleskem ve vyprodané Dlouhé plné mnoha pražských herců svému moravskému sourozenci. Po delší době mě na divadle zase něco dostalo a jsem ráda, že je to zrovna Brno.
Moje srdcovka.H.Dvořáková a M.Táborský zde plně uplatňují své kvality a profesionalitu.H.Dvořáková vytvořila jednu z nejlépe propracovaných postav,jaké jsme kdy viděla.Bohužel,plné hodnocení mi trochu kazí M. Konig,jehož don Enrique není mužný Juan ale spíše sexistické štěně.M. Matejka,který pojal Coquína jako žblebtu namísto racionálně vtipné figurky zapřičiňuje možná trochu nepříjemný kontrast s vážností hry.Dobrá práce se scénou.Kvůli takovýmto hrám stojí za to chodit do divadla.Důstojné navázání na úspěch Faidry.
Výborný J. Vondráček. Goldoni by měl radost. Update: Po několika letech a dalších zhlédnutích: i když se některé vtipné situace začaly až příliš rozehrávat, zmizeli psí herci i někteří turisti, stále je to inscenace, která mi jako jediná dovede navodit skvělou náladu do dalších dnů. A už jsem psala, že Vondráček je úžasný?
Kultovní hra.
Vějíř s broskvovými květy je ztělesněním skutečného umění na divadle. Hra pro herce zajisté nesmírně náročná, je úchvatná už jen na pohled, natož pak na celkové vnímání. Pitínský zde zcela uplatnil svou častou oblibu v estetice. Upřímně řečeno ze sledované návštěvnosti, hra bohužel doplácí na (zde samozřejmou)absenci humoru, na který se do Dlouhé chodí především (ve Vějíři tuto složku zastupuje pouze tradičně výborný J. Vondráček jako Vypravěč) Jsou zde zkrátka vyvíjeny náročnější požadavky, odměnou je pak ale pro diváka nadmíru kulturní zážitek. Osobně-takhle pro mě vypadá opravdové divadlo.
Skvělý Trojan v mém nejoblíbenějším románu od Gončarova.
(zadáno: 7.12.2023)
Když se audiovizuální opulence SKUTRů setká se silným a nádherným textem, vznikají z toho většinou podařené kusy. Hamlet je poctivou, propracovanou inscenací s minimem inovací, jež by mohly diváka podráždit, přičemž duo režisérů akcentuje zejména ambivalentní téma odplaty za cenu smrti nevinných. Vyzdvihla bych působivou a stylovou scénu (houpačka, tribuna), která pracuje s hloubkou jeviště ND, krásné kostýmy Simony Rybákové a výbornou hudbu. Z herců mě nejvíce oslovila Berenika Anna Mikeschová, vynikající zejména ve scéně zešílení Ofelie, naopak slabší mi přišel Filip Březina. Inscenace vděčná pro místní publikum i školy.
75%
75%
