PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Anežka Kotoučová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (230)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 17.6.2020)
Pro mě bohužel zklamání. Nezáživná kolektivní inscenace, které podráží nohy zoufalý a nekvalitní scénář. Ženské postavy jsou zbytečně typizované a jejich problémy a traumata nedostatečně rozvedena. Atmosféra life couchingu je pofidérní a nudná. Přispívá tomu především velmi slabý výkon Luboše Veselého. Co se týče dam, je to o něco lepší, do civilního herectví to má ovšem daleko. Všichni aktéři místy až nepříjemně přehrávají. Uslazená píseň Hanky Zagorové jen podtrhuje klišoidnost a prázdnost inscenace.
(zadáno: 17.12.2010)
Příběh Cyrana je působivý a vždy lidi táhnul do divadel.Zde jsem byla navzdory průměrným recenzím spokojenější než s verzí divadla v Celetné. Příjemná hudba a pár vtipných míst.
Nejsem odborník,ale stavět vedle Feydeauových-byť sebepozdějších-her jméno A.Strindberga není zrovna na místě.Feydeau byl a vždy zůstane autorem lehkovážných komedií fraškovitého rázu.On purge bébé etc.ale drží hlavně herci(Tesař,Zimová),kteří s vervou zobrazují realisticky dnešní rysy manželů,především manželek. Lehce zábavný nadprůměr.
(zadáno: 6.7.2020)
Nutno uznat, že syžet i styl hry jde Dejvickým na ruku. Je vidět, jak jsou všichni herci ve svých rolích spontánně ponořeni. Bohužel, kvalitu hodně sráží velmi předvídatelný děj a nepříliš důrazné vyznění včetně poselství. Spolu s nadbytečnými vulgaritami to přispívá až k trochu lacinému výslednému dojmu. Herecké výkony jsou však vynikající, ať už se jedná o hyperaktivního Václava Neužila, lehce "gay" Martina Myšičku či jako obvykle ztišeného Ivana Trojana. Velmi lehký nadprůměr.
(zadáno: 28.10.2011)
Nemohu si pomoci, ale mě se to prostě líbilo. Pravda je, že v takových stylistických orgiích se asi někteří lidé neobeznámení s Ibsenovou tvorbou nebudou významově orientovat, přesto pouhá Mikuláškova invence je zde dle mého názoru hodná obdivu. Není to dokonalé pojetí, ale hra určitě stojí za vidění. Ostatně, neustále mžourající Hedviku skvělé Terezky Vilišové mám před očima dodnes.
(zadáno: 29.7.2020)
Na Shakespearovu velmi hořkou pozdní komedii (hlavně kvůli jejímu konci) nahlíží Pitínský prizmatem duchovna a biblických symbolů, které však v naší ateistické společnosti příliš nerezonují (většinou nepochopená žába je zde symbolem plození dětí, ryba je jasná).Navzdory strohé scéně a naopak obvyklým křiklavým kostýmům Jany Prekové se však víceméně podařilo přiblížit ducha a mentalitu Shakespearovy doby.Raně novověké duchovno a expresivita se zde produktivně snoubí.Nelze zapomínat, že námět hry pochází z Dekameronu, proto ta zdánlivá roztříštěnost. Výborná A. Fialová, M. Durnová a O. Pavelka. Určitě stálo za shlédnutí.68%
(zadáno: 19.4.2012)
Harmonické propojení Mannova genia a Mikuláškovy obrazotvornosti.
Autor zde především skrze nemocného hlavního hrdinu vypráví o stejně nemocném a nakaženém meziválečném Německu, není to však vyprávění historizující, nýbrž zůstává stále v některých rysech aktuálním, a v tom spočívá jeho největší síla.
Oceňuji zde především občerstvující "choreografii", živou hudbu a perfektní "prvorepublikovou" dikci jinak nenápadné a šikovné A. Kubátové.
Viděno v Divadle Archa. 85%
Autor zde především skrze nemocného hlavního hrdinu vypráví o stejně nemocném a nakaženém meziválečném Německu, není to však vyprávění historizující, nýbrž zůstává stále v některých rysech aktuálním, a v tom spočívá jeho největší síla.
Oceňuji zde především občerstvující "choreografii", živou hudbu a perfektní "prvorepublikovou" dikci jinak nenápadné a šikovné A. Kubátové.
Viděno v Divadle Archa. 85%
(zadáno: 30.5.2015)
Těžké hodnotit. Mikulášek a spol. se s Pasternakovým navýsost atmosferickým textem vypořádali obstojně, snaha se jim rozhodně nedá upřít. Ztvárněním mi to však trochu připomínalo Annu Kareninu D. Špinara, který byl v hledišti. Zkrátka - přemíra insc.jevů, byť někdy zajímavých(mačkání dopisu), hodně upozadila výpověď díla. Historie i Rusko jsou zde líčeny silně zkratkovitě. Jakoby tvůrci tak chtěli, aby to bylo cool, až značně ztratili úctu k samotnému románu a době,kterou líčí. S trochu parodujícím podáním Živaga jsem spokojená nebyla, S. Majer navíc herecky nevyčnívá a má značné rezervy.
65%
65%
(zadáno: 9.12.2016)
Pro mě příjemné překvapení a palec nahoru za zajímavou původní českou hru na scéně, kam takové počiny patří víc než kamkoliv jinam. Prostředí ústavů AV znám, bylo proto sympatické sledovat něco podobného na divadle. Bohužel ke konci jinak podnětná a zábavná inscenace výrazně ztrácí dynamiku. Rovněž mi vadilo, že zatímco všechny mužské postavy byly ztvárněny civilně, jejich ženské protějšky byly nereálnými karikaturami. Zvláště to zamrzí u P. Štorkové, jejíž postava je evidentně vinou tvůrců dosti neživotná. Ale pokud se má J. Frič skutečně stát kmenovým režisérem, nemohlo si ND vybrat lépe.
(zadáno: 26.4.2015)
Vůbec to nebylo špatné. Vlastně mě nejvíc překvapilo, jak hodně tam ze Zeyera bylo a jak text koresponduje s gay tématikou - koneckonců, on možná i sám Zeyer byl homosexuál.
Přiznám se, že k zasmání mi pomalu stačilo, aby Michal Kern nasadil ten svůj vykulený výraz a bylo to. Jinak dobrý výběr hudby (LOTR), Špinarovy typické prvky (souboj ve zpomalovačce, mikrofon) a skvělá sehranost A. i A. Potěšilo.
74%
Přiznám se, že k zasmání mi pomalu stačilo, aby Michal Kern nasadil ten svůj vykulený výraz a bylo to. Jinak dobrý výběr hudby (LOTR), Špinarovy typické prvky (souboj ve zpomalovačce, mikrofon) a skvělá sehranost A. i A. Potěšilo.
74%
(zadáno: 21.5.2013)
K oběma scénám MDP jsem už hodně dlouho nedůvěřivá, ale Důkaz je víceméně výjimkou, ačkoliv se ve zdejším podání stále jedná o kvalitativně průměrnou hru. Veronika Kubařová se herecky stále ještě formuje, rozhodně je však velkým talentem a troufnu si říci, že momentálně i hlavní devizou Městských divadel. Písaříkovo extempore s bicími velmi rušivé a nekompatibilní. Režijně jsou tam poměrně velké mezery.
(zadáno: 12.11.2012)
Tak tohle tedy ne. Tak starý a kvalitní autor jako Calderón bezpochyby potřebuje aktualizovat, ale nikoli zneuctít. Nejsem nijak prudérní, ale zcela bezúčelná scéna s od pasu dolů nahým a exhibujícím M. Konigem mě naprosto a totálně znechutila. Možné vhodné odkazy na společenské vady byly eliminovány nánosem většinou nesmyslných inscenačních prostředků. Po zvukové stránce příšerné. Hodnocení dávám pouze a jen za sympatický výkon Patrika Děrgela a mojí oblíbené Pavly Beretové.V duchu jsem obdivovala katolického biskupa a řeholníka v hledišti, kteří během hry neodešli. Never more.
(zadáno: 18.9.2018)
Ze všeho nejvíce se jedná o kvalitně napsanou hru o opomíjené postavě české vědy. Jako člověk znalý vědeckého prostředí i chorob typu Parkinson musím pochválit skvělého Martina Myšičku, jako vědec i nemocný člověk byl opravdu uvěřitelný. Výborný i Ivan Trojan a Zdeňka Volencová, naopak u Veroniky Kubařové mi stále přijde, že se s dejvickými zcela herecky neidentifikovala. Spokojenost.
(zadáno: 23.11.2015)
Emma je moje velká srdcovka a v Olomouci si s její českou premiérou poradili na výbornou. Vendula Fialová neudělala z Harriet šaška, ale rozumně komickou postavičku, důležitá postava pana Knightleyho je dobře formovaná, jen představitelka paní Eltonové vypadala, jako by do hry vstoupila z jiného žánru. Lenka Kočišová si zaslouží pochvalu za rozvernost, která k Emmě patří. Perfektní byl nápad dostat do inscenace dobové řadové tance.
Velké nadšení na poměrně málo chválené divadlo.
84%
Velké nadšení na poměrně málo chválené divadlo.
84%
(zadáno: 12.4.2014)
Opravdu nikdy bych neřekla, že na Fidlovačce uvidím tak dobré představení. Dobové, hravé, s minimem laciností a skvělými výkony - výborná byla M. Doležalová, Denny Ratajský, Aneta Krejčíková, skvěle se s postavou sžila Martina Randová. Místy dobře napodobená prvorepubliková dikce. Výborně jsem se bavila a určitě jsem na "Evě" nebyla naposledy.
(zadáno: 29.1.2017)
Možná jsem zhýčkaná dokonalými inscenacemi Oněgina z Ostravy a z Hradce, ale tohle šlo naprosto mimo mě. Khekova režie je nápaditá jedině dobrou prací se světly. V rámci scénografie mi vadila častá přítomnost techniků při přestavbě a hudba, kromě skvělého coveru Simply Three, nebyla příliš kompatibilní s jednotlivými scénami. Na podivně vlažný projev Jiřího Hány se jen těžko zvyká a Petře Tenorové jsem Taťánu moc nevěřila. Za největší mínus považuji vyrušující, přechytrale se tvářící a doslova otravnou postavu M. Kačmarčíka a rovněž nadbytečné nepuškinovské verše, znějící jak ze slabikáře.
(zadáno: 5.6.2016)
Nepamatuji si, že by mě kdy v životě nějaké divadlo pohltilo takovým způsobem jako právě hradecké zpracování Puškinova mistrovského díla. Jedná se o inscenaci s nesmírně silnou a snovou atmosférou. Původní verše zde neexistují - s výjimkou obou dopisů(a i ty jsou značně zkráceny).Co chybí hře na textu, vynahradí však bohatě jevištní akce a chórové i individuální výstupy.Velmi dobrá scéna, elegantní a funkční kostýmy a skvělá hudba. Geniální výkony všech herců, Pavlína Štorková však přece jen o třídu všechny převyšuje.
Ještě hodinu po zhlédnutí jsem byla jako v transu. Neskutečný zážitek.
97%
Ještě hodinu po zhlédnutí jsem byla jako v transu. Neskutečný zážitek.
97%
Možná nejlepší představení, jaké jsem viděla. Mikuláškova obvykle nápaditá režie, krásná hudba a perfektní ztvárnění Taťány T. Vilišovou.
(zadáno: 12.4.2014)
Mé první setkání s Nebeského režií. Zajímavé, aktualizované(jen ten Trierův Antikrist mě na začátku trochu vyrušoval), ovšem s rozptylujícími kostýmy. Skvělé herecké výkony v čele s Lucií Trmíkovou. Odbourala mě scénka se skládáním stolečku, ta byla bezvadná.
75% za naprosto nejlepšího psího herce:-)
75% za naprosto nejlepšího psího herce:-)
Faidra je kapitolou sama pro sebe. Hra precizní po všech stránkách je připomínkou starých dobrých antických děl. Úspornou scénu ovládají výkony skvělého Miroslava Táborského a především Heleny Dvořákové, pro níž je cena Alfréda Radoka za postavu Faidry více než zasloužená. Navíc, dobovou atmosféru jako by přibližovala i sugestivní "patetická"(myšleno pozitivně) dikce Emmy Černé. Skvost Dlouhé.
(zadáno: 13.9.2016)
Jak Drábek s Beaumarchaisem vařili dort. Hodně bláznivá směs Drábkových asociací, Drábkových moralit a v poslední řadě trochu Beaumarchaise. Původní autor je zde výrazně utlumen, někdy povedenými, častěji primitivními vtipy a nejrůznějšími improvizacemi. Chvílemi mi bylo některých herců líto, že musí hrát v takové pitomině, ale třeba takový Jiří Zapletal, ten si to vyloženě užíval. Hodnocení dávám hlavně za odvážnou režisérskou licenci a nakažlivý optimismus všech herců.
65%
65%
(zadáno: 29.9.2016)
Hra sama o sobě je dosti prostoduchou moralitkou bez pořádného děje, což inscenaci hodně ubírá na možné působivosti. Balašova režie je už tradičně neslaná nemastná, z letargie mě vytrhl jen vtip se Slavkovem. A Jiřina Bohdalová bohužel začíná hodně ztrácet hlas, i když energie má stále na rozdávání.
(zadáno: 28.10.2011)
