Redakce

Anežka Kotoučová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (230)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 8.11.2017)
Noční sezóna - Národní divadlo  80 %
Dan Špinar se tentokrát trefil do černého, nebo spíše do černé (komedie). Noční sezona je totiž výborná tragikomedická vztahovka se vším všudy. Je to dojemné, je to výstižné, je to vtipné. Režisérova tradiční pečlivá práce s herci je zde dovedena do dokonalosti. Všem sedmi představitelům role sedí doslova jako ulité, všichni jsou bezvadní. Dosud hodně opomíjená Jana Preissová tu přímo září. Scéna s kino sedačkami už je sice trochu klišé,ale tady je dobře využita. Velmi oceňuji,že si Špinar odpustil svůj tradiční expresionismus a manýry (až na obligátní svlékání I. Orozoviče). Spokojenost.
82%
(zadáno: 25.10.2017)
Jsme v pohodě - Národní divadlo  50 %
Hodně volnomyšlenkářský a "americký" počin na bázi stand-up výstupu. Je to místy
docela vtipné a otevřené, vzácně se daří tnout do živého, netuším ale, jak se k inscenaci postaví spíše konzervativní české divadelní publikum. Velmi dobré jsou výstupy Lucie Juřičkové a Jany Bouškové. Přepjaté homosexuální pitvoření Jana Bidlase a Patrika Děrgela mi přišlo spíše trapné a k ničemu. Překvapením bylo přímé zapojení transgender nápovědky ND do inscenace.
(zadáno: 16.10.2017)
Tanec bláznů - Činoherní klub  70 %
Vynikající groteska, která o některých rysech Ruska tehdejšího i dnešního vypovídá více než kdejaké realistické drama. Zároveň se jedná o navýsost zábavnou a vtipnou podívanou na tradičních inscenačních základech. Skvělý Petr Nárožný a naprosto přesná Lucie Žáčková. Zřejmě nejlepší kus, jaký jsem v Činoherním klubu dosud viděla.
74%
(zadáno: 12.10.2017)
Konkurz - Městská divadla pražská  40 %
Tentokrát jde o hodnocení ryze subjektivní, ale na mě to zkrátka byla až moc velká haluz. Scéna doslova bila do očí a neustálé dětské vyptávání postavy Jiřího Hány mi lezlo na nervy. Nezachraňují to ani zkušení Aleš Procházka a Dana Batulková. Nejvtipnější na tom ovšem je, že dokonce ani natolik mystifikující prvky hry nedokázaly zakamuflovat neskonale konvenční a nudnou režii Ondřeje Zajíce. Nové umělecké vedení snad brzy přinese čerstvý vítr do současného repertoáru podobně "zatuchlých" inscenací MDP.
(zadáno: 29.9.2017)
Macbeth – Too Much Blood - Divadlo Na zábradlí  70 %
Velmi moderní, vysoce stylizované, cool pojetí Shakespeara, zobrazující na poměrně funkčním principu vyprázdněnost dnešní společnosti. Pro současného diváka má inscenace jistě adekvátní výpovědní hodnotu. Ke konci už to sice trochu dře, co se týče rytmu, ale jinak, why not?
74%
(zadáno: 13.6.2017)
Lucerna - Divadlo v Dlouhé  90 %  Tip Anežka Kotoučová
Haně Burešové se v Dlouhé povedl skutečně husarský kousek - vytvořit z Jiráskovy patetické báchorky velice živou a aktuální inscenaci s nádhernými klasickými kulisami a stylovou smetanovskou hudbou. Výborné jsou různé nenásilné gagy, jemná parodie i občasné zcizovací výstupy (skutečná nápověda mezi vítajícími). Herecky vynikající je Eva Hacurová. Nejlepší inscenace české klasiky, kterou jsem zatím mohla vidět.
87%
(zadáno: 6.6.2017)
AnderSen - Divadlo Na zábradlí  80 %
Velmi náročná inscenace, která naprosto geniálním způsobem propojuje Andersenovy pohádky s poněkud traumatickými zážitky z dětství jednotlivých herců klasickou metodou kolektivní improvizace. Nápadité je zařazení především méně známých pohádkářových textů, jakým je například Stín. Skvělé kostýmy a vynikající scéna. Jedinými výtkami jsou nedostatečná formální kompaktnost kusu a podivně exhibující postava Boženy Němcové. Každopádně je více než dobře, že na úžasné Andersenovo dílo bylo nahlédnuto z tak nového, obohacujícího úhlu. Osobnost, jako byl on, si to jednoznačně zaslouží.
84%
(zadáno: 3.6.2017)
Racek - Divadlo v Dlouhé  70 %
V několika směrech inovativní pojetí Čechova. Tradičně vizuálně opulentní Skutrovská režie akcentuje především uměleckou nótu dramatu a vnitřní svět Trepleva. Čechovovské pachtění po lásce zde není tak hmatatelné, proto ty zmínky o chladnosti inscenace. Výklad Trigorina jako homosexuála je zajímavý, nicméně poměrně značně posouvá vyznění celého děje. Zapamatování hodná je především dominantní scéna uvedení Treplevovy hry. Pavel Neškudla a Marie Poulová velmi dobří, skvělý výkon podává i K. Sedláčková-Oltová a J. Vondráček. Řada diváků o přestávce odešla - na Skutry se zkrátka musí zvykat.
74%
(zadáno: 26.5.2017)
Paní Bovaryová - Divadlo pod Palmovkou  20 %
Extrémně nepovedená inscenace, ve které je špatně snad úplně všechno - neškrtající dramatugie, lhostejná režie, nesourodá hudba, nefunkční scéna a ochotnické výkony všech herců.Délka hry je k nesnesení, koncepčně je to zbytečně ilustrativní, těžkopádně klasické, bez lehkosti a nápadu.Režie se vysloveně vyžívá v nekonečných nadbytečných scénách souloží (zvláště ta za zvuku tónů Ave Maria byla vrcholně nevkusná).Paní Bovaryová přitom není povrchní bulvár, jak jej Lang na Palmovce zobrazuje. L. Štěpánková je úplně mimo, příšerný je O.Veselý jako Rudolf - tak chabý výkon jsem snad ještě něviděla.
(zadáno: 25.5.2017)
Mlynářova opička - Národní divadlo  60 %
Klicperovský kompilát stvořený Milanem Šotkem tak obratně, že téměř není poznat, že se jedná o kompilaci. Hranice mezi dominancí anachronického Klicperova jazyka a snahou pobavit a zaujmout dnešního diváka je skutečně tenká a ne vždy se jí daří dodržet. Hlavním neduhem inscenace je zdlouhavost některých pasáží,pro Pácla typické statické scény a nedostatečná plynulost a svižnost.Trochu vadí primitivní zpívané části a nadbytečná postava Ládoně. Herci si účinkování vyloženě užívají,timing gagů se spoluprací s diváky určitě zdokonalí. Výborní jsou především V. Beneš, F. Rajmont a P. Štorková.
64%
(zadáno: 22.5.2017)
Jedenácté přikázání - Národní divadlo  60 %
Ze hry dnes bohužel zoufale anachronické a hloupoučké dokázal Drábek vytřískat pár docela dobrých nápadů a popkulturních gagů. Opulentní je především výprava (použití vznášedel, zorbingové koule, propadla atd.) Tradičně skvělá je Králova hudba a písně. Vulgarismy se dají přežít, mnohem horší je však rádoby vtipný neetický dialog o dosud nenarozeném potomkovi. Herecky v pořádku, opravdu moc mile mě překvapil Martin Pechlát - netušila jsem, že je tak skvělý komik.
57%
(zadáno: 6.5.2017)
Pěna dní - Klicperovo divadlo Hradec Králové  60 %
Pěna dní jako 10. nejdůležitější dílo 20. století je velmi svérázná kniha a lze jí pojímat subjektivně a různorodě. Já chápu L´Écume des jours jako nejpůsobivější a nejcitlivější příběh mladé lásky, jaký kdy vznikl. Bylo proto vskutku rozrušující sledovat především v první polovině expresivně přepjatou a křečovitou skutrovskou inscenaci (jednoznačně iritující jsou scény s Dupontem). O to víc potěšil alespoň náznak té citlivosti ke konci. Burácející Mastix nekompatibilní, vyzdvihovaná scéna krásná, ale nevyužitá. Hradecké Pěně jednoznačně škodí hype, který se kolem ní vytvořil.
(zadáno: 23.4.2017)
Velká mořská víla - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
"Já nejsem Tvůj otec, jsem Tvůj švagr!"
O něco povedenější a vyzrálejší než Jedlíci čokolády. Velká mořská víla je více komplexní, kompaktní hra se smysluplnou výpovědí - skvělý je především monolog Valerie v závěru. Opět super hudba a filmové narážky (Vetřelec!). Neustálá extempore Jiřího Zapletala lze buď milovat nebo nesnášet.
(zadáno: 5.4.2017)
Jedlíci čokolády - Klicperovo divadlo Hradec Králové  60 %
"Vypadáš jako ibalgin."
Je to skutečně typický Drábek se všemi svými přednostmi (skvělé gagy, popkulturní odkazy, zobrazení aktuálních společenských problémů) i slabostmi (sklon k moralizování, místy nekompaktnost, svérázná poetika). Super výběr hudby (Hana Hegerová a Zuzka Navarová!) a Jiří Zapletal, který je kapitolou sám pro sebe. Jako kritik bych neměla přehlížet jeho snahu získat si publikum za každou cenu, jako divák se však nemohu ubránit jeho neskutečnému komediálnímu talentu.
64%
(zadáno: 3.4.2017)
Nikdy - Divadlo na Vinohradech  60 %
Hra niterná a intimní, chvályhodně vypovídající o dětech zatížených slabostmi svých rodičů. Lenka Lagronová pro mě překvapivě výrazně zdůrazňuje křesťanský prvek příběhu, především motiv milosrdenství. Přesto mi přijde, že to všechno bylo občas trochu moc upovídané a ztrácelo to tempo. Herecky je inscenace na vinohradské poměry majstrštyk - všechny tři herečky jsou velmi autentické, sympaticky ponořené do svých postav. Mě osobně nejvíce zaujala hlavně Zuzana Vejvodová.
64%
(zadáno: 18.3.2017)
Peer Gynt - Divadlo na Vinohradech  70 %
"V mé víře, lásce a v mé naději!"
Na Vinohradech vznikla pod rukama Martina Čičváka impozantní,po všech stránkách náročná,tříhodinová inscenace Ibsenova nejosobitějšího díla.Tvůrci se s obtížně realizovatelným textem popasovali se ctí a s nutnými menšími škrty obsáhli všechny zásadní okamžiky děje.Ondřej Brousek v titulní roli je typově přesný a výborně se mu daří postihnout Peerovo chvastounství,snílkovství i vnitřní nejistotu.Nezaostává za ním ani A. Elsnerová a O. Brousek st., zbylí herci však mají jisté rezervy.Scéna s rampou a kuličkami zaujme. A ten konec, ten člověka vždycky obměkčí...
(zadáno: 16.3.2017)
Krvavá svatba - Národní divadlo  80 %
Tak takový Lorca má v našich emočně chladných krajinách smysl!
Skutři si znovu vybrali surrealistický text a namísto prostého příběhu o lásce a nevěře opět sází na archetypy a suverénně v ND prezentují další vizuálně opojnou inscenaci o věčné dialektice dynamického mužského a stabilního ženského světa. Krásná jednoduchá scéna s využitím forbíny, light design na jedničku i tradičně nádherné, elegantní kostýmy Simony Rybákové. Velkou roli hraje vynikající hudba, i ta Madonna tu má svůj smysl. Herci jsou ukáznění a energičtí, jejich výkony jsou velmi vyrovnané. Velké nadšení.
(zadáno: 9.3.2017)
Na moři, zírám nahoru - Národní divadlo  80 %
Ze zajímavého, neotřelého textu vytvořil Štěpán Pácl na Nové scéně inscenaci o pěti lidech, jejichž osudy se v jednom okamžiku propojí. Na moři... je svérázná poetická hra,která za různými magickými kotrmelci skrývá řadu bytostně dnešních situací. Umístění do prádelny dává smysl a černá díra je skutečně nápaditý a zábavný scénický prostředek.Herecky je inscenace kvalitativně vyrovnaná - tradičně skvělá L. Polišenská,roztomilý J. Suchý, mile překvapil P. Vaněk i M. Borová,které se podařilo oprostit se od obvyklé herecké polohy. Nová scéna od Špinarova nástupu sympaticky ožila, jen tak dál.
76%
(zadáno: 9.3.2017)
Božská Sarah - Divadlo Kalich  60 %
Hravá, temperamentní, zábavná, soustředěná, zkrátka vynikající Iva Janžurová zcela zastiňuje nejen Kryštofa Hádka, ale i kompletní dojem z inscenace. Alice Nellis si evidentně libuje v extrémně dlouhých, upovídaných textech, v tomto případě by ale skutečně neškodily rázné škrty - méně je někdy více. Jedná se však jednoznačně o  jeden z nejlepších Janžurové výkonů, ne-li nejlepší - letošní boj o Thálie bude velmi těsný.
64%
(zadáno: 4.3.2017)
Pygmalion - Divadlo na Vinohradech  60 %
Vinohrady mají v Pygmalionu nový hit a Šárka Vaculíková je jako Líza typově snad ještě vhodnější, než původní Markéta Frösslová, ale co je to platné, když tomu chybí to zásadní. Na jevišti se odehrává klasická, průměrná komedie, bez jakéhokoliv náznaku distingovaného britského humoru a břitkosti G. B. Shawa. Lepší vžití do role v tomto smyslu nelze upřít výborné L. Švormové a S. Skopalovi, tomu však jen v první polovině. Jan Šťastný je místy zbytečně expresivní a evidentně podléhá režisérovu směřování k okaté komičnosti. Klasicky aranžované inscenaci příliš nesluší moderní Joskův překlad.
64%
(zadáno: 23.2.2017)
Nora (Domeček pro panenky) - Divadlo pod Palmovkou  70 %  Tip Anežka Kotoučová
Po Hedě Gablerové v Dlouhé další podařená Nebeského režie Ibsena, byť ne tak výrazná. Titulní Tereza Dočkalová je famózní. Její studie nesvéprávné, dětinské panenky je výborná, bez jakékoliv parodie či karikatury. O to více zamrzí slabší výkony především Kateřiny Holánové a Radka Valenty, kteří hrají tak důležité postavy.Nebeský akcentuje namísto feministického kontextu hlavně motiv rodinného,manželského dramatu,neporozumění mezi mužem a ženou a absence upřímnosti. Libeňský Domeček pro panenky trochu brzdí některé schématické situace a nedostatek hudby, ale jinak je to další trefa do černého.
(zadáno: 16.2.2017)
Její pastorkyňa - Divadlo na Vinohradech  60 %
Což o to, je to poctivé a pro spíše seniorské publikum Vinohrad jako stvořené. Ale co naplat, když ve mně celou dobu hlodal červíček pochybnosti, že z toho Martin Františák udělal přece jen moc těžkotonážní klasiku, bez špetky jakékoliv invence či exprese. Zkrátka něčeho, co by to konzervativní diváctvo alespoň na okamžik na just zvedlo ze židlí. Dagmar Havlová je soustředěná,ale od obtížné role Kostelničky jsem čekala trochu více. Zpočátku nevýrazná Tereza Terberová vyniká hlavně v druhé polovině, obdivuhodně profesionálně ovládá rozlehlé vinohradské jeviště. Potěší Cpinova puritánská scéna.
(zadáno: 11.2.2017)
Nevim - A studio Rubín  70 %
Sympatická aktovka mířící především proti současné zhýčkané hipsterské generaci mužů. Základní dějový twist sice není žádné terno, obě herečky jsou zato natolik spontánní a autentické, že to Vojtěchu Štěpánkovi rychle odpustíte. Zásadní přínos hry tkví především v upozornění na dnes stále omlouvaný a neřešený fenomén postupné degradace mužského pokolení. Osvěžující voda na můj feministický mlýn.
(zadáno: 29.1.2017)
Evžen Oněgin - Městská divadla pražská  40 %
Možná jsem zhýčkaná dokonalými inscenacemi Oněgina z Ostravy a z Hradce, ale tohle šlo naprosto mimo mě. Khekova režie je nápaditá jedině dobrou prací se světly. V rámci scénografie mi vadila častá přítomnost techniků při přestavbě a hudba, kromě skvělého coveru Simply Three, nebyla příliš kompatibilní s jednotlivými scénami. Na podivně vlažný projev Jiřího Hány se jen těžko zvyká a Petře Tenorové jsem Taťánu moc nevěřila. Za největší mínus považuji vyrušující, přechytrale se tvářící a doslova otravnou postavu M. Kačmarčíka a rovněž nadbytečné nepuškinovské verše, znějící jak ze slabikáře.
(zadáno: 25.1.2017)
Spalovač mrtvol - Národní divadlo  70 %
Je dobře, že se Jan Mikulášek opět vrátil k pevnému textu. Ve Stavovském divadle se mu díky tomu podařilo vytvořit inscenaci chladnou, ale současně oduševnělou, zcela nezávislou na kultovním filmu. Tvůrci úspěšně využili řadu v knize skrytých myšlenek. Scénografické pojetí je možná až příliš nuceně aktualizační, ale má své opodstatnění. Téměř civilní Martin Pechlát je tradičně skvělý. Za jednoznačně nejlepší považuji poslední scénu Marie/Lakmé, kterou k mému velkému potěšení ztvárnila Pavla Beretová jako nepasivní, energickou a vroucně milující postavu.
<<  <  1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>