Redakce

Anežka Kotoučová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (230)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 9.5.2023)
Dejvičtí tentokrát zapluli do vod pro ně méně obvyklého žánru autorského muzikálu/černé komedie, a je nutné říct, že se jim to povedlo na výbornou. Kde je ta ryba? je černohumorná groteska se skvělými hudebními čísly. Na hercích je vidět, jak si to moc užívají, vyniká Simona Babčáková, Antonie Formanová i Jaroslav Plesl. Že inscenace vznikala v autorském kolektivu poněkud živelně je poznat na jisté zpřeházenosti a chaotičnosti scén, ale ničemu to nevadí. Navzdory závažnému tématu je inscenace výrazně komediální a oddechová, nikoli však pod úroveň. V DD vznikl další divácký hit.
(zadáno: 3.5.2023)
Rozhodně smysluplně aktualizovaný Lorcův text, byť z originálu čerpá inscenace jen vztahový trojúhelník a téma bezdětnosti titulní postavy. Právě tato v i dnešní době velmi citlivá problematika divákem po celou dobu silně rezonuje, aby jej dovedla k nevyhnutelnému závěru. Inscenaci Mariána Amslera pozvedá skvělý text, výborně gradující děj, působivá scéna i hudba a herecké výkony, zejména Viktora Dvořáka a Niny Horákové. Palec nahoru za velmi aktuální a přesto v rámci divadelního prostoru spíše vzácné téma.
(zadáno: 20.3.2023)
Velice povedená tragikomedie o rodičovství ze současnosti, která do dnešního Činoheráku a jeho repertoáru skvěle pasuje. Nápaditá scéna o pěti pásmech napomáhá svižnosti představení bez přestávky. Herecké výkony jsou výborné bez výjimky, mě nejvíce zaujala Lucie Žáčková v komické roli svérázné herečky.
75%
(zadáno: 3.3.2023)
Představení jsem viděla před delším časem a zapomněla jsem jej tehdy ohodnotit, proto nyní jen stručně. Michal Dočekal dokázal šalamounsky a velice zdařile převést monumentální románovou fresku do divadelní podoby. Místy modernější prvky vůbec nevadí a klasické Tolstého dílo odlehčují. Potěšila mě zejména výborná hudba Ivana Achera a nápaditá scéna Martina Chocholouška. Závěrečná scéna u pingpongového stolu je dokonalá a je podle mě precizním vyjádřením poselství románu.
(zadáno: 2.3.2023)
Slavné české drama se do Zlaté kapličky vrátilo po poměrně krátké době a troufnu si říci, že v lepší formě. Martin Františák akcentuje v této bytostné klasice velice aktuální panoptikum typicky českých postaviček řešící své vážné i malicherné půtky a problémy. Klasické kostýmy i skvělá hudba Matěje Kroupy se sborovými zpěvy jsou v hezké symbióze. Z herců vyniká Ondřej Pavelka, který si svého Buška vysloveně užívá. Inscenace odsýpá a je na správných místech odlehčená. Představení je vděčné a málokoho urazí, zkrátka, klasika, která v ND může vydržet dlouho.
(zadáno: 1.3.2019)
Určitě jedna z nejpovedenějších a nejvyzrálejších inscenací v režii SKUTRU. Výborná symbióza nadšeného souboru(zkušených bardů i mladé generace),perfektní scény,nevtíravé hudby a funkčních kostýmů.Z hlediska scénické akce je Kytice technicky náročným majstrštykem, například závěrečný obraz nebo vodní scéna z Holoubka na diváka skutečně zapůsobí.Povedeným nápadem je i prolínání některých postav a motivů z jedné balady do druhé(např.návaznost Vodníka na Dceřinu kletbu nebo Svatebních košil na Holoubka).Komplexně promyšlené a nesoucí jasné poselství.O osud představení takové kvality obavy nemám.
(zadáno: 18.9.2018)
Ze všeho nejvíce se jedná o kvalitně napsanou hru o opomíjené postavě české vědy. Jako člověk znalý vědeckého prostředí i chorob typu Parkinson musím pochválit skvělého Martina Myšičku, jako vědec i nemocný člověk byl opravdu uvěřitelný. Výborný i Ivan Trojan a Zdeňka Volencová, naopak u Veroniky Kubařové mi stále přijde, že se s dejvickými zcela herecky neidentifikovala. Spokojenost.
(zadáno: 8.11.2017)
Dan Špinar se tentokrát trefil do černého, nebo spíše do černé (komedie). Noční sezona je totiž výborná tragikomedická vztahovka se vším všudy. Je to dojemné, je to výstižné, je to vtipné. Režisérova tradiční pečlivá práce s herci je zde dovedena do dokonalosti. Všem sedmi představitelům role sedí doslova jako ulité, všichni jsou bezvadní. Dosud hodně opomíjená Jana Preissová tu přímo září. Scéna s kino sedačkami už je sice trochu klišé,ale tady je dobře využita. Velmi oceňuji,že si Špinar odpustil svůj tradiční expresionismus a manýry (až na obligátní svlékání I. Orozoviče). Spokojenost.
82%
(zadáno: 6.6.2017)
Velmi náročná inscenace, která naprosto geniálním způsobem propojuje Andersenovy pohádky s poněkud traumatickými zážitky z dětství jednotlivých herců klasickou metodou kolektivní improvizace. Nápadité je zařazení především méně známých pohádkářových textů, jakým je například Stín. Skvělé kostýmy a vynikající scéna. Jedinými výtkami jsou nedostatečná formální kompaktnost kusu a podivně exhibující postava Boženy Němcové. Každopádně je více než dobře, že na úžasné Andersenovo dílo bylo nahlédnuto z tak nového, obohacujícího úhlu. Osobnost, jako byl on, si to jednoznačně zaslouží.
84%
(zadáno: 16.3.2017)
Tak takový Lorca má v našich emočně chladných krajinách smysl!
Skutři si znovu vybrali surrealistický text a namísto prostého příběhu o lásce a nevěře opět sází na archetypy a suverénně v ND prezentují další vizuálně opojnou inscenaci o věčné dialektice dynamického mužského a stabilního ženského světa. Krásná jednoduchá scéna s využitím forbíny, light design na jedničku i tradičně nádherné, elegantní kostýmy Simony Rybákové. Velkou roli hraje vynikající hudba, i ta Madonna tu má svůj smysl. Herci jsou ukáznění a energičtí, jejich výkony jsou velmi vyrovnané. Velké nadšení.
(zadáno: 9.3.2017)
Ze zajímavého, neotřelého textu vytvořil Štěpán Pácl na Nové scéně inscenaci o pěti lidech, jejichž osudy se v jednom okamžiku propojí. Na moři... je svérázná poetická hra,která za různými magickými kotrmelci skrývá řadu bytostně dnešních situací. Umístění do prádelny dává smysl a černá díra je skutečně nápaditý a zábavný scénický prostředek.Herecky je inscenace kvalitativně vyrovnaná - tradičně skvělá L. Polišenská,roztomilý J. Suchý, mile překvapil P. Vaněk i M. Borová,které se podařilo oprostit se od obvyklé herecké polohy. Nová scéna od Špinarova nástupu sympaticky ožila, jen tak dál.
76%
(zadáno: 24.11.2016)
"Co jsou muži ve srovnání se skalami a horami!"
Poctivá, propracovaná, dynamická a rozverná ansámblovka v moderním hávu. Dan Špinar si dal na dramatizaci záležet a nechal vyniknout všechny důležité a přínosné myšlenky a momenty emblematického austenovského díla. Scéna i kostýmy jsou ve vhodné symbióze. Velmi sympatická je práce herců s prostorem. Tentokrát musím rovněž vyzdvihnout krásnou a výraznou hudbu. Herecky je vše s určitými výjimkami na úrovni. Inscenace neobsahuje nijak pobuřující prvky a myslím, že by mohla sjednotit v názoru diváky napříč věkovým spektrem.
(zadáno: 30.10.2016)
"Do jakých já to přišla poměrů? To z nich je život tak ubohý. Tak dokonale groteskní. Takový totiž je."
Vizuál mě ze začátku trochu děsil, ale po zhlédnutí musím říci, že Nebeského koncepce je v případě Hedy zcela smysluplná a dotažená do detailů. Výborná práce s textem, funkční scéna i kostýmy, podporující feministické tendence hry. Typově vhodně obsazení herci podávají vyrovnané výkony, skvělý je civilní Miroslav Hanuš nebo Klára Sedláčková. Řada dobrých nápadů aktualizujících drama pro současného diváka. Podle mě jedna z nejpřínosnějších Nebeského režií Ibsena.
(zadáno: 23.10.2016)
V současnosti zřejmě jedno z nejlepších představení MDP. Vynikající scéna připomínající díla M. V. Vasněcovova a příjemná hudba (až na příšerné předěly po 1. a 3. dějství). Nejzajímavější postavou je jednoznačně doktor Astrov. Aleš Procházka jej hraje jako ryze čechovovskou figurku a naprosto tak zastiňuje V. Fridricha jako Váňu. Jde-li o dámy, Z. Kajnarová je bohužel velmi slabá, Jelenu ani v nejmenším nepostihla. Naopak, výborná N. Horáková zpodobňuje Soňu jako vnitřně velice silnou dívku bez známek patosu. A Věra Janků by měla zlepšit pravoslavné křižování se, to bylo hodně odbyté.
76%
(zadáno: 22.5.2016)
Viz hodnocení inscenace z Reduty.
(zadáno: 28.3.2016)
Ano, bulvární, leč svěží, a pro laického diváka přístupné divadlo z francouzské historie. P. Štorková je dynamická, nekarikuje, zcela ovládá jeviště. To díky ní dávám vyšší hodnocení. A závěrečný monolog o tom, že právě historie umožňuje lidem žít i po smrti mě jako historičku příjemně potěšil.
Pokaždé, když vidím hru z Přibylovy éry na Kladně, jen si říkám, jak nepředstavitelná škoda je, že tohle vše už brzy bude nahrazeno něčím zcela odlišným... Zkrátka, všechno hezké jednou skončí.
(zadáno: 31.1.2016)
Povedený a nápaditý experiment s výbornou a soustředěnou Alenou Štréblovou. Ačkoliv se jedná do velké míry o inscenaci plnou každodenních úkonů, závěrečná výpověď je zcela adekvátní a smysluplná. Sice prostá, ale hluboká. Oceňuji zařazenou neformální diskuzi s herečkou po představení. Jen mě strašně mrzí, že hry podobné kvality na Kladně asi v budoucnu na dlouho neuvidím...
(zadáno: 23.11.2015)
Emma je moje velká srdcovka a v Olomouci si s její českou premiérou poradili na výbornou. Vendula Fialová neudělala z Harriet šaška, ale rozumně komickou postavičku, důležitá postava pana Knightleyho je dobře formovaná, jen představitelka paní Eltonové vypadala, jako by do hry vstoupila z jiného žánru. Lenka Kočišová si zaslouží pochvalu za rozvernost, která k Emmě patří. Perfektní byl nápad dostat do inscenace dobové řadové tance.
Velké nadšení na poměrně málo chválené divadlo.
84%
(zadáno: 23.11.2015)
M. Františák umí kvalitně a klasicky inscenovat klasiky, to se mu musí nechat. V bezručovských Petrolejových lampách exceluje především po právu oceňovaný Lukáš Melník, který mě především proměnou a finálním stádiem syfilidy v druhé polovině dostal jako málokdo. A Sylvii Krupanskou prostě nelze nepochválit.
76%
(zadáno: 19.10.2015)
"Alkohol nepiji - je to velmi neblahá neřest."
Kvůli chytré výpravě a skvěle vybraným a hrajícím hercům se do divadla Palace přece jen vyplatí zajít. Scházel snad jen citlivější temporytmus a pár gagů navíc. Ale scénka Milý Bože/lodičko stojí za to a mé feministické já při ní doslova plesalo.
Veskrze příjemná záležitost.
75%
(zadáno: 21.4.2015)
Ibsena zbožňuji pro jeho vždy aktuální analýzu rodinných vztahů a jejich rozpadu.Kladenské Přízraky jsou kvalitní inscenací s vynikajícím ztlumeným a civilním výkonem A.Štréblové a stejně skvělým T.Petříkem v roli falešného a pokryteckého modrookého moralisty Manderse s růžovými lennonkami.Za slabinu pak považuji M.Königa,který svým postavám vždy dává stejné výrazové prostředky a dikci a vůbec není tím hercem-chameleonem a hlavně E.Josefíkovou,jejíž Regina je skutečně režijně a hlavně herecky nedostatečně uchopená.
Velice mě mrzí prázdné hlediště.Na Ibsena by se dnes mělo chodit povinně.
75%
(zadáno: 16.4.2015)
"Mám smysl pro humry."
Nápadité, na téma, jež tak rádi vypouštíme z mysli, plné černého humoru, s perfektní scénou a vynikajícím souborem, krátké, ale zhuštěné, nefilozofující, přesto bytostně se nás dotýkající a konečně, se stylovým finálním danse macabre. Směřování divadla Na zábradlí stylem této hry je možná trochu monotónní, přesto - které jiné české divadlo by si trouflo vytvořit autorskou inscenaci na podobné, žádoucí téma? Jen tak dál, prosím.
84%
(zadáno: 1.4.2015)
Skutečně výborný "dramaturgický počin". Marie Štípková podává skvělý výkon. Méně známá hra nápaditě inspirovaná skutečnými událostmi "masové Maryši". Jakkoliv neodpustitelné jsou zločiny hlavní postavy, každý z nich je prakticky logicky odůvodnitelný, každým z nich se Géša snaží emancipovat na spíše mysoginistické společnosti Brém a hlavně - snaží se být milována. Jestli bude Kladno pokračovat v podobném duchu, dotáhne to daleko. Já jako feministka nadšeně tleskám.
78%
(zadáno: 3.3.2015)
Po Hamletovi ze Švanďáku další svěží aktualizace Shakespeara. Druhou polovinu a závěr inscenace Drábek sice moc neukočíroval,stejně tak jako si opět neodpustil zvířecí masky.Nepochopila jsem Kapuletovo jednání v závěru a některé scény byly zbytečné,lacinné a natahované.Přesto mě první polovina dostala svojí neotřelostí, potěšila mě hudba i sehranost klicperáckého ansámblu i velice sympatický výkon talentované Marie Poulové. Metateatrální odříkávání textu hry,jež se postupně stalo spontánní realitou byla třešnička na dortu.Není to dokonalé, ale za nápad si to standing ovations určitě zaslouží.
(zadáno: 29.4.2014)
Obdivuji Hanu Burešovou,že se pustila do něčeho tak obsahově i stylisticky ojedinělého.Slečna Jairová má dar navodit naprosto perfektní atmosféru, opravdu jako z Boschových pláten.Výborná scéna, kostýmy, hudba i herecké výkony - z mého hlediska věřící to bylo sice spíše smutné, ale Honza Vondráček jako zkarikovaný prelát byl prostě zkrátka úžasný.Hře schází jen značné proškrtání,v některých pasážích to skutečně bylo rozvleklé.Trochu jsem s hodnocením váhala,ale tahle inscenace si to zaslouží. Koneckonců, závěrečné zvolání "Peccata mundi" donutí člověka zamyslet se...
78%